Mezinárodní spolupráce

Historie
Statistická komise Organizace spojených národů (United Nations Statistical Commission – SK OSN) byla založena v roce 1946. Je nejvyšším rozhodovacím orgánem pro mezinárodní statistické aktivity, zvláště pokud jde o stanovování statistických standardů, rozvoj koncepcí a metod a jejich implementaci na národní a mezinárodní úrovni.

SK OSN je podřízenou komisí Hospodářské a sociální rady OSN (United Nations Economic and Social Council – ECOSOC) a dohlíží na činnost Statistické divize OSN (United Nations Statistics Division – UNSD). SK OSN má být, podle rezoluce ECOSOCu z roku 1971, nápomocna Radě při:

• prosazování rozvoje národních statistik a zlepšování jejich srovnatelnosti;
• koordinaci statistické práce specializovaných agentur;
• rozvoji centrálních statistických služeb Sekretariátu OSN;
• poradenství pro orgány OSN o obecných otázkách vztahujících se ke sběru, analýze a diseminaci statistických informací;
• prosazování všeobecného zlepšování statistiky a statistických metod. 

Historicky první zasedání SK OSN se konalo v roce 1947 v New Yorku a zúčastnili se ho rovněž zástupci mezivládních organizací FAO, ILO a UNESCO. Komise měla v té době 12 členů. Na programu prvního zasedání byly především otázky koordinace prací se specializovanými organizacemi a spolupráce s nevládními organizacemi. Komise též vyjádřila nutnost navázat na statistickou činnost předchůdkyně OSN – Společnosti národů a zpřístupnit expertům nejdůležitější publikace a dokumenty. Počet členských zemí Komise poté postupně vzrůstal až na 24 členských států OSN, které jsou zvoleny Radou na základě rovnoměrného geografického rozložení. Do roku 2028 bude probíhat postupné navýšení počtu členů. Funkční období členů jsou čtyři roky. V červenci 1999 Rada rozhodla, že by se Komise měla scházet každoročně, vždy na dobu čtyř dnů (počínaje rokem 2000).

Za nejdůležitější výsledky více než sedmdesátileté činnosti SK OSN je třeba považovat přijetí systémů národních účtů, zahájení přípravy programů sčítání lidu, domů a bytů (1965, 1975, 1985, 1995, 2005, 2010, 2020) a přijetí Základních principů oficiální statistiky (Fundamental Principles of Official Statistics, 1994). Těmito principy jsou nestrannost statistiky, která je k dispozici vládnímu a hospodářskému sektoru a veřejnosti a která prošla testem užitečnosti, princip profesionality a profesionální etiky ve všech fázích statistické činnosti, podání informací o použitých zdrojích dat, metodách a procedurách, právo statistických institucí komentovat chybné interpretace a zneužití statistiky, využití všech zdrojů dat včetně administrativních a výběr zdrojů s ohledem na kvalitu, včasnost, náklady a zátěž respondentů, přísná důvěrnost individuálních dat o fyzických i právnických osobách a omezení jejich užití výhradně na statistické účely, zveřejnění všech právních norem týkajících se statistického systému, koordinace mezi statistickými institucemi v zájmu konzistence a efektivnosti, používání mezinárodních pojmů, nomenklatur a metod ve všech zemích a konečně bilaterální a multilaterální spolupráce pro zlepšení statistických systémů ve všech zemích.

Jak funguje
SK OSN se zabývá závažnými otázkami v oblasti rozvoje mezinárodní statistiky, metodickými otázkami, koordinací a integrací statistických programů, podporou technické spolupráce v oblasti statistiky a organizačními záležitostmi. Komise odevzdává ECOSOCu zprávu o každém svém zasedání. Zpráva obsahuje záznam o jednání Komise a kroky, které byly podniknuty u každé položky agendy. Komise také může předkládat ECOSOCu návrhy rezolucí, doporučení členským státům OSN, generálnímu tajemníkovi nebo specializovaným agenturám.

Zapojení ČSÚ
Československo bylo v minulosti po dlouhé období členem Komise. ČR byla pak členem v letech 1997-2000, 2001-2004, 2012-2015 a 2019-2023. ČSÚ se účastní nejen zasedání SK OSN, kde ČR zastupuje předseda ČSÚ, ale i řady expertních jednání a akcí pořádaných Statistickou divizí OSN, např. k problematice národních účtů, censů apod. Zároveň se ČR také pravidelně zapojuje do písemných konzultací SK OSN. V neposlední řadě před každým zasedáním SK probíhá také koordinace stanovisek členských států EU tak, aby hlas EU byl ve SK OSN pokud možno co nejjednotnější.

Zdroj: https://unstats.un.org

Historie
Konference evropských statistiků (Conference of European Statisticians – KES/CES) byla založena v roce 1953 a od té doby je významným orgánem Hospodářské komise OSN pro Evropu (United Nations Economic Commission for Europe – EHK/UNECE), která vznikla jako součást celkové struktury OSN v roce 1947.

Jak funguje
Statistická činnost je v rámci EHK soustředěna do její statistické divize, která usnadňuje koordinaci mezinárodních statistických činností a podporuje fungování Statistické komise OSN jako vrcholného orgánu celosvětového statistického systému. KES je jedním ze sedmi orgánů (subsidiary bodies) EHK a prakticky řídí veškerou statistickou činnost EHK, a to pod záštitou jak samotné EHK, tak i Statistické komise OSN (United Nations Statistical Commission). Hlavními cíli KES jsou:

• zlepšovat národní statistiky a jejich mezinárodní srovnatelnost s ohledem na doporučení SK OSN, specializovaných agentur a jiných příslušných těles podle daných potřeb;
• prosazovat úzkou koordinaci statistických aktivit mezinárodních organizací v Evropě za účelem dosažení větší jednotnosti pokud jde o koncepce a definice, a zároveň redukovat na minimum celkovou zátěž jednotlivých národních statistických úřadů;
• reagovat na jakoukoli nově zjištěnou potřebu v oblasti mezinárodní spolupráce jak uvnitř regionu EHK, tak mezi regionem EHK a ostatními regiony;
• diskutovat a přijímat statistické standardy v regionu EHK. 

Důležitým počinem KES bylo přijetí Základních principů oficiální statistiky (Fundamental Principles of Official Statistics) v roce 1992 a jejich následné schválení Statistickou komisí OSN (1994). Základní principy oficiální statistiky následně přijala v roce 2013 také ECOSOC a poté v roce 2014 také Valné shromáždění OSN. Konference také významně přispěla k vytváření různých souborů mezinárodně uznávaných systémů, koncepcí, definic a klasifikací a ke koordinaci statistické práce na mezinárodní úrovni, která je prováděna různými mezinárodními organizacemi působícími v regionu EHK.

Zasedání KES se koná jednou ročně (zpravidla v červnu v Ženevě), a to v návaznosti na jednání Výboru pro statistiku a statistickou politiku OECD. Formální zasedání se zaměřuje na aktuální otázky související s mezinárodní statistikou v regionu (včetně informací z vrcholných orgánů EHK a SK OSN). Součástí zasedání jsou také semináře (témata se zabývají aktuálními prioritami a diskuse často vedou k následným akcím, jejichž cílem je připravit konkrétní výstupy), jejichž organizace se ujímá některá z členských zemí, příp. mezinárodních institucí. Byro KES, které je voleno na dvouleté období, připravuje jednání KES a zabezpečuje další aktivity v období mezi zasedáními KES.

Zapojení ČSÚ
ČSÚ se zapojuje do přípravy a průběhu jednání KES, na kterém ČR zastupuje předseda ČSÚ. Zástupci ČR se podílejí i na jednání řady expertních a pracovních skupin. Bývalý předseda ČSÚ Jan Fischer byl hlavním organizátorem sekce a řečníkem semináře k nezávislosti a integritě statistických systémů v rámci plenárního zasedání KES v Paříži v roce 2004. V roce 2006 byla ČSÚ svěřena organizace semináře v rámci plenárního zasedání k problematice lidských zdrojů a vzdělávání a následně pak příprava navazujících aktivit v působnosti tohoto orgánu (zejm. Fórum k lidským zdrojům a vzdělávání – společně se  Statistickým úřadem Kanady).

Zdroj: https://unece.org/statistics/ces

Historie
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development – OECD) je mezivládní organizace založená v roce 1961. Činnost této organizace, jejímž hlavním smyslem je poskytovat politikům a veřejnosti informace a doporučení k řešení současných i budoucích problémů, zejména v ekonomické oblasti, by byla nemyslitelná bez shromažďování, zpracování a diseminace statistických informací, jejichž objem v závislosti na činnosti organizace stále narůstá. Dnes má OECD 38 členů (včetně České republiky).

Jedním z odborných útvarů Sekretariátu OECD, tzv. direktoriátů, je i Statistický direktoriát (Statistics and Data Directorate) v čele s Hlavním statistikem OECD (Chief Statistician and Director). Jeho činnost se zaměřuje na poskytování ekonomických statistik na srovnatelném základě pro analytickou činnost OECD, podporu a rozvoj mezinárodních statistických standardů a koordinaci statistických aktivit uvnitř OECD i vně ve vztahu k dalším mezinárodním institucím.

V roce 2002 OECD na neformálním základě vytvořila tzv. Skupinu vrcholných představitelů pro statistiku (High Level Group on Statistics). V dubnu 2004 rozhodla OECD o transformaci této skupiny na jeden z oficiálních výborů, který dostal název Výbor pro statistiku (Committee on Statistics – CSTAT). Tímto krokem byla zdůrazněna role statistiky v činnosti OECD. V roce 2013 došlo k jeho přejmenování na Výbor pro statistiku a statistickou politiku (Committee on Statistics and Statistical Policy – CSSP). Jeho zřízením byla posílena úloha OECD při rozvoji statistické spolupráce mezi zeměmi OECD přispívající ke zlepšování celkové kvality statistik.

Jak funguje
Role, kterou CSSP hraje při tvorbě statistické politiky OECD, je mnohem významnější, než tomu bylo v případě Skupiny vrcholných představitelů, která byla především poradenským útvarem hlavního statistika OECD. Výbor mj. zajišťuje řadu činností v kontextu přípravy rozpočtu OECD pro dvouleté období. Do prvního byra CSSP byli na dva roky zvoleni zástupci statistických úřadů, mezi nimiž byl i tehdejší předseda ČSÚ Jan Fischer. Členem se stal i generální ředitel Eurostatu, čímž byla zdůrazněna spolupráce těchto dvou institucí. Výbor se schází zpravidla jedenkrát ročně v sídle OECD v Paříži, a to v návaznosti na jednání Konference evropských statistiků v rámci Hospodářské komise OSN pro Evropu (zpravidla červen). Výbor se schází na úrovni vedoucích představitelů statistických úřadů. V současné době fungují v rámci CSSP pracovní skupiny zaměřené např. na téma národních účtů, zahraniční obchod se zbožím a službami, finanční statistiky a statistiky zahraničních investic (FDI apod.). Zástupci ČSÚ jsou pak členy i dalších expertních a pracovních skupin.

OECD se výrazně zaměřuje také na rozvoj statistického informačního systému (včetně metadat), diseminace probíhá jednak cestou vydávání publikací, jednak prostřednictvím internetu (statistický portál OECD). Velkou pozornost věnuje statistika OECD metodice. Jsou vydávány nové metodické příručky a manuály a probíhá revize těch dosavadních. Tyto aktivity jsou součástí ročních plánů a týkají se prakticky všech statistických oblastí. Statistika OECD spolupracuje s ostatními mezinárodními statistickými institucemi. Nejdále se dostala spolupráce s Eurostatem, kde již dochází ke sdílení dat a metadat (každá země předává data pouze jedné z obou institucí). Rozsáhlá spolupráce probíhá i se statistickými útvary OSN a EHK, FAO, ILO a dalšími. Také řada pracovních skupin je společných pro několik organizací.

