Nejmenším správním obvodem Zlínského kraje z hlediska počtu obyvatel je Bystřice pod Hostýnem. Svou rozlohou se řadí na desáté místo a hustotou 92 obyvatel na km² je druhým nejméně zalidněným správním obvodem v kraji. Zahrnuje 14 obcí, z toho jednu se statusem města, ve kterém žije více než polovina obyvatel daného správního obvodu.
Nachází se v severní části kraje, kde hraničí s Olomouckým krajem. V rámci kraje sousedí na západě se správním obvodem Holešov, na jihu se Zlínem a na východě se správními obvody Valašské Meziříčí a Vsetín.
Východní část území pokrývají Hostýnské vrchy náležející do Hostýnsko-vsetínské hornatiny s nejvyšším vrcholem Kelčským Javorníkem (865 m n. m.). Území je silně zalesněno, převažujícím druhem je smrk, který nahrazuje původní buk. Západní oblast je již součástí úrodné nížinné oblasti Hornomoravského úvalu. Více než polovinu rozlohy správního obvodu zaujímají lesy, podíl lesní půdy je třetí největší v kraji.
Nejznámějším místem této oblasti je Hostýn - hojně navštěvované poutní místo na Moravě a po Velehradu také nejpamátnější. Horu tvoří dva vrcholy - vyšší severní, s rozhlednou a větrnou elektrárnou, a západní vrchol, s poutním barokním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a křížovou cestou Dušana Jurkoviče. V okolí baziliky se nachází řada památných objektů, mezi které patří i novobarokní stavba Sarkandrova kaple, Vodní kaple s vývěrem zázračné vody nebo sochy svatých Cyrila a Metoděje.
Přirozeným centrem regionu je Bystřice pod Hostýnem se zámkem, přestavěným z původní renesanční tvrze.
Daný správní obvod nabízí na svém území mnoho rekreačního a sportovního využití. Nachází se zde dvě známé rekreační oblasti Rajnochovice a Rusava, vyhledávanými skiareály jsou kopce Tesák a Troják.
V oblasti se nachází několik přírodních rezervací s původním lesním porostem - např. Čerňava, Kelčský Javorník, Obřany, Tesák, Sochová nebo Smrdutá s 56 m dlouhou puklinovou jeskyní. Mezi přírodní památky patří vřesoviště Bílová nebo podhorská louka Pod Kozincem se vstavači, hořcem aj. Ve zdejší oblasti se rovněž vyskytuje naleziště vzácné hrnčířské hlíny, z níž se vyráběla i rajnochovická keramika.
V minulosti stálo v této oblasti několik hradů, které se však nedochovaly a dnes jsou z nich pouze zříceniny. Jedná se o hrady Obřany, Chlum, Křídlo a hrad Šaumburk.
Národopisně patří tato oblast do Hostýnského Záhoří a tvoří předěl mezi Hanou a Valašskem.
Počtem obyvatel čtvrtým nejmenším a plochou druhým nejmenším správním obvodem v kraji je Holešov, který se na celkové rozloze kraje podílí zhruba 3 %. Ve správním obvodu se nachází 19 obcí, přičemž jedna má status města. Ve městě Holešov žije více než polovina obyvatel tohoto regionu.
Správní obvod leží v severní části Zlínského kraje. Na severu sousedí s Olomouckým krajem. Na západě je jeho sousedem správní obvod Kroměříž, na jihu Otrokovice, na jihovýchodě Zlín a na východě Bystřice pod Hostýnem.
Region leží v oblasti Holešovské plošiny v jihovýchodní části Hornomoravského úvalu, která je tvořena nánosy řek stékajících z Hostýnských vrchů. Je to správní obvod s největším podílem zemědělské půdy, zaujímající z jeho celkové rozlohy téměř tři čtvrtiny, a s největším podílem orné půdy v kraji.
Centrem oblasti je město Holešov, ve kterém se nachází např. renesančně barokní zámek s parkem, trinitářský klášter, farní kostel s Černou kaplí, filiální kostel sv. Anny či morový sloup. Ve městě lze nalézt rovněž připomínky židovské historie města jako jsou Šachova synanoga, která bývá označována za světový unikát, nebo Židovský hřbitov u říčky Rusavy, kde k nejvzácnějším patří hrobka rabína Šloma Sabbatai ben Meir ha Kohena (zkráceně Šacha).
Ukázkou lidové architektury je vesnická památková rezervace Rymice-Hejnice, ve které je rekonstruován soubor původních obydlí drobných zemědělců a venkovských řemeslníků. K vidění je také dílna vesnického sedláře a stará kovárna s výhní a kovářským nářadím. Z blízkých Bořenovic byl přenesen a v devadesátých letech 20. století rekonstruován větrný mlýn holandského typu, jehož ramena je možno nastavovat podle směru větru.
