Využívání informačních technologií v Praze v roce 2023

6. 2. 2025

Pražské domácnosti v roce 2023 byly v 89 % vybaveny počítačem, převážně šlo o počítač přenosný. Podíl domácností připojených k internetu dosáhl dokonce na 91 %.
Internet používalo v roce 2023 v Praze nějakým způsobem 91 % osob ve věku 16 let a více, internet v mobilu 83 %. Využívání internetu bylo ovlivněno zejména věkem, typem domácnosti a ekonomickou aktivitou, méně dosaženým vzděláním a pohlavím. Alespoň jednou nakoupilo během roku 2023 přes internet 81 % Pražanů, stejné množství jich přes internet spravovalo svůj bankovní účet, 64,5 % se věnovalo aktivitám na sociálních sítích.
V Praze v roce 2022 působilo 66,4 tis. ICT odborníků. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2023 na 86 222 Kč. ICT obory vzdělání na vysokých školách v roce 2023 studovalo 2 808 studentů s trvalým bydlištěm v Praze, 17 % z nich tvořily ženy.

Přístup k internetu v pevném místě prostřednictvím kabelových sítí
V České republice evidoval Český telekomunikační úřad v roce 2023 celkem 9,36 mil. disponibilních přípojek k internetu v pevném místě prostřednictvím kabelových sítí. Na hlavní město připadalo 1,65 mil. (17,6 %) těchto přípojek. Většina přípojek byla ve všech krajích neaktivních. V Praze se aktivně využívalo 31,2 % přípojek.
Pro přístup k internetu v pevném místě prostřednictvím kabelových sítí jsou využívány tři druhy technologií – vedení xDSL (přes existující telefonní vedení), síť kabelové televize (CATV) a optická síť (FTTB/H). V Praze jsou tyto tři technologie zastoupeny rovnoměrně – každá přibližně jednou třetinou. Při zúžení pohledu pouze na aktivní přípojky k internetu v Praze v roce 2023 převažovalo připojení přes síť kabelové televize (45,2 %), ve všech ostatních krajích buď technologie xDSL nebo optická síť.
Většinu aktivních přípojek využívaly domácnosti, v Praze na ně připadlo 82,5 % těchto přípojek, na podniky pouze 17,5 %.

Domácnosti vybavené počítačem
Každoročně přibývá domácností, které jsou vybaveny počítačem, což souvisí se současným stylem života, kdy počítač a internet řadu činností urychlují a usnadňují a velké množství aktivit již bez nich nelze vůbec realizovat.
V Praze bylo v roce 2023 vybaveno počítačem 89,2 % domácností (o 1,7 p. b. více než v předchozím roce), v souhrnu za celé Česko 82,1 %. Ve většině krajů domácností s počítačem meziročně přibylo, v některých jich ale mírně ubylo nebo zůstaly na hodnotách roku 2022. Nejvíce se v tomto směru zlepšila situace u domácností v Ústeckém kraji, kde došlo k nárůstu o 3,1 p. b., přesto měly vlastní počítač jen tři čtvrtiny domácností tohoto kraje na severozápadě Čech (nejméně z krajů Česka). Pražské domácnosti dlouhodobě vykazují mezi kraji nejvyšší vybavenost počítačem. Výrazný rozdíl je patrný podle typu domácnosti, kdy v Praze v roce 2023 vlastnilo počítač 97,6 % domácností s dětmi, ale jen 68,2 % domácností osob starších 65 let. Zatímco u rodin s dětmi nebyly rozdíly mezi kraji nijak extrémní a v rámci této skupiny existovaly i regiony s vyšší vybaveností počítačem než mělo hlavní město (např. v Olomouckém kraji 99,2 %), seniorské domácnosti Pražanů vyčnívaly nad srovnatelnou věkovou kategorií v ostatních krajích velmi výrazně (rozpětí od 36,5 % v Ústeckém kraji po 55,9 % v kraji Královéhradeckém, vs. Praha 68,2 %). Celorepublikovým trendem zůstává upřednostňování přenosného počítače před stolním.
Přenosný počítač používalo v roce 2023 v Praze 81,4 % domácností, stolní 38,3 %. Praha byla jediným krajem, kde podíl domácností s přenosným počítačem přesáhnul hranici 80 % (celorepublikový průměr 73,8 %). V případě stolních počítačů se pražské domácnosti podělily o první místo z hlediska jejich vlastnictví s kraji Zlínským a Vysočina (všechny 38,3 %), naopak v Ústeckém kraji tento typ počítače vlastnilo jen 22,5 % domácností.