Zapojení ČSÚ
ČSÚ se dlouhodobě podílí na statistických činnostech OECD jednak předáváním dohodnutých statistických dat (přímo nebo prostřednictvím Eurostatu) a jednak zapojením svých věcně příslušných pracovníků do pracovních orgánů. ČSÚ se na úrovni předsedy účastní jednání CSSP.

Statistický profil České republiky je k dispozici na adrese https://www.oecd.org/en/countries/czechia.html. Zájemci tam naleznou více než 100 indikátorů pokrývajících široké spektrum oborů (např. ekonomiku, vzdělávání, energetiku, zdravotnictví, obchod, investice, daně). Na stejné adrese naleznete také odkazy na aktualizované dlouhodobé přehledy. Jediným kliknutím můžete srovnat data České republiky s údaji dalších členských zemí OECD i vybraných nečlenských zemí. OECD také vydává pravidelné statistické souhrny, které srovnávají Českou republiku s jinými členskými zeměmi OECD v oblastech, jako jsou např. zdravotnictví, sociální záležitosti, rozvojová spolupráce, věda, technologie a průmysl. Tyto elektronické publikace jsou volně přístupné na internetu na adrese https://www.oecd.org/en/publications.html.

Zdroj: https://oecdgroups.oecd.org/

Historie
Mezinárodní statistický institut (International Statistical Institute – ISI) je jedna z nejstarších vědeckých asociací působících na celosvětové úrovni. Za jeho počátek můžeme považovat Mezinárodní statistický kongres, který se sešel v roce 1853 z iniciativy ekonoma a statistika Adolpha Quételeta. Pokračující spolupráce tohoto druhu vedla v roce 1885 k založení ISI, která má individuální i institucionální členy z více než 150 zemích. Základním posláním je podporovat porozumění, rozvoj a správnou praxi statistiky na celém světě tím, že poskytuje vhodné prostředí pro rozvoj statistických znalostí, získávání osvědčených postupů, sdílení nejnovějšího vývoje a vytváření příležitostí k navazování kontaktů.

Ve druhé polovině 20. století byly v rámci ISI postupně zakládány sekce pro jednotlivé obory činnosti, které (stejně jako ISI celkově) získaly značnou mezinárodní autoritu v oblasti rozvoje statistické teorie i praxe a v oblasti vzdělávání statistiků. Jedná se o sekce:

1973: International Association of Survey Statisticians (IASS)

1975: Bernoulli Society for Mathematical Statistics and Probability (BS)

1977: International Association for Statistical Computing (IASC)

1985: International Association for Official Statistics (IAOS)

1991: International Association for Statistical Education (IASE)

2005: International Society for Business and Industrial Statistics (ISBIS)

2008: The International Environmetrics Society (TIES)

Sekce jsou stálými útvary ISI. Kromě toho ISI usiluje také o aktivní spolupráci s dalšími organizacemi a profesními sdruženími. Přidružené organizace jsou především profesní sdružení, která uzavřela s ISI dohody o spolupráci s cílem podpořit intenzivní spolupráci a komunikaci (např. Společnost Irvinga Fishera, jež byla ustavena s cílem přispět k rozvoji metod a mezinárodních standardů v oboru finanční a monetární statistiky v souladu s rostoucími požadavky jejích uživatelů).

Jak funguje
Hlavním posláním ISI je porozumění, rozvoj a dobrá praxe v oblasti statistiky v celosvětovém měřítku. Institut se snaží především:

• vést, podporovat a propagovat mezinárodní statistickou komunitu;
• podněcovat a rozšiřovat výzkum, osvědčené postupy a pokrok v oblasti statistické vědy a statistického vzdělávání;
• vystupovat ve prospěch statistické profese v aktuálních statistických otázkách;
• obhajovat a podporovat statistickou gramotnost, využívání statistiky a dat při rozhodování vlád, podniků a jednotlivců;
• rozšiřovat statistickou komunitu v zemích a regionech s nízkými a středními příjmy a napomáhat jejímu většímu začlenění;
• podporovat chápání statistiky jako síly pro zlepšování života lidí;
• podporovat rozvoj mladých statistiků a podporovat pokračující účast starších členů;
• podporovat a rozvíjet vytváření sítí;
• fungovat efektivně a v rámci svého rozpočtu. 

Členství v rámci ISI je rozděleno na individuální (řádní a volení členové) a organizační (instituce a přidružení členové). Mezi další kategorie členství v ISI patří honorární členové, členové z moci úřední (Ex-Officio Members – např. předsedové statistických úřadů) a právnické osoby (Corporate members – např. univerzity, banky apod.). V čele ISI stojí Výkonný výbor, který tvoří prezident ISI, prezident zvolený pro příští období a 4 místopředsedové. Prezident ISI působí jako tajemník Výkonného výboru. Dalším výkonným orgánem je Rada, kterou tvoří 27 členů (členové Výkonného výboru, předsedové jednotlivých sekcí, bývalý prezident ISI, vybraní členové ISI, ředitel ISI a ředitel statistického úřadu Nizozemska – člen ex-officio) a Valné shromáždění, které je nejvyšším orgánem ISI a které se skládá ze všech jednotlivých členů ISI. Zasedání (kongres) ISI se koná každé dva roky.

ISI publikuje různé odborné knihy, časopisy, bulletiny a zprávy, které významně přispívají k rozvoji znalostí v oblasti statistiky. Institut je proslulý svými setkáními/kongresy, která se opakují s dvouroční periodicitou, kde se všichni členové mohou podělit o inovativní myšlenky, rozvíjet nové vazby a diskutovat současné trendy ve světě statistiky. Významným výstupem ISI je i Deklarace o profesionální etice, vydaná v srpnu 1985. Lze ji považovat za předchůdkyni Základních principů oficiální statistiky přijatých SK OSN a Kodexu evropské statistiky Evropského statistického systému.

Stálé sídlo ISI se nachází v Haagu v Nizozemsku (v sídle nizozemského statistického úřadu). Institut má poradní status při Hospodářské a sociální radě OSN (ECOSOC). Aktivity Institutu jsou vedle členských poplatků a výnosů z prodeje publikací ISI financovány také granty od nevládních organizací, vládami, místními úřady, nadacemi, soukromými podniky a z některých dalších zdrojů.

Zapojení ČSÚ
Také ČSÚ se aktivně zapojuje do činnosti ISI a jeho sekcí. Například v roce 2005 byl tehdejší předseda ČSÚ Jan Fischer jedním z přednášejících na kongresu ISI v australském Sydney a v roce 2007 spoluorganizoval a řídil jednu ze sekcí zaměřenou na problematiku standardů a kvality.

Zdroj:  https://www.isi-web.org/

Český statistický úřad poskytuje odbornou pomoc statistickým úřadům jiných zemí formou tzv. technické asistence, kdy naši experti předávají své zkušenosti a znalosti zejména ze sběru, zpracování a diseminace dat svým kolegům ze zahraničí.

Děje se tak prostřednictvím zapojení do zahraničních projektů velmi často financovaných Evropskou unií v rámci přístupového procesu dalších zemí do EU (tzv. EU Enlarment Policy) a sousedské politiky (tzv. European Neighbourhood Policy EU) se sousedními zeměmi EU (východ a jih). Dalším poskytovatelem finančních zdrojů pro projekty technické asistence, kterých se ČSÚ účastnil, je např. Světová banka.

Mezi dlouhodobé partnery ČSÚ patří statistické úřady Severní Makedonie a Turecka. V posledních letech se zároveň rozvíjí také spolupráce s kolegy z Kosova, Albánie či Srbska.

Další větší projekty se zapojením ČSÚ byly v minulosti realizovány například pro Tádžikistán, Egypt, Ázerbájdžán, Kazachstán nebo Gruzii.

Tematicky se naše aktivity nejčastěji zaměřují na makroekonomickou statistiku v čele s problematikou národních účtů, dále pak na produkční a sociální statistiky či registry. 

Aktivity technické asistence mají nejčastěji formu studijních návštěv zahraničních statistiků v ČR, expertních misí v zahraničí a v posledních letech také on-line konzultací.