Zemědělství - 4. čtvrtletí a rok 2020

Porážky a výroba masa

Ve 4. čtvrtletí 2020 bylo na jatkách poraženo 63,2 tis. ks skotu, tj. meziročně o 0,2 % méně; z toho bylo 27,2 tis. býků (+0,1 %), 26,3 tis. krav (−1,5 %) a 7,4 tis. jalovic (+2,9 %). Výroba hovězího masa dosáhla obdobné úrovně jako ve stejném čtvrtletí vloni (19 355 tun; +0,7 %).

Porážky prasat se ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšily na 599,0 tis. ks (+0,5 %). Vepřového masa se vyrobilo 55 213 tun (+2,4 %).

Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo v tomto čtvrtletí na jatkách poraženo 67 380 tun drůbeže, což představuje výrobu 43 784 tun drůbežího masa (+2,9 %).
 

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat

Ve čtvrtém čtvrtletí pokračoval pokles cen všech sledovaných živočišných produktů.

Ceny výrobců jatečného skotu se meziročně snížily o 3,2 %, z toho ceny jatečných býků se snížily o 1,4 %, jatečných krav o 4,5 % a jatečných jalovic o 5,9 %. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 45,21 Kč/kg v živém nebo 82,29 Kč/kg v jatečné hmotnosti.

Ceny jatečných prasat se meziročně propady o 25,0 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku a dosáhly průměrné hodnoty 26,74 Kč za kg živé hmotnosti nebo 34,77 Kč za kg jatečné hmotnosti. Za prasata prodaná v tomto čtvrtletí dostali zemědělci v průměru o 3,54 Kč za kg v mase méně než ve čtvrtletí předcházejícím.

Meziroční pokles byl ve 4. čtvrtletí zaznamenán také u cen jatečných kuřat (−3,8 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 22,38 Kč za kg v živém.
 

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

Podle statistického šetření MZe bylo ve 4. čtvrtletí nakoupeno od tuzemských producentů 744 805 tis. litrů mléka (+1,2 %), z toho nákup mlékáren činil 631 345 tis. litrů (+4,1 %).

Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně mírně snížily (−2,8 %). Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q byla 8,52 Kč.
 

Rok 2020
 

Skot a hovězí maso

V roce 2020 bylo na jatkách poraženo 234,5 tis. ks skotu (−1,8 %) a bylo vyrobeno 72 518 tun hovězího masa (−0,5 %). Přestože ve výrobě hovězího masa nedošlo meziročně k velkému rozdílu, stojí za tímto výsledkem nižší stavy býků ve výkrmu během roku, snižující se vývoz zvířat k porážce a zvyšující se jejich dovoz společně s vyšší průměrnou porážkovou hmotností v důsledku jarního omezení provozu jatek.

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu pokračovaly v roce 2020 v mírném poklesu (−4,1 %). Vzhledem k předcházejícímu roku byly nejstabilnější ceny býků (−1,7 %), nejvíce se změnily ceny telat (−24,8 %). Ceny jalovic a krav klesly o 5,7 %. Průměrná cena, za kterou prodávali chovatelé vykrmené býky, byla 45,38 Kč za kg v živém nebo 82,59 Kč za kg jatečné hmotnosti. Na srovnatelné úrovni byly ceny jatečných býků v roce 2013. Od té doby prošly svým vrcholem v roce 2017.

Podle předběžných výsledků statistiky pohybu zboží přes hranice¹⁾ se od prosince 2019 do listopadu 2020 obrat obchodu vyjádřený počtem zvířat snížil meziročně o 9,5 %, přesto vývoz živého skotu stále výrazně převažoval nad dovozem. Bylo vyvezeno 218,7 tis. ks (−10,4 %), z toho bylo 65,4 tis. ks (−10,5 %) určeno k porážce a 153,3 tis. ks (−10,4 %) skotu k dalšímu chovu, včetně plemenných zvířat. Pokračoval růst dovozu jatečných zvířat (6,9 tis. ks, +50,9 %). Živý skot se dovážel hlavně ze Slovenska (býci k porážce); vyvážel se především do Rakouska a Německa (také zvířata k porážce). Výrazně se snížil vývoz zástavového skotu do Turecka a naopak vzrostl vývoz telat do Španělska.

Schodek pohybu zboží přes hranice u komodity hovězí maso se ve sledovaném období meziročně snížil, a to z důvodu nižšího dovozu (37 232 tun; −8,6 %). Vývoz zůstal téměř na stejné úrovni (12 776 tun; +0,4 %). Hovězí maso z dovozu pocházelo nejvíce z Polska, Nizozemska a Německa. Vývoz směřoval především na Slovensko, do Nizozemska a do Polska.
 

Prasata a vepřové maso

V roce 2020 bylo v ČR poraženo 2 280,8 tis. prasat (−0,9 %) a vyrobeno 211 436 tun vepřového masa (+0,9 %). Meziročně téměř stabilní výsledek za sebou skrývá zvýšení porážkové hmotnosti prasat a mírný pokles vývozu prasat určených k porážce.

Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat byly v roce 2020 průměrně jen o málo nižší než v roce předcházejícím (−0,6 %) a dosáhly průměrné hodnoty 31,64 Kč/kg v živém nebo 41,13 Kč v mase. Během roku však zaznamenaly prudký pokles. Rozdíl mezi nejvyšší cenou v lednu a nejnižší v prosinci byl 14,88 Kč za kg jatečné hmotnosti. Srovnatelně nízká cena jatečných prasat byla naposledy na jaře 2016, přičemž poslední propad cen na jaře 2019 nebyl tak hluboký jako ve 4. čtvrtletí 2020.

Pohyb zboží přes hranice¹⁾ u komodity živá prasata vykázal obrat meziročně nižší o 4,1 %, a to v důsledku nižšího dovozu (105,2 tis. ks; −2,1 %) i vývozu (410,9 tis. ks; −4,6 %). Na obou stranách se snížil počet obchodovaných selat, dovezlo se jich 96,1 tis. (−7,3 %) a vyvezlo 167,7 tis. (−3,0 %). Poklesl i počet vyvezených jatečných prasat (237,1 tis.; −5,8 %). Jejich jatečná hmotnost odpovídala desetině roční produkce vepřového masa v ČR. Navýšil se dovoz zvířat k porážce (vykrmených prasat a prasnic), i když jejich počet je nevýznamný. Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska a Slovenska, vyvážela se hlavně na Slovensko, do Maďarska a do Německa.

Schodek pohybu zboží přes hranice u komodity vepřové maso se mírně snížil tím, že dovoz poklesl na 267 466 t (−1,2 %) a vývoz se naopak navýšil na 31 025 t (+10,1 %). Vepřové se dováželo tradičně z Německa, Španělska, Polska a Belgie; většina byla vyvezena na Slovensko.
 

Drůbež a drůbeží maso

V roce 2020 bylo podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR na jatka dodáno 262 774 tun drůbeže, což představuje výrobu 170 725 tun drůbežího masa s mírným meziročním navýšením o 1,6 %.

Průměrná cena zemědělských výrobců jatečných kuřat byla v roce 2020 mírně nižší než v předcházejícím roce (−2,0 %). Během roku se s malými odchylkami pohybovala kolem 22,72 Kč/kg živé hmotnosti, přičemž maximální byla v srpnu (23,73 Kč/kg) a minimální v listopadu (21,39 Kč/kg). Cena jatečných kuřat je dlouhodobě stabilní, od roku 2013 má velice pozvolna klesající trend.

Podle statistiky pohybu zboží přes hranice¹⁾ se i s komoditou živá drůbež meziročně obchodovalo méně. Obrat obchodu vyjádřený počtem zvířat se snížil u drůbežích mláďat o 6,5 %, u dospělé drůbeže dokonce o 14,0 %, a to poklesem na straně dovozu i vývozu. Dovoz jednodenních kuřat dosáhl 6,0 mil. ks (−15,4 %) a vývoz 88,7 mil. ks (−5,2 %). Ještě výrazněji se snížil obchod s kuřaty a slepicemi určenými k porážce. Těch se v živé hmotnosti dovezlo pouhých 634 tun (−58,8 %) a vyvezlo 20 041 tun (−14,1 %), což odpovídá měsíční produkci drůbežího masa v ČR. Hlavními partnery pro dovoz živé drůbeže byly Maďarsko, Slovensko a Německo; vývozy směřovaly na Slovensko, do Polska, Rumunska a Německa.

Ve sledovaném období se prohloubil schodek obchodu s drůbežím masem. Pohyb zboží přes hranice¹⁾ zaznamenal zvýšení na 112 499 tun (+3,0 %) v dovozu a pokles na 15 443 tun (−16,3 %) na straně vývozu. Více než polovina drůbežího masa se dovezla z Polska, mírně se navýšil dovoz z Maďarska. Vývoz směřoval na Slovensko, do Německa a Rakouska.
 

Mléko a mléčné výrobky

V roce 2020 bylo podle statistického šetření MZe nakoupeno přímo od tuzemských producentů 3 108,1 mil. litrů mléka (+3,9 %), z toho nákup mlékáren od producentů a odbytových organizací činil 2 614,3 mil. litrů (+4,7 %).

Ceny zemědělských výrobců mléka dosáhly v roce 2020 průměrné hodnoty 8,56 Kč za litr mléka v třídě jakosti Q (−3,4 %). Pohybovaly se od 8,95 Kč/litr (v lednu) do 8,21 Kč/litr (v září).

Pohyb zboží přes hranice pro komoditu mléko a mléčné výrobky vykázal obrat meziročně vyšší o 5,8 %. Stejnou měrou se zvýšil dovoz i vývoz. Dovezeno bylo 278,6 tis. tun mléka a mléčných výrobků, vývoz vyšplhal až na 1 135,2 tis. tun. Za zvýšeným přebytkem obchodu s mlékem stál opět rostoucí vývoz (+56,3 tis. tun), i když jeho dovoz se také navýšil (+11,9 tis. tun). Schodek obchodu se sýry a tvarohem se meziročně mírně snížil na −42,7 tis.tun, ale snížil se i přebytek obchodu se zakysanými mléčnými výrobky na 21,3 tis. tun. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa, Polska a Slovenska. Vývozy směřovaly především do Německa, na Slovensko a do Itálie.