Živočišná výroba - 3. čtvrtletí 2021

Ve 3. čtvrtletí 2021 se vyrobilo 115 574 tun masa, v meziročním srovnání to bylo o 1,3 % více. Na tomto zvýšení se nejvíce podílelo drůbeží maso (45 413 tun; +3,7 %). Vepřového bylo vyrobeno nepatrně více než ve 3. čtvrtletí loňského roku (52 915 tun; +0,3 %), kdežto výroba hovězího meziročně mírně poklesla (17 217 tun; −1,8 %). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se meziročně zvedly o 6,1 %, u jatečné drůbeže zůstaly na téměř stejné úrovni (+0,2 %). Ceny jatečných prasat opět klesly, meziročně o 6,5 % a vzhledem k předcházejícímu čtvrtletí o 0,5 Kč za kg v mase. Přímý nákup mléka meziročně klesl na 764 380 tis. litrů (−1,5 %). Zemědělci prodávali mléko v průměru za 8,89 Kč/l.

„Ve 3. čtvrtletí pokračoval mírně rostoucí trend celkové výroby masa. Mezi jednotlivými druhy však byly zaznamenány rozdíly. Zatímco v meziročním srovnání výroba drůbežího masa vzrostla o 3,7 %, hovězího se vyrobilo méně o 1,8 %. Výroba vepřového masa zůstala na stejné úrovni, přestože byl zaznamenán další pokles cen jatečných prasat,“ říká Markéta Fiedlerová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví.

Porážky a výroba masa
Ve 3. čtvrtletí bylo na jatkách poraženo 55,9 tis. ks skotu, meziročně −1,9 %; z toho bylo 23,6 tis. býků (+0,1 %), 24,7 tis. krav (−2,7 %) a 5,4 tis. jalovic (−8,3 %). Výroba hovězího masa byla meziročně mírně nižší (−1,8 %) a dosáhla 17 217 tun.
Porážky prasat se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšily na 575,4 tis. ks (+1,3 %). Výroba vepřového masa však zůstala na loňské úrovni (52 915 tun; +0,3 %), a to v důsledku mírného poklesu průměrné porážkové hmotnosti na 117,4 kg/ks u prasat pocházejících z výkrmu.
Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo v tomto čtvrtletí na jatkách poraženo 69 890 tun drůbeže, což představuje výrobu 45 413 tun drůbežího masa (+3,7 %).

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Ceny jatečného skotu se meziročně zvýšily o 6,1 %, z toho ceny jatečných býků o 4,1 %, ceny jatečných krav o 9,1 % a jatečných jalovic o 8,8 %. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 46,93 Kč/kg v živém nebo 85,41 Kč/kg v jatečné hmotnosti.
Ceny jatečných prasat se stále držely pod úrovní srovnatelného období loni (−6,5 %)  a dosáhly průměrných 27,53 za kg živé hmotnosti nebo 35,79 Kč za kg v mase. Za prasata prodaná v tomto čtvrtletí dostali zemědělci o dalších 0,50 Kč za kg jatečné hmotnosti méně než ve čtvrtletí předcházejícím.
U cen jatečných kuřat bylo zaznamenáno jen nepatrné meziroční zvýšení (+0,2 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 22,88 Kč za kg v živém.

Pohyb zboží přes hranice – živá zvířata a maso
Podle předběžných výsledků statistiky pohybu zboží přes hranice¹⁾ se ve 3. čtvrtletí 2021 obchodovalo meziročně méně s živým skotem v důsledku nižšího vývozu i dovozu, naopak obrat obchodu s živými prasaty a drůbeží byl větší díky zvýšenému vývozu.
Živého skotu se vyvezlo 53,5 tis. ks (−9,4 %), z toho 16,4 tis. ks (+4,0 %) bylo určeno k porážce a 34,9 tis. ks (−10,5 %) k dalšímu chovu. Zvýšený vývoz zvířat určených k porážce v tomto čtvrtletí a vyšší vývoz zástavových zvířat v předcházejících čtvrtletích se projevil v nižší výrobě hovězího masa. Živý skot k porážce se vyvážel do Rakouska, Německa, telata hlavně do Španělska a zástavový skot do Slovinska, Turecka a Chorvatska.
Pohyb zboží přes hranice u komodity selata pokračoval ve 3. čtvrtletí rostoucím vývozem (43,5 tis. ks; +6,7 %), kdežto dovoz selat se meziročně snížil na 23,4 tis. ks (−7,3 %). Prasat určených k porážce se vyvezlo 65,7 tis. ks (+3,0 %). Vlivem nízkých cen se však finanční hodnota vyvezených jatečných prasat meziročně o 3,0 % snížila. Živá prasata se dovážela z Dánska, Německa a Slovenska, vyvážela se hlavně na Slovensko, do Maďarska a Německa.
Pohyb zboží přes hranice u komodity živá drůbež se ve 3. čtvrtletí vyznačoval meziročně vyšším vývozem a nižším dovozem, a to jak u drůbežích mláďat, tak u kuřat a slepic určených k porážce. Vyvezených 22,6 mil. (+8,7 %) jednodenních kuřat bylo téměř 40 % všech vylíhnutých v tomto čtvrtletí. Vývoz živých kuřat a slepic pro produkci masa dosáhl 6 743 tun (+25,3 %) a odpovídal jedné desetině čtvrtletní produkce tohoto masa v ČR. Partnery pro dovoz živé drůbeže byly Německo, Slovensko a Maďarsko; vývozy směřovaly na Slovensko, do Polska, Německa a na Ukrajinu.
Záporná bilance pohybu zboží přes hranice¹⁾ u komodity maso se meziročně prohloubila u hovězího a vepřového; zlepšila se u drůbežího.
Hovězího masa bylo dovezeno 10 778 tun (+3,9 %) a vyvezeno 2 992 tun (−15,7 %). Dovozy hovězího masa pocházely nejvíce z Polska, Nizozemska a Německa. Vývozy směřovaly především na Slovensko, do Nizozemska, Rakouska a Polska.
Dovoz vepřového masa meziročně opět vzrostl (69 308 tun; +3,7 %), jeho vývoz mírně klesl na 8 814 tun (−1,8 %). Vepřové se dováželo tradičně z Německa a Španělska, ale také z Polska a Belgie; vyváželo se většinou na Slovensko.
Drůbežího masa se dovezlo 25 122 tun (−11,4 %), vývoz vzrostl na 5 169 tun (+24,6 %). Více než polovina drůbežího masa se dovezla z Polska, navýšil se podíl dovozu z Maďarska. Vývozy směřovaly na Slovensko, do Německa a Rakouska.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
Podle statistického šetření MZe bylo ve 3. čtvrtletí nakoupeno od tuzemských producentů 764 380 tis. litrů mléka (−1,5 %), z toho nákup mlékáren činil 664 401 tis. litrů (+1,6 %).
Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně navýšily o 7,8 %. Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q byla 8,89 Kč a od začátku roku se drží na stabilní úrovni.

Pohyb zboží přes hranice – mléko a mléčné výrobky
Ve 3. čtvrtletí  se dovezlo 74,8 tis. tun (−1,8 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 287,1 tis. tun (−1,3 %). Výrazný přebytek pohybu zboží přes hranice¹⁾ u komodity mléko a mléčné výrobky se meziročně snížil na 212 324 tun, a to především v důsledku nižšího vývozu mléka a smetany. Záporná bilance u sýrů a tvarohu se snížila z −11 163 tun na −9 321 tun jejich zvýšeným vývozem (+16,5 %). Přebytek u zakysaných mléčných výrobků (5 033 tun) se nepatrně zvýšil. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa (převážně sýry), Polska (sýry a máslo) a Slovenska (mléko). Vývozy směřovaly především do Německa (mléko), na Slovensko (mléko a jogurty) a do Itálie (mléko a sýry).