Zajímavostí je kostel v Míškovicích postavený v konstruktivistickém slohu. V obci Přílepy se nachází menší patrový zámek s parkem a na katastru obce leží i smírčí kříž postavený údajně na paměť bitvy, která zde proběhla v 17. století mezi vzbouřenými Valachy a císařskou armádou.
V regionu se nacházejí také přírodní památky - habrodubový lesík Dubina (původní zachovalý les a lokalita višně křovité) a Kurovický vápencový lom s jezírkem. Oblast nabízí řadu značených cyklistických tras, možnost koupání v přírodní nádrži Mojena či rybaření na rybnících v okolí Žeranovic.
Třetím největším správním obvodem svou rozlohou i počtem obyvatel je Kroměříž. Obvod spravuje 46 obcí, což je druhý největší počet ve Zlínském kraji. Podíl městského obyvatelstva je třetí nejvyšší v kraji, v pěti městech žije téměř 67 % obyvatel tohoto obvodu.
Region leží v západní části Zlínského kraje. Na západě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě a severu s krajem Olomouckým. Na východě jsou jeho sousedy správní obvody Zlínského kraje Holešov a Otrokovice, na jihu obvod Uherské Hradiště.
Reliéf krajiny má převážně nížinný ráz. Kromě jižní části, kam zasahuje pohoří Chřibů, představuje jeho území úrodná rovina Hané. Geograficky se území rozkládá v Hornomoravském úvalu podél řeky Moravy. Podíl zemědělské i orné půdy je druhý nejvyšší v rámci kraje.
Centrem oblasti je starobylé město Kroměříž, jehož Arcibiskupský zámek, Podzámecká a Květná zahrada byly v roce 1998 zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V raně barokním Arcibiskupském zámku se nachází mimořádně cenná světoznámá sbírka obrazů a historická zámecká knihovna. Součástí zámeckého areálu je Podzámecká zahrada s romantickými stavbami - Pompejskou kolonádou, Pavím dvorem, Rybářským pavilonem a Colloredovou kolonádou. V zahradě je umístěn také koutek živé přírody. V Květné zahradě se nachází letohrádek v podobě rotundy, labyrint a kolonáda, která je bohatě zdobená bustami a sochami antických bohů. Mezi významné památky města patří rovněž raně gotický kostel sv. Mořice, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie či Kostel sv. Jana Křtitele.
Dalšími zajímavými místy této oblasti jsou barokní hřbitov ve Střílkách, židovský hřbitov v Koryčanech (zařazený mezi kulturní památky chráněné státem), zřícenina hradu Cimburk nebo lovecký zámeček v Chropyni, ve kterém je instalována expozice hudebního skladatele Dr. Emila Axmana.
Na území tohoto správního obvodu se nachází řada bývalých zámků, které nejsou přístupné nebo jsou využívány jako školská či sociální zařízení. Mezi takové patří např. bývalý barokní zámek v Koryčanech, zámek v Kvasicích (přestavěný ze středověké tvrze), barokní zámek v Cetechovicích, zámek v Hošticích, zámeček ve Věžkách a barokní zámek ve Zdounkách. Mezi chráněná krajinná území a přírodní památky patří pískovcové skalisko Kazatelna, připomínající kazatelnu, skalní útvar Komínky v Chřibech, Chropyňský rybník (lokalita kotvice plovoucí a hnízdní kolonie racka chechtavého), oblast Přehon s výskytem koniklece velkokvětého, mokřadní stanoviště Stonáč s původními hanáckými tůněmi v nivě stejnojmenného potoka a národní přírodní rezervace Strabišov-Oulehla, jedna z nejvýznamnějších lokalit výskytu vstavačovitých rostlin ve Zlínském kraji.
Národopisně patří obce správního obvodu Kroměříž do oblasti Hané, což veřejnosti připomínají folklórní Hanácké slavnosti, které se každý lichý rok konají v Chropyni.
Správní obvod Luhačovice leží v jihovýchodní části Zlínského kraje. Na jihu sousedí se správním obvodem Uherský Brod, na západě s obvodem Zlín, na severu to jsou Vizovice a na východě Valašské Klobouky. Na jihovýchodě hraničí se Slovenskou republikou. Na území daného obvodu se nachází 15 obcí, z nich dvě získaly status města. Počtem obyvatel je tento správní obvod třetím nejmenším a svou rozlohou pátým nejmenším ve Zlínském kraji.
