Prosíme Vás o vyplnění ankety spokojenosti uživatelů - záleží nám na vašem názoru!

Přejít k obsahu

Český zahraniční obchod si vede regionálně nejlépe - 2005

Datum vydání: 08. 03. 2006

Kód: e-11100-06



Krátká tematická analýza
 
Český zahraniční obchod si vede regionálně nejlépe
 

Vstup do Evropské unie zintenzivnil výměnu zboží se zahraničím u všech nových členských zemí regionu střední Evropy. ČR však loni jako jediná vykázala mimořádný úspěch v souhrnném parametru měřícím výsledek obchodní výměny se zahraničním – zatímco Maďarsku, Polsku ani Slovensku se v posledních šesti letech nepodařilo vymanit z deficitů zahraničního obchodu, ČR zaznamenala v roce 2005 pozitivní obchodní bilanci. Zřetelný je i posun v konkurenceschopnosti - v loňském roce čeští exportéři zvýšili svůj podíl na dovozech do EU 25 na 2,6 % (v roce 1999 činil podíl 1,5 %), což je přibližně stejně jako u Polska, jehož ekonomika je však co do velikosti podstatně větší (podle HDP 2,5krát). Fakt, že během šesti let se podíl českých exportů do unie na jejích dovozech zvýšil 1,7krát, dokazuje vysokou schopnost české ekonomiky konkurovat na vyspělých trzích. Ve srovnání se svými středoevropskými konkurenty si ČR stále udržuje nejvyšší podíl exportů na německý trh, v podílu exportu strojů a zařízení na celkových vývozech je druhá za Maďarskem.

Vstup do Evropské unie v květnu 2004 znamenal pro ekonomiku každé z nových středoevropských členských zemí přelom – tím větší, čím silnější obchodní vazbu měla na staré země EU i své obchodní partnery ze skupiny deseti nově příchozích států. Zrušení cel a administrativních limitů dynamizovalo významně obchody ČR, Maďarska, Polska i Slovenska. Intenzitu jejich výměny zboží se zahraničím však nepochybně ovlivnil i rychlý hospodářský růst posledních let typický pro celý středoevropský region. Všechny uvedené země dokázaly zvýšit podíl svých exportů do EU 25 na dovozech unie.

Česká republika se v roce 1999 na dovozech zemí EU 25 podílela 1,5 procenty, v roce 2005 pak již 2,6 procenty. Přitom v samotném roce vstupu se její podíl zvýšil meziročně o téměř pětinu (+ 0,4 p.b.), což bylo nejvíce ve srovnání s Polskem (+ 0,3 p.b. tj. o 14 %), Slovenskem (+ 0,05 p.b., tj. o 6 %) i Maďarskem (+ 0,09 p.b., tj. o 5 %). V roce 2005 se pak podíl českých exportů do EU na dovozech unie zvýšil meziročně o něco méně (pomaleji než u Polska či Slovenska), nicméně v údajích za oba roky byl o 0,5 p.b. vyšší než v roce 2003, stejně jako v případě Polska. Ostatní dvě země posílily své podíly podstatně méně, což platí zejména pro Maďarsko – za necelé dva roky členství v EU činil nárůst podílu maďarských exportů na dovozech unie jen + 0,1 p.b.. Stejně tomu bylo i v případě rozměrově menší slovenské ekonomiky.


Konkurenceschopnost podle růstu podílu exportujících zemí na dovozech unie

Schopnost konkurovat na evropském trhu narůstá v případě všech sledovaných zemí. Změna podílů jejich „unijních“ exportů na celkových dovozech do EU 25 vykresluje vývoj zahraničního obchodu srovnávaných zemí podobně jako tempa růstu jejich obchodů vyjádřených v eurech. Zároveň tento ukazatel změny podílů - daný i strukturou každé z ekonomik -, vypovídá o vývoji konkurenceschopnosti jednotlivých zemí. ČR se tak v roce 2005 podílem svých exportů na objemu dovozů do EU 25 (2,6 %) zařadila hned za Polsko (2,7 %), které je však podstatně větší ekonomikou. Exportní výkonnost české ekonomiky je tedy z tohoto pohledu vyšší než v případě Polska. Ještě v roce 1999 se polský export do unie podílel na dovozech EU 25 jen 1,4 procenty a byl tak nižší než podíl českého exportu (1,5 %).

