Tvorba a užití HDP - 1. čtvrtletí 2024

„Zpřesněný odhad potvrdil mírný mezičtvrtletní i meziroční růst české ekonomiky. Hrubý domácí produkt očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,3 % a meziročně vzrostl o 0,2 %,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v 1. čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,1 % a meziročně o 0,7 %. V mezičtvrtletním srovnání převážil negativní efekt především zpracovatelského průmyslu (pokles o 2,1 %) a činností v oblasti nemovitostí (-2,0 %). Pozitivně působila na vývoj HPH zejména skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (růst o 1,9 %).

Meziroční vývoj HPH (-0,7 %) negativně ovlivnil hlavně průmysl -0,4 p. b. (pokles o 1,5 %) a stavebnictví -0,2 p. b. (-4,0 %). Dařilo se peněžnictví a pojišťovnictví +0,2 p. b. (+4,9 %).

Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu (HDP) v 1. čtvrtletí rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností, výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a změna stavu zásob. Negativně působila tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.

Meziroční růst HDP (+0,2 %) pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností +1,2 p. b.[2], výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,7 p. b a zahraniční poptávka +2,1 p. b. Negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu -3,8 p. b.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 2,5 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně zvýšily o 1,0 % a meziročně o 2,1 %. Růst nastal zejména u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,0 % a meziročně o 3,5 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla mezičtvrtletně o 7,9 % a o 2,7 % meziročně. Meziročně klesaly investice do obydlí, ostatních budov a staveb a zejména investice do ICT a ostatních strojů a zařízení. Rostly investice do dopravních prostředků. Změna stavu zásob[3] činila +5,9 mld. Kč, což ale bylo o 51,1 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 131,6 mld. Kč, bylo tak o 69,0 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 2,2 %. V meziročním srovnání vzrostl o 2,5 %, kde vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu motorových vozidel. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 2,7 % a meziročně klesl o 1,1 %.

Z hlediska cenového vývoje v 1. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl meziročně o 3,7 %.

Celková zaměstnanost[4] se v porovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila a meziročně vzrostla o 0,3 %. Celkem bylo odpracováno o 1,8 % hodin méně než v předchozím čtvrtletí a meziročně méně o 0,6 %.

[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.