Evropský statistický systém

Evropský statistický systém (ESS) je partnerstvím mezi statistickým úřadem EU – Eurostatem (jedno z generálních ředitelství Evropské komise), "národními statistickými úřady" (NSÚ) a "jinými vnitrostátními orgány" v každé zemi EU. Ty jsou odpovědné za vývoj, tvorbu a šíření evropské statistiky. Toto partnerství zahrnuje také země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).

Od počátku existence Evropského společenství bylo jasné, že politická rozhodnutí, plánování a další aktivity musí vycházet ze spolehlivých a srovnatelných statistik. Za tímto účelem byl postupně vybudován ESS, jehož cílem je poskytovat srovnatelné statistiky na úrovni EU. ESS zajišťuje, aby evropské statistiky vytvářené ve všech členských zemích byly spolehlivé, řídily se společnými kritérii a definicemi.

Co je ESS a jak pracuje

Od počátku existence Evropského společenství bylo jasné, že politická rozhodnutí, plánování a další aktivity musí vycházet ze spolehlivých a srovnatelných statistik. Za tímto účelem byl postupně vybudován ESS, který je partnerstvím mezi statistickým úřadem EU – Eurostatem (jedno z generálních ředitelství Evropské komise), národními statistickými úřady a "jinými vnitrostátními orgány" v každé zemi EU. Ty jsou odpovědné za vývoj, tvorbu a šíření evropské statistiky. Toto partnerství zahrnuje také země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Cílem ESS je poskytovat spolehlivé a srovnatelné statistiky na úrovni EU a zajistit, aby se evropské statistiky vytvářené ve všech členských zemích řídily společnými kritérii a definicemi a statistické údaje tak byly harmonizované, relevantní a použitelné. ESS je proto garantem spolehlivosti evropské statistiky.

ESS se řídí tzv. evropským statistickým zákonem z roku 2009 (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009), který byl dvakrát novelizován, a to v roce 2015 a v roce 2024. Nařízení obsahuje základní zásady pro sestavování evropských statistik. Cílem poslední revize z roku 2024 bylo poskytnout ESS mechanismus a nástroje, které mu umožní rychle, kolektivně a koordinovaně reagovat na naléhavé požadavky na údaje v dobách krize.

Jádro ESS tvoří Výbor pro Evropský statistický systém, kde jsou zastoupeni představitelé Eurostatu (včetně jeho generálního ředitele) a předsedové národních statistických úřadů členských států a členských zemí ESVO. Tento výbor poskytuje odborné vedení pro plánování, sestavování a šíření evropské statistiky.

ESS má vlastní Evropský statistický program, který obsahuje úkoly a činnosti na dobu pěti let (2021-2027). Tento program je schvalován Evropským parlamentem a Radou. I když plánování činností je prováděno společně, za tvorbu harmonizovaných národních statistik odpovídají orgány členských států. Eurostat pak tato data shromažďuje, zpracovává a publikuje jako evropskou statistiku, která je podkladem pro rozhodování a tvorbu politik EU. Kromě toho zajišťuje Eurostat koordinaci celého systému a dbá na zajištění soudržnosti a kvality údajů. V rámci ESS je úlohou Eurostatu – v úzké spolupráci s národními statistickými úřady – řídit harmonizaci statistiky, rozvoj ESS, poskytovat data evropským uživatelům apod. S rozšiřováním politik EU se harmonizace týká čím dál tím více oblastí statistiky.

Evropská statistika je připravována, sestavována a šířena nejenom prostřednictvím ESS, ale také Evropským systémem centrálních bank (ESCB). Oba tyto systémy proto vzájemně spolupracují. ESS také koordinuje svou činnost s dalšími evropskými a mezinárodními institucemi a organizacemi jako je Evropská centrální banka, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Organizace spojených národů, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní organizace práce, Světová zdravotnická organizace a Světová banka.

Více informací na internetových stránkách Evropského statistického systému.