Reliéf oblasti je tvořen hřbety Bílých Karpat a zejména Vizovickou vrchovinou, jejíž jihovýchodní část se také nazývá Luhačovická vrchovina. Osou Vizovické vrchoviny je Klášťovský hřbet probíhající od jihozápadu k severovýchodu. Do východní a jihovýchodní části oblasti zasahuje pohoří Bílé Karpaty. Nejvíce území zaujímají lesy (48 %), podíl zemědělské půdy představuje necelých 42 %.
Území je poměrně bohaté na přírodní léčivé prameny. Jejich minerální vody daly základ léčbě převážně dýchacího onemocnění, pohybového a oběhového aparátu. Nejznámějším pramenem je Vincentka, která se jako jediný pramen stáčí do lahví a distribuuje přednostně po celé České republice, přibližně desetina celkové produkce se exportuje.
Centrem oblasti je lázeňské město Luhačovice, kterému nezaměnitelný ráz vtiskly stavby architekta Dušana Jurkoviče. Jeho dílo reprezentují stavby jako Vodoléčebný ústav, přilehlé Říční a sluneční lázně, Jurkovičův dům nebo vila Jestřábí. Lázně Luhačovice poskytující léčebné, relaxační a wellness pobyty jsou nejnavštěvovanějšími lázněmi na Moravě a čtvrtými největšími v Česku. Stranou od lázeňského centra leží barokní zámek. V blízkosti města se nachází přehradní nádrž, která je využívána nejen k rekreaci, ale i sportovnímu rybaření.
Druhým městem v tomto správním obvodu je Slavičín - město bohaté na kulturní a historické památky, známé svým zámkem a unikátním místem pro odpočinek Pivečkovým lesoparkem. Město je již mnoho let provozovatelem muzea, ve kterém je trvale instalována expozice zabývající se leteckou bitvou, která se 29. srpna roku 1944 odehrála ve vzdušném prostoru Slavičína.
V lesích mezi obcemi Pozlovice a Podhradí se nachází zřícenina hradu Starý Světlov. Nad obcí Horní Lhota lze v terénu rozpoznat jednotlivé valy složitého předhradí hradu Sehrad.
V regionu se nachází chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, přírodní památka Čertův kámen, skalní útvar v lesním porostu nedaleko Ludkovic a přírodní památka Pod Vrchy nedaleko Bohuslavic nad Vláří s lokalitou sněženky podsněžník.
Luhačovice a jeho okolí patří do národopisné oblasti Luhačovské Zálesí se svéráznou lidovou kulturou, krojem a osobitým dialektem.
Nejmenším správním obvodem ve Zlínském kraji s největší hustotou obyvatelstva (304 obyvatel na km²) a druhým nejvyšším podílem městského obyvatelstva je správní obvod Otrokovice. Obvod spravuje 10 obcí, z toho 2 mají status města.
Sousedy tohoto správního obvodu jsou pouze další obvody Zlínského kraje, na jihu a jihozápadě Uherské Hradiště, na západě Kroměříž, na severu Holešov a na východě Zlín.
Geograficky se region nachází na rozhraní Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu kolem toku řeky Moravy, která zde vytváří řadu mrtvých ramen. Jihozápadní část oblasti tvoří okraj pohoří Chřibů a na severu zasahují jihovýchodním cípem Hostýnské vrchy. Zemědělská půda zde zaujímá 58 %, čtvrtý nejvyšší podíl v kraji.
Pozoruhodnou technickou památkou a zároveň rekreační možností je 50 km dlouhý Baťův kanál - splavný z Otrokovic až k Rohatci, podél něhož vede cyklostezka vhodná i pro in-line bruslaře. Mezi areály vodní rekreace patří Pahrbek v Napajedlích a Štěrkoviště v Otrokovicích.
Centrem tohoto správního obvodu je město Otrokovice, které největší rozmach zaznamenalo ve 30. letech minulého století v souvislosti s výstavbou pobočky Baťových závodů. Výstavbou typických baťovských domků byla vybudována celá čtvrť Bahňák, jejíž část s hotelem Společenský dům je dnes městskou památkovou zónou. Kromě památek moderní funkcionalistické architektury je v Otrokovicích významnou stavbou i římskokatolický kostel sv. Vojtěcha postavený koncem 20. století nebo budova kulturního a informačního centra Otrokovická Beseda.
Dalším městem tohoto správního obvodu jsou Napajedla, ve kterých se nachází barokní zámek s parkem, ke kterému přiléhá komplex původních stájí hřebčína. Zdejší chov anglických plnokrevníků byl v roce 2023 ukončen. K dalším historickým budovám města patří novorenesanční radnice na náměstí a barokní kostel sv. Bartoloměje. Střed města byl vyhlášen městskou památkovou zónou. První zmínky o výskytu léčivých vod na území Napajedel pochází ze 16. století. Byly zde zřízeny lázně, minerální vody však narušila v 19. století stavba železnice, provoz lázní upadl a v 90. letech 20. století byla jejich činnost ukončena. V současnosti se v sousedství železniční stanice nachází jeden volně přístupný vývěr silně slané minerální vody Slanice.
