Deficit a dluh vládních institucí - 2. čtvrtletí 2019

Ve druhém čtvrtletí 2019 došlo meziročně k poklesu kladného salda hospodaření vládních institucí o 16,5 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně zhoršilo o 20,1 mld. Kč a dosáhlo schodku 5,9 mld. Kč, zatímco místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 28,2 mld. Kč, který byl meziročně o 3,7 mld. Kč vyšší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně nezměnilo a dosáhlo přebytku 4,8 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2017 – 2. čtvrtletí 2019

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 5,4 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst daní z důchodů (+9,0 % na 124,0 mld. Kč), přijatých sociálních příspěvků (+8,0 % na 226,0 mld. Kč) a daní z výroby a dovozu (+5,1 % na 175,0 mld. Kč). Naopak pokles příjmů byl zaznamenán u důchodů z vlastnictví (−18,2 % na 15,7 mld. Kč) a běžných transferů (−10 % na 11,4 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 9,0 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst kapitálových transferů (+36,8 % na 13,7 mld. Kč), náhrad zaměstnancům (+10,6 % na 139,6 mld. Kč) a investičních výdajů (+9,6 % na 56,5 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 35,26 % na 33,11 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,93 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně klesl o 11,8 mld. Kč na 1 817,1 mld. Kč a přispěl tak k poklesu míry zadlužení o 0,22 p. b. Mezičtvrtletně se míra zadlužení snížila o 0,86 p. b., k čemuž přispěl rostoucí nominální HDP (0,51 p. b.) i klesají dluh (0,35 p. b.), který se snížil o 19,1 mld. Kč.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční pokles dluhu způsoben snížením objemu přijatých vkladů (-3,8 mld. Kč) a přijatých úvěrů (-36,7 mld. Kč). Naopak hodnota emitovaných dluhových cenných papírů vzrostla o 1,8 %. Objem krátkodobých cenných papírů poklesl o 72,6 mld. Kč, zatímco hodnota dlouhodobých cenných papírů vzrostla o 101,3 mld. Kč. V mezičtvrtletním srovnání došlo k nárůstu přijatých úvěrů o 1,4 mld. Kč při poklesu ostatních složek dluhu. Hlavním instrumentem zůstávají emitované cenné papíry s podílem 91,5 %.

Dluh sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2017 – 2. čtvrtletí 2019

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v přebytku 7,3 mld. Kč, který představuje 0,52 % HDP. Mezičtvrtletně klesl očištěný přebytek hospodaření o 7,3 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 2. čtvrtletí 2017 – 2. čtvrtletí 2019

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (−) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (−).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)

Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.