2. Rodiny a domácnosti

Zdrojem informací o domácnostech a rodinách byly výsledky výběrového šetření Mikrocenzus 2002, které se uskutečnilo v březnu roku 2003. Účelem šetření bylo získat reprezentativní údaje o úrovni a struktuře příjmů a základní sociálně demografické charakteristiky domácností a jejich členů, potřebné k analýze příjmových ukazatelů.

Výběrovou jednotkou byla bytová domácnost, zpravodajskou jednotkou hospodařící domácnost. Definice hospodařící domácnosti je založena na prohlášení společně bydlících osob, že spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Hospodařící domácnost tvoří zpravidla rodina, ale může ji tvořit i více rodin; samostatnou hospodařící domácností mohou být i jednotlivci.

Výběr bytů pro šetření byl proveden náhodným dvoustupňovým výběrem; oporou výběru byl registr sčítacích obvodů aktualizovaný na základě výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001. Výběr bytů byl prováděn nezávisle pro každý kraj, rozsah výběru činil 0,25 % (v Praze 0,5 %) z celkového počtu trvale obydlených bytů. Po provedení dopočtů a odstranění podhodnocení u některých příjmových ukazatelů byly zjištěné údaje přepočteny na celou populaci ČR.

Demografické a sociální ukazatele se zjišťovaly podle stavu ke konci roku 2002. Ekonomická aktivita, která má přímou vazbu na příjmy, se určovala podle převažujícího stavu, v případě rovnosti se bral v úvahu stav na konci roku 2002. Údaje o peněžních příjmech se zjišťovaly za celý rok, resp. za období, po něž byla osoba členem domácnosti.

Definice základních ukazatelů:

Pro zařazení domácnosti do sociální skupiny byla určující sociální příslušnost osoby v čele domácnosti; sociální skupina ostatních členů se nebrala v úvahu, pouze u domácností důchodců se přihlíželo k ekonomické aktivitě ostatních členů. Osobou v čele domácnosti je v úplné rodině vždy muž (manžel, druh), v ostatních případech (neúplné rodiny, nerodinné domácnosti) je prvním hlediskem pro určení osoby v čele její ekonomická aktivita, druhým pak výše peněžního příjmu jednotlivých dospělých osob. Obdobně se tato pravidla uplatní i při stanovení osoby v čele ve vícerodinných domácnostech:

domácnosti zaměstnanců – osoba v čele byla v závislém pracovním poměru. Dělí se na dělníky pracující v manuálních profesích a na ostatní zaměstnance, zajišťující řídící, koncepční a vědeckou činností na všech úrovních a dále zabezpečující operativně-technickou, provozní a obsluhující činnost;
domácnosti samostatně činných – osoba v čele domácnosti se zabývala podnikáním nebo vykonávala nezávislé povolání v jakémkoliv oboru vč. odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu;
domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů – v čele domácnosti byl nepracující důchodce a také další osoby v domácnosti nebyly ekonomicky aktivní;
domácnosti nezaměstnaných – osoba v čele domácnosti byla vyznačena jako nezaměstnaná, jestliže byla vedena v evidenci úřadu práce nebo aktivně hledala zaměstnání a byla připravena k nástupu do něj nejpozději do 14 dnů (přitom v úplných rodinách manželka resp. dítě mohly být ekonomicky aktivní).

Ekonomicky aktivní osoby – jsou osoby, u nichž v roce 2002 převažovala pracovní činnost, tj. osoby v běžném pracovním poměru, členové produkčních družstev, osoby samostatně výdělečně činné, pracující důchodci. Do období pracovní činnosti se započítávala též doba nemoci a řádné mateřské dovolené (období pobírání peněžité pomoci v mateřství). Do ekonomicky aktivních osob byli započteni i studenti, kteří při studiu soustavně pracovali nebo podnikali a jako pracující uvedli zaměstnání, odvětví a pracovní úvazek.

Nezaopatřené děti jsou děti předškolního a školního věku a dále děti starší (do 26 let), které se soustavně připravují na budoucí povolání. Za nezaopatřené se považují i děti, které pro svůj zdravotní stav se nemohou připravovat na budoucí povolání a vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Úplné rodiny jsou domácnosti, jejichž základ tvoří manželský pár (druh, družka) buď s dětmi nebo bez dětí. Pokud v domácnosti nežijí žádní další příbuzní nebo ekonomicky aktivní děti, jedná se o čistou úplnou rodinu.

Neúplnou rodinu tvoří rodič s jedním nebo více nezaopatřenými dětmi, případně s dalšími členy (prarodič, zaopatřené dítě). Čistá neúplná rodina se skládá jen z rodiče s nezaopatřeným dítětem (dětmi). V třídění osob v čele domácnosti podle příčin neúplnosti rodiny byly do rozvedených osob zahrnuty osoby žijící odděleně.

Nerodinné domácnosti je soužití osob bez partnerského nebo rodičovského vztahu (např. bratr a sestra).

Peněžní příjmy jsou uvedeny hrubé i čisté. Rozdíl mezi hrubými a čistými příjmy jsou platby za zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů. V hrubých ani čistých příjmech nejsou započteny půjčky a vybrané úspory.

Životní minimum je stanoveno zákonem jako minimální hranice příjmů, pod níž nastává hmotná nouze. Životní minimum domácnosti se skládá z částek určených k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb jednotlivých osob a částky určené pro domácnost jako celek, jejíž výše je závislá na počtu členů domácnosti. Při zpracování údajů bylo pro každou domácnost souboru vypočteno odpovídající životní minimum na základě částek platných v roce 2002. Děti byly do věkových kategorií zařazeny podle dokončeného věku, při stanovení počtu členů domácnosti se přihlíželo k počtu měsíců jejich přítomnosti.

Charakteristiky domácností udávají strukturu domácností podle různých třídících znaků (počet členů domácnosti, typ domácnosti, věk a vzdělání osoby v čele domácnosti apod.) a doplňují, resp. vysvětlují údaje o příjmech. Relativní údaje v % byly počítány z absolutních hodnot a zaokrouhleny na 1 desetinné místo, takže jejich součet nemusí být vždy roven 100.

Nejvyšší ukončené vzdělání

základní zahrnuje základní vzdělání vč. neukončeného
střední odborné bez maturity zahrnuje učební obory a střední odborné vzdělání bez maturity
úplné střední s maturitou zahrnuje kromě úplného středního všeobecného a odborného vzdělání vyučení s maturitou, pomaturitní studium a vyšší odborné školy
vysokoškolské zahrnuje všechny programy vysokoškolského studia včetně bakalářského a doktorského

Definice ukazatelů podle metodologie EU (tabulka 2-7):

Osoby ohrožené příjmovou chudobou jsou podle platné metodologie EU osoby z těch domácností, v nichž čistý peněžní příjem na spotřební jednotku EU je nižší než 60 % z hodnoty mediánu vypočteného z příjmů za úhrn domácností. Takto definovaný příjem je nejčastěji používanou hranicí pro měření příjmové chudoby.

Počet spotřebních jednotek EU za každou domácnost byl získán převážením členů domácnosti koeficienty, které udávají váhu jednotlivých členů v závislosti na věku a počtu členů domácnosti (1. dospělý člen domácnosti má váhu 1, dítě do 13 let včetně váhu 0,3 a ostatní osoby nad 13 let váhu 0,5). Příjem na spotřební jednotku EU byl v každé domácnosti vypočten jako podíl čistého peněžního příjmu domácnosti a počtu jejích spotřebních jednotek. Tento příjem byl přiřazen všem osobám příslušné domácnosti (všechny osoby mají stejný příjem).

Vzdělanostní úroveň domácnosti se určuje podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání osoby v čele, v úplných rodinách se bere v úvahu i vzdělání druhého partnera.

nízká úroveň – osoba v čele má základní vzdělání, resp. je bez vzdělání; v úplných rodinách mají odpovídající vzdělání oba partneři
střední úroveň – osoba v čele, resp. alespoň jeden z partnerů má středoškolské vzdělání
vysoká úroveň – osoba v čele, resp. alespoň jeden z partnerů má vysokoškolské vzdělání

Kategorie závislé dítě se liší od v ČR běžně používané kategorie nezaopatřené dítě. Zahrnuje všechny děti do 16 let a dále nezaopatřené děti do 24 let. Nezaopatřené děti 25leté a starší nebyly považovány za závislé a při konstrukci typu domácnosti se s nimi pracovalo jako s dětmi, které byly ekonomicky aktivní, nezaměstnané, pobíraly důchod apod.

Publikované indikátory chudoby byly vybrány ze souboru ukazatelů používaných podle metodologie převzaté z EU k hodnocení úrovně chudoby v ČR.

Koeficient příjmové nerovnosti (S80/S20 quintile share ratio) – poměr objemu příjmů 20 % osob s nejvyššími příjmy a 20 % osob s nejnižšími příjmy na spotřební jednotku EU. Vyšší hodnota koeficientu znamená vyšší diferenciaci příjmů.

Indikátor relativního propadu příjmů (Relative at-risk-of-poverty gap) – rozdíl mezi mediánem příjmu osob pod hranicí chudoby a danou hranicí chudoby, vyjádřený v % z této hranice. Vyšší hodnota koeficientu značí hlubší propad osob pod hranici chudoby.

Giniho koeficient – počítá se z celého souboru osob uspořádaných vzestupně podle výše příjmu na spotřební jednotku EU. Vyjadřuje vztah mezi kumulativním podílem počtu osob a kumulativním podílem jejich příjmů. Vyšší hodnota značí vyšší nerovnost v příjmech.