Měřeno změnou velikosti zmíněných podílů se vzhledem k velmi dobré výchozí pozici v roce 1999 zvýšila konkurenceschopnost české ekonomiky ve srovnání s Polskem či Slovenskem nepatrně méně – podíl jejích unijních exportů na dovozech EU 25 za léta 1999-2004 stoupl 1,71krát, zatím v případě polských vývozů 1,86krát a slovenských 1,80krát. Nejméně úspěšně si z tohoto pohledu vedlo Maďarsko, jehož podíl stoupl pouze 1,38krát. Ekonomika ČR učinila podle těchto indikátorů ve srovnání se dvěma zmíněnými zeměmi opticky menší pokrok, ovšem je nutné brát v úvahu, že už v roce 1999 byla její pozice s podílem 1,5 % výrazně lepší než u ostatních třech zemí (podíl Polska 1,44 %, Maďarska 1,35 % a Slovenska 0,59 %).
 
 
Nejotevřenější je slovenská ekonomika
 
Jedním z údajů zveřejňovaných evropským statistickým úřadem (Eurostat) je i poměr dovozů a vývozů jednotlivých zemí na velikosti jejich HDP vyjádřeného v běžných cenách. I přes jistou rozporuplnost z metodického hlediska bývá tento ukazatel považován za měřítko otevřenosti ekonomiky. Vyplývá z něj, že nové členské země regionu střední Evropy jsou výrazně otevřenější než EU 25. I Polsko, jehož export činil v roce 2005 zhruba 31,3 % (tedy necelou třetinu HDP v b.c. a proti roku 2004 se dokonce o 1 p.b. snížil) s obdobnou úrovní ukazatele pro import ve výši 32,4 %, vykazuje vyšší otevřenost než unie jako celek – v EU 25 totiž v loňském roce činil příslušný podíl 28,5 % jak v případě vývozu, tak i dovozu  (v roce 2004 to bylo 27,4 %, resp. 27,0 %).
 
Maďarsko, ČR i Slovensko však dosahují podstatně vyšší míru otevřenosti svých ekonomik než EU 25, jak plyne z grafu č. 1 a 2. Český export dosahoval loni 64 % HDP při meziroční růstu tohoto podílu o 1,8 p.b.. Naopak u dovozu do ČR, který v roce 2005 činil 62,6 % HDP, došlo k meziročnímu poklesu podílu na HDP o 0,6 p.b., což mělo vliv na zlepšení české obchodní bilance. Nejvyšší míru otevřenosti vykazuje Slovensko s hodnotou exportu převyšující dvě třetiny HDP (68,1 %) a hodnotou dovozu blížící se třem čtvrtinám slovenského  HDP (73,4 %).
 
 
Německý trh zůstává největším odbytištěm….
 
U všech čtyřech porovnávaných zemí je hlavním exportním partnerem Německo – nejvýraznější je tento rys v případě České republiky. Ta podle dosažitelných dat Eurostatu za období 1999-2004 svůj export do Německa téměř zdvojnásobila (z 10,6 mld. eur na 20,3 mld. eur), podobně jako Polsko (z 9,3 na 18,0 mld. eur). Svůj export na německý trh nejvíce dynamizovalo Slovensko, ovšem ve srovnání ostatními zeměmi při nízkém objemu (z 2,7 mld. v roce 1999 na 6,4 mld. eur v roce 2004). Maďarský export do Německa stoupal za uvedené období pomaleji (z 9 mld. na 14,1 mld. eur). 
 
O síle vazby českého exportu na německý trh svědčí i skutečnost, že v absolutním vyjádření v eurech vyváží ČR do Německa více než Polsko, které má s touto zemí také hranici (poněkud nižší intenzitu maďarských a slovenských exportů je možné při jistém zjednodušení vysvětlit i absencí bezprostřední hraniční vazby, ze které jistě těží i ČR či Polsko). 
 

