Přejít k menu Přejít k obsahu

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - 1. čtvrtletí 2004

Přibývá dlouhodobě nezaměstnaných

Datum vydání: 30. 04. 2004

Kód: r-3102-04



Zaměstnanost:

Počet zaměstnaných očištěný od sezónních vlivů klesl podle předběžných výsledků proti 4. čtvrtletí minulého roku o 19,7 tis. osob.

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v 1. čtvrtletí celkem 4 671,0 tis., tj. o 68,9 tis. méně než v 1. čtvrtletí roku 2003. Počet zaměstnaných mužů činil 2 638,6 tis. a počet žen 2 032,4 tis.

Převážnou část zaměstnaných osob představují zaměstnanci (3 843,5 tis.), ale jejich počet se snížil proti 1. čtvrtletí roku 2003 o 61,5 tis. Podíl zaměstnanců na celkové zaměstnanosti tak poklesl o 0,1 procentního bodu na 82,3 %. Počty zaměstnanců se nejvíce snížily zejména ve zpracovatelském průmyslu (o 31,1 tis.), ve stavebnictví (o 20,5 tis.) a stejně tak ve školství (o 20,5 tis.), kde pokles souvisí mj. s demografickým úbytkem mladých připravujících se na výkon povolání. Počet členů produkčních družstev výrazně klesl o 5,9 tis. na 22,9 tis.

Počet podnikatelů dosáhl 804,2 tis., což je o 1,4 tis. méně než před rokem. Podíl celé podnikatelské sféry se proti 1. čtvrtletí 2003 zvýšil o 0,2 procentního bodu na 17,2 % celkové zaměstnanosti. Zatímco počet podnikatelů se zaměstnanci se snížil o 16,0 tis. na 186,6 tis. a počet pomáhajících rodinných příslušníků o 3,0 tis. na 29,9 tis., vzrostl počet podnikatelů bez zaměstnanců o 17,6 tis. a dosáhl 587,8 tis. osob. Nejvíce se zvýšil počet podnikatelů bez zaměstnanců ve stavebnictví (o 7,3 tis.).

Pokles celkové zaměstnanosti se projevil v relativně vysokém snížení míry zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu 15letých a starších), která se meziročně snížila o 1,0 procentního bodu na 54,0 %.

Při poklesu počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním se v hodnoceném období snížil i počet druhých zaměstnání o 2,4 tis. na 119,9 tis. Na rozdíl od hlavního zaměstnání převažují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců, kteří představují více než polovinu všech pracujících s druhým zaměstnáním (58,1 %).



Nezaměstnanost:

Počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO1), očištěný od sezónních vlivů, vzrostl proti poslednímu čtvrtletí minulého roku o 17,5 tis.

Počet nezaměstnaných osob dosáhl 443,0 tis., z toho bylo 232,6 tis. žen (52,5 %). V porovnání s 1. čtvrtletím roku 2003 se celkový počet nezaměstnaných zvýšil o 54,7 tis. Růst celkové nezaměstnanosti byl ovlivněn hlavně zvýšením počtu dlouhodobě nezaměstnaných (jeden rok a déle) o 35,0 tis. na 228,0 tis., přičemž jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných činil 51,5 %. Počet nezaměstnaných déle než čtyři roky vzrostl o 14,0 tis.na 63,9 tis. (14,4 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) dosáhla podle výsledků výběrového šetření 8,7 %. Odlišná metodika zjišťování se bezprostředně promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV, když míra registrované nezaměstnanosti byla v 1. čtvrtletí vyšší o 2,0 procentního bodu. Rozdíly ve výši uvedených ukazatelů jsou obvyklé prakticky ve všech členských zemích Evropské unie, přičemž v ČR se projevuje tendence přibližování obou měr (obecná míra nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 1,1 bodu, míra registrované nezaměstnanosti o 0,6 bodu).

Převážná část nezaměstnaných (74,6 %) jsou osoby se základním a středním vzděláním bez maturity. Tato skutečnost se projevila i ve značné diferenciaci míry nezaměstnanosti vypočtené pro jednotlivé stupně vzdělání. Nižší míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (2,3 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,4 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (25,8 %) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (10,1 %).



V rámci úplné harmonizace národního dotazníku se standardem EU jsou ve výběrovém šetření zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Tyto ekonomicky neaktivní osoby představují potenciální pracovní rezervu. V 1. čtvrtletí roku 2004 činil jejich počet 291,4 tis., tj. o 3,4 tis. méně než ve stejném období roku 2003. Velký počet těchto osob je ve věkové skupině do 24 let (90,1 tis.), kdy se převážně jedná o studenty a učně. Relativně značný počet 25-34letých (celkem 53,8 tis.) vyplývá z vysokého počtu žen na rodičovské dovolené nebo v domácnosti, které mají zájem o své pracovní uplatnění. Počet těchto osob značně stoupá ve věku 50 a více let. V pětileté skupině 50 až 54 let je to 18,0 tis., ve skupině 55-59 let 34,6 tis. a ve skupině šedesátiletých a starších 53,1 tis.; rozhodující část zájemců o práci jsou starobní důchodci a osoby pobírající invalidní důchod.

Analýza ČSÚ - Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva v 1. čtvrtletí 2004


Metodické poznámky:

Kontaktní osoba: Ivo Makalouš, tel.: 27405 2159, e-mail: makalous@gw.czso.cz

Zdroj dat: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí ve vybraných domácnostech.

Termín ukončení sběru dat: 15.4.2004

Termín ukončení předběžného zpracování: 22.4.2004

Výsledky výběrového šetření byly převáženy na celkovou populaci ČR na základě předběžných výsledků statistiky obyvatelstva k 31. 12. 2003. Tento odhad je dále zpřesněn saldem migrace za 1. čtvrtletí 2004.

Navazující publikace: 3101-04 - „Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil“ (/1-ep-3)


1) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Rozdíly mezi počtem nezaměstnaných podle mezinárodní definice a mezi počtem registrovaných uchazečů o zaměstnání jsou podrobněji vysvětleny v navazující výše uvedené publikaci ČSÚ.



Archiv