Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 2004

Zaměstnanost:

Předběžné výsledky za 4. čtvrtletí 2004 potvrzují zastavení poklesu celkové zaměstnanosti, když průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, vzrostl proti 3. čtvrtletí roku 2004 o 2,0 tis. osob.

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v průměru za 4. čtvrtletí celkem 4 732,9 tis., tj. o 7,9 tis. více než ve 4. čtvrtletí roku 2003. Počet zaměstnaných mužů činil 2 682,0 tis. a počet žen 2 050,9 tis. Zaměstnanost se meziročně nejvíce zvýšila ve zdravotnictví a sociální péči (27,4 tis.), ve stavebnictví (12,6 tis.) a v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (7,4 tis.). Celkový počet pracujících se naopak snížil především v zemědělství (-14,1 tis.), v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (-9,6 tis.) a ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení (-9,1 tis.).

Převážnou část zaměstnaných osob představují zaměstnanci (3 929,5 tis.). Jejich počet se zvýšil proti 4. čtvrtletí roku 2003 o 46,4 tis. a podíl zaměstnanců na celkové zaměstnanosti tak vzrostl o 0,8 procentního bodu na 83,0 %. Počet členů produkčních družstev klesl o 2,4 tis. na 24,1 tis. Počet všech podnikatelů dosáhl 779,0 tis., což je o 35,9 tis. méně než ve srovnatelném období roku 2003. Podíl podnikatelské sféry se proti 4. čtvrtletí 2003 snížil o 0,8 procentního bodu na 16,5 % celkové zaměstnanosti. Počet podnikatelů se zaměstnanci přitom klesl o 5,8 tis. na 187,3 tis. a počet podnikatelů bez zaměstnanců o 30,6 tis. na 559,8 tis. Počet pomáhajících rodinných příslušníků se téměř nezměnil (přírůstek o 0,5 tis. na 31,9 tis). Míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15-64letých) dosáhla 64,5 % a zůstala na úrovni 4. čtvrtletí 2003.

Při nárůstu počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním se v hodnoceném období snížil počet druhých zaměstnání o 6,6 tis. na 114,4 tis. Na rozdíl od hlavního zaměstnání převažují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců, kteří představují téměř tři pětiny všech pracujících s druhým zaměstnáním (56,0 %).

Nezaměstnanost:

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO¹⁾, očištěný od sezónních vlivů, vzrostl proti 3. čtvrtletí roku 2004 o 3,2 tis.

Počet nezaměstnaných osob dosáhl 420,2 tis., z toho bylo 224,4 tis. žen (53,4 %). V porovnání s průměrem za 4. čtvrtletí roku 2003 se celkový počet nezaměstnaných zvýšil o 5,7 tis. Růst nezaměstnanosti se projevil výhradně v mužské složce populace (o 11,4 tis.), a to téměř v celé skupině produktivního věku 15-64 let. Celkový počet nezaměstnaných žen se meziročně snížil o 5,7 tis. Vývoj celkové nezaměstnanosti byl v prvé řadě ovlivněn zvýšením počtu dlouhodobě nezaměstnaných (jeden rok a déle) o 14,0 tis. na 219,2 tis., když jejich podíl přesahuje polovinu celkového počtu nezaměstnaných (52,2 %). Počet nezaměstnaných déle než čtyři roky vzrostl o 10,0 tis. na 62,6 tis. (14,9 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) dosáhla ve 4. čtvrtletí 2004 podle výsledků výběrového šetření 8,2 % a proti 4. čtvrtletí 2003 se zvýšila o 0,1 bodu. Odlišná metodika zjišťování se bezprostředně promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV. Čtvrtletní míra registrované nezaměstnanosti MPSV podle původní metodiky platné do června 2004 dosáhla 10,0% a stagnovala na úrovni 4. čtvrtletí 2003. Míra registrované nezaměstnanosti MPSV podle nové metodiky založené na kvantifikaci dosažitelných uchazečů o zaměstnání dosáhla ve 4. čtvrtletí hodnoty 9,0 %.

Převážná část nezaměstnaných (73,3 %) jsou osoby se středním vzděláním bez maturity a se základním vzděláním. Tato skutečnost se projevila i ve značné diferenciaci míry nezaměstnanosti vypočtené pro jednotlivé stupně vzdělání. Nižší míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (2,2 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,3 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (26,8 %) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (9,1 %).

Neaktivita :

V rámci úplné harmonizace národního dotazníku se standardem EU jsou ve výběrovém šetření zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Tyto ekonomicky neaktivní osoby představují potenciální pracovní rezervu. Ve 4. čtvrtletí roku 2004 činil jejich počet 289,7 tis., tj. o 10,2 tis. více než ve stejném období roku 2003. Velký počet těchto osob je ve věkové skupině do 24 let (101,3 tis.), kdy se převážně jedná o studenty a učně. Relativně značný počet 25-34letých (celkem 50,9 tis.) vyplývá ze zájmu žen, které jsou na rodičovské dovolené nebo v domácnosti, o své pracovní uplatnění. Počet zájemců o zaměstnání je vysoký ve věku 50 a více let. V pětileté skupině 50-54 let je to 18,0 tis. a ve skupině 55-59 let 30,0 tis. Ve skupině 50-54 let se jedná především o invalidní důchodce a ve skupině 55-59 let o osoby v řádném a předčasném starobním důchodu a invalidní důchodce. Ve skupině šedesátiletých a starších to bylo 50,9 tis., když rozhodující částí zájemců o práci jsou starobní důchodci.

Analýza ČSÚ - Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 4. čtvrtletí 2004

Metodické poznámky:

Kontaktní osoba: Ivo Makalouš, tel.: 27405 2159, e-mail: makalous@gw.czso.cz

Zdroj dat: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí ve vybraných domácnostech.

Termín ukončení sběru dat: 14. 1. 2005

Termín ukončení předběžného zpracování: 21. 1. 2005

Výsledky výběrového šetření byly převáženy na celkovou populaci ČR na základě definitivních výsledků statistiky obyvatelstva k 31. 12. 2003 a predikce vývoje přirozeného pohybu a salda migrace ve 4. čtvrtletí 2004.

Navazující publikace 3101-04 - „Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil“ (/1-ep-3) s definitivními výsledky šetření vyjde do konce února 2005

1) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Rozdíly mezi počtem nezaměstnaných podle mezinárodní definice a mezi počtem registrovaných uchazečů o zaměstnání jsou podrobněji vysvětleny v navazující výše uvedené publikaci ČSÚ.