Zapojení ČSÚ do ESS

Český statistický úřad je plnohodnotným členem ESS. Z této skutečnosti vyplývá povinnost nejen poskytovat do tohoto systému všechny požadované statistické informace, ale také aktivně se zapojit do přípravy evropské statistické legislativy určující nároky na obsah a metodiku statistických dat i souvisejících systémů a nástrojů určených pro sběr, zpracování a diseminaci statistik. ČSÚ se aktivně zapojuje také do tvorby strategických záměrů dalšího rozvoje ESS a přípravy dalších programových a plánovacích dokumentů. Při veškeré statistické činnosti ČSÚ respektuje závazky ČR vyplývající z jejího členství v Evropské unii. Statistické informace poskytuje ČSÚ na základě právních předpisů EU (případně na základě tzv. gentlemen's agreements), které stanovují také okruh poskytovaných informací, jednotnou metodiku, termíny předložení nebo požadavky vztahující se ke kvalitě dat. ČSÚ zároveň dodržuje Kodex evropské statistiky, který klade důraz na dodržování principů upravujících fungování státní statistické služby, zejména nezávislost a důvěryhodnost statistik, projevující se mj. v úsilí o permanentní zvyšování kvality fungování statistických systémů i kvality statistických dat.

Významnou formou zapojení do ESS je účast ČSÚ na jednáních Výboru pro ESS, který projednává návrhy právních předpisů pro oblast statistiky, strategické záměry ESS i aktuální záležitosti týkající se evropské statistiky. Zástupci ČSÚ jsou také členy dalších výborů Evropské komise z oblasti statistiky, účastní se jednání porad ředitelů, pracovních skupin Eurostatu a dalších podobných uskupení a akcí, které jsou zaměřeny na jednotlivé statistiky či průřezové záležitosti.

Od 1. 1. 2025 se předseda ČSÚ Marek Rojíček na dva roky ujal předsednické role v čele Partnership Group. Jedná se v historii o první předsednictví ČR v této skupině. Partnership Group má 10 členů, je složená z vybraných předsedů národních statistických úřadů a generálního ředitele Eurostatu a je jakýmsi byrem Výboru pro ESS. Předsednictví trvá dva roky, což znamená celkem 6 jednání (vždy v březnu, září a prosinci), kterým bude ČR předsedat a hostit je na svém území.

Výše uvedenými způsoby se česká statistika podílí na zdokonalování statistiky v rámci ESS a na zákonodárných iniciativách Evropské komise v oblasti statistiky.

Základní právní rámec EU v oblasti statistiky

VÝŇATKY ZE SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE

Článek 338

(bývalý článek 285 Smlouvy o ES)

1. Aniž je dotčen článek 5 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření k vypracování statistik, jestliže je to nezbytné k provádění činností Unie.

2. Při vypracování statistik Unie se dodržuje nestrannost, spolehlivost, objektivita, vědecká nezávislost, hospodárnost výdajů a důvěrnost statistických informací; hospodářským subjektům při tom nesmí vzniknout nadměrné náklady.

Evropská statistika

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice ve znění nařízení 2015/759 a nařízení 2024/3018 (konsolidované znění).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice. Tímto nařízením se zrušuje nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství.

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/759 ze dne 29. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice.

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2024/3018 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se mění nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice.

Nařízení Komise (EU) č. 557/2013 ze dne 17. června 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 o evropské statistice, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 831/2002 (Text s významem pro EHP)

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014

Eurostat

Rozhodnutí Komise 2012/504/EU ze dne 17. září 2012 o Eurostatu

Evropská centrální banka (ECB)

Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou

Nařízení Rady (ES) č. 951/2009 ze dne 9. října 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 2533/98 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou

Evropská komise/Eurostat

Eurostat

Historie
Historie Eurostatu se začala psát už v roce 1951, kdy byla v Paříži podepsána Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Článek 46 této smlouvy ukládal vedoucímu orgánu Společenství (High Authority) mimo jiné soustavně sledovat vývoj trhů a tendence vývoje cen a shromažďovat informace potřebné k hodnocení životních a pracovních podmínek dělnictva. Článek 47 pak High Authority přiznával právo shromažďovat informace potřebné k plnění jeho úkolů, stanovoval povinnost zachovávat obchodní tajemství podniků a stanovil také sankce podnikům za nesplnění zpravodajské povinnosti nebo podání nesprávných informací. V roce 1952 High Authority rozhodl o zřízení 12 podřízených divizí a služeb, a to včetně služby Statistické, která se v roce 1954 přeměnila na Statistickou divizi. V roce 1953 byla ustavena také tzv. Konference předsedů národních statistických úřadů (Directors-General of the National Statistical Institutes - DGINS), která působila jako předchůdce Výboru pro statistické programy (dnešní Výbor pro Evropský statistický systém).

