Přejít k obsahu

Cizí firmy stále zvyšují svou váhu v českém průmyslu (tématická analýza) - 2003

Datum vydání: 10. 03. 2004

Kód: e-11124-04


Cizí firmy stále zvyšují svou váhu v českém průmyslu


Úvod

Průmysl je odvětvím, které odráží výrazně efekty přílivu přímých zahraničních investic do české ekonomiky. Firmy pod zahraniční kontrolou dokázaly během posledních čtyř let výrazně zvýšit svůj podíl na tržbách z průmyslové činnosti 1 : v roce 2003 se na nich podílely téměř polovinou.

Hypotézu, že za pozoruhodným udržováním konkurenceschopnosti českých vývozů podloženým růstem produktivity v podmínkách oslabené zahraniční poptávky stojí právě přímé zahraniční investice, by bylo možné ověřit exaktně pouze případovými studiemi, což je obtížné. Přesto lze předpokládat, že za přetrvávající slušnou dynamikou českých průmyslových exportů orientovaných převážně na trhy EU (zejména Německo), které se potýkají s hospodářskou stagnací, stojí právě pozitivní efekty těchto investic. Investoři z EU využili nejen komparativních výhod v odvětvích a oborech, do nichž v ČR kapitálově vstoupili, ale i svých vazeb na mateřské společnosti a domácí trhy. V roce 2003 vzrostly firmám pod zahraniční kontrolou působících v ČR tržby z přímého vývozu v běžných cenách meziročně o 13,8 %, když české firmy bez kontroly cizím kapitálem 2
zaznamenaly pokles o 4,6 % (v úhrnu pak v průmyslu celkově vzrostly tržby z přímého vývozu o 7,6 %).


Méně subjektů, více tržeb

Počet firem pod zahraniční kontrolou koncem roku 2003 dosáhl 21,2 % z celkového počtu subjektů podnikajících v odvětví průmyslu České republiky. S pouhým pětinovým podílem však tyto cizí firmy vykazují 48,5 % objemu tržeb z průmyslové činnosti a na tržbách z přímého vývozu participují dokonce 70 procenty. U tržeb v tuzemsku si udržují hlavní podíl české firmy bez zahraniční kontroly, které se na celkových tržbách z průmyslové činnosti podílejí 69,1 procenty. Výdělky u firem pod zahraniční kontrolou jsou proti průměrným mzdám v průmyslu vyšší, ovšem rozdíl se mírně snižuje: loni převyšovala průměrná měsíční mzda u cizích firem průměr za průmysl o 12,7 %, v roce 2002 o 13,4 % a v roce 2001 o 13,7 %.


Silnější ve zpracovatelském průmyslu

Poměrná čísla za zpracovatelský průmysl potvrzují trend v celém odvětví průmyslu s tím, že dominance firem pod zahraniční kontrolou je zde ještě markantnější.

Jestliže v roce 2002 byly ve zpracovatelském průmyslu tržby firem pod zahraniční kontrolou poprvé vyšší než tržby domácích podniků (50,1 % ), pak loňský rok tento trend potvrdil: zahraniční firmy se na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu podílely z 52,7 %.

Za průmysl jako celek jsou tyto meziroční poměrné změny podílů sice nižší (podíl na tržbách stoupl cizím firmám ve zpracovatelském průmyslu meziročně o 5,2 % zatímco v průmyslu celkem o 4,5 %), ovšem tempo, jímž se hodnota tržeb cizích firem vzdaluje výchozí úrovni roku 2000, odkdy ČSÚ sleduje ukazatel tržeb z průmyslové činnosti, je rychlejší v údajích za průmysl jako celek. Je to dáno tím, že za toto období prudce vzrostly (měřeno tržbami) podíly cizích firem v odvětví těžby nerostných surovin a rovněž ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (z nepatrných 1,9 %, resp.2,5 % v roce 2000 na 14,0 %, resp. 14,6 % v roce 2003).

Za průmysl jako celek se tak v loňském roce podíl firem pod zahraniční kontrolou na tržbách těsně přiblížil padesátiprocentní hranici (již uvedených 48,5 %), když ještě v roce 2000 činil necelou čtvrtinu (25,3 %).

Průmyslové firmy pod zahraniční kontrolou jsou v České republice soustředěny především ve zpracovatelském průmyslu: tržby z průmyslového činnosti u „zbytkového“ segmentu ovládaného cizím kapitálem, tj. odvětví těžby nerostných surovin a odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, činily v roce 2003 jen 3,3 % celkových tržeb průmyslových firem pod zahraniční kontrolou (v roce 2000 to bylo 1,5 %). Zpracovatelský průmysl tak dominuje nejen v průmyslu jako celku, ale i v segmentu zahraničních firem


Odstup v produktivitě se zmenšuje jen zvolna

Firmy pod zahraniční kontrolou nyní strží téměř polovinu prostředků, které za prodej své produkce získá český průmysl. Tohoto výsledku dosahují s pouhou třetinou pracujících v odvětví, což vypovídá o úrovni jejich produktivity vyjádřené hodnotou tržeb na jednoho zaměstnance 3 . Jestliže zaměstnanec v průmyslu vyprodukoval v roce 2003 v průměru za 1,834 mil. Kč tržeb, pak zaměstnanec průmyslových firem pod zahraniční kontrolou 2,642 mil. Kč. Znamená to, že české průmyslové firmy, v nichž nedominuje zahraniční kapitál, dosahovaly v roce 2003 pouze 53,9 % produktivity cizích firem v průmyslu České republiky.

Produktivita sledovaná objemem tržeb na zaměstnance zaznamenala u cizích firem v roce 2002 výkyv (meziroční růst pouze o 2 %), který byl způsoben především velmi nízkou dynamikou tržeb na zaměstnance u přímého exportu, které v tomto roce stouply o pouhé 0,9 %. Tuto skutečnost ovlivnil nesporně měnový vývoj – v roce 2002 prudce akceleroval trend apreciace koruny k euru patrný od roku 1999. Průměrná hodnota směnného kursu byla meziročně o 10,4 % silnější a dosáhla 30,71 CZK/EUR.

Přestože v roce 2003 výrazně vzrostly tržby na zaměstnance v té části průmyslu, který není pod zahraniční kontrolou (meziročně o 8 % proti 5,2 % u cizích firem), snižují české firmy svůj odstup v produktivitě jen pomalu. Dokládají to čísla za poslední roky. Jak je patrné z propočtených poměrů za léta 2001 a 2002, „zbytek“ českého průmyslu dosahoval 52,4 %, resp. 52,5 % úrovně produktivity firem pod zahraniční kontrolou po propadu z 55,3 % v roce 2000 (loni pak 53,9 %). Hraje tu zřejmě roli i skutečnost, že subsektory průmyslu, v nichž nepůsobí zahraniční kapitál, ztrácejí své komparativní výhody a stále více je ohrožuje import z oblastí, které si tyto výhody dokázaly podržet.

Ještě výraznější je však odstup v produktivitě u zpracovatelského průmyslu . Ten jako celek dosáhl v roce 2003 zhruba 67,4 % produktivity v něm působících cizích firem, stejně jako v roce 2000.

Ovšem ta část zpracovatelského průmyslu, která funguje bez zahraničního kapitálu, dosahuje pouze 49,4 % úrovně produktivity cizích firem, když ještě v roce 2000 činil uvedený poměr 52,1 % (v letech 2001 a 2002 stagnoval na 48,9 %, resp. 48,8 %). Tento vývoj je ovlivněn strukturou angažovanosti cizího kapitálu v jednotlivých sektorech průmyslu.

Cizí firmy v průmyslu i zpracovatelském průmyslu působí na růst zaměstnanosti v odvětví, přestože u nich v roce 2003 nebyl přírůstek počtu zaměstnanců tak vysoký jako v roce 2002. Celkově za průmysl však zaměstnanost již druhý rok po sobě klesá.


Jednoznačná orientace na export

Pro exportní aktivity české ekonomiky je typická rychlá a silná schopnost přizpůsobení. Z pohledu delšího časového horizontu to potvrzuje i obrat v teritoriální orientaci, kdy během necelé první poloviny 90. let přesměrovaly vývozní firmy svůj export zaměřený do té doby převážně na východoevropské země do zemí s tržní ekonomikou. Pružnost českého exportu dokazuje i vývoj z roku 2001 a převážné většiny roku 2002 – průmyslové tržby z přímého exportu rostly (s nižší dynamikou) i přes nepříznivý vývoj směnného kurzu, kdy koruna k euru velmi rychle posilovala vlivem přílivu zahraničních investic. Nainvestované objemy přímých zahraničních investic z minulých let dokázaly pozitivně ovlivnit export.

Jestliže podle výsledků za loňský rok zhruba polovina tržeb českého průmyslu připadá na firmy pod zahraniční kontrolou, pak u tržeb z přímého vývozu je jejich podíl ještě daleko výraznější – získávají 70 % exportních příjmů, když ve zpracovatelském průmyslu je tento poměr ještě o něco vyšší (71,4 %).

Tržby z přímého vývozu u cizích firem meziročně podstatně vzrostly už v roce 2002 (o 12,5 %), když samotné české firmy bez převahy cizího kapitálu zaznamenaly v tomto období pokles o 0,5 % (tržby z přímého vývozu za průmysl jako celek tak stouply o 7,8 %). V roce 2003 dosáhly cizí firmy ještě vyšší dynamiky: jejich tržby z přímého vývozu stouply meziročně o 13,8 %.

Naopak u českých průmyslových subjektů bez zahraniční kontroly došlo ve srovnání s rokem 2002 k ještě výraznějšímu meziročnímu poklesu (-6,1 %), takže v úhrnu celkové průmyslové tržby z přímého vývozu stouply loni o 7,6 %.

Ve zpracovatelském průmyslu byla v roce 2002 dynamika tržeb z přímého vývozu (7,7 %) stejná jako u tržeb z přímého vývozu za průmysl jako celek. Podobně tomu bylo u cizích firem (12,6 %, resp. 12,5 %). V roce 2003 pak ve zpracovatelském průmyslu v porovnání s celým odvětvím tržby z přímého vývozu mírně zpomalily. Cizí firmy v průmyslu si udržely dynamiku totožnou s rokem 2002, ve srovnání s průmyslem jako celek zhruba dvojnásobnou.

Váha automobilového průmyslu v českém exportu ovlivňuje i proporci tržeb z přímého exportu. Z výroční zprávy společnosti Škoda Auto Mladá Boleslav kontrolované německým koncernem Volkswagen, plyne, že se na celkových tržbách z přímého vývozu firem pod zahraniční kontrolou, které v roce 2002 činily 586,6 mld. Kč, podílela 120 miliardami, což je plných 20,5 %. Cizí firmy si v tomto roce udržely výše uvedenou meziroční dynamiku exportních tržeb i přesto, že společnost Škoda VW zaznamenala v roce 2002 pokles tržeb ze zahraničí. Znamená to tedy, že průmysl pod zahraniční kontrolou vykázal růst exportních tržeb i přes oslabení dominujícího subjektu. V roce 2003 vyvezla Škoda VW zboží za 121,3 mld. Kč, což je 18,2 % exportních tržeb průmyslových firem pod zahraniční kontrolou.


Do tuzemska prodávají více domácí firmy

Prodej průmyslové produkce v České republice stále patří českým firmám. Podíl cizích společností na tržbách v tuzemsku stagnuje od roku 2001 na zhruba 30 procentech.

V roce 2002 tuzemské tržby meziročně poklesly, a to u cizích firem výrazněji než za průmysl jako celek. Především díky vývoji ve zpracovatelskému průmyslu došlo ke snížení celkových tržeb z průmyslové činnosti o 6,5 %, a to jak u českých firem (-5,9 % ), tak u subjektů pod zahraniční kontrolou, které zaznamenaly pokles ještě výraznější (-7,4 %) – v samotném zpracovatelském průmyslu došlo u těchto dvou institucionálních subsektorů k poklesu o –5,4 %, resp. –8,5 %.

Rok 2003 naopak přinesl oživení a pozitivní růst tuzemských průmyslových tržeb. Na jejich zvýšení o 4,2 % se podílely cizí firmy růstem o 4,4 % a domácí firmy růstem o 4 %. Ovšem při váze domácích firem na celkových průmyslových tržbách v tuzemsku to znamená, že prodaly za rok 2003 v České republice zboží za 775 mld. Kč proti 745 mld. v roce 2002, zatímco firmy pod zahraniční kontrolou zvýšily meziročně své prodeje na 330 mld. Kč z 316 mld. Kč.


Závěr

Segment průmyslu, který není pod dominancí zahraničního kapitálu, dosáhl v roce 2003 již pouze nepatrně vyšších celkových tržeb než firmy pod zahraniční kontrolou, zaměstnával proti nim zhruba dvojnásobný počet pracovníků a jeho produktivita byla ve srovnání s nimi zhruba poloviční. Zaznamenal také už druhý rok po sobě propad tržeb z přímého vývozu i přes loňské oslabení směnného kursu koruny proti euru.

Restrukturalizační efekty, pozitivní vliv na zaměstnanost a především generovaný růst exportu patří k hlavním přínosům firem pod zahraniční kontrolou pro českou ekonomiku. Silná meziroční dynamizace tržeb z přímého exportu a oživení tuzemských tržeb v průmyslu naznačuje příznivý vliv na růst HDP za rok 2003.


  1. uváděné tržby z průmyslové činnosti, tržby z přímého vývozu i tuzemské tržby za průmysl i subsektory se i v dalším rozumí vždy v běžných cenách
  2. domácí firmy jsou ekonomické subjekty (právnické i fyzické osoby zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku) s převažující průmyslovou činností (OKEČ 10 až 41) s počtem zaměstnanců 20 a více a s podílem zahraničního kapitálu 0 až 50 %
  3. pojem produktivita je zde i v dalším používán ve smyslu realizovaného finančního objemu výstupu (tržeb) na jednoho zaměstnance, nikoli produkce na zaměstnance


Zpracovala:
Drahomíra Dubská
Oddělení makroekonomických analýz
tel. 2 7405 4041
e-mail: dubska@gw.czso.cz