Ve správním obvodu se nachází přírodní památka Na letišti - slepé rameno řeky Moravy se stromovou a křovinnou vegetací. Tato lokalita je významná jako útočiště mnoha chráněných rostlin a živočichů.
Správní obvod Rožnov pod Radhoštěm zahrnuje 9 obcí, což je nejméně v rámci jednotlivých správních obvodů Zlínského kraje, a 2 z nich mají status města. Podíl městského obyvatelstva je větší než 62 %. Obvod zaujímá přibližně 6 % výměry Zlínského kraje a svou rozlohou i počtem obyvatel se umisťuje uprostřed mezi ostatními správními obvody kraje.
Leží v severovýchodní části kraje. Na severu a východě hraničí s Moravskoslezským krajem. Na západě a jihu sousedí se správními obvody Zlínského kraje - Valašským Meziříčím a Vsetínem.
Povrch oblasti je převážně hornatý, část tvoří Vsetínské vrchy, část Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou Zlínského kraje - Čertův mlýn (1 206 m n. m.). Na vrcholu pověstmi opředené hory Radhošť (1 129 m n. m.) se nachází přes tři metry vysoká socha slovanského boha Radegasta. Nížina se prostírá pouze v údolí Rožnovské Bečvy. Region má druhý nejvyšší podíl lesní půdy v kraji (více než 58 % rozlohy správního obvodu), podíl zemědělské půdy činí 32 %.
Střediskem obvodu je město Rožnov pod Radhoštěm s Valašským muzeem v přírodě, ve kterém je zachycena minulost Valašska. Tři části muzea (Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina) s množstvím originálních staveb, exponátů a ukázkami starých způsobů domácích prací a řemesel zachycují minulost Valašska. Mezi hojně navštěvované akce patří Rožnovské slavnosti a jarmarky. Programy zahrnují i vystoupení národopisných souborů. Valašské muzeum v přírodě se v roce 1995 stalo národní kulturní památkou. Kromě skanzenu je významnou archeologickou památkou zřícenina hradu Rožnov na kopci Hradisko. Nachází se zde Zubří - nejmladší město Zlínského kraje, které status města získalo teprve v roce 2002.
Významným turistickým centrem je areál Pusteven, prohlášený v roce 1995 národní kulturní památkou. Dominují mu dřevěné stavby postavené v lidovém slohu na návrh významného slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Nejznámnější jsou Maměnka a Libušín, který v březnu roku 2014 zničil požár a jeho obnova trvala až do července 2020. Soláň, další významné rekreační a turistické místo uprostřed hřebene Vsetínských vrchů, se v zimě stává jedním z nejvýznamnějších lyžařských středisek na Moravě. V létě je areál ideální základnou pro turistické i cykloturistické cesty do celé oblasti Beskyd. Na území správního obvodu se nachází chráněná krajinná oblast Beskydy, přírodní památka Poskla (území s výskytem vzácných rostlin) a národní přírodní rezervace Čertův mlýn-Kněhyně (přirozený horský prales s typickou květenou).
Největší počet obcí (48) ve Zlínském kraji zahrnuje správní obvod Uherské Hradiště. Rozlohou a počtem obyvatel se však v rámci kraje řadí až na druhé místo, podílem městského obyvatelstva na deváté.
Správní obvod se rozkládá v jihozápadní části Zlínského kraje a jižní hranicí sousedí s Jihomoravským krajem. V rámci kraje sousedí od západu na sever se správním obvodem Kroměříž, na severu s obvodem Otrokovice, na severovýchodě se Zlínem a na východě s Uherským Brodem.
Povrch je značně rozmanitý, v západní části oblasti se rozkládá pohoří Chřiby s nejvyšším vrcholem Brdo (587 m n. m.). Směrem k východu se pohoří svažuje do Dolnomoravského úvalu, úrodné nížiny kolem toku řeky Moravy s odlesněnou a obdělávanou půdou plnou vsí, luk, mokřin a slepých ramen. Téměř na 60 % jeho území se nachází zemědělská půda, podíl orné půdy je třetí nejvyšší v kraji.
Příhodné klima i strategická poloha na důležité křižovatce obchodních cest u řeky přitahovaly osadníky už od starší doby kamenné; doloženo je i osídlení keltské a římské. Nachází se zde několik archeologických lokalit, přičemž k nejvýznamnějším patří archeoskanzen Modrá, trojměstí Staré Město - Uherské Hradiště - Kunovice nebo Hradisko sv. Klimenta u Osvětiman.
Památník Velké Moravy ve Starém Městě je součástí národní kulturní památky České republiky. V jeho nové přístavbě, Cyrilometodějském centru, je umístěna stálá expozice Příběh Cyrila a Metoděje.
Ze stavebních památek patří k nejzajímavějším středověký obranný hrad Buchlov, ke kterému patří i nedaleká kaple sv. Barbory. Z přelomu 17. a 18. století je barokní zámek v Buchlovicích s parkem plným vzácných jehličnatých i listnatých stromů a zámeckým zahradnictvím s každoroční výstavou fuchsií. Zámek hostí tradičně uprostřed léta festival Slavnosti česneku.
Centrem oblasti je město Uherské Hradiště s nezaměnitelným historickým jádrem.
V regionu se nachází významné centrum náboženského života, poutní místo Velehrad, se kterým je spojena cyrilometodějská a velkomoravská tradice.
Oblast je součástí významného národopisného regionu Slovácka, které je bohaté nejen lidovými kroji, ale také zvyky, obřady, lidovou písní, hudbou a slovesností. Nejtradičnější lidovou slavností na Slovácku jsou hody, jejichž součástí jsou krojované průvody se zvykoslovnými obřady a taneční veselice.
V blízkosti obce Modrá u Velehradu lze navštívit expozici Živá voda a projít se v hloubce 3,5 metru proskleným tunelem pod hladinou rybníka. Jedná se o ojedinělý evropský experiment.
V oblasti se nachází přírodní rezervace Holý kopec (lesní komplex doubrav a bučin), lužní les Kolébky či Kanada (slepé rameno řeky Moravy s výskytem ohrožené vodní a mokřadní flóry i fauny).
Dlouhou tradici, sahající až do 16. století, má využití zdejších léčivých vod - dnes jsou navštěvována lázeňská zařízení v Ostrožské Nové Vsi nebo lázně Leopoldov v Buchlovicích-Smraďavce.
Správní obvod Uherský Brod spravuje 30 obcí. Ve dvou obcích se statusem města žije 40 % obyvatel obvodu, což je nejnižší podíl městského obyvatelstva ve Zlínském kraji. Svou rozlohou je tento správní obvod čtvrtým největším obvodem v kraji, počtem obyvatel pátým.
Správní obvod Uherský Brod leží v jižní části Zlínského kraje. Na jihozápadě hraničí s Jihomoravským krajem, na jihu a východě se Slovenskou republikou. V rámci Zlínského kraje sousedí na západě se správním obvodem Uherské Hradiště, na severu se Zlínem a Luhačovicemi.
Převážnou část území pokrývá pohoří Bílé Karpaty, pro něž jsou typické táhlé hřebeny, druhově bohaté louky se skupinami osamělých stromů a rázovité obce s výraznou lidovou architekturou. Nejvyšší horou je Velká Javořina v Bílých Karpatech (970 m n. m.) na hranici se Slovenskou republikou.
Uherskobrodské části Karpat dominuje především oblast Moravské Kopanice s typickou rozptýlenou zástavbou a mozaikou sušších míst, mokřadů, drobných lesíků, křovin a nevelkých políček. Centrem Kopanic je Starý Hrozenkov, ve kterém se každoročně konají tradiční Kopaničárské slavnosti za účasti folklórních souborů z obou stran moravsko-slovenského pomezí. Celá oblast je součástí Slovácka (národopisného regionu), proto i v ostatních obcích se udržují lidové tradice. Konají se obchůzky o masopustu i Velikonocích, hodové či dožínkové slavnosti a především vlčnovská slavnost Jízda králů, pořádaná poslední květnovou neděli a od roku 2011 zapsaná na seznamu UNESCO jako nehmotné kulturní dědictví.
Největším centrem osídlení je město Uherský Brod s řadou starobylých památek, ke kterým patří budova radnice, barokní stavba palácového charakteru Panský dům, kostel Mistra Jana Husa, barokní farní kostel a dominikánský kostel s klášterem. Druhým městem oblasti jsou Bojkovice se zámkem Nový Světlov, který v minulosti sloužil jako opevněné centrum proti nájezdníkům z Uher.
Nachází se zde památkové rezervace Vlčnovské búdy a Velecké búdy (komplexy vinohradnických staveb), kopaničářské usedlosti, stodoly a komory nebo sušárny ovoce, historicky velmi hodnotné stavby lidové architektury.
V oblasti se nachází chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty i národní přírodní rezervace Javořina. Za přírodní rezervace byly vyhlášeny také louky a pastviny s výskytem ohrožených druhů rostlin jako např. Dolnoněmčanské louky, Drahy a Hutě.
Nejznámějším turistickým a sportovním centrem je hora Mikulčin vrch, kde se kříží řada turistických cest a jsou zde i dobré podmínky pro lyžování.
Uherskobrodsko je krajem Jana Amose Komenského; připomínají to muzea v Uherském Brodě, Komně a Nivnici - třech možných rodištích Učitele národů.
Správní obvod Valašské Klobouky je svou rozlohou šestým a počtem obyvatel devátým největším správním obvodem ve Zlínském kraji. Má nejnižší hustotu obyvatelstva, která činí 88 obyvatel na 1 km². Do správního obvodu patří 20 obcí, z toho 2 mají status města. Podíl městského obyvatelstva představuje přibližně 45 %.
Region je situován v jihovýchodní části Zlínského kraje a hraničí se Slovenskou republikou. V rámci kraje sousedí se třemi správními obvody - na západě s Luhačovicemi, na severu s Vizovicemi a Vsetínem.
Kopcovitý ráz krajiny dává oblasti Vizovická vrchovina a Bílé Karpaty. Na utváření reliéfu se výrazně projevila blízkost řeky Váhu. Nízká nadmořská výška jeho řečiště způsobila, že řeka Vlára při zpětné erozi vytvořila v hlavním hřebenu hluboké údolí. Největší podíl z celkové výměry zaujímají lesy, téměř 47 %.
Jedná se o oblast Valašska s lidovou kulturou horského typu, kde má svou tradici řada lidových zvyků a obyčejů.
Město Valašské Klobouky je hlavním střediskem osídlení a zároveň přirozeným spádovým centrem okolních obcí, v minulosti známé soukenictvím, hlavně výrobou různobarevných „kaptouchů“ (tenké soukenné látky) a později výrobou papučí. Ukázky místní kultury lze shlédnout v expozici Městského muzea. Dochovanými památkami jsou budova radnice z 2. pol. 18. století, mariánský sloup a farní kostel. K chráněným památkám historického jádra města patří několik lidových roubenek. Každoročně je zde pořádán Valašský mikulášský jarmek.
Dalším městem oblasti je Brumov-Bylnice s farním kostelem sv. Václava a barokním sousoším Nejsvětější trojice z roku 1777. Nejvýznamnější památkou Brumova je zřícenina královského hradu, jednoho z nejvýznačnějších na Moravě, který v minulosti hrál důležitou obrannou úlohu při vpádu Uhrů v roce 1271.
Hlubokou tradici na Valašsku má ovocnářství a pálenictví. Místní pálenice jsou proslaveny vysokou kvalitou tradičního valašského produktu slivovice. V této oblasti se nachází chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty. Za přírodní rezervace byly vyhlášeny oblasti podhorských pastvin a luk s výskytem ohrožených druhů rostlin, jako např. Jalovcová stráň, Bílé potoky, Lazy, Ploščiny a Javorůvky. Národní kulturní památkou je novodobý památník vypálené osady Ploština u obce Drnovice.
Správní obvod Valašské Meziříčí se počtem obyvatel řadí na šesté a rozlohou na osmé místo v rámci Zlínského kraje. Hustota 186 obyvatel na 1 km² je třetí nejvyšší v kraji. Obvod spravuje 18 obcí, dvě z nich mají status města. Podíl městského obyvatelstva činí necelých 60 %.
Region se rozkládá v severní části Zlínského kraje. Na severu tvoří hranici s kraji Olomouckým a Moravskoslezským. Ostatními sousedy jsou již správní obvody Zlínského kraje - na jihozápadě Bystřice pod Hostýnem, na jihu Vsetín a na východě Rožnov pod Radhoštěm.
Východní část regionu se rozkládá v údolí Vsetínské Bečvy, která se na severu spojuje s Rožnovskou Bečvou v jednu řeku Bečvu. V jihozápadní části správního obvodu se nachází Hostýnské vrchy, v jihovýchodní Vsetínské vrchy a v severovýchodní Beskydy. Zemědělský půdní fond představuje přibližně 52 % tohoto území a na celkové rozloze zemědělské půdy kraje se podílí více než 6 %.
Dominantou správního obvodu je Valašské Meziříčí jehož historické jádro s náměstím je městskou památkovou zónou. Ve městě se nachází rozsáhlý zámek Žerotínů a klasicistní zámek Kinských s rozsáhlým anglickým parkem, ve kterém je nyní vlastivědné muzeum se stálou expozicí Moravské gobelínové manufaktury a výrobků zdejších skláren. K dalším historickým stavbám města patří cenný barokní sloup Panny Marie, socha sv. Floriána a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Technickou památkou je malá dřevěná hvězdárna. Ve městě je i nová moderní observatoř, která je zařazena mezi 12 světových observatoří provádějících pozorování slunce.
