Sebevraždy

Údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o sebevraždách¹⁾, stejně jako o všech dalších příčinách smrti zemřelých, vycházejí z Listu o prohlídce zemřelého, který vyplňuje lékař provádějící prohlídku, resp. pitvu zemřelého²⁾.

ČSÚ má k dispozici údaje o počtu sebevražd na území dnešní České republiky od roku 1876. Některé roční údaje však působí nevěrohodně (roky 1917 a 1918, resp. 1915–1918) či nejsou úplné (1938–1945 hodnoty bez pohraničí).

Počet lidí, kteří spáchají sebevraždu, má od 70. let 20. století, i přes četné lokální výkyvy a krátkodobá období růstu, klesající trend. Prozatím nejnižší počet zemřelých sebevraždou, 1 191 osob, byl zaznamenán v roce 2019, poválečné maximum patří roku 1970 s 2 824 sebevraždami. V posledním desetiletí (2013–2022) počet zemřelých sebevraždou kulminoval na jeho počátku v roce 2013, kdy bylo zaznamenáno 1 577 těchto úmrtí, následný pokles byl přerušen v roce 2017 (meziroční zvýšení o 79 sebevražd), v letech 2019–2021 pozorujeme stagnaci kolem 1 200 sebevražd ročně a v posledním roce 2022 došlo k mírnému zvýšení na 1 302 dokonaných skutků.

Obr. 1.1 Sebevraždy v letech 1876–2022

Obdobně se v čase vyvíjel také počet sebevražd v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, tj. míra úmrtnosti na sebevraždy. V poválečném období byla nejvyšší na přelomu 60. a 70. let 20. století (28,8 na 100 tisíc obyvatel v roce 1970). Naopak nejnižší byla v roce 2019 (11,2 na 100 tisíc obyvatel); pod úrovní 12 sebevražd na 100 tisíc žijících osob se držela i v letech 2020–2021 a v roce 2022 vzrostla na hodnotu 12,1. Z hlediska rozložení všech příčin úmrtí nepředstavují sebevraždy nijak významnou skupinu, jejich podíl na úhrnu úmrtí nepřesáhl v dostupné historii 3 %, v poválečném období byl nejvyšší na přelomu 50. a 60. let (2,8 % v roce 1960) a poté s nepravidelnými výkyvy klesal až k minimu v letech 2020–2021 (podíl 0,9 %)³⁾. V roce 2022 zaujímaly sebevraždy 1,1 % všech úmrtí. Od počátku 60. let do poloviny 90. let 20. století se podíl sebevražd snižoval i v rámci skupiny tzv. vnějších příčin smrti, tj. nepřirozených úmrtí (které dále zahrnují např. nehody, otravy, utonutí, napadení či komplikace zdravotní péče). Historicky nejmenší byl v letech 1995–1996, kdy sebevražda byla způsobem úmrtí u 20 % zemřelých na vnější příčiny. V následujících letech se podíl sebevražd v rámci skupiny vnějších příčin opět zvyšoval, a to až na 28 % v letech 2012–2013, posléze měl však opět klesající tendenci, která se ale poslední tři roky zastavila, když v roce 2022 dosáhl podíl sebevražd na vnějších příčinách úmrtí 24 %, zatímco v roce 2019 byl 21 %⁴⁾.
 

Sebevraždy podle pohlaví a věku

Tendenci ukončit svůj život sami měli vždy výrazně vyšší muži než ženy. Počet sebevražd mužů byl po celou 2. polovinu 20. století minimálně dvojnásobný ve srovnání s počtem sebevražd žen. V druhé polovině devadesátých let se převaha mužů zvýšila na trojnásobek, od roku 2004 do roku 2016 každoročně přesahovala čtyřnásobek počtu žen (v letech 2009 a 2011 byla dokonce pětinásobná) a od roku 2017 kolem čtyřnásobku osciluje. V posledním pětiletém období 2018–2022 na jednu sebevraždu ženy připadlo 4,1 sebevražd mužů, když sebevraždou zemřelo v průměru ročně 1 011 mužů a jen 247 žen.

