Sklizeň zemědělských plodin v Ústeckém kraji v roce 2024

Průběh počasí loňského hospodářského roku byl méně příznivý, což ovlivnilo nejen v Ústeckém kraji výnosy většiny hlavních plodin a znamenalo slabší úrodu než v předchozím roce.

Celková produkce jednotlivých plodin je ovlivňována jednak vývojem vegetačních podmínek, které se promítají do výše dosaženého průměrného hektarového výnosu a jednak je závislá na oseté, respektive sklizňové ploše. Plochy u vybraných zemědělských plodin v Ústeckém kraji proti roku 2023 vzrostly u většiny sledovaných plodin s výjimkou řepky a plodných vinic. Celorepublikově poklesla stejně jako v našem kraji výměra řepky a plodných vinic, kromě toho se za celou ČR mírně snížily i plochy obilovin a plodících chmelnic.

Stěžejní plodinou ve struktuře pěstovaných plodin jak v České republice, tak ve všech krajích, jsou obiloviny. V mezikrajovém srovnání zaujímala v roce 2024 plocha obilovin v Ústeckém kraji nejvyšší podíl na celkové osevní ploše kraje (60,3 %). Naproti tomu na méně než 50 % osevních ploch se obiloviny rozkládaly v Kraji Vysočina (46,7 %), v Libereckém kraji (49,1 %), v Pardubickém a v Královéhradeckém kraji (49,6 resp. 49,9 %). Proti průměru republiky (54,1 %) byl podíl v Ústeckém kraji v loňském roce vyšší o 6,2 p. b. Podíl obilovin meziročně vzrostl ve většině krajů, z toho nejvíce v hlavním městě Praze (o 7,2 p. b.). Podíl obilovin na celkové osevní ploše kraje byl v Ústeckém kraji o 0,7 procentního bodu (p. b.) vyšší než v roce 2023. Meziroční nárůst v našem kraji se řadil na šestou nejvyšší příčku v mezikrajovém srovnání. V pěti krajích – v Jihočeském, Plzeňském, Libereckém, Královéhradeckém a v Kraji Vysočina – se podíl obilovin na celkové osevní ploše kraje meziročně snížil, z toho nejvyšší pokles zaznamenali v Libereckém kraji (o 2,3 p. b.).

V roce 2024 bylo v Ústeckém kraji sklizeno celkem 516 668 tun obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin). V porovnání s předchozím rokem to znamenalo pokles o 7,2 % (o 40 371 tun zrna). Na meziročním poklesu se podílely výhradně nižší hektarové výnosy, sklizňové plochy naopak mírně vzrostly (o 0,9 %). Z jednoho hektaru bylo v kraji sklizeno 5,96 tun zrna, tj. o 0,52 tun méně než v roce 2023. Nižší výnosy než v předchozím roce, byly zaznamenány ve všech krajích republiky. Pokles hektarového výnosu v Ústeckém kraji o 8,1 % byl druhý nejvyšší po hlavním městě Praze, kde se meziročně snížil o 8,4 %.

Nejrozšířenější obilovinou všeobecně je pšenice, v Ústeckém kraji představoval její podíl (68,5 %) na celkové sklizňové ploše obilovin a jednalo se o druhou nejvyšší hodnotu po Královéhradeckém kraji (68,6 %). Ve struktuře ploch pšenice převládaly ozimé odrůdy, v Ústeckém kraji zaujímaly 97,1 % ploch pšenice. Celkový objem sklizené pšenice (368 252 tun) v roce 2024 představoval 71,3% podíl na celkové sklizni obilovin v kraji a byl mezi kraji nejvyšší.

Druhou nejrozšířenější obilovinou v kraji byl ječmen, kde 56,2 % ploch představovaly jarní odrůdy. Na sklizni obilovin se ječmen celkem úrodou 106 411 tun podílel 20,6 %, sklizeň jarních odrůd dosáhla 61 014 tun, tj. 57,3 % z celkového objemu sklizně ječmene. V porovnání s rokem 2023 byla sklizeň jarních odrůd ječmene vyšší o 15,5 % (o 8 183 tun), což bylo ovlivněno jak nárůstem pěstebních ploch o 11,0 %, tak vyšších výnosů z hektaru o 4,0 %. Naproti tomu úroda ozimého ječmene ve výši 45 397 ha zaznamenala vlivem nižších výnosů (o 20,8 %) výpadek proti předchozímu roku ve výši 18,8 %, což představovalo 10 481 tun.

Meziročně nižší sklizeň v kraji (o 30,4 %) jsme zaznamenali rovněž u žita a byla ovlivněna jak poklesem ploch o 15,0 %, tak nižšími výnosy o 18,1 %. Zato dvojnásobnou sklizeň oproti roku 2023 jsme zaznamenali u ovsa, a to jak zásluhou rozšíření pěstebních ploch, tak vyššími výnosy z hektaru. Vyšší úrodu měli zemědělci v Ústeckém kraji i u triticale a kukuřice na zrno.

Celkový objem sklizně luskovin a bílkovinných plodin na zrno byl v Ústeckém kraji v roce 2024 o 8,3 % nižší než v předchozím roce, což bylo ovlivněno výhradně nižším výnosem z hektaru, na rozdíl od sklizňových ploch, které vzrostly. V loňském roce bylo v kraji na výměře 4 693 hektarů (nárůst o 978 ha, o 26,3 %) vypěstováno celkem 8 696 tun luskovin (o 792 tun méně než v roce 2023). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 1,85 tun zrna (meziroční pokles představoval 0,70 t/ha, tj. 27,5 %).

Produkce brambor mimo raných a sadbových, reprezentovaná v kraji převážně drobnými pěstiteli, byla v roce 2024 proti předchozímu roku vyšší výhradně vlivem rozšíření pěstebních ploch o 20,2 % (o 76 ha). Brambory se v loňském roce v kraji pěstovaly na 456 hektarech. Výnos hlíz byl proti roku 2023 nižší o 0,47 t/ha (o 1,7 %), z jednoho hektaru tak bylo sklizeno 26,80 tuny. Celková úroda dosáhla 12 218 tun a byla meziročně vyšší o 1 870 tun (o 18,1 %).

Řepa cukrová se v roce 2024 v kraji pěstovala na 3 497 hektarech (nárůst o 134 ha, tj. o 4,0 % proti roku 2023). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 69,53 tun bulev, tj. o 7,2 % (o 4,68 t/ha) více než v předešlém roce. Celková sklizeň ve výši 243 177 tun byla, vlivem vyšších pěstebních ploch i výnosů z hektaru, o 25 056 tun (o 11,5 %) vyšší než v roce 2023.

Na rozloze 23 273 hektarech byla v roce 2024 v Ústeckém kraji pěstovaná řepka, meziročně její plochy poklesly o 2 826 hektarů, tj. o 10,8 %. Celková sklizeň ve výši 58 620 tun byla proti roku 2023 nižší o 31 577 tun (o 35,0 %). Na nižší úrodě se kromě zmíněné sklizňové plochy podílel i výrazně nižší výnos řepkového semene. Z jednoho hektaru bylo sklizeno v průměru 2,52 tun, což představovalo meziroční pokles 0,94 tun na hektaru, tj. 27,1 %.

Sklizňová plocha pícnin na orné půdě v Ústeckém kraji v roce 2024 vzrostla o 3,9 % (o 597 ha) a dosáhla 15 960 hektarů. Celkem bylo sklizeno 125 083 tun sena. Úroda loňského roku byla o 5 197 tun (o 4,0 %) nižší než v předchozím roce, což bylo ovlivněno výhradně nižším výnosem. Z jednoho hektaru bylo sklizeno 7,84 tun, tj. o 0,64 tun (o 7,6 %) méně než v roce 2023.

Plocha trvalých travních porostů vč. pastvin, uváděná ve skutečném rozsahu provedené sklizně a zahrnující sklízené i spásané plochy, ve výši 63 719 hektarů zaznamenala meziroční nárůst o 2 226 ha, tj. o 3,6 %. Méně příznivé klimatické podmínky se projevily v nižším dosaženém výnosu – 3,25 t/ha, který oproti předchozímu roku zaznamenal pokles o 4,4 %, tj. o 0,15 t/ha. Celkem bylo ve všech sečích sklizeno 207 150 tun sena, což bylo o 1,0 %, tj. o 2 045 tun hmoty (přepočtené na suchou píci) méně než v roce 2023.

Na území Ústeckého kraje se nachází více než polovina ploch (2 764 ha, tj. 57,0 %) plodících chmelnic České republiky (4 845 ha). Od roku 2000 do roku 2013 (včetně) se v kraji i v celé ČR plocha plodících chmelnic meziročně snižovala, v dalších pěti letech došlo jak v kraji, tak republikově k jejímu rozšiřování. V letech 2019 a 2020 plocha opět mírně klesala, k meziročnímu mírnému nárůstu došlo znovu v roce 2021, ale v následujících dvou letech došlo opět k mírnému snížení. Mezi roky 2024 a 2023 se plochy plodících chmelnic v Ústeckém kraji mírně zvýšily (+0,5 %), zatímco celorepublikově opět mírně poklesly (-0,3 %). Méně příznivé klimatické podmínky loňského roku ovlivnily hektarové výnosy chmele. Z jednoho hektaru se v Ústeckém kraji sklidilo 1,39 tun, což bylo o 0,12 t/ha (o 7,8 %) méně než v roce 2023. Produkce „zeleného zlata“ v roce 2024 ve srovnání s předchozím nadprůměrným rokem poklesla o 308 tun (o 7,4 %). Proti rekordnímu roku 2021 byla úroda chmele nižší o 1 274 tuny, tj. o 24,9 %. Celkem bylo v loňském roce v kraji sklizeno 3 845 tun chmele, což znamenalo osmou nejvyšší produkci od roku 2000.

Pro poslední uváděnou kulturu – vinice, jejíž plodná plocha v kraji zaujímala z republikového pohledu pouze 2,0 %, byl rok 2024 rovněž méně příznivý než rok předchozí. Vlivem výrazně nižšího výnosu – 1,87 t/ha proti 3,40 t/ha v roce 2023 – bylo z plochy o výměře 321 hektarů (meziroční pokles o 11 ha, o 3,3 %) sklizeno pouze 600 tun hroznů, tj. o 527 tun (o 46,8 %) méně než v roce předchozím.

Spotřeba hnojiv přepočtená na čisté živiny (N, P₂O₅, K₂O) je uváděna za hospodářský rok 2023/2024 (tzn. od 1. 7. 2023 do 30. 6. 2024). V celkovém objemu není zahrnuta spotřeba hnojiv za malá hospodářství samostatně hospodařících rolníků, kteří nepředkládají výkazy. Pro porovnání meziročního vývoje spotřeby jednotlivých druhů hnojiv jsme pro lepší srovnatelnost použili přepočet na hektar obhospodařované plochy.

Spotřeba jednotlivých druhů hnojiv v Ústeckém kraji patří v mezikrajovém srovnání mezi nejnižší v republice. V porovnání s předchozím rokem se ve většině krajů včetně Ústeckého zvýšila spotřeba minerálních hnojiv na 1 hektar obhospodařované plochy, nárůst v Ústeckém kraji o 6,2 % byl třetí nejvyšší. Ke zvýšení došlo v kraji u všech druhů – u draselných hnojiv o 31,3 %, u fosforečných hnojiv o 20,6 % a u dusíkatých hnojiv o 2,4 %. Spotřeba vápenatých hnojiv poklesla ve většině krajů republiky vč. Ústeckého. Meziroční snížení v Ústeckém kraji představovalo 18,3 % a bylo mezi kraji páté nejvyšší. Spotřeba organických hnojiv, kam patří např. i kompost, meziročně vzrostla v osmi krajích včetně Ústeckého. Nárůst o 22,0 % v Ústeckém kraji byl třetí nejvyšší. V porovnání s hospodářským rokem 2022/2023 se v šesti ze čtrnácti krajů snížil objem spotřeby statkových hnojiv na 1 ha obhospodařované plochy. V Ústeckém kraji představoval pokles 16,1 % a byl nejvyšší mezi kraji s poklesem objemu spotřeby. Snížení jsme v kraji zaznamenali u všech druhů statkových hnojiv – u hnoje o 10,2 %, u kejdy o 5,4, u močůvky o 2,4 %, nejvyšší pokles o 27,9 % byl v kraji u ostatních složek statkových hnojiv, které zahrnují další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, jako např. slámu i jiné zbytky rostlinného původu a další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat (výkaly zvířat na pastvě apod.).

Kontakt:

Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027