Tvorba a užití HDP - 3. čtvrtletí 2016

Zpřesněný odhad HDP potvrdil, že růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí 2016 pokračoval, i když pomalejším tempem než v předchozích čtvrtletích. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] byl o 0,2 % vyšší než ve 2. čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostl o 1,9 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) se mezičtvrtletně zvýšila o 0,1 % a meziročně o 1,6 %. K mezičtvrtletnímu růstu ekonomiky přispíval zejména zpracovatelský průmysl, většina odvětví služeb a poprvé od počátku roku také stavebnictví. Zpracovatelský průmysl vzrostl mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 3,9 %. Rostla výkonnost automobilového průmyslu, zatímco chemickému průmyslu se nedařilo. HPH ve stavebnictví mezičtvrtletně vzrostla o 0,6 %, i když vlivem vysoké srovnávací základny byla meziročně nižší o 5,9 %.

Na straně poptávky byla ve 3. čtvrtletí klíčovým faktorem mezičtvrtletního i meziročního růstu HDP rychleji rostoucí spotřeba domácností. K mezičtvrtletnímu růstu HDP (0,2 %) přispěly výdaje na konečnou spotřebu domácností (0,5 p.b.)[2] a rostoucí investiční aktivita (0,4 p.b.). Naopak negativně působila zahraniční poptávka (-0,6 p.b.).

Pozitivní očekávání v ekonomice se odrazilo v rostoucích výdajích na konečnou spotřebu domácností, které se mezičtvrtletně zvýšily o 0,9 % a meziročně o 2,8 %. Domácnosti utrácely více za zboží i služby, např. za automobily, nábytek, vybavení domácnosti či oděvy. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně poklesly o 0,4 % a meziročně byly vyšší o 1,5 %.

V porovnání s předchozím čtvrtletím rostla investiční aktivita, podpořená zejména investicemi do dopravních prostředků, strojů a zařízení, ale také do obydlí a ostatních budov a staveb. V meziročním srovnání byly ve 3. čtvrtletí investice nižší, zejména kvůli vysoké srovnávací základně v minulém roce. Tvorba fixního kapitálu byla mezičtvrtletně vyšší o 2,5 % a meziročně poklesla o 2,3 %.

Zpomalení průmyslu se výrazně projevilo v zahraničním obchodu. Zatímco ve 2. čtvrtletí byl zahraniční obchod pozitivním faktorem mezičtvrtletního růstu české ekonomiky, ve 3. čtvrtletí působil negativně. Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách (84,1 mld. Kč) bylo ve 3. čtvrtletí oproti předchozímu nižší o 4,1 mld. Kč a meziročně se zvýšilo o 13,2 mld. Kč.

Celková zaměstnanost[3] se oproti předchozímu čtvrtletí nezměnila, meziročně byla vyšší o 1,7 %. Vývoj na trhu práce tak kopíroval vývoj výkonnosti české ekonomiky.