Metodické poznámky - Výběrové šetření pracovních sil

Základními dokumenty jsou od roku 2021 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019 o organizaci Výběrového šetření pracovních sil (zrušeno bylo dosud platné nařízení Rady (ES) č. 577/98 ze dne 9. března 1998) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2240 ze dne 16. prosince 2019. Tím je zajištěna srovnatelnost v rámci Evropské unie.

Změny ve Výběrovém šetření pracovních sil

Charakteristika šetření

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí kontinuálně v náhodně vybraném vzorku bytových domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky. Rozsah šetření a ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti plně odpovídají definicím Mezinárodní organizace práce (ILO – www.ilo.org) a metodickým doporučením Eurostatu (http://epp.eurostat.ec.europa.eu). Výsledky VŠPS jsou publikovány podle obvyklého bydliště respondentů.

Předmět šetření

Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých bytových domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře.

Velikost výběrového souboru

Výběrový soubor zahrnoval ve 3. čtvrtletí roku 2024 na území celé České republiky 23,5 tis. bytů (0,6 % všech trvale obydlených bytů), v nichž bylo 48,3 tis. respondentů všech věkových skupin. Z nich 42,0 tis. respondentů bylo ve věku 15 a více let. Tento rozsah souboru umožňuje získat spolehlivé odhady charakteristik trhu práce na úrovni republiky a s relativně dostatečnou spolehlivostí i odhady krajských a oblastních hodnot.

Vážení na populaci

Výsledky výběrového šetření byly převáženy na populaci ČR na základě výsledků statistiky obyvatelstva k 31. 12. 2023 a od populačních úhrnů demografické statistiky jsou odečteny odhady počtu osob bydlících mimo soukromé domácnosti, tj. žijících v tzv. kolektivních domácnostech (domovech důchodců, ústavech sociální péče, nápravných zařízeních apod.) na základě údajů statistiky sociálního zabezpečení, a dále odhady počtu vězňů a počtu přistěhovaných cizinců, jež nežijí v bytech. Zároveň jsou do populačního úhrnu započteni váleční uprchlíci z Ukrajiny na základě aktuálně zveřejněných výsledků statistiky obyvatelstva.

Převážení se provádí podle území, pětiletých věkových skupin a pohlaví respondentů. Výsledky VŠPS jsou vždy průměrné údaje za hodnocené čtvrtletí. Převážené výsledky na demografickou statistiku ČR vycházejí z dat sčítání 2021.

Přesnost číselných agregací

Číselné údaje v absolutním vyjádření jsou uváděny v tisících. Rozdíly mezi údajem za celek a součtem dílčích údajů vyplývají ze skutečnosti, že úhrn není součtem zaokrouhlených dílčích údajů, ale zaokrouhleným celkovým údajem. Absolutní i relativní údaje ve všech tabulkách a v textu jsou vypočítány z nezaokrouhlených čísel.

V případech, kdy za respondenta nebyla zjištěna určitá charakteristika (nezjištěno), se součet položek této charakteristiky liší od celkového údaje.

DEFINICE ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ A POJMŮ

Ukazatele jsou odhadem získaným z Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ.

Ekonomicky aktivní osoby (pracovní síla) v národním hospodářství

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (nebo také pracovní síla) zahrnuje všechny osoby ve věku 15 a více let, které jsou považovány za zaměstnané nebo nezaměstnané v souladu s níže uvedenými definicemi.

Zaměstnané osoby (v hlavním zaměstnání) v národním hospodářství

Za zaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne:

• pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu,
• nebo nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání (z důvodu dovolené, úpravy pracovní doby, nemocenské, mateřské nebo otcovské dovolené, školení související se zaměstnáním).

Hlavním kritériem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. Není proto rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studovaly, pobíraly nějaký důchod apod.

Do zaměstnaných jsou zahrnováni:

• všichni placení zaměstnaní (zaměstnanci a členové produkčních družstev),
• všichni zaměstnaní ve vlastním podniku (podnikatelé a pomáhající rodinní příslušníci).

Zaměstnanci

Zaměstnanci jsou osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv. Členové produkčních družstev jsou od roku 2012 zahrnováni mezi zaměstnance.

Zaměstnaní ve vlastním podniku / sebezaměstnaní / podnikatelé

Jedná se o osoby klasifikované podle postavení v zaměstnání jako podnikatelé se zaměstnanci (zaměstnavatelé), podnikatelé bez zaměstnanců (osoby pracující na vlastní účet) a neplacení pomáhající rodinní příslušníci.

Poznámka:

Termín „osoby pracující na vlastní účet (OSVČ)“ je používán v širším i užším pojetí. Pro sociální statistiky je používáno právě obecnější pojetí a vždy je primárním hlediskem počet zaměstnanců.

Pracovní aktivita respondenta ve výběrovém šetření se vztahuje vždy k  příslušnému referenčnímu týdnu. Naproti tomu Česká správa sociálního zabezpečení publikuje údaje o evidenčním počtu OSVČ k poslednímu dni kalendářního měsíce. Celkový počet OSVČ je třeba navíc odlišovat od pravidelně publikovaného počtu OSVČ platících zálohy na pojistné.

Termín „neplacení pomáhající příslušníci“ je ve výběrovém šetření používán pro osoby, které pomáhají jinému členu rodiny provozovat rodinnou firmu (podnik, farmu), pokud nejsou považovány za zaměstnance. Za svou práci v rodinné firmě tak nemusí dostávat jakousi odměnu, protože by pak byli považováni za zaměstnance.

Mezi zaměstnané jsou zahrnovány i tyto skupiny osob:

• profesionální příslušníci armády,
• osoby na mateřské dovolené, které před nástupem pracovaly,
• sezónní pracovníci v období mimo sezónu, kteří mají zaměstnání nebo podnikají, ale během referenčního týdne dočasně nepracují, nadále ale plní pravidelně úkoly a povinnosti související s danou prací nebo podnikáním (např. údržba strojů) s výjimkou plnění právních nebo správních povinností jsou považováni za zaměstnané.
• osoby, které uvedly, že v referenčním týdnu byly v práci dočasně nepřítomné, jsou považovány za zaměstnané, pokud jejich nepřítomnost z ostatních (osobních, rodinných aj.) důvodů byla kratší než 3 měsíce.

Mezi zaměstnané nejsou zahrnovány:

• osoby na mateřské dovolené, které před nástupem nepracovaly,
• osoby na rodičovské dovolené, které jsou klasifikovány jako osoby ekonomicky neaktivní nebo nezaměstnané podle toho zda splňují či nesplňují podmínky ILO pro zařazení mezi nezaměstnané. (Rodičovský příspěvek, který pobírají, je sociální dávkou, kterou vyplácí úřad práce všem bez ohledu na předchozí jejich aktivitu osoby.)
• osoby, jejichž předpokládaná absence v zaměstnání je delší než 3 měsíce
• sezónní pracovníci, kteří pravidelně neplní úkoly spojené s jejich zaměstnáním

Hlavní zaměstnání

Hlavní zaměstnání je stanoveno na základě subjektivního hodnocení respondenta. Ve sporných případech je rozhodujícím kritériem počet odpracovaných hodin. Dalším kritériem může být vyšší příjem, či to, že zaměstnání je a bude nadále hlavním zdrojem obživy.

Nezaměstnané osoby

Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO:

1. nebyly zaměstnané,
2. byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání,
3. v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce, prostřednictvím soukromých zprostředkovatelen práce, přímo v podnicích, prostřednictvím příbuzných a známých, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, umisťováním nebo aktualizací životopisů on-line).

Mezi nezaměstnané patří i osoby:

• které nehledají práci, protože ji již našly, ale nástup je stanoven nejpozději do 3 měsíců.

Poznámka:

Zařazení do této kategorie nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a ani s faktem, zda tyto osoby pobírají či nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky nebo příspěvky (viz ukazatele MPSV).

Ekonomicky neaktivní

Ekonomicky neaktivní jsou všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v referenčním období nepatřily do kategorie "pracovní sila", tj. nemohou být klasifikovány jako osoby zaměstnané nebo nezaměstnané.

Obecná míra nezaměstnanosti

Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS.

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných jeden rok a déle na celkové pracovní síle (v procentech), kde v čitateli je počet nezaměstnaných jeden rok a déle a ve jmenovateli je celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním plus celkový počet nezaměstnaných.

Specifická míra nezaměstnanosti

Specifická míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu určité skupiny nezaměstnaných na shodně vymezené pracovní síle v procentech (např. určitá věková skupina, stupeň vzdělání apod.).

Počet zaměstnaných v druhém zaměstnání v národním hospodářství

Za zaměstnané ve druhém zaměstnání se považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu ve svém druhém zaměstnání za mzdu, plat či jinou odměnu nebo které sice nebyly ve svém druhém zaměstnání přítomny, ale měly k němu formální vztah. Je sledováno druhé, případné třetí a další zaměstnání.

Míra ekonomické aktivity

Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl pracovní síly (zaměstnaných a nezaměstnaných) na počtu všech osob starších 15 let.

Míra zaměstnanosti

Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších.

UKAZATELE MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ (MPSV)

Neumístění uchazeči o zaměstnání, registrovaní nezaměstnaní (MPSV)

Podle platných zákonů mohou být vedeni v evidencích úřadů práce jako neumístění uchazeči o práci občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Data o neumístěných uchazečích se přebírají z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dosažitelní neumístění uchazeči o zaměstnání (MPSV)

Od července 2004 zjišťuje MPSV počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání.

Podíl nezaměstnaných osob (MPSV)

Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. V čitateli je uveden pouze počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let. Jsou to všichni uchazeči o zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 §24, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání. Ve jmenovateli je celkový počet všech obyvatel ve věku 15–64 let. Ukazatel od ledna roku 2013 nahrazuje zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám.

TECHNICKÉ POZNÁMKY

Metoda sezónního očištění základních charakteristik

Sezónní očištění časových řad zaměstnanosti a nezaměstnanosti se provádí v aplikaci Demetra (software vyvinutý speciálně pro Eurostat) metodou TRAMO/SEATS. Jedná se o metodu založenou na modelu ARIMA. Cílem sezónního očištění je získat skutečný trend vývoje těchto ukazatelů bez ohledu na sezónní či jiné periodické výkyvy. Takovým sezónním výkyvem je např. každoroční nárůst nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí. Teprve po odstranění tohoto sezónního vlivu můžeme zjistit, zda v dlouhodobém vývoji skutečně došlo k nárůstu či naopak k poklesu.

Interval spolehlivosti

S výběrovými šetřeními jsou spjaty tzv. výběrové a nevýběrové chyby. Nevýběrové chyby vznikají například administrativními odpady bytů z výběru, záměrným odmítnutím odpovědi nebo chybami při pořizování dotazníku. U těchto chyb nelze bez větších znalostí o základním souboru stanovit případné vychýlení odhadu. Naproti tomu výběrové chyby, vznikající vztažením charakteristik výběrového souboru na celý základní soubor, lze interpretovat pomocí tzv. intervalů spolehlivosti, což jsou intervaly zkonstruované kolem odhadu tak, že s určitou pravděpodobností skutečná hodnota odhadované charakteristiky leží právě v tomto intervalu. Nejčastěji se u odhadů konstruuje 95% interval spolehlivosti (vynásobením příslušného kvantilu normovaného normálního rozdělení a směrodatné odchylky odhadu), tedy interval, v němž s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadované charakteristiky.

95% intervaly spolehlivosti pro odhad počtu zaměstnaných v NH, nezaměstnaných a měr nezaměstnanosti 15 a víceletých osob (3. čtvrtletí 2024)