Hl. m. Praha a EU

K příležitosti začátku českého předsednictví Evropské unie vám na našich stránkách přinášíme porovnání Hlavního města Prahy a vybraných měst EU. Informace o úkolech ČSÚ v rámci Předsednictví v Radě EU 2009 a mezinárodně srovnatelná data naleznete též v sekci Mezinárodní data, EU.

Města byla vybrána tak, aby byla s Prahou srovnatelná na základě jejich pozice v daném státě a na základě počtu obyvatel. Byly tedy vybrány ty regiony NUTS hlavních měst (pro podobné postavení v rámci sídelního a ekonomického systému, jaké plní v rámci České republiky Praha), které byly vymezeny kompaktně tak, že v jejich regionu není zahrnuto jejich zázemí.

Dalším kritériem pro výběr byl přibližně srovnatelný počet obyvatel. Níže vybraná města se co do počtu obyvatel pohybují od 1,9 milionu obyvatel v Bukurešti po 1 milion obyvatel Bruselu (průměrný roční počet obyvatel v roce 2005 podle údajů Eurostatu).
Na závěr tohoto článku přikládáme přehled o tom, jaké regiony NUTS 3 jsme vybrali a jak jsou tyto vybrané regiony hlavních měst pojmenovány a vymezeny na jednotlivých úrovních NUTS.

Údaje byly získány z dat Eurostatu, tak jak je publikuje na svých webových stránkách k 27. 10. 2008 ¹⁾
V tomto příspěvku uvádíme mezinárodně srovnatelnou obecnou míru nezaměstnanosti v letech 2006 a 2007 a ve stejném rozsahu nabízíme HDP na obyvatele, kde jsou nejaktuálnější data dostupná za rok 2005.
Poznámky k datům a jejich srovnatelnosti naleznete na konci článku.

Graf 1
Obecná míra nezaměstnanosti v roce 2006 a 2007 v Praze a vybraných hlavních městech EU


Z předcházejícího grafu vyplývá, že hl. m. Praha má velmi nízkou obecnou míru nezaměstnanosti, a to nejen v rámci celé České republiky a ostatních krajů, ale i v rámci celé Evropské unie. Podle databáze Eurostatu se ocitla v roce 2006 na 14. místě a v roce 2007 na 15. místě mezi 1 303 jednotkami NUTS 3.
Praha je však vymezena nejen jako NUTS 3, ale také jako NUTS 2 ²⁾.

Pokud tedy Prahu porovnáváme s jednotkami vymezenými jako NUTS 2 (celkem 271 jednotek v EU), dosáhla v roce 2006 na 3. místo a v roce 2007 si polepšila na 2. místo. Regiony NUTS 2 však jsou vymezeny v jednotlivých státech různě (i co se týče postavení v rámci státu a EU). Umístění Prahy co do výše míry obecné nezaměstnanosti je zde tedy uvedeno pouze orientačně, přičemž je třeba vzít v úvahu, že regiony vymezené na základě jejich různých „kvalit“ lze jen těžko srovnávat.

Graf 2
HDP na obyvatele v PPS v roce 2005 v Praze a vybraných hlavních městech EU
průměr EU 27 = 100


HDP také patří mezi mezinárodně srovnatelné údaje, které Eurostat publikuje na svých webových stránkách, ale z důvodu odlišné časové přípravy v jednotlivých členských státech jsou ucelená regionální data vydávána se značným zpožděním. V současné době jsou v databázích Eurostatu dostupná data za rok 2005.
V rámci Evropské unie je HDP na obyvatele (v PPS) klíčovým kriteriem pro možnost čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.
Z údajů vyplývá, že Praha jako hlavní město členského státu Evropské unie dosahuje vysokých hodnot HDP na obyvatele v rámci celé EU a tím vysoko překračuje hranici pro možnost čerpání finančních prostředků z těchto fondů na rozdíl od některých hlavních evropských měst nových členských zemí. To je jeden z důvodů, proč byl při vymezování regionů NUTS 3 v Česku vymezen Středočeský kraj samostatně. Pokud by vznikla jednotka NUTS 3 vymezená jako území Prahy a Středočeského kraje, vysoká ekonomická výkonnost hlavního města by přispěla k tomu, že by se HDP celého regionu významně zvýšil a Středočeský kraj by přišel o možnost širokého čerpání z prostředků strukturálních fondů EU.

Ekonomická výkonnost Prahy je co se týče hodnoty HDP v PPS na hlavu přibližně srovnatelná s Vídní. Podle údajů z databáze Eurostatu stála hl. m. Praha mezi regiony NUTS 3 v roce 2005 na 68. místě. Brusel se mezi všemi regiony NUTS 3 umístil na 12. místě, Vídeň na 43. místě. Regiony NUTS 3, které mají nejvyšší ekonomickou výkonnost v rámci EU (na prvním místě v roce 2005 se objevil Vnitřní Londýn a na dalších příčkách se umisťují zejména německé regiony) nejsou však co do významu i počtu obyvatel s Prahou srovnatelné.

