Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 3. čtvrtletí 2015

Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 3. čtvrtletí 2015 proti 2. čtvrtletí 2015 zvýšil o 6,7 tis. osob.

Meziročně vzrostl počet zaměstnaných osob o 65,4 tis. (tj. o 1,3 %) na 5 060,3 tis. osob. Počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků ve srovnání se 3. čtvrtletím 2014 klesl o 18,4 tis. na 871,6 tis. a jejich podíl činil 17,2 %. V rámci celé EU však dlouhodobě náleží Česká republika ke státům s nejvyšším podílem podnikatelů. Vzrostl počet podnikatelů se zaměstnanci o 6,9 tis. na 178,2 tis., zatímco počet podnikatelů bez zaměstnanců se snížil o 27,0 tis. na 664,6 tis. Počet pomáhajících rodinných příslušníků se proti minulému roku významně nezměnil. Naopak počet zaměstnanců vč. členů produkčních družstev výrazně vzrostl proti 3. čtvrtletí 2014 o 83,7 tis. osob na 4 188,7 tis. osob a činil 82,8 % z celkové zaměstnanosti.

Růst celkové zaměstnanosti se projevil hlavně v terciárním sektoru služeb (50,1 tis.). Vzrostl zejména počet pracujících v sekci velkoobchodu a maloobchodu včetně opravy motorových vozidel a v profesních, vědeckých a technických činnostech. Minimálně se zvýšil počet pracujících v sekundárním sektoru (o 3,0 tis.). Počet pracujících ve zpracovatelském průmyslu sice vzrostl o 34,8 tis., ale počet pracujících ve stavebnictví se snížil o 27,7 tis. Proti 3. čtvrtletí 2014 se zvýšil počet pracujících v primárním sektoru o 11,9 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64letých) dosáhla 70,5 % a ve srovnání se 3. čtvrtletím roku 2014 vzrostla o 1,2 procentního bodu. Dosáhla tak vůbec nejvyšší úrovně v historii výběrového šetření od roku 1993. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,6 procentního bodu na 78,2 %. Zlepšené podmínky na trhu práce se promítly především v dynamickém růstu míry zaměstnanosti žen o 1,8 procentního bodu na 62,6 %.

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)¹⁾, očištěný od sezónních vlivů, se proti 2. čtvrtletí roku 2015 snížil o 11,4 tis. osob.

Počet nezaměstnaných osob dosáhl 257,2 tis. (z toho 141,0 tis. žen), meziročně se celkový počet nezaměstnaných snížil o 55,4 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti se projevil více u žen (o 29,9 tis.) než u mužů (o 25,6 tis.). Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně snížil o 11,6 tis. a dosáhl 124,9 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15-64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla dokonce ve 3. čtvrtletí 2015 pod hranici pěti procent (4,9 %) a oproti minulému roku se snížila o 1,0 procentního bodu. Nižší byla míra nezaměstnanosti pouze na vrcholu ekonomického růstu ve všech čtvrtletích roku 2008, předtím byla nižší ještě v první polovině roku 1997.

V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti trvale vysokoškoláci (2,4 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,4 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (21,9 %), na druhé straně významně klesla v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (5,5 %).

Neaktivita
V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 3. čtvrtletí roku 2015 činil jejich počet 137,1 tis. osob, tj. o 8,1 tis. více než ve stejném období roku 2014. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit 59,1 tis. osob.

__________________________________________
1) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce MPSV.