Deficit a dluh vládních institucí - 4. čtvrtletí 2025
Saldo hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu
Datum vydání: 01. 04. 2026
Kód: 050061-25
Schodek hospodaření vládních institucí ve 4. čtvrtletí roku 2025 dosáhl 97,7 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 21,1 mld. Kč. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 48,6 mld. Kč, který se meziročně zhoršil o 5,1 mld. Kč. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v deficitu ve výši 36,5 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 13,7 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo ve schodku 12,6 mld. Kč.
„Výsledek hospodaření sektoru vládních institucí ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 skončil v deficitu ve výši 97,7 miliard Kč, což v relativním vyjádření odpovídá úrovni 4,3 % HDP. Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně zvýšila o 1,0 procentního bodu,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka sekce makroekonomických statistik ČSÚ.
Tab. 1.1 Saldo hospodaření sektoru vládních institucí
(Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.)
4.Q 2023 | 1.Q 2024 | 2.Q 2024 | 3.Q 2024 | 4.Q 2024 | 1.Q 2025 | 2.Q 2025 | 3.Q 2025 | 4.Q 2025 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
mld. Kč | -114,7 | -59,8 | 4,2 | -31,2 | -76,6 | -70,7 | 9,7 | -25,0 | -97,7 |
% HDP | -5,7 | -3,2 | 0,2 | -1,5 | -3,6 | -3,6 | 0,5 | -1,1 | -4,3 |
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 5,2 % a dosáhly 40,8 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky a přijaté daně z výroby a dovozu. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 7,0 % a dosáhly 45,2 % HDP. Objemově největší růst byl zaznamenán především u tvorby hrubého fixního kapitálu a vyplacených náhrad zaměstnancům.
Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 297,8 mld. Kč na 3 786,3 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 43,3 % na 44,3 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 3,5 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 2,5 p. b. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 162,9 mld. Kč, nominální změna dluhu činila 2,0 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o - 0,8 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke zvýšení míry zadlužení o 1,2 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+276,0 mld. Kč).
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 byla mezičtvrtletní změna dluhu (nárůst o 162,9 mld. Kč) významně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 97,7 mld. Kč). Vládní instituce si vypůjčily o 65,2 mld. Kč více, než byl jejich výsledek hospodaření, hlavním důvodem tohoto rozdílu bylo snížené čerpání sdílených vkladů v rámci cash poolingu (konsolidovaných na úrovni sektoru vládních institucí) a také potřeba financovat zálohy na vojenskou techniku, které neovlivňují akruální saldo hospodaření.
Graf 1.1 Dluh sektoru vládních institucí
Graf 1.2 Meziroční relativní změna zadlužení
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 47,9 mld. Kč, který odpovídal 2,2 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření zhoršilo o 2,1 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Graf 1.3 Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí
Poznámky
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného schodku (EDP, Excessive Deficit Procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (−) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (−).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Podrobné údaje v časových řadách o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.(Sektor vládních institucí). Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy. Časová řada sezónně očištěného salda vládních institucí (položka Čisté půjčky/ výpůjčky) Časová řada sezónně očištěných účtů za S.13 .
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Helena Houžvičková, ředitelka sekce makroekonomických statistik, tel.: 704 688 734, e-mail: helena.houzvickova@csu.gov.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274 054 232, e-mail: jaroslav.kahoun@csu.gov.cz
Termín zveřejnění další RI: 1. 7. 2026