Vývoj zahraničního obchodu - 2. čtvrtletí 2006
Datum vydání: 08. 08. 2006
Kód: e-6031-06
Vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2006
V zahraničním obchodu 1 byl v 1. pololetí 2006 přerušen trend předstihu růstu vývozu před růstem dovozu, který přetrvával (podle údajů za celá pololetí) od 2. pololetí 2001.
V 1. pololetí 2006 v porovnání s 1. pololetím 2005:
- růst vývozu zaostával o 0,9 p.b. za růstem dovozu. V porovnání s 1. pololetím 2005 tempo růstu vývozu i dovozu zrychlilo. Dynamika vývozu i dovozu byla vysoká a dosáhla dvouciferných hodnot – vývoz 12,9 % a dovoz 13,8 %. Přírůstky byly ovlivněny především vývojem v 1. čtvrtletí, kdy meziročně vzrostl vývoz o 17,5 % a dovoz o 18,2 %, ve 2. čtvrtletí byl meziročně vyšší vývoz o 8,7 % a dovoz o 9,8 %. Obrat zahraničního obchodu se zvýšil o 13,3 %, tj. o 237,2 mld. Kč a činil 2 019,8 mld. Kč; na jeho navýšení se vývoz, který vzrostl o 117,2 mld. Kč, podílel 49,4 %, vliv dovozu, jenž byl vyšší o 120,0 mld. Kč, činil 50,6 %. Vlivem posílení CZK k EUR rostl zejména v EUR vývoz i dovoz rychleji (o 19,1 % a o 20,1 %), mírné posílení CZK k USD vedlo v USD k růstu vývozu o 14,1 % a dovozu o 15,1 %;
Příznivější vývoj provázel zahraniční obchod České republiky v porovnání s jeho vývojem ve státech EU25 jako celku, ve srovnání s novými členskými státy EU byla dynamika zahraničního obchodu České republiky obdobná. Údaje Eurostatu z 19. července 2006, které jsou zatím k dispozici za leden až duben 2006, ukazují, že v tomto období vzrostl na bázi EUR meziročně v průměru vývoz EU25 o 13,1% (EU15 o 12,5 %) a dovoz EU25 o 14,5 % (EU15 o 14,1 %). Vývoz 10 států, které se staly členy EU v roce 2004, byl v průměru meziročně vyšší o 19,9 % a dovoz těchto států v průměru meziročně vzrostl o 19,4 %. V uvedeném období se zvýšil podíl těchto států na celkovém vývozu EU25 na 8,0 % ze 7,5 % ve stejném období 2005 a na celkovém dovozu EU25 jejich podíl dosáhl 8,5 % (8,2 % ve stejném období 2005). Obchodní bilance EU25 skončila v lednu až dubnu 2006 schodkem 21,9 mld. EUR (v tom u EU15 pasivem 13,3 mld. EUR a u 10 nových členských států deficitem 8,6 mld. EUR. Česká republika jako jediná z nových členských států EU vykázala v uvedeném období kladnou bilanci zahraničního obchodu.
- kladné saldo zahraničního obchodu bylo nižší o 2,8 mld. Kč (krytí dovozu vývozem kleslo ze 104,3 % na 103,5 %). Obchodní bilance, která byla ve všech měsících 1. pololetí 2006 aktivní, skončila přebytkem 35,1 mld. Kč. Teritoriálně se zhoršila v relaci k ostatním státům 2 , SNS 3 a rozvojovým ekonomikám a ve zbožové struktuře u všech tříd SITC vyjma strojů a dopravních prostředků, u kterých přebytek obchodu meziročně vzrostl. Výrazně se prohloubil schodek obchodu s minerálními palivy, mazivy a příbuznými materiály;
- v teritoriální struktuře oslabila pozice států EU25 na celkovém vývozu i dovozu. Tyto státy přesto hrály s podílem 83,8 % na celkovém vývozu a 70,3 % na celkovém dovozu klíčovou úlohu v zahraničním obchodu ČR. Příznivým jevem bylo zvýšení zastoupení SNS, evropských tranzitivních ekonomik a vyspělých tržních ekonomik mimo E25 4 na celkovém vývozu. V dovozní orientaci pokleslo zastoupení rozvojových ekonomik a vyspělých tržních ekonomik mimo EU25, významněji posílila pozice SNS, ostatních států a poněkud i evropských tranzitivních ekonomik;
- ve zbožové skladbě byl zřejmý růst (i když značně rozdílný) vývozu i dovozu u všech tříd SITC. Vysoce nadprůměrný přírůstek (který určoval dynamiku celkového vývozu) zaznamenal pouze vývoz strojů a dopravních prostředků, čímž se současně posílila jeho pozice na celkovém vývozu z 50,1 % na 52,9 %. Růst vývozu vytvořil meziročně vyšší přebytek obchodu s těmito výrobky o 34,4 mld. Kč. Zbývající třídy SITC provázel podprůměrný růst, který se projevil ve snížení jejich podílu na celkovém vývozu. Dovoz se nadprůměrně zvýšil u minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů a u strojů a dopravních prostředků. Tyto třídy SITC posílily pozici na celkovém dovozu na úkor všech ostatních tříd SITC. Do minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů se koncentroval největší schodek zahraničního obchodu (71,9 mld. Kč), druhým nejvyšším (43,8 mld. Kč) zůstalo záporné saldo zahraničního obchodu s chemikáliemi a příbuznými výrobky.
Na vývoj zahraničního obchodu, resp. obchodní bilanci působily v 1. pololetí 2006 pozitivní i negativní vlivy.
K pozitivním vlivům lze především zařadit:
- pokračující růst průmyslové produkce. Za leden až květen 2006 dosáhl index průmyslové produkce 112,3, z toho ve zpracovatelském průmyslu 113,6. Největší meziroční zvýšení zaznamenala výroba dopravních prostředků a zařízení následovaná výrobou elektrických a optických přístrojů. Růst produkce ve zpracovatelském průmyslu měl rozhodující podíl na meziročním zvýšení celkového vývozu. Vývoz odvětví zpracovatelského průmyslu 5 v 1. pololetí 2006 dosáhl 991,2 mld. Kč, meziročně vzrostl o 113,2 mld. Kč a na meziročním navýšení celkového vývozu se podílel 96,6 %.
Nejvýznamnější položkou vývozu zpracovatelského průmyslu byla silniční vozidla (SITC 78 ) s meziročním růstem vývozu o 23,6 %. Vývoz silničních vozidel se v 1. pololetí 2006 podílel na celkovém vývozu 18,4 % (16,8 % v 1. pololetí 2005) a z toho vývoz osobních automobilů (SITC 781) 9,8 % (8,4 %) a vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel (SITC 784) 7,3 % (7,2 %). Na navýšení celkového vývozu představovalo zvýšení vývozu osobních automobilů téměř 21 % a dílů a příslušenství motorových vozidel necelých 8 %. Přebytek bilance zahraničního obchodu s osobními automobily vzrostl z 54,0 mld. Kč v 1. pololetí 2005 na 78,1 mld. Kč v 1. pololetí 2006 a s díly a příslušenstvím motorových vozidel ve stejném období z 28,3 mld. Kč na 29,5 mld. Kč. Z významných strojírenských položek zaznamenal vysoký růst (43,7 %) i vývoz výpočetní techniky (SITC 75), který vedl ke zlepšení kladného salda u těchto výrobků o 5,6 mld. Kč;
- zrychlení ekonomického růstu ve světě a zejména ve státech EU. Podle druhého odhadu Eurostatu z 12. července 2006 vzrostl v 1. čtvrtletí 2006 meziročně HDP eurozóny o 2,0 % a EU25 o 2,2 % (v 1. čtvrtletí 2005 o 1,7 % a 1,9 %). U hlavních obchodních partnerů EU – Spojených států a Japonska se v 1. čtvrtletí 2006 meziročně zvýšil HDP o 3,7 % a 3,5 %.
Negativní dopad měly zejména:
- nepříznivé směnné relace. 6 Vývozní ceny klesly v lednu až květnu 2006 proti lednu až květnu 2005 o 2,1 % a dovozní ceny byly ve stejném období vyšší o 2,3 % 7 . Pohyb cen zahraničního obchodu byl ovlivněn hlavně vývojem cen na světovém trhu a posílením CZK k EUR i k USD. V lednu až červnu 2006 proti stejnému období 2005 CZK posílila k EUR v průměru o 5,5 % a k USD v průměru o 1,0 %. Světové ceny průmyslových surovin a potravin vzrostly v úhrnu o 34,6 %, 8 jejich růst byl pod silným vlivem růstu cen ropy a zemního plynu, které se meziročně zvýšily celkově o 36,5 %. Právě vyšší ceny ropy a zemního plynu měly záporný vliv na obchodní bilanci a výrazně snížily dosažený přebytek. V 1. pololetí 2006 činil deficit bilance zahraničního obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály 51,2 mld. Kč a byl meziročně o 14,5 mld. Kč vyšší, a s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným 33,6 mld. Kč, který meziročně vzrostl o 9,8 mld. Kč. Na navýšení pasivního salda obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály měl převažující vliv (téměř 9/10) růst cen. Zvýšení schodku obchodu s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným bylo vyvoláno výhradně růstem cen;
- pokračující (i když z různých příčin) nárůst již tak vysokého deficitu zahraničního obchodu s Čínou (z 35,9 mld. Kč na 48,4 mld. Kč) a s Ruskem (z 32,7 mld. Kč na 44,8 mld. Kč).
Podrobnější pohled na vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2006 ukazuje, že:
- vývoz vzrostl do všech hlavních teritoriálních oblastí. Nadprůměrná dynamika byla zřejmá (kromě vývozu do států EU25 a rozvojových ekonomik) u vývozu do SNS, evropských tranzitivních ekonomik, ostatních států a vyspělých tržních ekonomik mimo EU25. Převažující část absolutního zvýšení celkového vývozu (76,1 %) byla (i když při podprůměrném růstu) realizována navýšením vývozu do států EU25 o 89,3 mld. Kč. Příznivý vývoj provázel i vývoz do vyspělých tržních ekonomik mimo EU25 (zejména do Švýcarska, Norska, Japonska a Kanady). Do růstu vývozu do států EU25 se promítla rozdílná dynamika vývozu do jednotlivých států. Pro převažující počet států byl příznačný nadprůměrný růst vývozu (např. do Nizozemska, Francie, Belgie, Maďarska, Itálie, Polska, Švédska, Španělska a Spojeného království), mírnější dynamika provázela vývoz na Slovensko a zejména do Německa (dosažený absolutní růst 15,9 mld. Kč patřil ale k nejvyšším), pokles pokračoval u vývozu do Rakouska. Z vývozu do dalších států lze uvést růst na Ukrajinu, do Ruska, Rumunska a Hongkongu;
- dovoz se zvýšil ze všech hlavních teritoriálních oblastí. Nadprůměrný přírůstek provázel hlavně dovoz z ostatních států, SNS a evropských tranzitivních ekonomik, dovoz ze států EU25, z vyspělých tržních ekonomik mimo EU25 a zejména z rozvojových ekonomik byl podprůměrný. Dynamika dovozu ze států EU25 byla sice mírnější a u jednotlivých států EU25 značně rozdílná, absolutní růst dovozu o 73,1 mld. Kč představoval však téměř 61 % nárůstu celkového dovozu. Vysoce nadprůměrný růst vykázal zejména dovoz z Polska, dále pak z Francie, Nizozemska, Maďarska, Slovenska a Spojeného království, podprůměrný růst byl zřejmý např. u dovozu z Německa, Itálie, Rakouska, pokles provázel dovoz ze Švédska. U dovozu z dalších států lze zmínit především růst z Číny, Ruska, Norska, Rumunska, Japonska a Tchaj-wanu a pokles ze Spojených států;
- saldo zahraničního obchodu rezultovalo z přebytku obchodní bilance se státy EU25 (163,3 mld. Kč) a s evropskými tranzitivními ekonomikami (17,5 mld. Kč), z deficitu zahraničního obchodu s vyspělými tržními ekonomikami mimo EU25 (27,1 mld. Kč), rozvojovými ekonomikami (17,0 mld. Kč), SNS (51,8 mld. Kč) a ostatními státy (49,3 mld. Kč).
Aktivum bylo meziročně vyšší se státy EU25 o 16,2 mld. Kč a s evropskými tranzitivními ekonomikami o 3,6 mld. Kč. Prohloubení schodku obchodu s rozvojovými ekonomikami činilo pouze 0,8 mld. Kč, se SNS 12,5 mld. Kč a s ostatními státy 12,6 mld. Kč. K navýšení došlo zejména u aktiva s Francií, Belgií a Spojeným královstvím, přechodem z pasiva do aktiva nastalo zlepšení bilance se Švédskem a Itálií a naopak přechodem z aktiva do pasiva se výrazně zhoršila bilance s Polskem. Přebytek se snížil v obchodu se Slovenskem, Rakouskem a Německem, se kterým však dosažené aktivum činilo 44,0 mld. Kč. Z dalších států skončil vysokým (jak již bylo uvedeno) a meziročně vyšším schodkem zahraniční obchod s Ruskem a Čínou, prohloubil se i deficit s Japonskem a Tchaj-wanem, zlepšila se bilance se Spojenými státy a Ukrajinou.
Pohyby ve zbožové struktuře zahraničního obchodu se v 1. pololetí 2006 proti stejnému období 2005 projevily u:
- strojů a dopravních prostředků vysoce nadprůměrným růstem vývozu a tím zvýšením jejich podílu na celkovém vývozu. Vyšší vývoz o 88,1 mld. Kč představoval 75,1 % nárůstu celkového vývozu. Dovoz strojů a dopravních prostředků zaznamenal druhý nejvyšší relativní růst, největší absolutní nárůst (o 53,7 mld. Kč) ze všech tříd SITC a posílení pozice na celkovém dovozu z 39,4 % na 40,1 %. Přebytek zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhl 146,3 mld. Kč a meziročně vzrostl o 34,4 mld. Kč. K navýšení aktivního salda přispěl především vývoz silničních vozidel a výpočetní techniky. U silničních vozidel vzrostl přebytek o 26,2 mld. Kč a u kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat o 5,6 mld. Kč. Zlepšila se bilance obchodu s ostatními dopravními a přepravními prostředky (přechod z pasiva 3,9 mld. Kč do aktiva 1,2 mld. Kč);
- polotovarů a materiálů podprůměrnou dynamikou zejména vývozu, ale i dovozu a tím snížením jejich pozice na celkovém vývozu (z 22,6 % na 21,2 %) i celkovém dovozu (z 21,3 % na 20,6 %). Kladné saldo zahraničního obchodu s uvedenými výrobky se meziročně snížilo (z 20,0 mld. Kč na 13,2 mld. Kč). Na jeho pokles působil především růst schodku obchodu s neželeznými kovy (z 13,4 mld. Kč na 20,6 mld. Kč);
- průmyslového spotřebního zboží a zboží j.n. mírným poklesem přebytku (z 10,0 mld. Kč na 9,3 mld. Kč) v důsledku nižšího přírůstku vývozu proti růstu dovozu. Téměř o 1 mld. Kč se snížilo aktivum obchodu s nábytkem a jeho díly a o 1,7 mld. Kč se prohloubil deficit obchodu s oděvními výrobky a doplňky ;
- chemikálií a příbuzných výrobků podprůměrnou dynamikou vývozu i dovozu. Deficit zahraničního obchodu s těmito výrobky se zvýšil o 2,2 mld. Kč. Největší pasivum se nadále koncentrovalo do léčiv a farmaceutických výrobků (16,4 mld. Kč), meziročně bylo však o 0,7 mld. Kč nižší. U obchodu s plastickými hmotami v neprvotních formách vzrostl schodek z 5,9 mld. Kč na 7,2 mld. Kč;
- surovin nepoživatelných a minerálních paliv nejvyšším tempem růstu dovozu ze všech tříd SITC a mírnějším růstem vývozu. Tento vývoj, který byl pod silným tlakem vysokých cen minerálních paliv, vedl k meziročnímu navýšení deficitu obchodu u této skupiny výrobků o 24,8 mld. Kč;
- zemědělských a potravinářských surovin a výrobků nejnižším relativním i absolutním růstem vývozu ze všech tříd SITC. Vyšší tempo růstu dovozu oproti tempu růstu vývozu se promítlo do zhoršení pasivního salda (z 12,9 mld. Kč na 15,6 mld. Kč).
Třídy SITC, rev. 3 | Třídy SITC, rev. 3 | ||
0+1+4 | zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky | 6 | polotovary a materiály |
2+3 | suroviny nepoživatelné a minerální paliva | 7 | stroje a dopravní prostředky |
5 | chemikálie a příbuzné výrobky | 8+9 | průmyslové spotřební zboží a zboží j.n. |
1 Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2005 jsou zpřesněné podle uzávěrky k 30. květnu 2006, údaje za rok 2006 jsou za leden až březen zpřesněné podle uzávěrky k 30. květnu 2006, za duben předběžné podle uzávěrky k 30. květnu 2006, za květen předběžné podle uzávěrky k 28.červnu 2006 a za červen předběžné podle uzávěrky k 1. srpnu 2006.
2 Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.
3 Společenství nezávislých států.
4 Státy ESVO a ostatní vyspělé tržní ekonomiky (převážně mimoevropské).
5 Položky SKP15 až SKP36.
6 Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány se zpožděním za údaji o zahraničním obchodu ČR.
7 V uvedeném období byl ve stálých cenách vývoz vyšší o 16,1 % a dovoz o 13,9 %.
8 Viz Indexy světových cen průmyslových surovin a potravin za červen 2006, ČSÚ, červenec 2006.