Prosíme Vás o vyplnění ankety spokojenosti uživatelů - záleží nám na vašem názoru!

Přejít k obsahu

Reinvestované zisky zahraničních firem v ČR loni poprvé klesly (tématická analýza) - 2003

Datum vydání: 31. 03. 2004

Kód: e-1196-04


Reinvestované zisky zahraničních firem v ČR loni poprvé klesly

Růst zisků, které firmy pod zahraniční kontrolou ponechávají v České republice, se loni poprvé od roku 1999 zastavil. Nejde však o jedinou nepříznivou zprávu o přímých zahraničních investičních v roce 2003: pomineme-li hodnotu těchto reinvestovaných zisků, které vznikly činností cizích firem v české ekonomice, přišlo loni do ČR ze zahraničí fakticky pouze necelých 5 mld. korun – jen o tolik totiž vzrostl loni základní kapitál firem s cizí majetkovou účastí 1 . Celkový příliv přímých zahraničních investic do země tak byl v loňském roce nejnižší od roku 1997. Jeho objem v podstatě odpovídal pouze objemu reinvestovaných zisků 2 .


Kapitálové vstupy v úhrnu zanedbatelné

Zisky ponechané firmami pod zahraniční kontrolou v České republice poklesly v roce 2003 na 62,2 mld. z 64,3 mld. v roce 2002. Šlo o vůbec první meziroční pokles. I přesto však byl jejich objem klíčový a podílel se rozhodujícím způsobem na úhrnné výši přímých investic do české ekonomiky, jichž jsou tyto reinvestované zisky součástí. Samotný objem kapitálových vstupů za rok 2003 totiž ukázal velmi tristní pohled: česká ekonomika zaznamenala v roce 2003 čisté kapitálové vstupy ve výši pouhých 4,6 mld. korun, což je v přepočtu průměrným kursem zhruba 155 mil. eur. V roce 2002 přitom činil čistý 3 příliv peněz ze zahraničí do základního kapitálu firem v ČR téměř 206 mld. korun (6,5 mld. eur). Světové rekordy, které držela Česká republika v objemech přímých investic na hlavu za poslední roky, tak patří minulosti.

Několik příčin poklesu investic

Výrazný pokles přílivu jak celkových přímých investic, tak zejména vstupů do základního kapitálu, doprovázené oslabením reinvestovaných zisků, však nelze jednoznačně zdůvodnit pouze posunem ve fázích třívrstvého investičního cyklu podle finanční teorie - podle něho získává země v první fázi kapitál pro samotnou investici, ve druhé investice generuje zisky reinvestované do rozšíření výrobních kapacit a ve třetí fázi pak přichází vyplácení dividend, které převáží nad reinvestováním zisků.

ČR se již zřejmě nachází mezi druhým a třetím stupněm tohoto cyklu - vyplacené dividendy se po revizi ČNB ukázaly vyšší než podle původních čísel, když loni činily 43 mld. korun proti původně uvedeným 33 miliardám, v roce 2002 pak 33 mld. proti původním 17 mld. korun. Kromě posunu v cyklu však mohou mít stejný význam i důsledky západoevropské stagnace a z ní plynoucí menší schopnosti tamějších podnikatelů investovat v zahraničí. Může se ale také jednat o počátek ekonomického oživení v EU se sílící domácí investiční aktivitou, kdy investoři preferují domácí země.

I při zohlednění všech těchto aspektů je při bližším pohledu na statistiku české platební bilance zřejmé, že loňský pokles přímých investic je významně spojen s jednorázovými transakcemi odvětvového charakteru. Právě díky jim byl výsledný příliv investic tak slabý.


Významné jednorázové ústupy z ČR

Vývoj reinvestovaných zisků v roce 2003 byl velmi významně ovlivněn dvěma transakcemi v odvětví dopravy a telekomunikací. Šlo jednak o nákup zbylých 49 % společnosti Eurotel z rukou amerického investora do vlastnictví Českého Telecomu, čímž se z Eurotelu stala stoprocentní dceřiná společnost Českého Telecomu 4 , jednak o rozprodej 27 % základního jmění společnosti Český Telecom vlastněnou nizozemsko-švýcarským konsorciem TelSource (KPN+Swisscom) převážně finančním investorům z České republiky i ze zahraničí (v době zveřejnění záměru TelSource měl jeho podíl aktuální tržní hodnotu 987 mil. USD). Výsledkem těchto majetkových přesunů byl odliv kapitálu ve výši 47,2 mld. korun (a tedy snížení podílu zahraničních investorů v odvětví dopravy a telekomunikace) i odliv reinvestovaných zisků (-11,6 mld. korun).