Tab. 1.1 Sebevraždy podle pohlaví v letech 1951–2022

Nejvyšší počty sebevražd páchali během 21. století čtyřicátníci a padesátníci. V posledním pětiletém období 2018–2022 se počtu sebevražd padesátníků vyrovnaly i počty ve věkových skupinách 65–69 let a 70–74 let, zvláště u mužů. Podíl sebevražd na úhrnu úmrtí má však jiný věkový profil než absolutní počty sebevražd – nejvyšší je mezi dvacátníky (případně mladšími třicátníky), když v období 2018–2022 podíl sebevražd na všech úmrtích dosáhl pro 20–24leté u mužů 26 %, u žen 18 % a pro 25–29leté 25 % u mužů a 15 % u žen. S rostoucím věkem poté zastoupení sebevrahů na všech zemřelých klesá a od přibližně 65 let u mužů a 60 let u žen už dosahuje nejvýše 1 % zemřelých osob.

Tab. 1.2 Sebevraždy podle pohlaví a věku v letech 2001–2005 a 2018–2022

*Poznámka: Podíl v průměrném roce pětiletého období.

Rozložení měr sebevražednosti podle věku, kdy jsou počty sebevražd v jednotlivých věkových skupinách vztaženy k počtu osob žijících ve stejných věkových skupinách, je jen částečně podobné rozložení absolutních počtů svévolného zabití se podle věku. V posledních pěti letech míra sebevražednosti nabývala lokálního maxima ve věkových skupinách 55–59 (muži) a 55–64 let (ženy) a po nižší intenzitě v následující pětileté věkové skupině její hodnoty spolu s věkem znovu narůstaly k nejvyšším mírám ve vysokých věkových skupinách. V maximu ve středním věku dosahovala míra úmrtnosti sebevraždou u mužů úrovně 25 a u žen 6 sebevražd na 100 tisíc mužů, resp. žen, ale například ve věku 80–84 let umíralo sebevraždou 49 mužů na 100 tisíc mužů a 8 žen na 100 tisíc žijících žen téhož věku. V období 2018–2022 se oproti předchozím pětiletkám 21. století průběh křivky sebevražednosti podle věku v neseniorských věkových skupinách vyhladil, respektive nárůst spolu s věkem byl pozvolnější a lokální vrchol pro padesátníky a následné nižší hodnoty u šedesátníků (u žen i sedmdesátnic) si byly výrazně bližší. Stejně jako celková sebevražednost měla v průběhu 21. století míra sebevražednosti klesající trend i ve většině věkových skupin.

Obr. 1.2 Míra sebevražednosti podle pohlaví a věku v letech 2001–2022

Převaha sebevražd mužů nad sebevraždami žen je dána vyšší sebevražedností mužů v porovnání s ženami ve všech věkových skupinách. Nejméně odlišná, přesto 2–4x vyšší (v období 2018–2022), byla míra úmrtnosti na sebevraždy mužů oproti míře žen mezi náctiletými, dvacátníky (dlouhodobě je u nich ale diference vyšší, průměrně 6x) a osobami středního věku (od 45 do 64 let). U mladších dospělých (ve věku 35–39 let) pak byla sebevražednost mužů ve srovnání s ženami téměř 6násobná a ve starších věkových skupinách od 70 let výše 6násobek přesáhla.
 

Sebevraždy podle způsobu provedení

Nejvíce lidí volí pro smrt vlastní rukou oběšení. U mužů tento způsob převažuje výrazněji než u žen: v období 2018–2022 se oběsilo 56 % všech sebevrahů-mužů (v minulých letech to bylo i více než 60 %), zatímco sebevražedkyň-žen jen 34 % (dříve okolo 40–45 %). Druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy bývá u mužů zastřelení (16 %), které je u žen evidováno naopak zřídka (1 %). U žen na druhé pozici dlouhodobě figurovalo otrávení (22 %, u mužů jen 6 % v letech 2018–2022), v období 2018–2022 však bylo odsunuto na třetí místo skokem z výše (24 %, muži 9 %). Skok z výše je u mužů na třetím místě již od období 2011–2015, když na této pozici vystřídal otrávení. Ve druhém desetiletí 21. století narostl význam i dalšího způsobu sebevraždy, a to skoku či lehnutí si před pohybující se předmět (v posledním pětiletém období podíl u žen 9 %, u mužů 6 %). Mechanismy sebevraždy preferované více u žen než mužů doplňuje kromě posledně třech jmenovaných ještě utopení (3 % vs. 1 %).

Obr. 1.3 Struktura sebevražd podle způsobu provedení a pohlaví v letech 2001–2022

Poznámka: Nejsou zahrnuta úmrtí s kódem Y870 Následky úmyslného sebepoškození, protože kód neumožňuje rozlišení jednotlivých způsobů provedení.