Graf 1: Domácnosti vybavené počítačem podle krajů

Domácnosti s připojením k internetu
K internetu se domácnosti připojují i pomocí jiných zařízení než je počítač, proto podíl domácností s připojením k internetu (v Praze 90,9 %, v Česku 87,3 %) ještě předčil podíl domácností vybavených počítačem (Praha 89,2 %, Česko 82,1 %). V porovnání krajů pouze v Praze podíl domácností připojených k internetu přesáhl 90 %, nejméně obvyklé bylo připojení domácností v Olomouckém kraji (82,2 %). Pro bezdětné domácnosti osob mladších 40 let i domácnosti s dětmi v celém Česku platí, že nebýt připojen k internetu je spíše výjimečné, senioři se od těchto dvou skupin odlišují. U domácností osob starších 65 let jich bylo v Praze k internetu připojeno 69,2 %, v Česku jen 55,1 %. Ve čtyřech krajích (Ústecký, Liberecký, Vysočina a Jihomoravský) disponovala připojením k internetu méně než polovina seniorů.

Graf 2: Domácnosti s připojením k internetu podle krajů

Uživatelé internetu
K využívání internetu se v Praze v roce 2023 přihlásilo 91,4 % osob ve věku 16 let a více (celorepublikově 86,1 %). Muži ve všech krajích využívali internet ještě o něco častěji než ženy, i když rozdíly nejsou velké. Pražští muži tak činili v 92,1 %, Pražanky v 90,8 %, což jsou u obou pohlaví nejvyšší hodnoty v republice. Ve věkovém rozpětí 16 až 54 let nějakým způsobem využívali internet všichni Pražané, v kategorii 55+ to bylo 76,8 % pražských občanů. Využívání internetu dále ovlivnilo dosažené vzdělání¹⁾ a ekonomická aktivita. Internet používali téměř všichni pražští vysokoškoláci v porovnání s 96,2 % osob se základním vzděláním nebo středním vzděláním bez maturity. Neobešel se bez něj žádný student, nepoužívalo ho jen 0,8 % zaměstnaných, ale více než 30 % důchodců. I mezi důchodci uživatelů internetu rychle přibývá (meziroční nárůst v Praze 7,3 p. b.). Celorepublikově ale internet využívala jen přibližně polovina důchodců (53,2 %).

Internet na mobilním telefonu
Internet na mobilním telefonu v roce 2023 používalo 82,7 % Pražanů ve věku 16 let a více. I v ostatních krajích množství uživatelů rychle stoupá. Více než 80 % obyvatel používalo internet v mobilu rovněž v krajích Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském. Nejméně občanů oslovil internet na mobilu v Olomouckém kraji (74,1 %). I internet v mobilu používali v Praze častěji muži (84 % vs. 81,5 % žen), lidé mladší (až do věku 54 let více než 98 %, po 55. roce věku již jen 56,3 %), vzdělanější¹⁾ (98,7 % vysokoškoláků vs. 89,6 % občanů s nižším vzděláním než je středoškolské s maturitou), naprostá většina studentů (98 %) a zaměstnaných osob (97 %), ale jen 43,1 % důchodců.

Graf 3: Uživatelé internetu na mobilním telefonu ve věku 16 let a více podle krajů

Nakupování přes internet
Meziročně v roce 2023 v Praze o 2,1 p. b. přibylo i osob, které alespoň jednou nakoupily přes internet jakékoliv zboží či službu. V roce 2023 nakupovalo přes internet 80,6 % Pražanů ve věku 16 let a více, podíl nakupujících tímto způsobem se tak za posledních 10 let v Praze zdvojnásobil. V ostatních krajích se nakupovalo přes internet podstatně méně (průměr ČR 72 %), přestože nákupní možnosti v Praze v obchodních centrech i menších kamenných obchodech jsou obyvatelům bezkonkurenčně nejdostupnější. Muži (82,1 %) v Praze nakupovali na internetu o něco častěji než ženy (79,2 %). Alespoň jednou v průběhu roku 2023 nakoupilo na internetu více než 99 % mladých lidí ve věku 16-34 let, 95,6 % Pražanů v kategorii 35-54 let a mírně nadpoloviční většina osob 55letých a starších. Nákupy přes internet častěji preferovali občané s vyšším dosaženým stupněm vzdělání¹⁾ - zachovalo se tak 99 % osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním, ale pouze 81,4 % osob se základním vzděláním nebo střední školou bez maturity. V Praze se nákupní chování s ohledem na dosažené vzdělání liší ze všech krajů nejméně. Největší rozdíl byl patrný v Královéhradeckém kraji, kde nakupování přes internet v roce 2023 využilo 97,1 % vysokoškolsky vzdělaných osob v porovnání s 60,4 % občanů, kteří absolvovali střední školu bez maturity nebo mají pouze základní vzdělání.

Graf 4: Nakupující na internetu ve věku 16 let a více podle krajů

Internetové bankovnictví
Téměř 81 % obyvatel Prahy ve věku 16 let a více používalo v roce 2023 internetové bankovnictví. Před 10 lety své bankovní operace prostřednictvím internetu uskutečňovalo jen necelých 40 % Pražanů. I v užívání internetového bankovnictví jsou Pražané před ostatními kraji výrazně napřed. Celorepublikový průměr činil v roce 2023 jen 73,7 %. Nejméně využívali internetové bankovnictví obyvatelé Libereckého kraje (68,5 %).
V hlavním městě spravovalo svůj účet pomocí internetového bankovnictví 83,1 % mužů a 78,8 % žen. Občané ve věku 16 až 54 let ho používali v 94,4 %, v porovnání s pouze 57,9 % osob ze skupiny 55 let a více. V zatřídění podle nejvyššího ukončeného vzdělání¹⁾ se bez internetového bankovnictví neobešel téměř žádný pražský vysokoškolák (97,8 % ze skupiny 25-64 let využívalo). Podle ekonomické aktivity využívalo internetové bankovnictví 94 % zaměstnaných a výrazně méně důchodců (46,2 %).

Uživatelé sociálních sítí
Používání sociálních sítí patří mezi sledovanými aktivitami k nejméně frekventovaným činnostem, přesto se samozřejmě týká podstatné části společnosti. K aktivitám na sociálních sítích se v Praze v roce 2023 přihlásilo 64,5 % osob ve věku 16 let a více. Praha tak stála o 3,4 p. b. nad celorepublikovým průměrem (61,1 %). Nejvíce využívali sociální sítě obyvatelé Ústeckého (65,3 %) a Moravskoslezského kraje (65,2 %), nejméně občané z kraje Královéhradeckého (53,2 %).
Sociálním sítím se již tradičně více věnovaly ženy, což je jev pozorovatelný nejen v Praze, ale i v ostatních krajích (s výjimkou Libereckého). V Praze se za uživatele sociálních sítí označilo 67,8 % žen a 60,8 % mužů. Zájem o sociální sítě pochopitelně klesá spolu s narůstajícím věkem. Ve věku 16-34 let je využívalo 93,5 % Pražanů, ve skupině 35 až 54 let 80,4 % a ve věku 55 let a více pouze 29,2 %. V porovnání krajů patřila Praha spolu s Karlovarským a Olomouckým regionem mezi tři kraje, kde mladí lidé využívali sociální sítě nejméně, pražská střední (35-54 let) a starší (55+) generace patřily v republice k nejaktivnějším. Častěji sociální sítě využívali lidé s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním (oba přes 80 %) než lidé bez maturity (72,8 %)¹⁾. Podle ekonomické aktivity byly sociální sítě nejoblíbenější u studentů (95,1 %), důchodci se o ně příliš nezajímali (17,8 % je používalo). Více než 20 % seniorů se sociálním sítím věnovalo pouze v krajích Olomouckém a Zlínském.

ICT odborníci podle krajů
Praha byla v roce 2022 krajem s nejvyšší koncentrací ICT odborníků. Působilo jich zde 66,4 tis., nejvíce ze všech krajů a 29,4 % z celorepublikového množství. Větší (i když ve srovnání s Prahou přibližně poloviční množství ICT odborníků) se soustředilo i v krajích Středočeském a Jihomoravském, pouze 2,3 tis. jich pracovalo v Karlovarském kraji. V hlavním městě tvořili ICT odborníci přibližně desetinu všech zaměstnaných. Průměrná hrubá měsíční mzda ICT odborníků dosáhla v roce 2023 v Praze na 86 222 Kč, byla v mezikrajském srovnání nejvyšší v republice a průměr Česka přesáhla o více než 10 tisíc Kč.
ICT odborníci byli nadprůměrně odměňováni i v porovnání celkové průměrné mzdy v hlavním městě. Jejich průměrná mzda o polovinu převyšovala celkovou průměrnou mzdu v Praze. Z jednotlivých skupin ICT odborníků na tom byli nejlépe ICT specialisté, kteří v průměru v Praze pobírali měsíčně 97 202 Kč, zatímco ICT technici pouze 61 983 Kč. Na vysoké průměrné měsíční mzdy dosáhli i ICT odborníci v Jihomoravském kraji (72 420 Kč), naopak ani na 53 tisíc Kč měsíčně se nedostali jejich kolegové v Karlovarském nebo Pardubickém kraji.

Studenti a absolventi ICT oborů vzdělání²⁾
Na veřejných a soukromých vysokých školách v Česku studovalo v roce 2023 ICT obory vzdělání 24 515 studentů. Z toho jich 2 808 (11,5 %) mělo trvalé bydliště v Praze. Více než 2 tisíce studentů těchto oborů mělo trvalé bydliště i v krajích Středočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském.
Na celkovém počtu studentů vysokých škol v Česku se studenti ICT oborů v roce 2023 podíleli 7,9 %, v Praze velmi podobně 7,6 %. Nejvýraznější podíly studentů ICT oborů na celkovém počtu studentů byly dosaženy v krajích Královéhradeckém (8,4 %) a Pardubickém (8 %), nejmenší v kraji Plzeňském (4,6 %).Studium ICT bylo i v roce 2023 převážně mužským oborem. Podíl studentek ICT na celkovém počtu studujících ICT v Česku činil 17,9 %, v Praze 17 %. Nejméně často si ICT specializaci vybíraly studentky s trvalým bydlištěm v krajích Zlínském (12,4 %) a Karlovarském (12,6 %). Nejvýraznější zastoupení žen (23,4 %) je vidět u zahraničních studentů studujících ICT v Česku.
Studenti ICT oborů se věnovali ponejvíce bakalářským studijním programům (Praha 72,2 %, průměr Česka 73,3 %). Téměř 83 % studentů v Praze si zvolilo obor vývoj a analýzy softwaru a aplikací, tento obor dominoval i u studentů ICT z jiných krajů, nejméně v kraji Královéhradeckém (55,5 %).
V roce 2023 absolvovalo v Česku některý vysokoškolský studijní obor se zaměřením na ICT 3 947 osob, z toho jich 12,2 % mělo trvalé bydliště v Praze a 18,5 % tvořily ženy (v Praze 16,7 %). Na celkovém počtu absolventů VŠ se ICT odborníci v Praze podíleli 6,6 %, mírně nad celorepublikovým průměrem (6,2 %).

Informační technologie ve školství
Každým rokem se rozšiřuje výuka informačních technologií již na základních školách. Pražská vzdělávací zařízení z dlouhodobého pohledu vykazují v průměru nižší vybavenost výpočetní technikou, než je tomu v ostatních krajích. Na prvním stupni základních škol v Praze připadalo v roce 2023 na 100 žáků 27,1 počítačů, tzn. téměř o 10 počítačů méně, než byl celorepublikový průměr. V tradičně počítači nejlépe vybavených školách Karlovarského kraje se o jeden počítač dělili pouze dva žáci. Ve všech krajích měli žáci častěji k dispozici počítače přenosné než stolní. V Praze připadalo na 100 žáků 16,3 přenosných počítačů (60,2 %) a 10,8 stolních (39,8 %). Počítačů do dvou let stáří bylo v hlavním městě 37,8 %, což je po Karlovarském kraji druhá nejpříznivější hodnota v republice.
Na druhém stupni základních škol byla situace lepší. Na 100 žáků připadalo v Praze 39,6 počítače. I toto číslo je ale v mezikrajském srovnání nejnižší. V Karlovarském kraji dosáhla vybavenost výpočetní technikou hodnoty 63,8 počítače na 100 žáků, více než 50 počítačů na 100 žáků měli k dispozici i žáci druhého stupně v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. I na druhém stupni převažovaly počítače přenosné (v Praze 59,3 %). 37,4 % počítačů bylo v Praze mladších dvou let, naproti tomu v Jihočeském kraji podíl takto nových počítačů dosáhl jen na 29,2 %.

Zdravotnictví – informační technologie v samostatných ordinacích lékaře
Vybavenost internetem byla obecně v ordinacích, které se zúčastnily šetření, na velmi vysoké úrovni. Internet v Praze mělo k dispozici 93,4 % samostatných ordinací lékaře, Praha se tak nacházela mírně pod celorepublikovým průměrem (95,6 %). Z vybraných odborností bylo internetem vybaveno 97,2 % ordinací praktického lékaře pro dospělé, 97 % gynekologů, 96,6 % zubních lékařů a 96,4 % praktických lékařů pro děti a dorost.
Vlastní webové stránky provozovalo v Praze 59,3 % samostatných ordinací lékaře (průměr ČR byl 53,1 %). Nejčastěji si internetové stránky vytvořili praktičtí lékaři pro děti a dorost (78,8 %) či gynekologové (76 %), nejméně obvyklé byly vlastní stránky u zubních lékařů (48,2 %). U všech sledovaných specializací patřili pražští lékaři v tomto směru k nejaktivnějším.
U čtvrtiny pražských samostatných ordinací lékaře, které se zúčastnily šetření, bylo možné se k vyšetření objednat online. Nejčastěji tuto možnost svým pacientkám nabízeli gynekologové (44,9 %), nebránilo se jí ani 40 % praktických lékařů pro dospělé. Naopak u zubních lékařů a u praktických lékařů pro děti a dorost bylo možné objednání přes internet poměrně sporadicky (14,6 %). Konzultaci přes webový formulář poskytovalo v Praze 17,5 % samostatných ordinací lékaře, přičemž šíře této nabídky opět souvisela s konkrétní odborností lékaře. Umožňovala ji téměř třetina gynekologů, 29,8 % praktických lékařů pro dospělé, ale jen 7,3 % zubních lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost.

¹⁾ Jako uživatelé internetu, nakupující na internetu, uživatelé internetového bankovnictví a uživatelé sociálních sítí podle dosaženého vzdělání byly posuzovány pouze osoby ve věku 25 až 64 let.
²⁾ studenti a absolventi ICT oborů vzdělání na veřejných a soukromých vysokých školách v ČR podle trvalého bydliště

Údaje o ICT v domácnostech a jejich využívání jednotlivci vycházejí z Výběrového šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT), které se provádí v rámci Integrovaných šetření v domácnostech (IŠD).
Údaje o vybavenosti škol informačními technologiemi pocházejí z datových zdrojů MŠMT.
Údaje o vybavenosti a využívání informačních technologií v samostatných ordinacích lékaře pocházejí ze šetření ÚZIS ČR.

Další informace je možné najít zde:
Srovnání krajů v České republice - 2024 | Produkty

Kontakt:
Martina Kuřitková
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 163
E-mail: martina.kuritkova@csu.gov.cz