Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí - 2014

Hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2014 deficitem ve výši 83,0 miliardy Kč, což v relativním vyjádření odpovídá 1,95 % HDP. Oproti notifikacím z dubna letošního roku došlo k revizi směrem dolů o 0,03 procentního bodu (p.b.). Výše zadlužení pro účely plnění maastrichtských kritérií dosáhla na konci roku 2014 úrovně 42,75 % HDP, oproti dubnovým notifikacím došlo k nárůstu o 0,18 p.b. Údaje byly 30. září zaslány Eurostatu v rámci tzv. druhých notifikací deficitu a dluhu vládních institucí v roce 2015.

Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2011-2014

Revize údajů oproti dubnovým notifikacím byla vyvolána především přeřazením vybraných subjektů do sektoru vládních institucí. Sjednoceno bylo sektorové zařazení příspěvkových organizací, jež jsou nově bez výjimky zatříděny v sektoru vládních institucí, a dále jsou jako vládní instituce pojímány veškeré veřejné nemocnice bez ohledu na svoji právní formu. Hospodaření uvedených subjektů zhoršilo saldo ve všech reportovaných letech a současně vedlo k navýšení dluhu. Výsledný pokles relativní výše deficitu v roce 2014 je způsoben převážením vlivu nových či aktualizovaných datových zdrojů.

Růst deficitu v roce 2014 oproti předchozímu roku je způsoben na výdajové straně zejména růstem investičních výdajů o bezmála 17 % především na úrovni místních vládních institucí, dále růstem nominálních výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně o 3 % (zejména vlivem naturálních sociálních transferů), a výplatami klientům z Fondu pojištění vkladů, které za rok 2014 přesáhly 14 miliard Kč. Meziročně došlo ke zhoršení hospodaření všech subsektorů sektoru vládních institucí.

Výše dluhu vládních institucí v roce 2014 dosáhla úrovně 42,75 % HDP. Meziročně tak došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 2,43 procentního bodu. Pokles je způsoben akcelerujícím růstem nominálního HDP (o 4,5 %) a stabilní úrovní státního dluhu. Vysvětlením vývoje fiskálních indikátorů v roce 2014, v jehož průběhu dochází k poklesu v úrovni zadlužení při souběžném deficitu, je zejména vysoký rozsah záporných transakcí v položce oběživo a vklady v aktivech (viz F.2 v tabulkách 3A, 3B, 3D) signalizující krytí deficitu snížením objemu aktiv.

Revize dluhu oproti prvním notifikacím letošního roku 0,18 p.b. je vyvolána především výše zmíněným přetříděním jednotek do sektoru vládních institucí. Současně byla implementována od roku 2013 změna v zachycení systému řízení likvidity Státní pokladny, jež vedla ke změnám dlužnických vztahů uvnitř sektoru vládních institucí. Vliv na konsolidovaný dluh vládních institucí byl zanedbatelný vzhledem k omezenému zapojení jednotek zatříděných mimo vládní sektor do systému řízení likvidity.

Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce i běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Propočet požadovaných souhrnných ukazatelů je od září 2014 založen na revidované metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií by výše deficitu neměla překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % hrubého domácího produktu.

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Údaje o relativní a absolutní výši deficitu a dluhu vládních institucí jsou sestaveny dle metodiky národních účtů (ESA 2010), v níž jsou členské státy Evropské unie povinny poskytovat data od 1. září 2014.

Ukazatele uvedené v tabulce byly zaslány koncem září Eurostatu, vyjádření Komise lze očekávat 21. října 2015.