… i když jeho podíl u všech čtyř zemí klesá
 
Pro ČR stejně jako pro Maďarsko či Polsko platí, že podíl zboží vyváženého do Německa má v posledních šesti letech klesající trend (tato okolnost ukazuje na rozšiřující se teritoriální diverzifikaci zahraničního obchodu uvedených zemí a lze ji chápat jako pozitivní jev). Jestliže v roce 1999 směřovalo podle Eurostatu z České republiky k nejbližšímu západnímu sousedovi 42,5 % hodnoty všech exportů, v roce 2004 už jen 36,6 % a podle údajů z databáze zahraničního obchodu ČR pro rok 2005 tento podíl dále klesl na 33,4 %. Snižující se míra zastoupení Německa jako exportního teritoria je výraznější v případě Maďarska (z 38,3 % v roce 1999 na 31,6 % v roce 2004, tj. o 6,8 procentních bodů) než Polska (z 36,2 % na 29,8 %, tj. o 6,4 p.b.). Také Slovensko vykazovalo jako ostatní srovnávané země v letech 1999-2002 pokles podílů vývozů do Německa, ovšem rok 2003 naopak znamenal náhlé relativně prudké zvýšení (na 31,1 %, když meziročně stoupl slovenský export na německý trh o 50 %!). Následný pokles v roce 2004 na 28,9 % znamenal dosažení zhruba stejné úrovně podílu – ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi relativně nízkého -, jaký měl slovenský export do Německa v roce 1999 (28,2 % úhrnných vývozů). Právě extrémní rok 2003 spojený zřejmě s náběhem nových výrob v automobilovém průmyslu s proexportním efektem (šlo o zvýšený vývoz ve skupině strojů a zařízení směrovaný na německý trh, jak plyne z grafů č. 3 a 4) posunul Slovensko na nejvyšší průměrnou roční dynamiku za období 1999-2004 (+ 19,9 %) ve skupině srovnávaných zemí, když Česká republika a Polsko zvyšovaly své roční exporty na německý trh v průměru za uvedené období o více než sedminu (+ 14,2 %, resp. + 14,5 %) a Maďarsko o 9,8 %.
ČR si tak ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi udržuje stále nejvyšší podíl exportů na německý trh v poměru k celkové hodnotě svých exportů.
 
 
Rostoucí podíl vývozu strojů
 
Vysoká váha zastoupení strojů a zařízení v úhrnných exportech země je znakem vyspělosti ekonomiky, protože dokládá její schopnost umísťovat na cizí trhy zboží s vyšší přidanou hodnotou. I v tomto ohledu je středoevropská čtyřka na výrazném vzestupu - ve dvou zemích činí vývoz strojů více než polovinu celkových exportů.
 
Jestliže v roce 1999 vyvezla ČR zboží v hodnotě 24,6 mld. eur, z čehož stroje a zařízení v hodnotě 10,8 mld. eur, pak v roce 2004 podle údajů Eurostatu již celkové české exporty překročily 54 mld. eur, přičemž vývozy strojů činily 28,4 mld. eur. Jejich podíl se tak zvýšil ze 43,8 % v roce 1999 na 52,6 % v roce 2004. Ze zemí zkoumané „čtyřky“ má nejvyšší podíl Maďarsko (62 % v roce 2004), ovšem proti roku 1999 zde došlo ke zvýšení o 6,4 p.b., zatímco u ČR o 7,8 p.b.  Polsko sice dokázalo zvýšit podíl vývozu strojů na svých celkových exportech za období pěti let dokonce o 9,7 p.b., ovšem ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi je jeho podíl stále výrazně nízký (35,8 % celkových polských exportů v roce 2004). Slovenské vývozy strojů také zatím nedosahují ani poloviny celkových exportů ze Slovenské republiky, přestože stouply z 38,2 % v roce 1999 na 45,7 % v roce 2004, což představuje ve srovnání se zbylými zeměmi nejrychlejší průměrné meziroční tempo růstu  (+ 18,8 %) za uvedené období. Zhruba stejně vysoký průměrný meziroční růst vývozu strojů v letech 1999-2004 má ČR a Polsko (17,3 %, resp. 17,2 %), zatímco maďarské vývozy strojů rostly poněkud mírněji (v průměru ročně o 13,7 %). Česká republika zvýšila v roce vstupu do EU svůj export strojů dokonce o více než čtvrtinu (o 25,5 % ve srovnání s rokem 2003), což byl proti Polsku (+ 21,9 %), Maďarsku (+ 17,3 %) a Slovensku (+ 15,4 %) nejvýraznější růst.
 
 
Role zlepšených exportních příležitostí
 
Podle průměrných mezikvartálních temp růstu 1 si vedla německá ekonomika v roce 2005 lépe než v roce 2004 (údaje o HDP v běžných cenách ukazuje zvýšení z 0,3 % na 0,5 %, o HDP ve stálých cenách dokonce z 0,1 % na 0,4 %). Z takovéhoto vývoje vyplývá, že pro sledované středoevropské země se exportní příležitosti zvýšily. Je to logické vzhledem k již zmíněné vysoké váze německého trhu na jejich vývozech. Ještě průkazněji je tato dedukce doložitelná růstem německých dovozů 2 - ty v roce 2004 stoupaly mezikvartálně v průměru o 2,2 %, zatímco v roce 2005 už o 2,5 %. Také dynamika dovozů do eurozóny stoupala v průměru po čtvrtletích z 2,1 % v roce 2004 na 2,3 % v roce 2005. Rovněž celkový prostor společného evropského trhu se z pohledu exportérů zatraktivnil, když kromě Německa došlo loni jak v eurozóně, tak v EU 25 k vyššímu průměrnému mezikvartálního růstu HDP v běžných cenách. Česká republika mimoto mohla těžit zejména z vyšší růstové dynamiky v zemích patřících do první desítky jejích největších odbytišť – rostla ekonomika Itálie, Velké Británie a Nizozemí.  K mírnému poklesu došlo naopak v případě Rakouska a Francie.
 
Pro českou ekonomiku není v tomto případě zanedbatelné, že celkově vzrostly dovozy u dalších velkých obchodních partnerů, kam směřují české exporty – například dovozy na Slovensko (v pořadí exportní odbytiště č. 2 s 8,6 % podílu na celkových vývozech z ČR) rostly každé čtvrtletí loňského roku v průměru o 5,3 % proti 3,5 % v roce 2004. Zvýšenou dynamiku zaznamenaly i dovozy do Velké Británie, která je s podílem  4,6 % v pořadí šestou největší cílovou zemí českých exportů.
 
 
Závěr
 
Výsledek zahraničního obchodu středoevropských zemí byl v roce 2005 s výjimkou Slovenska vesměs příznivější než v roce 2004 – jejich obchodní bilance v poměru k HDP se zlepšovaly. Podle údajů Eurostatu se český deficit obchodní bilance dosahující v roce 2004 zhruba 1 % HDP dostal za rok 2005 do přebytku ve výši 1,4 % HDP. Maďarská obchodní bilance se v uplynulých dvou letech zlepšila z -3,0 % HDP na -1,9 % HDP a polská z -2,3 % na -1,1 % HDP. V případě Slovenska však došlo ke zvětšení nerovnováhy, když negativní saldo zahraničního obchodu dosahující v roce 2004 přibližně -3,8 % HDP se dále prohloubilo na -5,3 % v roce 2005 (poprvé za šest let měla slovenská ekonomika deficitní obchodní bilanci s teritoriem EU 25).
 
Také v absolutním vyjádření měla loni ČR ze sledovaných zemí nejpříznivější obchodní bilanci, a to jak v obchodech s EU 25 (přebytek +2 959,5 mil. eur), tak i s teritoriem mimo unii, kde je její schodek nejmenší (-1 678,2 mil. eur).  Polsko má vysoce zápornou obchodní bilancí s unii ve výši přes -5,1 mld. eur, Slovensko pak téměř -0,5 mld. eur, Maďarsko dociluje přebytku ve výši 2,6 mld. eur, což je o něco méně než v případě České republiky.
 
Při jistém zjednodušení lze konstatovat, že za necelé dva roky členství v EU 3 stouply vývozy do unie vyjádřené v eurech nejvíce v případě Polska (+ 44 %) a České republiky (+ 43 %). Slovenské vývozy do unie se za tu dobu zvýšily o zhruba třetinu (+ 34 %) a maďarské o čtvrtinu (+ 24 %). Výrazné zrychlení je patrné zejména ve srovnání s jiným dvouletým horizontem, kdy země ještě společný evropský prostor nesdílely – za léta 2001-2003 vzrostl jejich export do unie tempy mezi 13-19 % 4 I přes silný exportní výkon však ještě rychleji vzrostly dovozy z unie do sledovaných zemí – o více než polovinu byly tyto dovozy v roce 2005 vyšší proti roku 2003 v případě ČR (+ 55 %) a Slovenska (+ 52 %), o třetinu v případě Maďarska (+34 %). Polské dovozy z unie stouply za tu dobu o 45 %. To mělo za následek ztenčení přebytků u zemí dosahujících v obchodech s EU 25 pozitivní obchodní bilance a naopak prohloubení schodků u zemí s deficitním obchodním vztahem s unii.
 
 
Zpracovala:
ing. Drahomíra Dubská, CSc.
odd. makroanalýz ČSÚ
tel. 2 7405 4041
e-mail: drahomira.dubska@csu.gov.cz
 


1 Jde o propočet z dat Eurostatu vyjádřených v sezónním očištění a očištění o vliv pracovních dní.
2 Podle ukazatele Eurostatu za dovoz zboží a služeb v sezónním očištění a očištění o vliv pracovních dní propočteného jako průměrné mezikvartální změny 
3 Dynamika není zcela přesná, protože je porovnáván výsledek za rok 2005 proti výsledku za rok 2003, přičemž země vstoupily do EU 1. května 2004. 
4 U zemí s výjimkou Slovenska, kde se export zvýšil o 30 %.