Indexy spotřebitelských cen - inflace - únor 2022

Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 1,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 11,1 %, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v lednu.
 

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 1,3 %. V oddíle bydlení byly vyšší zejména ceny elektřiny o 3,2 %, zemního plynu o 5,6 %, tuhých paliv o 2,2 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 1,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny zeleniny o 5,9 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,6 %, nealkoholických nápojů o 2,1 %, uzenin o 2,2 %, sýrů a tvarohů o 1,9 % a drůbežího masa o 2,2 %. Ceny vepřového masa klesly o 2,0 % a vajec o 4,0 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především zvýšením cen dovolených s komplexními službami o 4,0 %. V oddíle doprava byly vyšší ceny pohonných hmot a olejů o 4,0 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 1,0 %.
 

Meziroční srovnání

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému únoru o více jak 11 %. Meziroční růst cen zrychluje od loňského července, tedy již 8 měsíců v řadě. Nejvýraznější cenové nárůsty jsme zaznamenali u položek bydlení, dopravy a potravin,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 11,1 %, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v lednu. Zrychlení¹⁾ meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení zrychlil zejména růst cen elektřiny na 22,6 % (v lednu 18,8 %) a zemního plynu na 28,3 % (v lednu 21,5 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší ceny pekárenských výrobků a obilovin o 11,3 % (v lednu o 9,4 %), výrobků ve skupině mléko, sýry, vejce o 8,8 % (v lednu o 7,2 %), zeleniny o 8,0 % (v lednu o 7,3 %) a nealkoholický nápojů o 7,0 % (v lednu o 3,9 %). Ceny masa přešly z lednového poklesu o 0,9 % v růst o 1,8 % v únoru. V oddíle stravování a ubytování v únoru zrychlil růst cen stravovacích služeb na 12,7 % (v lednu 11,2 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v únoru nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,3 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 17,9 % a tepla a teplé vody o 12,4 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava, kde byly vyšší ceny automobilů o 10,5 % a pohonných hmot a olejů o 31,0 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 25,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 18,1 %, másla o 30,0 %, brambor o 14,7 % a cukru o 24,2 %. Ceny v restauracích a kavárnách byly meziročně vyšší o 14,1 %. Ceny oděvů vzrostly o 17,8 % a obuvi o 14,7 %.

Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 15,7 % (v lednu o 15,2 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 110,6 %. (Více informací k indexu imputované nájemné: Metodická poznámka.)

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 12,0 % a ceny služeb o 9,6 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v únoru 5,2 % (v lednu 4,5 %).
 

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)²⁾

Podle předběžných výpočtů vzrostl v únoru HICP v Česku meziměsíčně o 1,3 % a meziročně o 10,0 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v únoru 2022 za Eurozónu 5,8 % (v lednu 5,1 %), na Slovensku 8,2 % a v Německu 5,5 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v lednu 5,6 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v prosinci. Nejvíce ceny v lednu meziročně vzrostly v Litvě (o 12,3 %) a nejméně ve Francii (o 3,3 %).

(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.)
 

* * *
 

Od ledna 2022 jsou indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách, které vycházejí z průměru výdajů domácností v letech 2019–2021. Nově vypočítávané indexy jsou na všech úrovních spotřebního koše řetězeny k časové řadě indexů o základu průměr roku 2015 = 100. Tím je zajištěno pokračování této časové řady, ze které jsou počítány indexy k dalším základům (předchozí měsíc = 100, stejné období předchozího roku = 100 a index klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců k průměru 12 předcházejících měsíců).

____________________

¹⁾ Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.