¹⁾ Za některé regiony nejsou údaje dostupné
²⁾ Zde je však třeba upozornit na jisté úskalí při porovnávání jednotek NUTS, což vyplývá z toho, jak jsou definovány velikostně. Jednotky NUTS 3 jsou definovány jako regiony se
150 - 800 tis. obyvateli, jednotky NUTS 2 jako regiony s 800 tis. až 3 mil. obyvateli a u jednotek NUTS 1 leží tento interval v rozmezí 3 až 8 mil. obyvatel. Regiony jsou tedy vymezeny kvantitativně, nikoliv kvalitativně a je třeba vybírat tak, aby byly vzájemně porovnatelné.


Srovnávané regiony NUTS

Srovnávané byly tyto jednotky NUTS 3: Hlavni mesto Praha, Arr. de Bruxelles-Capitale / Arr. van Brussel-Hoofdstad, Wien, Budapest, Bucuresti a Sofia (stolitsa).

Praha je v rámci klasifikace NUTS vymezena jako NUTS 2 (s názvem Praha a kodem CZ01) i NUTS 3 (s názvem Hlavni mesto Praha, kod CZ010) a odpovídá administrativnímu vymezení Prahy v ČR. Brusel jako NUTS 3 je pojmenován Arr. de Bruxelles-Capitale / Arr. van Brussel-Hoofdstad (kod BE 100). Tento název je odlišný od názvu jednotky NUTS 2 i NUTS 1, prostorové vymezení těchto 3 jednotek je ale stejné.
Vídeň má v evropské klasifikaci NUTS 3 název Wien a kod AT 130, přičemž prostorové vymezení je opět shodné s vymezení administrativním v rámci Rakouska. I Vídeň je zároveň vymezena jako jednotka NUTS 2 (kod AT 13).
Budapešť je vymezena pouze jako jednotka NUTS 3 s oficiálním názvem Budapest a kodem HU 101. Vymezení NUTS 3 odpovídá administrativnímu vymezení Budapešti v rámci Maďarska.
Bukurešť je vymezena podobně jako Budapešť pouze na úrovni NUTS 3 (název Bucuresti, kod RO 321). Jednotka NUTS 2 Bucuresti-Ilfov zahrnuje i zázemí Bukurešti, v tomto srovnání nefiguruje.
Sofie má v rámci klasifikace NUTS 3 označení Sofia (stolitsa) s kodem BG 411. Jednotka NUTS 3 Sofia s kodem BG 412 představuje území obklopující hlavní město.


Poznámky ke statistickým údajům

Český statistický úřad publikuje údaje za nezaměstnanost každé čtvrtletí (data jsou k dispozici za republiku celkem, regiony soudržnosti a jednotlivé kraje).V České republice jsou vydávány dva odlišné ukazatele měřící nezaměstnanost. Jednak míra registrované nezaměstnanosti, kterou vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) a která není mezinárodně srovnatelná zejména z toho důvodu, že odráží národní specifika a jednak obecná míra nezaměstnanosti, kterou vydává ČSÚ podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS podle definice ILO).
-
Prezentovaná data pochází z jednoho zdroje Eurostatu. Ten nepřebírá od členských států EU obecnou míru nezaměstnanosti, kterou samostatně zveřejňují jednotlivé národní statistické instituce, ale využívá jejich zdrojová data (z výběrových šetření) pro vlastní výpočet. Tím je zajištěna mezinárodní srovnatelnost souhrnně publikovaných dat. Jednotlivé státy totiž sice pro výpočet obecné míry nezaměstnanosti používají shodnou definici nezaměstnaných, pracovní síly apod.(dle definic ILO), ale i tak se mohou nakonec ve svých výpočtech lišit. ČSÚ například počítá obecnou míru nezaměstnanosti z nezaměstnaných 15letých a starších, zatímco Eurostat omezuje horní věkovou hranici na 74 let. Eurostat publikuje obecnou míru nezaměstnanosti na regionální úrovni pouze jednou ročně (ke konci následujícího roku).

Český statistický úřad také vydává odhady regionálního HDP (v článku hovoříme o HDP na obyvatele). Statistická data vycházejí z pravidel a doporučení platných pro členské země Evropské unie tzn., jsou s nimi srovnatelné. Ukazatel HDP metodicky odpovídá Evropskému systému účtů (ESA 1995). Data byla z databáze Eurostatu stažena 22. 2. 2008.

Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS)
NUTS 0 - stát, NUTS 1 - území, NUTS 2 - oblast , NUTS 3 - kraj

Data byla z databáze Eurostatu stažena 27. 10. 2008.

NUTS na internetových stránkách EUROSTATu (mapy, seznam)

Tabulková příloha: