Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 2. čtvrtletí 2020

Celková zaměstnanost se ve 2. čtvrtletí 2020 meziročně snížila o 83,3 tis. osob a dosáhla 5 212,6 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 23,9 tis. Obecná míra nezaměstnanosti stoupla na 2,4 %. Výrazně se zvýšil počet ekonomicky neaktivních o 86,1 tis.
 

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2020 proti 1. čtvrtletí 2020 klesl o 65,3 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 83,3 tis., tj. o 1,6 % na 5 212,6 tis. Počet mužů se snížil o 36,8 tis. a počet žen o 46,5 tis. Počet zaměstnanců se snížil o 73,1 tis. na 4 330,1 tis. Zároveň klesl celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 10,3 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 13,8 tis.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 2. čtvrtletí 2020 v ČR často rozdílný¹⁾. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 15,0 tis. na 1 957,4 tis., zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 47,9 tis.). Naopak se meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 16,9 tis.). Zvýšil se i jejich počet v odvětvových sekcích zabezpečujících základní chod společnosti a ekonomiky, tj. výroba a rozvod elektřiny, tepla, plynu a v sekci zásobování vodou včetně činností souvisejících s odpady. V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 67,7 tis. na 3 116,7 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci ubytování, stravování a pohostinství (o 30,8 tis.), v dopravě a skladování (o 29,1 tis.) a v sekci velkoobchod a maloobchod (o 17,6 tis.). Zřetelný byl pokles zaměstnanosti i v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti (o 12,3 tis.). Naproti tomu výrazně vzrostl počet pracujících ve veřejné správě a obraně a povinném sociálním zabezpečení (o 25,4 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 138,4 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 2. čtvrtletí 2020 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 0,9 p. b. na 74,1 %. U mužů klesla o 0,9 p. b. na 81,0 %, u žen o 1,0 p. b. na 66,8 %.
 

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO²⁾, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2020 v porovnání s 1. čtvrtletím 2020 vzrostl o 27,9 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 23,9 tis. a dosáhl 126,3 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 6,3 tis. na 61,5 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 17,5 tis. na 64,8 tis. Naproti tomu počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně snížil o 6,7 tis. a dosáhl 26,3 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 2. čtvrtletí 2020 stoupla o 0,5 p. b. na 2,4 %.

Z regionálního pohledu se míra nezaměstnanosti v meziročním srovnání nejvíce zvýšila v Královéhradeckém kraji (o 1,4 p. b. na 2,9 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve 2. čtvrtletí 2020 v kraji Karlovarském (4,5 %), Moravskoslezském (3,9 %) a Ústeckém (3,6 %), nejnižší byla míra ve Středočeském kraji (1,4 %). V hlavním městě Praze vzrostla míra nezaměstnanosti o 0,7 p. b. na 2,2 %.
 

Neaktivita

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 86,1 tis. na 3 645,3 tis. Počet ekonomicky neaktivních žen vzrostl více než počet ekonomicky neaktivních mužů (ženy nárůst o 48,0 tis, muži nárůst o 38,0 tis.). Výrazně se zvýšil zejména počet neaktivních mužů ve věku 60 a více let (o 24,9 tis.) a počet mladých žen ve věku do 30 let (o 33,0 tis.).

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 2. čtvrtletí 2020 činil jejich počet 109,3 tis. osob, tj. o 4,7 tis. více než ve stejném období roku 2019. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit jen 44,9 tis. těchto osob.

Český statistický úřad od 1. dubna doplnil standardní zjišťování Výběrového šetření pracovních sil o mimořádné otázky týkající se dopadů koronavirové krize na trh práce. Výsledky tohoto speciálního zjišťování jsou zpracované v analytické zprávě (2501089-20) – „Většina pracujících vidí dopady krize jako dočasné“ na webu ČSÚ.
 

Poznámky:

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Mgr. Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky práce a rovných příležitostí, tel.: 274 052 694, e-mail: dalibor.holy@csu.gov.cz
Kontaktní osoba: Ing. Marta Petráňová, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, tel.: 274 054 357, e‑mail: marta.petranova@csu.gov.cz
Zdroj dat: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí ve vybraných bytových domácnostech. V rámci šetření nejsou zahrnuta hromadná ubytovací zařízení. Výsledky výběrového šetření byly převáženy na celkovou populaci ČR na základě výsledků statistiky obyvatelstva k 1. 1. 2020 a predikce vývoje přirozeného pohybu a salda migrace v 1. polovině roku 2020.
Termín ukončení sběru dat/ termín ukončení předběžného zpracování: 20. 7. 2020 / 24. 7. 2020
Navazující internetový dokument: 250128-20 - „Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – čtvrtletní údaje“ s definitivními výsledky šetření vyjde do konce 3. čtvrtletí 2020 (Zaměstnanost, nezaměstnanost - Publikace).
Termín zveřejnění další RI: 3. 11. 2020