Životní podmínky domácností v Olomouckém kraji 2024

1. 4. 2025

Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2024“ byly v Olomouckém kraji i přes meziroční růst příjmy domácností na osobu již druhým rokem nejnižší mezi všemi kraji. Průměrné celkové čisté příjmy dosáhly výše 260,1 tis. Kč na osobu. Podruhé v řadě spadalo nejvíce domácností v kraji do příjmového pásma 20 až 30 tis. Kč čistého měsíčně na osobu (43,3 %).

Český statistický úřad již po dvacáté provedl výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách v domácnostech po celém Česku. Díky jednotné metodice jsou výsledkem šetření srovnatelná data o sociální situaci a životních podmínkách domácností i za dalších 33 evropských zemí. Pro účely šetření navštívily tazatelky v Olomouckém kraji 602 domácností, přičemž vyšetřenost dosáhla 77,9 %. Většina údajů byla zjišťována aktuálně k období šetření v první polovině roku 2024, zatímco údaje související s příjmy domácností odrážely stav roku 2023.

Charakteristika domácností

V Olomouckém kraji hospodařilo loni téměř 265 tis. domácností s počtem 616 tis. členů. V průměru připadalo na jednu domácnost 2,33 osob, tedy mírně více než je průměr v České republice (2,30 osob). V kraji měly nejvýraznější zastoupení domácnosti jednotlivců (31,2 %) a domácnosti dvoučlenné (30,9 %). Nejvyšší podíl domácností jednotlivců byl zjištěn v Praze (41,1 %), naopak nejnižší byl v kraji Zlínském (25,0 %). V Olomouckém kraji byl současně zaznamenán nejvyšší podíl domácností s 5 a více členy (6,8 %). Nejnižší zastoupení těchto domácností bylo ve Zlínském kraji (1,8 %).

Olomoucký kraj dosáhl nejvyššího podílu v počtu domácností bez pracujícího člena (36,0 %). Podíl domácností s alespoň jedním pracujícím členem byl tím pádem mezi kraji nejnižší a činil 64,0 %. Naopak nejvíce bylo takových domácností v Praze (70,9 %). Domácností s 1 pracujícím členem bylo v kraji 30,0 %. Třetina domácností v kraji se starala o vyživované dítě (33,3 %), přičemž každá pátá domácnost pečovala o dítě do 12 let (20,7 %).

Příjmy domácností

V Olomouckém kraji došlo meziročně ke zvýšení příjmů, a to jak hrubých, tak i čistých peněžních příjmů na osobu. V roce 2023 vzrostly hrubé peněžní příjmy na osobu o 24 523 Kč (tj. o 9,4 %) na částku 284 502 Kč. Čisté peněžní příjmy na osobu se zvýšily meziročně o 21 670 Kč (tj. o 9,4 %) a dosáhly úrovně 252 080 Kč. I přesto, že růst hrubých a čistých peněžních příjmů patřil mezi ty vyšší (5. místo mezi kraji), v absolutních číslech se Olomoucký kraj zařadil na poslední místo v celé ČR, stejně jako v předchozím roce. Obě tyto hodnoty byly výrazně pod celostátním průměrem, neboť v České republice dosáhly průměrné hrubé příjmy hladiny 319 822 Kč na osobu a průměrné čisté peněžní příjmy úrovně 278 673 Kč na osobu. Z mezikrajského srovnání byly nejvyšší příjmy na člena domácnosti zjištěny v Praze, a to jak hrubé (412 440 Kč), tak čisté (349 970 Kč).

Také celkové čisté příjmy po započtení naturálních příjmů (kam patří spotřeba potravin, ostatních výrobků a služeb z vlastního hospodářství nebo podniku nebo požitky poskytované zaměstnavateli) byly v Olomouckém kraji nejnižší. Dosažená hodnota 260 135 Kč na člena domácnosti byla o 27 707 Kč nižší než republikový průměr. Z dlouhodobého pohledu se průměrné celkové čisté příjmy na osobu v domácnosti od roku 2017 každoročně zvyšují a ve srovnání s výsledkem z tohoto roku došlo k nárůstu celkových čistých příjmů o 43,0 %. Navzdory tomuto růstu zůstává Olomoucký kraj v pořadí krajů na posledním místě.

Vzhledem k vysokému indexu spotřebitelských cen v České republice za rok 2023 (10,7 %) došlo v Olomouckém kraji k poklesu reálných čistých peněžních příjmu na osobu domácnosti o 1,2 %. Ještě výraznější pokles byl zaznamenán v roce 2022, kdy Česko čelilo vysoké inflaci a roční míra inflace dosáhla hodnoty 15,1 %, takže reálné čisté peněžní příjmy v našem kraji poklesly o 8,8 %.