K dalšímu rozvoji evropské statistiky dochází v roce 1958 po podpisu a ratifikaci Smlouvy o založení Evropského (hospodářského) společenství, kdy bylo vytvořeno Generální ředitelství Komise ES (sestávající ze sedmi direktorátů podle statistických oblastí), které mělo fungovat jako společný statistický orgán pro ESUO, EURATOM a E(H)S. Toto Generální ředitelství bylo pověřeno sběrem, zpracováním a šířením statistických údajů a také koordinací všech statistických aktivit. V roce 1959 bylo rozhodnuto o přejmenování Generálního ředitelství na Statistický úřad Evropských společenství (Statistical Office of the European Communities) se zkratkou SOEC. Tato zkratka byla v roce 1973 změněna na současně používaný název EUROSTAT. V únoru 1997 bylo pak přijato Nařízení Rady č. 322/97 o statistice Společenství, zpravidla nazývané statistickým zákonem. Na jeho základě přijala Komise v dubnu téhož roku Rozhodnutí č. 97/281 o úloze Eurostatu ve vztahu ke statistice Společenství. V souvislosti s institucionálními změnami, které přinesla Lisabonská smlouva, je nyní Eurostat označován jako statistický úřad EU. V roce 2012 bylo publikováno Rozhodnutí Komise o Eurostatu (č. 2012/504), které nově vymezilo jeho úlohu a postavení.

Další zásadní změny přinesl rok 2009. Na jaře 2009 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu (EP) a Rady č. 223/2009 o evropské statistice. Důvodů pro přijetí nové normy byla celá řada: nárůst požadavků uživatelů a s tím spojená vyšší zátěž, rozvoj integrace EU, přijetí Kodexu evropské statistiky (2005), vyšší důraz na kvalitu statistik, nutnost ochrany důvěrných údajů nebo posílení spolupráce s Evropským systémem centrálních bank. Nové nařízení proto reagovalo na tyto nové potřeby a měnící se situaci a zakotvilo také definici evropské statistiky a Evropského statistického systému (ESS). Další změny nastaly v roce 2015, kdy bylo nařízení č. 223/2009 novelizováno doplněním ustanovení, jejichž cílem je zejména posílení nezávislosti a důvěryhodnosti evropské statistiky. V roce 2024 byla přijata další novela nařízení, jejíž cílem je zlepšit schopnost ESS reagovat na náhlé potřeby v oblasti údajů, které vyvstaly v důsledku nedávné finanční, migrační a koronavirové krize, po níž následovala ruská vojenská agrese vůči Ukrajině. ESS by měl být schopen vypracovávat statistiky, které jsou relevantnější, dostupnější a podrobnější, čímž by se měla zlepšit účinnost a snížit náklady a zátěž členských států a respondentů. Cílem novely je rovněž poskytnout mechanismus, který ESS umožní přístup k datům vlastněným soukromými držiteli údajů.

V souvislosti s prohlubováním integrace a rozšiřováním EU došlo také k nárůstu objemu statistik a činností Eurostatu, a tím pádem také k nárůstu poštu zaměstnanců Eurostatu. V roce 1952 tak statistická služba ESUO začínala se 7 pracovníky a v roce 2009 udával Eurostat již přibližně 900 pracovních míst. Obsah samotné statistiky EU je pak dán právními předpisy EU a rovněž dohodami mezi orgány EU a orgány členských zemí v rámci jejich kompetencí.

Organizační členění Eurostatu
V čele Eurostatu stojí generální ředitel, jemuž je podřízeno 7 ředitelů řídících jednotlivé statistické oblasti. Jsou jimi:

Zdroje
Metodika; Diseminace; Spolupráce v ESS
Makroekonomické statistiky
Statistiky vládních financí
Odvětvové a regionální statistiky
Sociální statistiky

Podnikové statistiky a statistiky obchodu.

Výbory a další orgány s působností v oblasti statistiky

ESSC

Výbor pro Evropský statistický systém (European Statistical System Committee – ESSC)

Tento výbor, jemuž předsedá generální ředitel Eurostatu a v němž zasedají předsedové národních statistických úřadů členských zemí, poskytuje odborné vedení ESS pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky. ESSC projednává základní strategické záležitosti týkající se evropské statistiky, priority dalšího rozvoje, záležitosti týkající se důvěrnosti, aktivity k naplnění statistických programů apod. ESSC je zároveň komitologickým výborem, který projednává a schvaluje návrhy právních předpisů pro oblast statistiky přijímaných v působnosti Evropské komise. Zasedání se obvykle konají 3 ročně (v únoru, květnu a říjnu).

ESSC vznikl v roce 2009, kdy na základě nařízení č. 223/2009 o evropské statistice nahradil Výbor pro statistické programy ES (vytvořen v roce 1989 Rozhodnutím Rady 89/382), jehož úkolem bylo především napomáhat Evropské komisi v koordinaci víceletých statistických programů. Přijímání statistických programů s periodicitou nepřesahující 5 let vyžaduje právě nařízení č. 223/2009.

PG

Partnership Group (PG)

Partnership Group má celkem 10 členů (předseda, generální ředitel Eurostatu, ředitel Eurostatu odpovědný za řízení ESS, předsedové národních statistických úřadů členských států předsednického Tria v Radě EU a 4 volení předsedové národních statistických úřadů ESS s mandátem na 2 roky). PG je jakýmsi byrem ESSC – zabývá se zejména přípravou jeho jednání a důležitými záležitostmi pro činnost Výboru. Zasedání se obvykle konají v předsednické zemi vždy v březnu, září a prosinci. Od 1. 1. 2025 se na dva roky ujal předsednické role předseda ČSÚ Marek Rojíček. Jedná se, v historii, o první předsednictví ČR v této skupině.

DGINS

Konference předsedů národních statistických úřadů (Directors-General of the National Statistical Institutes - DGINS)

Konference předsedů národních statistických úřadů se koná jednou ročně a diskutují se na ní důležitá témata související se statistickým programem či metodami a postupy používanými při vypracování evropské statistiky. Každoročně ji pořádá jiný statistický úřad ESS. První konference DGINS se uskutečnila v roce 1953 v Lucemburku.

ESGAB

Evropská poradní komise pro dohled nad statistikou (European Statistical Governance Advisory Board - ESGAB)

Komise byla zřízena Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady EU v roce 2008. Komise má celkem 7 členů, přičemž 3 jsou jmenováni Evropským parlamentem a 4 Radou EU. Úkolem ESGAB je zejména příprava výroční zprávy pro Evropský parlament a Radu EU o dodržování Kodexu evropské statistiky, dále poradenství EK ohledně dodržování Kodexu, řešení otázek důvěry uživatelů v evropskou statistiku, šíření a aktualizace Kodexu apod.

ESAC

Evropský statistický poradní výbor (European Statistical Advisory Committee - ESAC)

Výbor byl zřízen Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady EU v roce 2008 jako náhrada Evropského poradního výboru pro statistické informace v hospodářské a sociální oblasti (CEIES). Výbor má celkem 24 členů, kteří jsou nominováni Evropskou komisí a dalšími orgány (např. Evropský parlament, Rada EU nebo Evropská centrální banka). Úkolem ESAC je spolupráce při přípravě statistických programů (hodnocení přiměřenosti rozsahu a míry statistiky, nákladů na poskytování informací nebo zátěže respondentů), zprostředkovávání informací a návrhů od uživatelů, respondentů a institucí a vypracování zpráv pro Evropský parlament, Radu EU a Evropskou komisi o potřebách uživatelů.

CMFB

Výbor pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance (Committee on Monetary, Financial and Balance of Payments Statistics - CMFB)

Výbor pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance hraje důležitou roli v makroekonomické statistice EU. CMFB je hlavním mechanismem pro spolupráci mezi Eurostatem, Evropskou centrální bankou, centrálními bankami členských zemí, národními statistickými úřady členských zemí a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti. CMFB se zabývá především koncepcí, sledováním a hodnocením statistických nástrojů potřebných pro Evropskou měnovou unii a je také pomocným a poradním orgánem pro statistické oblasti, které má ve svém názvu. Jedním z příkladů činnosti CMFB je poradní funkce ve věci kalkulace vládního deficitu a dluhu.

Peer review (přezkum) Národního statistického systému a Kodex evropské statistiky

Kodex evropské statistiky

Kodex evropské statistiky je základním kamenem společného rámce kvality Evropského statistického systému. Jedná se o samoregulační nástroj založený na šestnácti zásadách , které se týkají institucionálního prostředí, statistických procesů a výstupů statistik. Pro každou ze zásad byl vypracován soubor ukazatelů osvědčených postupů a standardů poskytujících návod a měřítka pro přezkoumávání, jak je tento Kodex uplatňován v praxi, čímž se zvyšuje transparentnost v rámci Evropského statistického systému. Např. zásada č. 1 „Profesionální nezávislost“ stanoví, že evropské statistiky by měly být vypracovávány nestranným a nezávislým způsobem, bez jakéhokoli politického a jiného vnějšího vlivu. Statistické orgány, mezi něž patří Eurostat, národní statistické úřady (tedy i ČSÚ) a jiné vnitrostátní orgány odpovědné za rozvoj, tvorbu a šíření evropských statistik, se zavázaly, že budou tento Kodex dodržovat.

Co je Peer review?

Všude kolem nás je moře informací, faktů a statistik. Ale jak si můžete být jisti, že tyto informace jsou přesné, fakta nejsou falešná a statistiky nebyly zmanipulované?

Oficiální statistiky ČSÚ jsou zárukou kvality! Počítejte s námi!

Naším posláním je vytvářet oficiální statistiky pro rozhodování založené na faktech. Poskytujeme vám bezplatný přístup k údajům, které jsou spolehlivé, důvěryhodné a srovnatelné.

ČSÚ spolu s Eurostatem a statistickými úřady všech členských států EU a zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) tvoří partnerství zvané Evropský statistický systém (ESS). Vytváříme evropskou statistiku, která respektuje společný rámec pro zajišťování kvality ESS. Jedním z nástrojů k zajištění provádění tohoto společného rámce kvality (a tím i kvality evropské statistiky) jsou tzv. vzájemné přezkumy ESS – peer reviews. Český statistický úřad tento přezkum podstoupil v březnu 2023.

Chcete se dozvědět více o peer review? Pak si projděte níže uvedené nejčastější dotazy.

Pro aktuální informace sledujte naše sociální sítě (X, LinkedIn a Instagram) a webové stránky Statistika & My.

Co znamená „peer review ESS“ a jak zajišťuje kvalitu evropských statistik?

Kvalita je ochrannou známkou evropské statistiky a činí ji důvěryhodnější než jiná data, která jsou snadno dostupná prostřednictvím mnoha různých zdrojů. Aby byla zaručena statistická kvalita, dohodl se v ESS společný rámec pro její zajišťování. Základním kamenem tohoto rámce kvality je Kodex evropské statistiky (dále jen „Kodex“), tedy sada zásad, které musí splňovat národní statistický systém a činnost a výstupy národního statistického úřadu. Cílem vzájemných přezkumů je posoudit soulad vytváření statistiky národních úřadů členských států ESS se zásadami a ukazateli Kodexu. Následná doporučení ke zlepšení by měla statistickým úřadům pomoci se dále zlepšovat a rozvíjet své statistické systémy.

Je to poprvé, co se koná peer review?

Dvě předchozí kola peer review proběhla v letech 2006–2008 a 2013–2015. Výsledky nám poskytly cenné zkušenosti a doporučení, které byly v předchozím období implementovány. Zhodnocení úspěšnosti jejich implementace proběhlo v novém III. kole 2021–2023.

Kdo se účastní peer review?

Peer review se týká všech členů ESS, tedy jak Eurostatu, tak národních statistických úřadů členských států EU a zemí ESVO. Expertní týmy se skládají ze čtyř odborníků v oblasti statistiky, auditu a veřejné správy. Samotný Eurostat přezkoumává tým odborníků z Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou (ESGAB).

Jak probíhá peer review?

1. Každý národní statistický úřad ESS se hodnotí podle zásad Kodexu prostřednictvím sebehodnotícího dotazníku, který poskytuje rozsáhlý přehled o jeho fungování.

2. Tento dotazník je kontrolován a analyzován expertním týmem peer review, který následně v průběhu osobní týdenní návštěvy provede podrobnější přezkum na místě.

3. Expertní tým peer review dále sestaví závěrečnou zprávu spolu s doporučeními ke zlepšení.

4. Tato zpráva se předkládá národnímu statistickému úřadu ke schválení a k vypracování návrhu opatřeních ke zlepšení. Provádění těchto opatření ke zlepšení v členských státech EU a zemích ESVO monitoruje každoročně Eurostat. Provádění opatření ke zlepšení v rámci samotného Eurostatu sleduje expertní tým ESGABu.

Čeho by se mělo pomocí peer review dosáhnout?

V předchozích kolech peer review se kontroly zaměřovaly především na dodržování Kodexu. Realizované III. kolo peer review šlo ještě o krok dále a pomohlo zúčastněným stranám ESS ke zlepšení tím, že se vydala doporučení orientovaná na budoucnost. Tato doporučení v některých případech přesahovala rámec současného Kodexu. Proto se nevylučuje, že prvky orientované na budoucnost v tomto kole peer review ESS navíc mohou vést k revizi Kodexu dle nových poznatků, které se v průběhu peer review identifikovaly.

Jaká je role ESGABu?

Evropské poradní komisi pro dohled nad statistikou (ESGAB) jsou poskytovány souhrnné informace z peer review pro jeho výroční zprávu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě. ESGAB je nezávislý poradní výbor, který dále provádí peer review samotného Eurostatu a podává zprávy o dodržování Kodexu ze strany Eurostatu. Stejně tak monitoruje i hodnocení provádění Kodexu v ESS jako celku. Dále slouží jako poradní orgán, který podporuje praktickou implementaci Kodexu a vytváří jeho případné aktualizace. Výroční zprávy ESGABu jsou od roku 2009 přístupné na příslušné webové stránce.

Statistika v Radě EU

Rada EU je vrcholným kolektivním orgánem Evropské unie, a to na úrovni ministrů členských států. Rada EU se schází v celkem deseti formacích v závislosti na projednávaných otázkách (např. doprava, sociální záležitosti, životní prostřední, zemědělství apod.). Ministři jsou zmocněni přijímat jménem vlád členských států závazky k provedení kroků či opatření schválených na zasedání. Rada EU je společně s Evropským parlamentem hlavním rozhodovacím orgánem Unie. Rolí Rady EU je tedy schvalovat právní předpisy EU, tlumočit názory členských států a koordinovat politiky EU. Předsednictví v Radě EU se vždy na 6 měsíců ujímají na základě rotace jednotlivé členské země EU. Statistika díky svému průřezovému charakteru spadá pod Radu pro obecné záležitosti (GAC).

Rozhodnutí Rady EU jsou předjednána Výborem stálých zástupců (Comité des représentants permanents – COREPER), který zasedá ve dvou formacích, jejich členy jsou stálí zástupci (velvyslanci) členských států při EU v Bruselu (COREPER II) a jejich zástupci (COREPER I). Spolu s COREPERem je Radě EU nápomocno více než 150 přípravných orgánů Rady, mezi které patří specializované výbory, podvýbory a pracovní skupiny složené z delegátů jednotlivých členských států.

Hlavními přípravnými orgány Rady EU jsou výbory, které mohou být zřízeny Smlouvami, mezivládními rozhodnutími nebo aktem Rady. Z těchto výborů je pro statistiku důležitý zejména Hospodářský a finanční výbor (Economic and Financial Committee - EFC), poradní orgán zřízený podle článku 134 Smlouvy o fungování Evropské unie (Treaty on the Functioning of the European Union). Jeho úkolem je sledovat hospodářskou a finanční situaci členských států a EU a pravidelně o ní podávat zprávy Radě EU a Evropské komisi. EFC vydává stanoviska na žádost Rady EU nebo Evropské komise a přispívá k přípravě jednání Rady. Součástí agendy EFC je problematika úzce související s Evropskou hospodářskou a měnovou unií (EMU). EFC je jedním z nemnoha přípravných orgánů Rady EU, který řídí stálý volený předseda a nikoliv zástupce předsednické země EU, jak je v Radě obvyklé. Výbor spadá vzhledem ke svému zaměření pod Radu pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN).

Jedním z podvýborů EFC je i Podvýbor pro statistiku (Sub-Committee on Statistics - SCS). SCS se schází obvykle jednou ročně a vydává stanoviska a zprávy k různým otázkám týkajícím se statistiky, jako jsou např. problematika administrativní zátěže, ukazatele vládního dluhu a deficitu, hlavní evropské hospodářské ukazatele (PEEI), situace statistiky v kandidátských zemích, Kodex evropské statistiky, řízení statistiky na úrovni EU, pětiletý statistický program apod. Česká republika má svoje zástupce - stejně jako ostatní členské státy EU - jak v EFC (prostřednictvím Ministerstva financí) tak v jeho Podvýboru pro statistiku (prostřednictvím ČSÚ) a do jednání v těchto orgánech se tak pravidelně zapojuje.

Paralelně s Podvýborem pro statistiku funguje také Pracovní skupina Rady pro statistiku (Council Working Party on Statistics), která se však zabývá zejména projednáváním legislativních návrhů. Tato pracovní skupina byla ustavena relativně nedávno (2003), a to v rámci formace Rady EU pro obecné záležitosti (GAC). Do té doby se návrhy statistických předpisů projednávaly v různých pracovních orgánech podle věcného zaměření (např. pro zemědělství apod.). V současné době pracovní skupina projednává všechny návrhy právních předpisů, v zásadě předložených Evropskou komisí, u nichž příslušná procedura vyžaduje odsouhlasení Radou EU (a zpravidla souběžně i Evropským parlamentem). Jedná se tedy o veškeré rámcové předpisy (ať už ve formě nařízení, rozhodnutí či výjimečně směrnice) přijímané procedurou spolurozhodování[1] i předpisy implementační, u nichž po schválení na úrovni Evropské komise/Eurostatu probíhá ještě formální kontrola (přezkum) v Radě EU i v Evropském parlamentu. Vedle toho se pracovní skupina zabývá i některými průřezovými tématy, které mají na projednávání návrhů právních předpisů vliv, zejména v oblasti procedurální. Jednáním pracovní skupiny předsedá zástupce národního statistického úřadu (většinou předseda) země mající předsednictví v Radě EU.

Vzhledem k „technické“ povaze statistiky (na rozdíl od „politicky“ vnímaných oblastí) probíhá nejobsáhlejší debata ohledně právních předpisů právě v Pracovní skupině Rady pro statistiku. Jednání se účastní experti na danou oblast statistiky, kterými jsou zástupci ČSÚ či dalších resortů podle obsahu jednání. Cílem je vždy dosáhnout kompromisu přijatelného pro všechny zúčastněné, tedy zejména členské země a zástupce Evropské komise/Eurostatu, případně i Evropské centrální banky, a současně nalézt shodu i s požadavky Evropského parlamentu. I když jednání na úrovni Pracovní skupiny Rady mohou být velmi zdlouhavá (měsíce i roky – samozřejmě s přestávkami), shody je obvykle dosaženo a tak je schválení návrhu daného předpisu na úrovni výboru COREPER a poté některou z formací Rady EU již pouze formalitou.

[1] Schválení jak Radou, tak i Evropským parlamentem je nyní nově označováno jako „řádný legislativní postup“.

Předsednictví ČR v Radě EU v roce 2022