Vývoj zahraničního obchodu - 3. čtvrtletí 2004

 

            Zahraniční obchod provázely v 1. až 3. čtvrtletí 2004¹ v porovnání se stejným obdobím 2003 změny, které souvisely především se vstupem České republiky do Evropské unie. Českým firmám se rozšířil  vnitřní trh a podstatně se změnily podmínky obchodování. Padly celní bariéry, byly odstraněny překážky při překročení hranic v rámci Evropské unie a snížily se transakční náklady. To se pozitivně projevilo ve výsledcích zahraničního obchodu. O tom svědčí dosažená tempa růstu vývozu i dovozu², meziroční zlepšení schodku obchodní bilance i posuny ve zbožové struktuře (zejména vývozu).

Vývoj zahraničního obchodu byl v 1. až 3. čtvrtletí 2004 ovlivňován:

- faktory , které působí na zahraniční obchod s různou intenzitou již dlouhodobě . Mezi ně patří např.:

• vývozní a dovozní ceny. Do vývoje cen zahraničního obchodu se spolu se změnami kurzu CZK vůči EUR a USD v 1. až 3. čtvrtletí 2004 promítl pohyb cen na světovém trhu³, především pak průmyslových surovin (např. světové ceny ropy Brent meziročně vzrostly o 26,6% - maximální výše dosahovaly v září, kdy byly meziročně vyšší o 59,3 % a světové ceny kovů se meziročně zvýšily o 32,7 %), ale i řady potravin (např. značně meziročně vzrostly světové ceny rostlinných olejů, rýže kukuřice a pšenice) a dřeva. V lednu až srpnu 2004 proti stejnému období 2003 vývozní ceny rostly v porovnání s dovozními cenami⁴ rychleji (v průměru o 3,6 % a o 1,4 %), směnné relace dosáhly tak meziročního indexu 102,2 a pozitivně působily na rozsah schodku zahraničního obchodu v běžných cenách;
• devizový kurz CZK vůči EUR a USD. V porovnání s lednem až zářím 2003 CZK oslabila v relaci k EUR o 1,2 % a ve stejném období posílila vůči USD o 9,0 %. Silnější CZK ve vztahu k USD poněkud zlevňovala dovozy v USD (především tlumila růst dovozních cen ropy a zemního plynu a průmyslového spotřebního zboží), slabší CZK vůči EUR zvýhodňovala vývozy v EUR;
• příliv přímých zahraničních investic (PZI) v uplynulých letech. Právě odvětví zpracovatelského průmyslu, do nichž směřoval v předchozím období významný objem PZI (dopravní prostředky, díly a příslušenství motorových vozidel, kovové výrobky, telekomunikační zařízení, spotřební elektronika a výpočetní technika), přinášejí v současné době vývozní efekt. Příliv PZI do České republiky pokračoval (i když v menším rozsahu) i v průběhu roku 2004 a za leden až srpen 2004 dosáhl 82,1 mld. CZK⁵. Rozhodující část těchto investic realizovaly investoři z EU25 (Nizozemska, Slovenska, Rakouska a Kypru) a ze Spojených států a Japonska;
• pokračující růst průmyslové výroby a tržeb z průmyslové činnosti především u podniků se zahraniční kapitálovou účastí;
• domácí spotřebitelská poptávka, která v porovnání s předchozím obdobím rostla pomaleji. O tom svědčí vývoj maloobchodních tržeb, které za leden až srpen 2004 vzrostly proti stejnému období 2003 reálně o 1,9 %. Pokračoval růst domácí investiční poptávky. Investice směřovaly především do nových strojů a zařízení a do modernizace vybavení stávajících provozoven, aby splnily normy požadované EU;
• mírné oživení růstu světové i evropské ekonomiky, které ovlivnilo zvýšení objemu zakázek pro průmysl ze zahraničí;

- a novými faktory , které souvisely s již zmíněným vstupem České republiky do Evropské unie a na zahraniční obchod působily buď jednorázově nebo vedly k trvalým změnám v zahraničním obchodu. Z nich lze zmínit např.:    

• změnu celních sazeb, což souvisí s tím, že Česká republika se stala součástí celního prostoru Evropské unie. Byla proto odstraněna cla vůči státům EU a naopak aplikována jiná cla vůči třetím státům;
• preferenční dohody (o celní unii nebo o volném obchodu), které uzavřela EU s větším počtem států a tím si zajistila výhodnější podmínky pro obchodování, které samozřejmě využívá po vstupu do EU i Česká republika. Na druhé straně však pozbyla platnost řada dohod, které měla ČR uzavřeny s některými státy v uplynulém období. Tyto skutečnosti do jisté míry působily na změny v teritoriálním zaměření zahraničního obchodu ČR po vstupu do Evropské unie.

            Vývoj zahraničního obchodu byl v 1. až 3. čtvrtletí charakterizován:

- vysokými tempy růstu vývozu i dovozu, která byla příznačná (vyjma ledna 2004) pro všechny ostatní měsíce 1. až 3. čtvrtletí 2004 a znamenala dosažení rekordní hodnoty obratu zahraničního obchodu od vzniku České republiky. V porovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2003 vzrostl vývoz o 22,7 % (228,6 mld. Kč) a dovoz o 19,9 % (207,3 mld. Kč). Obrat zahraničního obchodu se tak zvýšil o 21,3 % (435,9 mld. Kč) a činil 2 483,8 mld. Kč. V uvedeném období dosáhl

. vývoz 1 234,5 mld. Kč a na celkovém růstu obratu zahraničního obchodu se podílel 52,4 %. Při vyjádření v EUR meziročně vývoz vzrostl o 21,3 % a v USD o 33,6 %. Pro všechny hlavní teritoriální oblasti⁶ (kromě ostatních států⁷) byl zřejmý nadprůměrný relativní růst vývozu. Na meziročním přírůstku celkového vývozu se podílelo téměř 87 % zvýšení vývozu do EU25 (o 22,9 %, tj. o 198,7 mld. Kč). Tyto státy se na celkovém vývozu podílely 86,4 % (86,3 % v 1. až 3. čtvrtletí 2003). Nejen vyšší vývoz do Německa (o 89,5 mld. Kč) ovlivnil navýšení vývozu do EU25. Příznivý vývoj vývozu se projevil i u vývozu do dalších států EU25, zejména pak na Slovensko, do Polska, Nizozemska, Itálie, Maďarska, Belgie a Rakouska (meziroční zvýšení vývozu představovalo u těchto států celkově 85,4 mld. Kč). Vyšší dynamika byla zřejmá u vývozu do rozvojových ekonomik (meziroční růst o 27,7 %) a Společenství nezávislých států (meziroční zvýšení o 41,1 %); na tato dvě teritoriální uskupení bylo však orientováno pouze 5,3 % z celkového vývozu;

. dovoz 1 249,3 mld. Kč a k celkovému růstu obratu zahraničního obchodu přispěl 47,6%. Při vyjádření v EUR se meziročně zvýšil dovoz o 18,5 % a v USD o 30,4 %. Nadprůměrný relativní růst dovozu byl příznačný pro dovoz z EU25 (o 21,1 %), z evropských tranzitivních ekonomik (o 34,0 %) a z ostatních států  (o 28,7 %). Podprůměrný relativní růst (o 13,2 %) byl charakteristický pro dovoz ze SNS, k nevýznamnému zvýšení (o 1,5 %) došlo u dovozu z rozvojových ekonomik. Převažující část dovozu (72,4 % proti 71,7 % v 1. až 3. čtvrtletí 2003) byla realizována dovozem z EU25. Z celkového meziročního navýšení dovozu z těchto států o 157,3 mld. Kč připadlo 60,2 mld. Kč na zvýšení dovozu z Německa a 56,1 mld. Kč na přírůstek dovozu z dalších států EU25 (Slovenska, Itálie, Nizozemska, Polska a Spojeného království). Pokračoval trend vysokého růstu dovozu z Číny (meziroční zvýšení o 14,9 mld. Kč) a z Japonska (meziroční navýšení o 16,8 mld. Kč);

-snížením schodku zahraničního obchodu , ve kterém se projevil předstih tempa růstu vývozu před tempem růstu dovozu o 2,8 p.b.. Dovoz stále převažoval nad vývozem, rozdíl se však postupně snižoval (krytí dovozu vývozem činilo 98,8 % proti 96,5 % v 1. až 3. čtvrtletí 2003). Záporné saldo zahraničního obchodu 14,8 mld. Kč bylo meziročně nižší o 21,3 mld. Kč. V jednotlivých čtvrtletích 2004 se však obchodní bilance vyvíjela diferencovaně, tj. v 1. čtvrtletí byla aktivní 0,6 mld. Kč, ve 2. čtvrtletí pasivní 11,3 mld. Kč a ve 3. čtvrtletí pasivní 4,1 mld. Kč. Z teritoriálního pohledu se saldo zahraničního obchodu zlepšilo u všech hlavních teritoriálních oblastí až na ostatní státy. Pasivum obchodní bilance s ostatními státydosáhlo 60,8 mld. Kč a meziročně se zhoršilo o 14,8 mld. Kč. V obchodu s rozvojovými ekonomikami schodek zahraničního obchodu činil 39,6 mld. Kč a byl meziročně nižší o 7,0 mld. Kč a v relaci ke Společenství nezávislých států (42,9 mld. Kč) zůstal téměř na úrovni 1. až 3. čtvrtletí 2003. Aktivum vzrostlo u obchodní bilance s evropskými tranzitivními ekonomikami o 3,3 mld. Kč (činilo 18,1 mld. Kč). Největší zlepšení obchodní bilance se koncentrovalo na EU25. Kladné saldo zahraničního obchodu s těmito státy dosáhlo 162,9 mld. Kč a bylo meziročně vyšší o 41,4 mld. Kč. Právě toto zvýšení se výrazně projevilo ve zlepšení celkového schodku zahraničního obchodu. Značný podíl mělo především navýšení aktiva obchodu s Německem (o 29,2 mld. Kč) a s dalšími státy EU25 (Slovenskem, Belgií, Maďarskem, Nizozemskem a Rakouskem, tj. celkově o 31,1 mld. Kč); meziročně se prohloubil schodek obchodní bilance s Polskem, zhoršilo se aktivum se Spojeným královstvím. Z jednotlivých států vykázal největší pasivum zahraniční obchod s Čínou (59,8 mld. Kč), Japonskem (36,1 mld. Kč) a s Ruskem (34,6 mld. Kč);
- pohyby ve zbožové struktuře ,které se projevily u:

• strojů a dopravních prostředků posílením pozice na celkovém vývozu (ze 49,9 % na 50,9 %), které bylo ovlivněno nadprůměrným růstem jejich vývozu (25,1 %). Ten určoval dynamiku celkového vývozu, neboť kromě chemikálií a příbuzných výrobků zaznamenaly všechny ostatní třídy SITC podprůměrný růst. Právě ve vývozu strojírenských výrobků se prosazovaly výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Dovoz strojů a dopravních prostředků zaznamenal sice podprůměrný relativní růst a tím i pokles podílu na celkovém dovozu (ze 42,2 % na 40,8 %), jeho absolutní růst však patřil k nejvyšším. Vývoj zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky vedl k meziročnímu navýšení kladného salda o 56,1 mld. Kč, které kompenzovalo zhoršení bilancí u všech ostatních tříd SITC;
• polotovarů a materiálů v meziročním snížení aktivního salda z 22,5 mld. Kč na 9,9 mld. Kč;
• průmyslového spotřebního zboží v meziročně nižším kladném saldu o 2,5 mld. Kč;
• chemikálií a příbuzných výrobků v prohloubení schodku zahraničního obchodu (z 62,2 mld. Kč na 69,6 mld. Kč), který byl ze všech tříd SITC nejvyšší;
• surových materiálů nepoživatelných a minerálních paliv v navýšení pasiva z 52,1 mld. Kč na 60,6 mld. Kč, které bylo pod silným vlivem růstu dovozních cen minerálních paliv a maziv, jenž zůstává rizikovým faktorem pro bilanci zahraničního obchodu;
• zemědělských a potravinářských  surovin a výrobků v meziročním zvýšení pasivního salda z 15,8 mld. Kč na 19,0 mld. Kč.

---

¹Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2003 jsou definitivní podle uzávěrky k 27. srpnu 2004, údaje za rok 2004 jsou za leden až červen zpřesněné podle uzávěrky k 27. srpnu 2004, za červenec předběžné podle uzávěrky k 27. srpnu 2004, za srpen předběžné podle uzávěrky k 29. září 2004 a za září předběžné podle uzávěrky k 29. říjnu 2004.

²Tato dynamika je příznivá i v porovnání s vývojem zahraničního obchodu EU25, což dokumentují údaje Eurostatu z 21. října 2004 o celkovém zahraničním obchodu EU25, které jsou zatím k dispozici za leden až červenec 2004. V tomto období vzrostl (na bázi EUR) meziročně v průměru vývoz EU25 o 7,4 % a dovoz EU25 o 6,3%. Vývoz 10 států, které se staly členy EU od 1. května 2004, byl meziročně v průměru vyšší přibližně o 19 % a dovoz těchto států o více než 17 %.

³Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány s měsíčním zpožděním za údaji o zahraničního obchodu ČR.

⁴Index světových cen průmyslových surovin a potravin ČSÚ činil v 1. až 3. čtvrtletí 2004 proti stejnému období 2003 v průměru 114,5.

⁵Podle předběžných údajů ČNB z měsíční platební bilance za srpen 2004 zpracované podle metodiky ECB.

⁶Rozšířením EU15 na EU25 došlo od 1. května 2004 k přesunu členských států mezi jednotlivými teritoriálními uskupeními. Údaje za stejné období 2003 (ale i předchozích let) jsou proto u jednotlivých uskupení přepočteny na členskou základnu platnou po vstupu České republiky do Evropské unie, čímž je zachována  jejich srovnatelnost.  

⁷Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam.