Ovocnářství a zelinářství v Ústeckém kraji v letech 2008 až 2024
Pěstitelé v Ústeckém kraji patří k nejvýznamnějším producentům okurek nakládaček a špenátu v ČR, vloni se jich tu vypěstovalo více jak 63 % veškeré produkce ČR. Za období 2008 až 2024 v kraji výrazně vzrostla produkce rajčat, česneku a již zmíněných okurek nakládaček. Naproti tomu se snižovala produkce některé zeleniny jako květáku a brokolice, kapusty hlávkové nebo celeru bulvového. V kraji rovněž klesal objem sklizně u jablek, višní, broskví a rybízu, nárůst jsme naopak zaznamenali u sklizně hrušní.
Pěstování ovoce a zeleniny v Ústeckém kraji má dlouhou tradici a nachází se zde jedny z nejúrodnějších oblastí v republice. Nejznámější je z tohoto oblast Poohří a Polabí, které je pro svou úrodnost nazýváno Zahradou Čech. V roce 2024 se zde vypěstovalo 14,2 % veškeré konzumní zeleniny vypěstované v ČR. Nejvyšší podíl na celkovém objemu vyprodukované zeleniny v kraji měla plodová zelenina, a to zejména okurky nakládačky. Zemědělci v Ústeckém kraji patří k významným producentům okurek nakládaček a také špenátu, vloni se zde těchto druhů zeleniny vyprodukovalo 64,3 resp. 63,6 % z veškeré produkce ČR. Z celkové produkce ČR se dále v Ústeckém kraji vloni vyprodukovalo 24,1 % hlávkové kapusty, shodně 21,8 % rajčat a ředkviček, 18,3 % hrachu zahradního, 18,0 % hlávkového zelí nebo 16,2 % česneku. Z celkové republikové produkce jednotlivých druhů ovoce se v Ústeckém kraji nejvíce sklidilo třešní a hrušek, a to 13,1 resp. 12,6 % celkové produkce ČR.
Nejčastěji zastoupenými ovocnými stromy v Ústeckém kraji byly v roce 2024 jabloně, kterých se zde pěstovalo 536,2 tis. kusů. Druhým nejpočetnějším ovocným stromem v sadech byly hrušně (143,0 tis. kusů). V porovnání s ostatními ovocnými stromy se zde také nacházelo více třešní (79,0 tis. kusů) a slivoní nebo švestek (58,0 tis. kusů). Nejméně početné byly broskvoně, kterých v kraji v roce 2024 bylo 4,5 tis. kusů.
Meziročně došlo u většiny ovocných dřevin k poklesu počtu stromů (keřů). Relativně nejvíce se počty ovocných stromů snížily u meruněk, a to v porovnání s rokem 2023 o více než polovinu (o 37,6 tis. kusů, o 57,0 %), absolutně největší byl pokles u jabloní (o 69,5 tis. kusů, tj. o 11,5 %). Výrazně meziročně poklesly i počty keřů rybízu a višní, a to o 31,2 resp. 29,4 %. Nárůst byl zaznamenán pouze u hrušní (o 1,3 tis. kusů, tj. o 0,9 %) a u broskvoní (o 158 ks, tj. o 3,7 %).
Z dlouhodobého pohledu poklesly počty jabloní, broskvoní, meruněk, višní a rybízu, přičemž s výjimkou meruněk byly tyto poklesy velmi výrazné. V porovnání s rokem 2008 se počty ovocných stromů (keřů) v kraji relativně nejvíce snížily u rybízu (o 89,2 %), broskvoní (o 75,8 %) a višní (o 72,7 %). Počty jabloní se snížily v kraji o 52,1 % a meruněk bylo o 12,7 % méně. K nárůstu počtu stromů došlo v porovnání s rokem 2008 u třešní (o 178,1 %), hrušní (o 21,2 %) a slivoní a švestek (o 6,0 %).
Sklizeň ovoce je závislá na podmínkách daného roku a proto může vykazovat významné meziroční výkyvy. Ty byly v Ústeckém kraji v období 2008 až 2024 patrné především u hrušek a slivoní/švestek. V roce 2024 se v kraji sklidilo 2,2 tis. tun jablek, 723 tun hrušek, 170 tun slivoní a švestek, 45 tun višní, 40 tun třešní, 19 tun meruněk, 12 tun broskví a 6 tun rybízu.
V roce 2024 došlo k významnému meziročnímu poklesu u všech sledovaných druhů ovoce, což bylo způsobeno nejen meziročním poklesem počtu ovocných dřevin v kraji, ale také nepříznivými klimatickými podmínkami, kdy na jaře 2024 došlo v důsledku pozdních mrazů k rozsáhlým škodám na ovocných stromech a dřevinách. Relativně nejvíce poklesla sklizeň meruněk a třešní (o 85,3 resp. 82,6 %), úroda višní byla nižší o 71,9 %, jablek se urodilo o 62,7 % méně. O polovinu se meziročně snížila úroda slivoní/švestek i rybízu (o 50,2 resp. 49,8 %), hrušek bylo o 35,7 % méně a sklizeň broskví byla nižší o 24,0 %.
V porovnání s rokem 2008 byla sklizeň ovoce výrazně nižší u všech sledovaných druhů s výjimkou hrušek, jejich produkce v kraji za toto období vzrostla o 124 tun (o 20,6 %). K poklesu sklizně u ostatních sledovaných druhů ovoce v kraji přispěl nepochybně meziroční pokles sklizně 2023/2024, u většiny druhů ovoce je však pokles objemu sklizně dlouhodobým trendem. I bez zohlednění loňského meziročního poklesu v kraji dlouhodobě klesá objem sklizně především u broskví, rybízu, višní a jablek, což je zapříčiněno snižováním počtu těchto druhů ovocných stromů. V porovnání s rokem 2008 byla sklizeň tohoto ovoce v kraji v roce 2024 nižší u rybízu a višní o 93,3 resp. 90,8 %, u broskví o 88,3 % a u jablek o 83,4 %.
V případě třešní, hrušní, meruněk a slivoní/švestek vykazoval objem sklizně ve sledovaném období spíše rostoucí trend, který byl v případě meruněk a slivoní/švestek zvrácen právě významným meziročním poklesem 2023/2024. I přes tento pozitivní vývojový trend objemu sklizní však byly sklizně v roce 2024 v porovnání s rokem 2008 v kraji nižší u meruněk a třešní o 72,6 resp. 72,3 % a u slivoní a švestek o 58,9 %.
Jahod se v Ústeckém kraji vloni sklidilo 72 tun a bylo to nejméně od roku 2008. Meziročně se objem sklizně jahod snížil o 41,2 % (o 50 tun), což bylo zapříčiněno meziročním poklesem výnosu o 37,0 % (o 2,10 t/ha). V období 2008–2024 bylo nejvíce jahod v kraji sklizeno v roce 2014, a to 1 326 tun a zároveň byl i v tomto roce nejvyšší výnos, který dosáhl 7,16 t/ha. Od roku 2015 (s výjimkou roku 2019) objem sklizně jahod v kraji klesá, nejvíce se meziročně produkce jahod snížila v roce 2020 (75,0 %, tj. o 548 tun). Od roku 2020 se v kraji každoročně sklidilo méně než 200 tun a objem sklizně stále klesal.
Jak již bylo výše uvedeno, jedním z hlavním pěstovaných druhů zeleniny v Ústeckém kraji, jsou okurky nakládačky. Vloni se jich zde vypěstovalo 10 318 tun. V letech 2008 až 2012 se sklizené množství okurek nakládaček pohybovalo každoročně okolo 1 tis. tun nebo níže. Od roku 2013, kdy se objem sklizených nakládaček více než ztrojnásobil, jsme v kraji zaznamenávali každoroční nárůst objemu sklizně (vyjma let 2018 a 2020), a to až do roku 2022, kdy byla jejich sklizeň za sledované období nejvyšší (12 108 tun). V porovnání s rokem 2008 byla loňská sklizeň vyšší o 918,5 %. K nárůstu objemu sklizně okurek nakládaček přispěl také nárůst výnosů. V období 2008–2013 se jejich průměrný hektarový výnos pohyboval v rozmezí 7,87 až 41,53 t/ha, od roku 2014 byly každoročně zaznamenávány výnosy výrazně vyšší, a to od 73,88 do 99,4 t/ha (vyjma roku 2020, kdy se urodilo pouze 30,90 t/ha).
K výrazným nárůstům objemu sklizně došlo také v průběhu let 2008–2024 u česneku a rajčat. Sklizeň česneku meziročně rostla v období 2008 až 2020 (s výjimkou roku 2012 a 2016), od roku 2021 zaznamenáváme především meziroční pokles (s výjimkou roku 2023). Nejvíce česneku se zde sklidilo v roce 2020, a to 419 tun. V porovnání s rokem 2008 byla sklizeň česneku v Ústeckém kraji v roce 2024 vyšší o 1 258,0 % (o 272 tun). Výnosy česneku jsou z dlouhodobého pohledu spíše stabilní a pohybují se mezi 3 až 4 t/ha. Výjimkou byly ve sledovaném období roky 2012 a 2017, kdy bylo dosaženo výnosu nižšího, než činilo toto rozpětí, a to 1,80 resp. 2,78 t/ha. V roce 2021 bylo naproti tomu dosaženo nejvyššího výnosu 4,24 t/ha.
V případě rajčat byl nárůst objemu sklizně relativně nejvyšší. Zatímco v období 2008–2019 nepřesáhla roční sklizeň 76 tun, v roce 2020 se již v kraji sklidilo 349 tun a v roce 2021 dosáhla sklizeň rajčat 4 146 tun. Nejvíce se jich vypěstovalo v roce 2023, a to 5 943 tun. V roce 2024 se v Ústeckém kraji sklidilo 146krát více rajčat, než v roce 2008. Stejně jako v případě okurek nakládaček, i u rajčat se na vyšších sklizních podílel výrazný nárůst hektarového výnosu. Ten se v období 2008–2020 pohyboval v intervalu 18,05 až 48,42 t/ha. V roce 2021 již dosáhl 309,17 t/ha a dále meziročně rostl až do roku 2023, kdy se na jednom hektaru vypěstovalo 528,23 tun rajčat. V letech 2022 a 2024 bylo dosaženo výnosu 443,36 resp. 443,57 t/ha.
Rostoucí trend vykazuje také sklizeň mrkve, petržele kořenové a cibule, v porovnání s rokem 2008 byla však sklizeň cibule v roce 2024 nižší, a to o 3,2 % (o 78 t). Sklizeň mrkve se za stejné období zvýšila o 27,7 % (o 204 t) a v případě petržele kořenové o 29,8 % (o 58 t). Na nárůstu objemu sklizně mrkve a kořenové petržele se podílel její převážně rostoucí výnos, v případě cibule vykazoval hektarový výnos v období 2008 až 2024 mírně klesající trend.
Mezi zeleninu, jejíž objemy sklizní se v posledních letech snížily, patří zelí hlávkové, kedlubny, hrách zahradní, kapusta hlávková, celer bulvový a květák a brokolice (do roku 2010 květák od roku 2011 sledován květák společně s brokolicí). V porovnání s rokem 2008 poklesla do roku 2024 relativně nejvíce sklizeň kedluben, a to o 99,2 % (o 731 t) a květáku a brokolice, a to o 93,0 % (o 1 879 t). V případě kapusty hlávkové se za stejné období jednalo o pokles o 76,1 % (o 740 t), u celeru bulvového o 68,3 % (o 469 tun) a u zelí hlávkového o 28,0 % (o 2 447 t). Nejméně se z vyjmenovaných druhů zeleniny snížila sklizeň hrachu, a to o 9,7 % (o 51 t). V případě zelí hlávkového, hrachu zahradního a kedluben přispěly ke snížení objemu sklizně i hektarové výnosy těchto plodin, které ve sledovaném období vykázaly tendenci k poklesu. Výnosy květáku a brokolice, kapusty hlávkové a celeru bulvového naopak vykázaly trend opačný.
Objem sklizně ředkviček v kraji byl do roku 2016 spíše nižší, když se pohyboval mezi 2 až 17 tunami za rok. V roce 2017 jsme zaznamenali více jak dvaadvacetinásobný meziroční nárůst sklizně ředkviček, a to na hodnotu 395 tun. V následujících letech 2018 až 2022 se v kraji každoročně sklidilo mezi 337 až 456 tunami ředkviček ročně. V roce 2023 se v kraji sklidilo 753 tun ředkviček a v loňském roce to bylo 1 209 tun. V porovnání s rokem 2017, kdy byl meziročně zaznamenán výrazný nárůst sklizně, byla loňská sklizeň ředkviček v kraji vyšší o 206,5 %. Tento nárůst nebyl nijak výrazněji ovlivněn výnosem, který se za stejné období zvýšil jen o 1,0 %.
Údaje o sklizni řepy salátové, špenátu a paprik jsou dostupné od roku 2018. V jednotlivých letech 2018–2024 se v kraji sklidilo každoročně mezi 5 až 20 tunami paprik s výjimkou roku 2023, kdy sklizeň dosáhla objemu 39 tun. Zásluhu na tom měl především výrazně vyšší výnos ve výši 16,39 t/ha. V ostatních letech sledovaného období se výnos pohyboval nejčastěji v intervalu 4,86 až 8,39 t/ha, mimo tento interval byl v roce 2018, kdy dosáhl 12,03 t/ha.
Sklizeň řepy salátové dosáhla svého vrcholu v letech 2019 a 2020, kdy se v kraji urodilo 581 resp. 596 tun této zeleniny. V následujících letech docházelo převážně k poklesu objemu sklizně řepy salátové až do roku 2023, kdy se jí v kraji sklidilo jen 148 tun. Nejmenší sklizeň byla za sledované období zaznamenána v roce 2018 (145 tun). Výnosy řepy salátové se v letech 2019 až 2023 pohybovaly v intervalu 16,28 až 22,29 t/ha. V letech 2018 a 2024 byly výrazně nižší, a to 12,30 resp. 14,04 t/ha.
Špenátu se v kraji nejvíce urodilo v letech 2021 a 2022. V posledních dvou letech docházelo k meziročnímu poklesu sklizně špenátu, její objem však neklesl pod úroveň roku 2018, kdy se v kraji sklidilo nejméně za celé sledované období, a to 2 485 tun. Výnos špenátu vykázal klesající trend. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo v roce 2020 (18,25 t/ha), druhý nejvyšší byl v roce 2018 (15,89 t/ha). V letech 2021 až 2024 se průměrný výnos u špenátu pohyboval v intervalu 9,32 až 11,97 t/ha.
Kontakt:
Ing. Iva Princová
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
Tel.: 472 706 106
Mob.: 797 874 132
E-mail: iva.princova@csu.gov.cz