Struktura sebevražd podle způsobu provedení se v dílčích věkových skupinách tradičně mírně liší, stejně tak tomu bylo i v období 2018–2022. Zastoupení zastřelení, jakožto obecně druhého nejčastějšího způsobu svévolného ukončení života u mužů, tak například narůstá spolu s věkem: zatímco u 60letých či starších mužů-sebevrahů tvořilo 27 % událostí, u 40–59 letých to bylo 12 % a u mladých do 39 let pouze 7 %, takže v širší věkové skupině mužů do 39 let šlo až o čtvrtý nejfrekventovanější způsob sebevraždy. Naopak muži ve starším věku 60+ let méně často volí k ukončení života oběšení (ze 49 % oproti 61 % u mužů mladších 60 let). S věkem má na úhrnu sebevražd sestupný trend pro muže i ženy zastoupení skoku či lehnutí si před pohybující se předmět: ve věku do 39 let šlo o 10 % u mužů, resp. 14 % u žen, oproti 3 % resp. 5 % mezi 60letými a staršími. Otrávení bývá zase preferovanější u sebevrahů (hlavně mužů) ve středním věku (u mužů ve věkové skupině 40–59 let 8 % vs. 4 % mezi 60 a víceletými a 6 % mezi mladšími 40 let, u žen 23 % vs. 19 %  mezi mladšími 40 let a 22 % mezi 60 a víceletými). Ženy v seniorském věku pak mírně častěji než mladší volily skok z výše (27 % mezi 60letými a staršími, 21–22 % v mladších věkových skupinách do 40 let a 40–59 let) a sebevraždu za použití ostrého předmětu (7 % vs. 2–3 %). Mladší ženy do 40 let se více než ty starší uchylovaly k oběšení (39 % v porovnání s 33 % mezi 40 a víceletými ženami).

Tab. 1.3 Struktura sebevražd podle způsobu provedení, pohlaví a věku v letech 2018–2022

Poznámka: Nejsou zahrnuta úmrtí s kódem Y870 Následky úmyslného sebepoškození, protože kód neumožňuje rozlišení jednotlivých způsobů provedení

Sebevraždy podle měsíců v roce a dnů v týdnu

Podle zažitých pověr si lidé berou nejčastěji život o Vánocích (více si uvědomují svou osamělost) nebo na podzim (chmurná nálada). To ale čísla ČSÚ nedokazují. Naopak prosinec býval měsícem s nejmenším počtem sebevražd, i když v posledních třech letech 2020 až 2022 došlo k nejnižšímu počtu sebevražd v listopadu, prosinec byl druhý. Maximální počet zemřelých sebevraždou vykazují obvykle jarní měsíce a počátek léta. Tomuto sezónnímu uspořádání odpovídalo i poslední pětileté období 2018–2022 (s výjimkou umístění prosince jako měsíce s až druhým nejnižším počtem sebevražd), když nejvíce sebevražd bylo spácháno v březnu (průměrně 117, tj. 9 % ročního úhrnu) a červnu a červenci (114), nejméně pak v listopadu (průměrně 88, tj. 7 % ročního počtu) a prosinci (94).  

Měřeno hodnotou měsíčního indexu, který eliminuje vliv různého počtu dnů v měsíci a vypovídá o vztahu měsíčního počtu sebevražd k jejich počtu v průměrném měsíci daného roku, bylo za období 2018–2022 evidováno v měsících březen, červen a červenec 1,1krát více sebevražd než v průměrném měsíci a naopak nejnižší index byl za dané období v listopadu a prosinci (0,9). Sezónnost sebevražd ale není tak výrazná jako např. sezónnost některých respiračních onemocnění (index v posledních letech průměrně v rozmezí 1,5 až 0,8).

Sebevražednost se mění nejen podle měsíců, ale i podle dnů v týdnu. Relativně mírně více je sebevražd v pondělí (16 % v období 2018–2022) a méně ve dnech víkendu, zejména v sobotu (13 %). V průměru denně spáchají sebevraždu 3 (čtvrtek až neděle) až 4 osoby (pondělí až středa). Nejvyšší denní počet evidovaný během let 2018–2022 byl 10 (v pondělí 28. 5. 2018).

Podrobná data lze nalézt v publikacích Zemřelí podle zkráceného seznamu příčin smrti v ČR, krajích a okresech – 2013–2022, Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech – 2013 až 2022, Sebevraždy v České republice – 2011 až 2020 a v Demografických ročenkách ČR historických i aktuálních.

______________________________