Podle příjmových skupin z čistého měsíčního příjmu na osobu se již druhým rokem nejvíce domácností v kraji řadilo do příjmové skupiny v rozmezí 20 až 30 tis. Kč, konkrétně 43,3 %. Toto příjmové pásmo bylo zároveň nejčastějším příjmovým pásmem ve všech krajích. Olomoucký kraj měl v daném pásmu 3. nejvyšší podíl po kraji Plzeňském (45,9 %) a Královéhradeckém (44,4 %). Republikový průměr činil 40,2 %. O něco nižší příjmové pásmo s částkou 15 až 20 tis. Kč bylo druhým nejpočetnějším příjmovým pásmem v 11 krajích. Oproti tomu v Praze, Plzeňském a Karlovarském kraji byl druhý nejvyšší podíl domácností zastoupen v příjmové skupině 30 až 50 tis. Kč.

Velice nízké příjmy do 6 tis. Kč měsíčně na osobu pobíralo  jen 0,9 % domácností v kraji, stejně jako v celé České republice. V Olomouckém kraji se tento podíl meziročně snížil o 1 p. b. Na druhé straně čisté měsíční příjmy na osobu vyšší než 50 tis. Kč mělo v kraji 1,3 % domácností. Přes meziroční nárůst o 0,9 p. b. se jednalo o nejnižší podíl mezi kraji. Republikový průměr v nejvyšším příjmovém pásmu činil 4,6 %.

Subjektivní názory

Součástí šetření bylo také několik otázek týkajících se subjektivních názorů, které dokreslují celkovou životní úroveň v Česku, např. jak domácnost vycházela se svým čistým měsíčním příjmem, co si mohla nebo nemohla dovolit a jestli měla problémy s platbou běžných výdajů nebo splácením půjček.

V posledních třech letech se podíl domácností, které zodpověděly, že vycházejí se svými příjmy snadno, sice snižoval, ale ve srovnání s výsledky ze šetření před deseti lety je jejich zastoupení výrazně vyšší. Zatímco v roce 2014 odpovědělo 34,8 % domácností, že se svým příjmem vycházelo snadno, v roce 2024 jich bylo 55,9 % domácností. Největší podíl domácností, které takto pozitivně vnímaly svou finanční situaci, byl zaznamenán v Jihomoravském kraji (67,1 %). Naopak nejhůře svou situaci vnímaly domácnosti Libereckého kraje (43,8 %).

V další části dotazníku týkající se finanční situace podle subjektivního cítění domácnosti odpovídali respondenti na otázky, jestli si mohli dovolit uvedené služby nebo výrobky. Pětina domácností v Olomouckém kraji odpověděla, že by si nemohla dovolit odjet jednou ročně na týdenní dovolenou mimo domov.

V porovnání s předchozím šetřením došlo ke snížení tohoto podílu z 26,4 % v roce 2023 na 21,0 % v roce 2024. Nejvyšší podíl domácností, které odpověděly, že si nemohly dopřát týdenní dovolenou mimo domov pro všechny členy domácnosti, byl zjištěn v Libereckém kraji (29,3 %) a naopak nejnižší byl v Praze (11,0 %).

Dále se snížil podíl domácností v Olomouckém kraji, které si nemohly dovolit zaplatit neočekáváný výdaj, a to meziročně z 23,9 % na 21,2 %. Částka neočekáváného výdaje se každoročně mění. Zatímco v roce 2023 byl ve výši 14 100 Kč, v roce 2024 činil 15 600 Kč. Republikový průměr představoval vloni 20,0 %. Nejvíce domácností, které odpověděly, že by neočekávaný údaj nemohly uhradit, bylo v kraji Libereckém (33,6 %). Na opačném konci žebříčku se umístil kraj Zlínský (12,2 %).

Jednou z nejvýznamnějších položek rodinného rozpočtu jsou bezpochyby pravidelné náklady na bydlení. V Olomouckém kraji každá desátá domácnost odpověděla, že pro ni náklady na bydlení nepředstavují vůbec žádnou zátěž. Ve srovnání s předchozím rokem 2023 došlo ke zlepšení a podíl domácností, pro které náklady na bydlení nejsou vůbec zátěží, se meziročně zvýšil z 5,8 % na 9,9 %. Republikový průměr činil 10,4 %. Nejvíce domácností, které náklady na bydlení vůbec nevnímaly jako zátěž, bylo zjištěno v Praze (18,0 %) a nejméně jich bylo v kraji Zlínském (5,1 %).

Kontakt:
Joanna Pozdíšková
Oddělení informačních služeb
T: 585 731 528
E: joanna.pozdiskova@csu.gov.cz

__________________________

Poznámka:

Šetření s názvem Životní podmínky probíhá v České republice od roku 2005 jako národní verze evropského šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions). Při realizaci se využívá tzv. rotační panel – stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. Šetření probíhá  vždy na jaře od února do června a vyškolení tazatelé navštěvují náhodně vybrané domácnosti, od kterých získávají informace o jejich příjmu za uplynulý kalendářní rok a také o jejich aktuální situaci v době rozhovoru. V celé republice bylo osloveno 10,8 tis. domácností, ze kterých bylo úspěšně vyšetřeno 8,5 tis. domácností. Výsledky ukazují výši a rozložení příjmů domácností v roce 2023 a subjektivní hodnocení situace domácností na jaře 2024 v době šetření.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření Životní podmínky je třeba mít neustále na paměti, že vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření. Všechny publikované údaje jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou.