Indexy spotřebitelských cen - inflace - březen 2022
Ceny pohonných hmot výrazně vzrostly
Datum vydání: 11. 04. 2022
Kód: 012024-22
Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 1,7 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddílech doprava a bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 12,7 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v únoru.
Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 1,7 %. V oddíle doprava se zvýšily především ceny pohonných hmot a olejů o 21,7 %. V oddíle bydlení byly vyšší zejména ceny zemního plynu o 7,4 %, elektřiny o 1,7 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,1 % a tepla a teplé vody o 1,3 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny masa o 0,8 %, ovoce o 2,1 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,0 %, olejů a tuků o 2,8 % (z čehož ceny másla byly vyšší o 4,1 %) a sýrů a tvarohů o 1,3 %. Ceny zeleniny meziměsíčně klesly o 1,4 %. Vývoj cen v oddíle stravování a ubytování byl ovlivněn vyššími cenami stravovacích služeb o 2,2 % a ubytovacích služeb o 3,4 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny vína o 2,2 % a tabákových výrobků o 2,3 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,5 % a ceny služeb o 0,4 %.
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 %. Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 korun za litr a nafta za 47 korun za litr,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 12,7 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v únoru. Zrychlení[1]) meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddílech doprava a bydlení. V oddíle doprava zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů na 50,6 % (v únoru 31,0 %). V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 24,7 % (v únoru o 22,6 %), zemního plynu o 37,7 % (v únoru o 28,3 %), výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 % (v únoru o 14,5 %) a tepla a teplé vody o 13,9 % (v únoru o 12,4 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu opět největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,4 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 19,9 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava (nárůst o 21,6 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 %, másla o 31,9 % a brambor o 21,4 %. Ceny oděvů vzrostly o 19,9 % a obuvi o 15,4 %.
Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 16,3 % (v únoru o 15,7 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 112,4 %. (Více informací k indexu imputované nájemné: Metodická poznámka.)
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 14,3 % a ceny služeb o 10,4 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 6,1 % (v únoru 5,2 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)[2])
Podle předběžných výpočtů vzrostl v březnu HICP v Česku meziměsíčně o 1,9 % a meziročně o 11,9 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v březnu 2022 za Eurozónu 7,5 % (v únoru 5,9 %), na Slovensku 9,5 % a v Německu 7,6 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v únoru 6,2 %, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v lednu. Nejvíce ceny v únoru meziročně vzrostly v Litvě (o 14,0 %) a nejméně ve Francii a na Maltě (shodně o 4,2 %).
(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.)
* * *
Od ledna 2022 jsou indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách, které vycházejí z průměru výdajů domácností v letech 2019–2021. Nově vypočítávané indexy jsou na všech úrovních spotřebního koše řetězeny k časové řadě indexů o základu průměr roku 2015 = 100. Tím je zajištěno pokračování této časové řady, ze které jsou počítány indexy k dalším základům (předchozí měsíc = 100, stejné období předchozího roku = 100 a index klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců k průměru 12 předcházejících měsíců).
Poznámky:
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274052533, e-mail: jiri.mrazek@csu.gov.cz
Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen, tel. 274052138, e-mail: pavla.sediva@csu.gov.cz
Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví
Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce
Navazující publikace: 012018-22 Indexy spotřebitelských cen – základní členění (měsíční periodicita), 012023-22 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (měsíční periodicita) a 012019-22 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (roční periodicita)
Dokumenty na internetu: https://csu.gov.cz/inflace-spotrebitelske-ceny
Termín zveřejnění další RI: 10. 5. 2022
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) HICP neobsahuje imputované nájemné.