Tvorba a užití HDP - 3. čtvrtletí 2017

Zpřesněný odhad potvrdil, že česká ekonomika ve 3. čtvrtletí nadále rostla. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,5 %. Meziročně se HDP zvýšil reálně o 5,0 %, nejvíce od 3. čtvrtletí 2015.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně vyšší o 0,6 % a meziročně vzrostla o 5,1 %. Dařilo se většině odvětví národního hospodářství. K meziročnímu růstu HPH nejvýrazněji přispěl zpracovatelský průmysl (2,1 p.b.) tažený výrobou dopravních prostředků a růstem produkce počítačů, elektronických a optických přístrojů a elektrických zařízení. Pokračoval také růst výroby v chemickém průmyslu. HPH ve zpracovatelském průmyslu vzrostla mezičtvrtletně o 1,1 % a meziročně o 7,9 %. Dařilo se i energetickému průmyslu a většině odvětví služeb. V meziročním srovnání rostla HPH zejména v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (9,0 %), profesních, vědeckých a technických činnostech (6,9 %) a informačních a komunikačních činnostech (5,7 %). Ve stavebnictví růst HPH meziročně zpomalil na 1,8 % a v mezičtvrtletním srovnání došlo k poklesu o 1,8 %.

Na straně poptávky byl meziroční růst HDP ve 3. čtvrtletí podpořen rovnoměrně všemi hlavními složkami HDP. Na růstu domácí poptávky se podílela rostoucí spotřeba domácností a pokračující růst investičních výdajů. K meziročnímu růstu HDP (5,0 %) přispěly investiční výdaje (1,6 p.b.[2]), spotřeba domácností (1,5 p.b.) a zahraniční obchod (1,5 p.b.). Na rozdíl od začátku roku je již růst HDP tažen více domácí poptávkou.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 3,4 % zejména zásluhou domácností, jejichž reálná spotřeba vzrostla o 4,4 % více než před rokem a o 0,9 % více než v předchozím čtvrtletí.

Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se v mezičtvrtletním srovnání nezměnily, meziročně se zvýšily o 1,1 %.

Meziroční růst investiční aktivity byl ve 3. čtvrtletí podpořen především investicemi do  obydlí a strojního vybavení. V mezičtvrtletním srovnání se tvorba fixního kapitálu nezměnila a meziročně byla o 7,5 % vyšší.

Saldo zahraničního obchodu zboží a služeb v běžných cenách dosáhlo ve 3. čtvrtletí 87,2 mld. Kč, což bylo o 1,1 mld. Kč méně než před rokem. Vývoz, který vzrostl reálně meziročně o 7,2 %, byl tradičně tažen obchodem s dopravními prostředky, ale také například obchodem s elektronickými a optickými přístroji, se stroji a elektrickými zařízeními. Na růstu dovozu o 7,1 % se významně podílely například subdodávky pro automobilový průmysl a výrobu elektronických a optických přístrojů.

Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí dosáhl meziroční deflátor výdajů na konečnou spotřebu domácností 2,4 % a deflátor tvorby hrubého fixního kapitálu 1,0 %. Celkový deflátor HDP, který činil 1,6 %, byl snižován rychlejším poklesem cen vývozu před cenami dovozu.

Růst české ekonomiky byl i nadále provázen růstem zaměstnanosti. V tuzemsku bylo ve 3. čtvrtletí zaměstnáno[3] v průměru 5 358 tisíc osob. Celková zaměstnanost byla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,8 % vyšší, meziročně vzrostla o 2,0 %. Vývoj na trhu práce tak i nadále kopíroval růst výkonnosti české ekonomiky.