Bez uvedených transakcí v telekomunikacích by celkový finanční objem reinvestovaných zisků v ČR neklesl v loňském roce na 62,2 mld. korun, ale naopak by stoupl na 74 mld., což by byla zatím nejvyšší roční hodnota zisků ponechaných cizími investory v České republice (jejich roční průměr za období 1999-2002 činí 36,6 mld. korun). Kromě odvětví dopravy a telekomunikací zaznamenal v roce 2003 základní kapitál cizích firem v ČR odliv ještě v potravinářském průmyslu, textilním průmyslu (zde podobně jako v roce 2002),v chemickém průmyslu a v nepatrné míře i ve dvou další subsektorech (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků a zpracování druhotných surovin) – ve všech vyjmenovaných případech šlo v součtu o odliv kapitálu ve výši 1,5 mld. korun (více v tabulce 1).

Naproti tomu nejvíce peněz od zahraničních investorů směřovalo loni do základního kapitálu v odvětví nemovitostí a služeb pro podniky (13,8 mld. korun) a do odvětví obchodu (10 mld.).


O průmysl je stále zájem

Dominance firem pod zahraniční kontrolou v českém průmyslu neustále roste. Tvoří pětinu celkového počtu průmyslových podnikatelských subjektů v ČR, ovšem produkují téměř polovinu průmyslových tržeb a na tržbách z přímého vývozu participují dokonce 70 procenty. Jejich produktivita je v porovnání s českými průmyslovými firmami zhruba dvojnásobná.Takováto angažovanost se promítá i do výše vytvořených zisků, na nichž zahraniční subjekty participují v poměru, který odpovídá jejich podílu na základním kapitálu pořízených firem.

Ve zpracovatelském průmyslu dosáhly loni přímé investice 54,4 mld. korun ( v roce 2002 to bylo (32,8 mld. korun). Samotné kapitálové vstupy sice nebyly meziročně výrazně vyšší (podíl cizích investorů na základním kapitálu firem v ČR zde stoupl na 18,9 mld. z 15,1 mld. v roce 2002), avšak reinvestované zisky zde meziročně podstatně vzrostly z předloňských 25 mld. na loňských 37,4 mld. korun , což je přilbižný roční průměr celkové výše reinvestovaných zisků v české ekonomice za posledních pět let.

Nejvyšší objemy dosažených zisků ponechali loni cizí investoři v automobilovém průmyslu (8,8 mld. korun), v subsektoru zpracování kovů (přes 5,8 mld. korun), ve strojírenství (4,2 mld. korun) a gumárenském průmyslu (4 mld. korun).


Opticky vyšší podíl reinvestovaných zisků

V období 1999 až 2001 reinvestované zisky rychle rostly (ze 23,9 mld. na 57,8 mld. v roce 2001), v roce 2002 se tempo jejich růstu poněkud zpomalilo a skončilo v loňském mírném meziročním poklesu. Vývoj za poslední tři roky je proto možné zhruba hodnotit jako stagnaci.

Jestliže hodnota reinvestovaných zisků v korunovém vyjádření zaznamenala v loňském roce poprvé pokles, nelze totéž říci o jejich podílu na hodnotě přímých zahraničních investic, resp. na celkovém finančním účtu platební bilance. Lze pozorovat, že vlivem zpomaleného přílivu přímých zahraničních investic do české ekonomiky podíl reinvestovaných zisků na hodnotě těchto investic enormně narůstá. Jestliže v roce 1999 představovaly reinvestované zisky zhruba desetinu hodnoty přímých zahraničních investic (10,9 %), pak v roce 2003 už více než čtyři pětiny (85,3 %). Na tento stav má vliv jak vývoj hodnoty reinvestovaných zisků (poslední mírný meziroční pokles), tak i vývoj přílivu přímých investic (poslední prudký meziroční pokles).

Výrazný růst podílu reinvestovaných zisků na přílivu přímých zahraničních investic je patrný i z průměrných hodnot – jestliže za období 1999 až 2002 byl tento podíl v ročním průměru zhruba pětinový, pak v roce 2003 představoval již zmíněných 85,3 % (za celé pětileté období byl podíl reinvestovaných zisků na ročním přílivu přímých investic zhruba třetinový).

Příliv přímých investic v jednotlivých letech s vývojem reinvestovaných zisků v tomtéž období nekoresponduje 5 .


V roce 2003 chyběly velké prodeje

Příliv přímých investic do české ekonomiky se v letech 1999-2002 zvyšoval každoročně v průměru zhruba o desetinu (i při relativně vysokých základnách předchozího roku), když průměrný roční příliv v tomto období činil 225,9 mld. korun. Tyto rekordní úrovně, které znamenaly světový primát ČR v objemu přijatých investic na obyvatele, vystřídala v roce 2003 studená sprcha výrazného v podobě meziročního poklesu, kdy přímé investice dosáhly výše 72,9 mld. korun a proti přílivu předchozího roku poklesly o 74 procent (rok 2002 byl však výjimečný prodejem majetkového podílu státu v plynárenské společnosti Transgas, za nějž vláda získala 120 mld. korun). Avšak přestože loňský pokles přílivu zahraničních investic kontrastuje s minulostí nejen v meziročním srovnání, ale i s trendem posledních čtyř let, zůstává pětiletý průměr stále úctyhodný: do ČR přicházelo v průměru každoročně více než 195 mld. korun.

Reinvestované zisky narůstaly v letech 1999 až 2002 každoročně v průměru o 41 %.Přes mírný pokles objemu reinvestovaných zisků v roce 2003 (meziročně o 1,7 %) činí pětiletý průměrný roční růst téměř 30 %. V hypotetickém případě, eliminací jednorázového mimořádného odlivu v souvislosti s popsanými transakcemi v základním kapitálu společnosti Český Telecom, by byl loni jejich meziroční růst dokonce vyšší než ve výjimečném roce 2002.

Reinvestované zisky firem pod zahraniční kontrolou v české ekonomice vztažené k hodnotě finančního účtu platební bilance zaznamenaly ve srovnání s jejich poměrem k přímým investicím odlišný vývoj, ovšem také zde je z údajů za rok 2003 patrný prudký růst tohoto poměru - podíl reinvestovaných zisků na finančním účtu platební bilance se meziročně zdvojnásobil na 38 % (v roce 1999 byly reinvestované zisky přibližně pětinou finančního účtu, v roce 2002 dosahovaly jen 18,5 %).

Na deficitu běžného účtu platební bilance za rok 2003 podle revidovaných údajů ČNB, který činil 157,2 mld. korun, se podílely reinvestované zisky ze 40 %. Vzhledem k tomu, že se v tomtéž rozsahu objevují na opačné straně platební bilance ve finančním účtu, je jejich dopad na saldo bilance fakticky nulový.


Reinvestice především z EU

Skoro tři čtvrtiny celkového objemu reinvestovaných zisků roku 2003 připadaly na investory z Evropské unie. Kapitálové toky jsou stejně jako český zahraniční obchod silně vázány na toto uskupení. Proto je vzhledem k dosavadním vysokému přílivu přímých investic ze zemí EU pochopitelné, že miliardám eur nainvestovaným do české ekonomiky odpovídají i docílené zisky: na investory ze zemí eurozóny připadlo loni 65 % celkového objemu zisků reinvestovaných v ČR.

Reinvestované zisky firem z Německa tvořily více než třetinu celkového objemu, z Rakouska 18,5 %, z Francie 14 % a firem z USA 10,9 % celkového objemu reinvestovaných zisků.
Odliv peněz ve výši zhruba 13 % celkového objemu reinvestovaných zisků připadá na zahraniční investory z Nizozemí, Norska, Dánska, ale také Ruska a Ukrajiny.


Letos se čeká vyšší příliv investic

V roce 2003 nebyl privatizován do rukou zahraničních investorů žádný významný podíl ve státem vlastněných společnostech. . Podle údajů vládní agentury Czechinvest patřily loni k největším soukromým investicím rakouská Mayr-Meinhof Sage Paskov (dřevařský průmysl, 30 mil. USD), japonská Daikin Airconditioning (elektronika, 27 mil. USD), nizozemská Frantschach Pulp & Paper Czech (papírenství, 24 mil. USD), britská Zlín Precision (22 mil. USD) a německá Fehrer Bohemia (20 mil. USD), obě do automobilového průmyslu. V letošním roce má být zahraničním investorům prodán státní podíl ve společnosti Unipetrol, vláda se také rozhodla urychlit privatizaci společnosti Český Telecom (v optimistické variantě má dojít k vypořádání transakce na přelomu let 2004 a 2005).


