Tvorba a užití HDP - 4. čtvrtletí 2020

2. 3. 2021

Česká ekonomika sice v posledním čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla, avšak v meziročním srovnání pokračoval hluboký propad. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] byl ve 4. čtvrtletí o 0,6 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2019 poklesl o 4,7 %.

Vývoj hrubého domácího produktu v %

Vývoj hrubé přidané hodnoty v %

Hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně klesla o 4,7 %. V mezičtvrtletním srovnání se dařilo zejména zpracovatelskému průmyslu (+2,3 %), informačním a komunikačním činnostem (+2,2 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (+3,5 %). Pokles zaznamenalo stavebnictví (-1,2 %), skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-6,6 %) a odvětví ostatních činností (-13,9 %). Na meziročním poklesu HPH (-4,7 %) se nejvíce podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství -2,7 p. b. (meziroční pokles o 14,7 %), profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti -1,0 p. b. (-12,8 %) a průmysl -0,4 p. b. (-1,4 %). Kladně přispělo zejména odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče 0,3 p. b. (+1,8 %).

Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem poklesu HDP klesající spotřební výdaje domácností a výdaje na tvorbu fixního kapitálu. Meziroční pokles HDP (-4,7 %) nejvíce ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností -3,8 p. b.[2] a investiční výdaje -3,4 p. b. Naopak pozitivní vliv měla zahraniční poptávka (+3,4 p. b.) a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí (+1,0 p. b.).

Spotřební výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 4,2 % (meziročně o 8,3 %). Klesaly hlavně výdaje za nákup předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a služeb.

Tvorba fixního kapitálu klesla o 0,3 % mezičtvrtletně a o rekordních 12,3 % meziročně. Velký propad zaznamenaly především investice do dopravních prostředků a strojního vybavení. Meziroční pokles ale pokračoval také u investic do obydlí a ostatních budov a staveb.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 145,5 mld. Kč, bylo tak o 69,3 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 6,6 % a meziročně o 4,7 %, přičemž vývoz zboží rostl mezičtvrtletně o 6,9 % a meziročně o 8,9 %. Tento vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu chemických látek, elektronických a optických přístrojů, elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz rostl mezičtvrtletně o 6,1 % a meziročně o 0,2 % především zásluhou růstu dovozu chemických látek a elektrických zařízení.

Z hlediska cenového vývoje ve 4. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 4,2 %.

Objem mzdových nákladů[3] ve 4. čtvrtletí vzrostl meziročně o 2,3 %.

Celková zaměstnanost[4] se v porovnání s předchozím čtvrtletím snížila o 0,5 % a meziročně o 1,9 %. Pokles zaměstnanosti byl zaznamenán především v průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Naopak k růstu zaměstnanosti došlo zejména ve stavebnictví a informačních a komunikačních činnostech.

Tvorba a užití HDP v roce 2020

HDP za rok 2020 byl o 5,6 % nižší než v roce 2019. Hlavním faktorem celoročního poklesu byly spotřební výdaje domácností a výdaje na tvorbu kapitálu. Spotřeba domácností měla negativní vliv -1,9 p. b., tvorba kapitálu -3,1 p. b. a zahraniční poptávka -1,2 p. b. Kladně přispěly výdaje vládních institucí (+0,6 p. b.).

HPH se v roce 2020 snížila v porovnání s předchozím rokem o 5,5 %. Ekonomický pokles se projevoval ve většině odvětví národního hospodářství. K poklesu HPH nejvýrazněji přispěl vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování (-2,2 p. b.) a v průmyslu (-2,1 p. b.). Dařilo se informačním a komunikačním činnostem a skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly o 5,2 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu za celý rok 2020 byla o 8,5 % nižší než v roce 2019. Klesaly především investice do dopravních prostředků a strojního vybavení. Výdaje vládních institucí vzrostly o 2,9 % především zásluhou rychle rostoucích kolektivních spotřebních výdajů. Saldo zahraničního obchodu vzrostlo v běžných cenách meziročně o 42,3 mld. Kč na 390,5 mld. Kč.

Celková zaměstnanost klesla ve srovnání s předchozím rokem o 1,5 % na 5 351 tisíc osob. Celkem bylo odpracováno o 6,0 % hodin méně než v roce 2019.