Druhým městem je Kelč s renesančním, barokně upraveným zámkem, přestavěným z původní tvrze.
Mezi další významné historické památky této oblasti patří zámek v Lešné s rozlehlým zámeckým parkem v anglickém stylu s cennými dřevinami, starobylý zámek v obci Branky a zámek v Choryni.
Na území správního obvodu se nachází chráněná krajinná oblast Beskydy. Mezi chráněné přírodní památky patří skalní věž Jarcovská kula, Choryňská stráž s výskytem orchidejí a dalších vzácných rostlin, porost rákosu se dvěma tůněmi Rákosina, kde se vyskytují vzácné druhy vážek nebo Jasenice, zatopený bývalý lom, kde žije populace raka říčního. Přes 30 druhů vážek žije v přírodní rezervaci Choryňský mokřad.
Správním obvodem s nejmladším průměrným věkem obyvatelstva ve Zlínském kraji jsou Vizovice. Nachází se zde 16 obcí, z toho 2 města, ve kterých žije přibližně 45 % obyvatel správního obvodu.
Rozkládá se v centrální části Zlínského kraje, na severozápadě a západě sousedí se správním obvodem Zlín, na jihu s Luhačovicemi a Valašskými Klobouky Klobouky, na východě a severovýchodě se Vsetínem. Svou rozlohou je třetím nejmenším a počtem obyvatel druhým nejmenším správním obvodem v kraji.
Převážnou část území pokrývá Vizovická vrchovina s nejvyšším bodem Klášťov (753 m n. m.). Podíl zemědělské i lesní půdy je vyvážený, každý tvoří přibližně 45 % z celkové rozlohy správního obvodu.
Dlouholetou tradici má v této oblasti ovocnářství, zejména pěstování švestek jako suroviny pro výrobu povidel a především slivovice. Pálenice bývaly téměř ve všech obcích a řada z nich je využívána dodnes.
Průmyslová výroba slivovice i dalších lihovin je soustředěna v provozovnách společnosti R. Jelínek se sídlem ve Vizovicích. Město je známé také výrobou tzv. vizovického pečiva. Od roku 1967 se zde koná hudební festival Trnkobraní, spojený se soutěží v pojídání švestkových knedlíků. Národní kulturní památkou je vizovický barokní zámek obklopený malebným parkem, ve kterém se každoročně konají koncerty v rámci Vizovického hudebního léta na počest místního rodáka, profesora Aloise Háby. V zámku je bohatá sbírka porcelánu, nábytku, zbraní a především obrazů starých mistrů. K historickým památkám města patří rovněž barokní farní kostel a mariánský sloup.
V roce 1996 získaly status města Slušovice, v minulosti známé především díky Agrokombinátu Slušovice. Rozvoj družstva byl spojen i s budováním obcí, byla postavena řada objektů např. dostihový areál a jeho okolí, fotbalový stadion, čtyřproudá příjezdová komunikace. Kromě zemědělství rozvíjelo družstvo svou činnost i v dalších oborech, ve kterých dnes podniká řada firem.
K přírodním památkám oblasti patří Průkopa s výskytem ohrožených vstavačovitých rostlin nebo Jalovcová louka nedaleko obce Trnava. Sportovní vyžití umožňuje golfové hřiště a dostihový areál ve Slušovicích, turisticky atraktivní je areál resortu Všemina s umělým jezerem.
Největším správním obvodem Zlínského kraje je Vsetín. Z celkové rozlohy kraje zaujímá přibližně 17 %, počtem obyvatel se řadí na čtvrté místo. Průměrný věk obyvatel je pátý nejnižší v kraji. Tento správní obvod zahrnuje 32 obcí, z toho dvě mají status města a žije v nich přibližně 43 % obyvatel obvodu.
Leží při hranici se Slovenskou republikou v severovýchodní části Zlínského kraje. V rámci kraje sousedí na jihu se správním obvodem Valašské Klobouky, na západě s Bystřicí pod Hostýnem, Zlínem a Vizovicemi, na severu se správními obvody Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm. Na severu krátce hraničí s Moravskoslezským krajem.
Povrch oblasti je převážně hornatý, většinu území pokrývají Vsetínské vrchy s nejvyšší horou Vysoká (1 024 m n. m.). Převládají zde rozsáhlé smrkové lesy, vyskytuje se vzácná a chráněná květena. Spolu s pohořím Javorníky, které se nachází v jihovýchodní části oblasti, vytvářejí přirozenou hranici se Slovenskem. Na západě sem zasahují svými výběžky Vizovická vrchovina a Hostýnské vrchy. V tomto správním obvodu je nejvyšší podíl lesní půdy, přes 60 %.
Sídlem správního obvodu je město Vsetín, ve kterém žije necelých 40 % obyvatel oblasti. Dominantou města je renesanční zámek, nyní muzeum. Mezi další památky patří kostel Nanebevzetí Panny Marie, bývalý panský dvůr a šenk tzv. Maštaliska nebo budovy staré a nové radnice.
Druhým městem je Karolinka, město se sklářskou tradicí. Každoročně se v něm koná Sklářský jarmark, spojený s doprovodným kulturním programem.
Příznivé klimatické podmínky, které poskytují slunná a teplá léta, dlouhé podzimy a zimy bohaté na sníh, umožňují široké využití horských oblastí k turistice a rekreaci po celý rok. Území nabízí množství značených turistických tras, jsou zde ideální podmínky pro cykloturistiku a lyžování.
Rozkládá se zde chráněná krajinná oblast Beskydy. V ní se nachází národní přírodní rezervace Pulčín-Hradisko s Pulčínskými skalami, největším skalním městem v pískovcích moravské části Karpat. V zimním období se v rezervaci tvoří ledopády proslulé svou barevností. Přírodní památkou je horolezci využívaná skalní stěna Čertovy skály nedaleko Lidečka. Dalšími přírodními památkami jsou Vachalka, Smradlavá či Dubcová, ve kterých se vyskytují vzácné rostliny i živočichové. Přírodní památka Lačnov s výskytem přísně chráněného šafránu bělokvětého se považuje za nejbohatší lokalitu této rostliny v Česku.
Oblast patří do národopisné oblasti Valašsko s typickým folklórem, který dnes uchovávají taneční a pěvecké soubory.
Největším správním obvodem Zlínského kraje z hlediska počtu obyvatel je Zlín. Nachází se v něm přibližně 17 % obyvatelstva kraje. Rozlohou je pátým největším, zaujímá necelých devět procent procent krajského území. Jeho hustota obyvatel (284 obyvatel na km²) je v rámci kraje druhá nejvyšší. Městské obyvatelstvo představuje nejvyšší podíl, necelých 80 %, přitom zhruba tři čtvrtiny obyvatel správního obvodu žije v krajském městě Zlíně. Kromě dvou měst zahrnuje 30 obcí.
Správní obvod leží uprostřed Zlínského kraje, na západě sousedí se správními obvody Holešov, Otrokovice a Uherské Hradiště, na jihu s Uherským Brodem, na východě se správními obvody Luhačovice, Vizovice a Vsetín, na severu s Bystřicí pod Hostýnem. Jižní a východní část oblasti vyplňuje Vizovická vrchovina, na severu zasahují jižní výběžky Hostýnských vrchů. Středem od východu k západu protéká řeka Dřevnice.
Centrem oblasti je město Zlín. V minulosti bylo velmi úzce spjato s Baťovými závody, jejichž rozvoj především v meziválečném období značně ovlivnil vývoj města. Vznikly dělnické kolonie domků z červených cihel. Byly postaveny charakteristické dominanty města - hotel Zlín (dříve hotel Moskva) nebo budova mrakodrapu tzv. Jednadvacítka, dnes sídlo krajského úřadu. Z poválečného období pochází Kolektivní dům. Kromě těchto ukázek konstruktivistické architektury se ve městě uprostřed parku nachází i budova renesančního zámku. V městské části Malenovice je přístupný středověký hrad. K reprezentačním účelům je využívána vila Tomáše Bati, která byla nově rekonstruována v roce 1998 a sídlí v ní Nadace Tomáše Bati. Kulturní zajímavostí města jsou kromě Obuvnického muzea i zlínské filmové ateliéry, proslavené v 60. letech minulého století animovanými a trikovými filmy Karla Zemana a Hermíny Týrlové. Svou tradici má ve městě Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který se koná každoročně na přelomu května a června.
Druhým městem je Fryšták, v jehož katastru se nachází vodní nádrž, využívaná k vodohospodářským účelům a ke sportovnímu rybaření. Nedaleko Fryštáku nad obcí Lukov jsou dochovány zříceniny hradu Lukova, jednoho z nejstarších hradů na Moravě.
Mezi nejnavštěvovanější místa v této oblasti i v rámci celého Zlínského kraje patří ZOO Lešná, umístěná v historickém parku s téměř 600 druhy a varietami dřevin. V areálu ZOO se nachází také secesní zámek s překrásnými dřevořezbami a bohatými sbírkami z antiky i asijských zemí. Ke kulturním památkám náleží gotický kostel v Tečovicích či poutní kostel ve Štípě. Mezi zajímavé přírodní lokality patří přírodní park Želechovické paseky a přírodní památka Pod Drdolem, kde roste silně ohrožený vstavač bledý. Pozoruhodnou technickou památku představuje větrný mlýn ve Štípě.