Bez ztráty konkurenceschopnosti

Z globálního hlediska rostl v poslední dekádě jak světový obchod tak přímé investice rychlejším tempem než světový HDP a například v USA produkují společnosti vlastněné cizím kapitálem přes šestinu HDP vytvořeného ve zpracovatelském průmyslu. Transfery technologií a následný růst produktivity domácích firem, které přináší přímé zahraniční investice, vede vlády k tomu, aby uvolňovaly zdroje přitahující cizí kapitál. Podle studie Mezinárodního měnového fondu přispěly v letech 1987 až 1996 efekty přímých zahraničních investic z více než 10 procent k růstu produktivity v tomto období (například stát Alabama utratil v přepočtu 150 tisíc dolarů na jedno nově vytvořené pracovní místo, aby získal v roce 1994 nový závod automobilky Mercedes). Je zřejmé, že podpory v takovémto rozsahu jsou ospravedlnitelné pouze v případě, jestliže přímé investice generují významné pozitivní externality nebo technologické efekty pro domácí firmy.

Efekty přímých zahraničních investic v české ekonomice jsou spojeny především s pozitivním dopadem na export. Tržby z přímého vývozu za celý rok 2002 těchto firem meziročně podstatně vzrostly (o 12,5 %), když samotné české firmy zaznamenaly v tomto období pokles o 0,5 %, v roce 2003 se pak tento nepoměr ještě prohloubil - tržby z přímého vývozu průmyslových firem se zahraniční kontrolou stouply o 13,8 %, u českých firem bez cizí kontroly klesly o 4,6 %.

Přestože dovozy technologií, které tyto investice doprovázejí mohou po jistou dobu způsobovat zhoršení obchodní bilance, lze odhadnout, že výkonnost českého exportu při ekonomické stagnaci klíčových vývozních teritorií je spojena právě s efekty přímých zahraničních investic.


Závěr

Masívní zvýšení podílu reinvestovaných zisků na celkovém přílivu zahraničního kapitálu do české ekonomiky v roce 2003 není způsobeno růstem těchto zisků – ty naopak zaznamenaly poprvé proti předchozím letům pokles. Padá zcela na vrub oslabeným tokům přímých zahraničních investic do ČR, které dosáhly pouze 26 % hodnoty roku 2002. Dvě významné transakce v odvětví telekomunikací znamenající odliv kapitálu ze země ovlivnily v loňském roce velmi negativním způsobem jak úhrnné objemy přímých zahraničních investic, tak reinvestovaných zisků. Přesto však platí obecné konstatování, že na českou ekonomiku nedopadá stagnace evropské ekonomiky prostřednictvím oslabené vnější poptávky po zboží službách, ale v podobě oslabených toků kapitálu.
____________
1 úhrn základního kapitálu firem s cizí majetkovou účastí (s podílem investora přesahujícím 10 %), objem reinvestovaných zisků a ostatního kapitálu dává dohromady hodnotu přílivu přímých zahraničních investic; ostatní kapitál je tvořen úvěry mateřských společností tuzemským dceřiným společnostem)
2 ČNB v běžném roce odhaduje výši reinvestovaných zisků a podle rozhodnutí akcionářů o rozdělení zisku v následujícím roce pak tyto odhady reviduje; podle definice ČNB je reinvestovaný zisk podílem přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na zisku (ztrátě), sníženém o proplacené dividendy; je vyjádřen vztahem: reinvestovaný zisk = zisk běžného roku po zdanění + nerozdělený zisk z předchozích let – ztráta běžného roku – neuhrazená ztráta z minulých let – vyplacené dividendy
3 výsledek kladných a záporných hodnot kapitálových vstupů, tj. zvýšení podílů cizích investorů v základním kapitálu firem v ČR minus snížení těchto podílů
4 popsaná transakce zvyšuje naději na odkup státního podílu v Českém Telecomu strategickým investorem v roce 2005, protože společnost je atraktivním objektem pro převzetí nízké zadluženosti a očekávaný vysokým ziskům v budoucnu plynoucím z vysoké penetrace mobilního trhu (devět z deseti obyvatel ČR má mobilní telefon)
5 korelační závislost za období 1999 až 2003 je nízká - zjištěný korelační koeficient absolutních hodnot časové řady ročního přílivu přímých investic v období 1999-2003 a absolutních hodnot časové řady reinvestovaných zisků je pouze 0,13, při měření změnových veličin jen 0,12; významně však stoupá při měření kumulovaných stavových veličin, kdy v prvním případě činí 0,98 a ve druhém (meziroční dynamika lze stavů) pak 0,63




Zpracovala:
Drahomíra Dubská
Oddělení makroekonomických analýz
tel. 2 7405 4041
e-mail: dubska@gw.czso.cz