Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí - 2016

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2016 přebytkem ve výši 35,0 miliard Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,73 % HDP. Oproti dubnovým notifikacím vzrostl přebytek o 7,4 mld. Kč. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2016 úrovně 36,77 % HDP, při meziročním poklesu o 3,19 procentního bodu (p.b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi v rámci druhých notifikací v roce 2017.

Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2013-2016

	Jednotka	Rok
		2013	2014	2015	2016
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí	mil. Kč	-51 129	-83 063	-28 961	34 995
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí	mil. Kč	1 840 412	1 819 098	1 836 255	1 754 883
Hrubý domácí produkt (HDP), běžné ceny	mil. Kč	4 098 128	4 313 789	4 595 783	4 773 240
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP	%	-1,25	-1,93	-0,63	0,73
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP	%	44,91	42,17	39,96	36,77

Zvýšení přebytku oproti dubnovým notifikacím bylo způsobeno zejména aktualizovanými údaji o daňových příjmech (+ 9,6 mld.), především daně z příjmů právnických osob. Na pokles přebytku salda hospodaření naopak působily především dodatečné informace o tocích finančních prostředků z EU fondů (-3,0 mld.).

Dle revidovaných údajů vzrostly celkové příjmy sektoru vládních institucí meziročně o 1,5 %. K tomuto vývoji nejvíce přispěl růst příjmů z důchodových daní (+8,7 %), sociálních příspěvků (+6,1 %) a daní z výroby a dovozu (+4,4 %). Pokles na příjmové straně byl zaznamenán v případě ostatních běžných transferů (-18,9 %) a kapitálových transferů (-65,3 %). Pokles příjmů z transferů byl spojen především s poklesem čerpání z fondů Evropské unie.

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně poklesly o 1,9 %. Na poklesu se nejvíce podílely výdaje související s investiční aktivitou, tj. výdaje na tvorbu hrubého kapitálu (-34,3 %), a investiční dotace (-12,8 %). V souvislosti s vývojem na finančních trzích došlo k meziročnímu poklesu úrokových nákladů o 8,8 %. Naopak nejvyšší meziroční růst byl ve výdajích zaznamenán u ostatních běžných transferů (+6,9 %), náhrad zaměstnancům (+5,4 %) a sociálních dávek (+2,7 %).

Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2016 dosáhla úrovně 36,77 % HDP. Pokles o 0,45 p.b. oproti dubnovým notifikacím byl spojen výhradně s revizí nominálního HDP. K meziročnímu poklesu relativní zadluženosti o 3,19 p.b. přispěl jak rostoucí nominální HDP (1,42 p.b.), tak snížení nominální výše dluhu (1,77 p.b.).  K poklesu došlo zejména v položce krátkodobých dluhových cenných papírů (-79,5 mld. Kč) a dlouhodobých úvěrů (-22,9 mld. Kč). Naopak růst o 24,3 mld. Kč byl zaznamenán v položce dlouhodobých dluhových cenných papírů.

Ukazatele uvedené v tabulce byly zaslány 30. září 2017 Eurostatu.

 

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.