Vybrané dopady hospodářského zpomalení na regionální trhy práce v ČR - 1. čtvrtletí 2006 - 2. čtvrtletí 2009

 
 
Úvod
 
Situace na regionálním trhu práce je vždy ovlivňována jak vnitřními, tak vnějšími podmínkami. Mezi ty vnější patří v první řadě celkový hospodářský vývoj dané země. Mezi vnitřní podmínky se počítají na straně nabídky práce její kvalitativní (např. vzdělanost a zdraví populace, věková struktura, délka doby v nezaměstnanosti, schopnost mobility) a kvantitativní charakteristiky (počet nezaměstnaných). Na straně poptávky po práci je to pak z kvalitativního pohledu charakteristika neobsazených pracovních míst (např. kvalifikační a jiné požadavky na zaměstnance) a kvantitativního pohledu počet volných pracovních míst. Ve vzájemném vztahu nabídky a poptávky po práci pak hraje roli prostorový, kvalifikační a strukturální (odvětvový) soulad. Pro celkovou charakteristiku trhu práce je velice důležitá také míra koncentrace trhu práce především na straně poptávky po práci. Pokud se jedná pouze o několik dominantních firem nebo či pouze několik odvětví, může být regionální trh práce výrazně citlivější na útlum výroby daného odvětví. Při proměnlivosti vývoje ekonomiky je pak velmi důležité, jak pružně a rychle se trhy práce v jednotlivých krajích dokáží přizpůsobit novým podmínkám.
 
V souvislosti se zpomalením hospodářské výkonnosti české ekonomiky se nabízí zhodnocení či analýza jeho prozatímních dopadů v detailnějším rozlišení na územně-samosprávné celky. Oslabení tempa růstu ekonomiky přineslo do jednotlivých krajů problémy, které se vyznačovaly různou intenzitou. Tato analýza si klade za cíl zmapovat prozatímní efekty současné hospodářské recese na regionální trhy práce. ¹ Děje se tak zejména komparací vývoje jednotlivých krajů v čase. Studie se zabývá pouze časovým rozmezím od 1. čtvrtletí roku 2006 do 2. čtvrtletí roku 2009. V tomto období se odehrály nejvýraznější změny ve vývoji HDP ve smyslu jeho přírůstků a úbytků od vzniku ČR. Za počátek časové řady byl zvolen rok 2006, jelikož se ještě nacházel v období hospodářské prosperity obecně doprovázeném růstem výroby, tvorbou nových pracovních míst a snižováním nezaměstnanosti. V polovině roku 2007 pak již došlo k obratu vývoje a tempa růstu HDP se postupně redukovala až do meziročních poklesů.
 
 
Ukazatele nabídkové strany
 
Vývoj regionálních trhů práce v ČR je značně specifický, jelikož se trhy práce výrazně odlišují mírou prostorového a strukturálního nesouladu mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Důvodem jsou především diferencované kvalitativní charakteristiky obou „částí“ trhů práce, například nároky kladené na pracovní sílu v jednotlivých krajích se odlišují v závislosti na struktuře ekonomiky daného kraje. Kvalitativní rozdíly poptávky a nabídky pak také zakládají rozdíly v pružnosti a rychlosti reakce na nejrůznější (zejména) vnější šoky. Proto také dochází k tomu, že se mezi kraji vyskytují významné diskrepance v kvantitativních charakteristikách trhů práce – počtu zaměstnaných, nezaměstnaných, volných pracovních míst aj.
 
Nejdříve je vhodné ve stručnosti popsat cyklický vývoj české ekonomiky, jelikož v návaznosti na něj se měnily i fundamenty regionálních trhů práce. Česká ekonomika se nacházela s menšími odchylkami od trendu v rostoucí fázi hospodářského cyklu od 4. čtvrtletí roku 2002. Vrcholu hospodářského cyklu bylo na základě sezónně očištěných údajů o meziročním růstu reálného hrubého domácího produktu dosaženo v 1. čtvrtletí roku 2007. ² V tomto čtvrtletí vzrostla ekonomika o výrazných 7,6 %. V následujících obdobích se tempo hospodářského růstu zpomalovalo každým čtvrtletím. Výjimku představovalo pouze 2. čtvrtletí roku 2008, kdy hodnota tempa meziročně zrychlila. Česká ekonomika zaznamenala absolutní pokles HDP od počátku roku 2009, kdy byly dvě čtvrtletí po sobě vykázány úbytky HDP. Podle posledních údajů se HDP redukoval nejvíce ve 2. čtvrtletí tohoto roku (-5,5 %).

Nabídka práce v ČR, nejprve aproximovaná obecnou mírou nezaměstnanosti ³ zjišťovanou pomocí výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), dosáhla za sledovaná čtvrtletí let 2006-2009 své nejnižší hodnoty ve 2. čtvrtletí roku 2008. V této době byla dosažena minimální hodnota i v šesti krajích, například na Vysočině či Plzeňském kraji. V následujícím 3. čtvrtletí pak byla vykázána nejnižší nezaměstnanost například ve Středočeském nebo Jihomoravském kraji, ve 4. čtvrtletí téhož roku také kupříkladu v Moravskoslezském nebo Karlovarském kraji. V následujících čtvrtletích pak docházelo k postupnému růstu míry nezaměstnanosti, s tím, že s počátkem roku 2009 obecná míra nezaměstnanosti výrazně akcelerovala. Ve srovnání 2. čtvrtletí 2009 a 2. čtvrtletí 2008 se míra nezaměstnanosti nejvíce zvýšila v kraji Královéhradeckém (z 3,3 % na 8,4 %), Zlínském (z 3,8 % na 7,1 %) a Pardubickém (z 3,5 % na 6,5 %), nejméně naopak v Hl. m. Praze (z 1,8 % na 2,6 %), Středních Čechách (z 2,6 % na 4,3 %) a Vysočině (z 2,8 % na 4,4 %). Ke krajům s nejvyšší obecnou mírou nezaměstnanosti v mezičtvrtletním srovnání 2. a 1. čtvrtletí 2009 patřily kraje Zlínský, Pardubický a Královéhradecký. I přes zhoršený vývoj ekonomiky docházelo v některých krajích k redukci obecné míry nezaměstnanosti – na Vysočině, Ústeckém a Libereckém kraji.
 
Pro přesnější srovnání v čase i prostoru je často vhodnější použít míru registrované nezaměstnanosti publikovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Také v míře registrované nezaměstnanosti lze sledovat podobné tendence jako v obecné míře nezaměstnanosti. Postupný pokles celostátní hodnoty až na minimum ve 2. kvartálu roku 2008 byl následován bez rozdílu všemi kraji. Od 3. kvartálu 2008 docházelo k opětovnému růstu míry registrované nezaměstnanosti. Podobně jako u obecné míry nezaměstnanosti byly v minulém čtvrtletí v mnoha krajích dosaženy jedny z nejvyšších měr registrované nezaměstnanosti, které se blížily hodnotám z počátku roku 2006. Z hlediska meziročních rozdílů mezi 2. kvartálem 2009 a týmž obdobím v roce 2008 se relativní počet registrovaných nezaměstnaných zvýšil nejvíce v kraji Libereckém, Olomouckém a Zlínském. Nejméně pak přibylo nezaměstnaných v relativním vyjádření v Jihočeském, Středočeském kraji a Hl. m. Praze. Detailněji ilustrují vývoj míry registrované nezaměstnanosti v jednotlivých krajích následující grafy. Rozdělení krajů do grafů uváděných v textu bylo učiněno na základě sestupného seřazení průměrné hodnoty daného ukazatele ve sledovaném období, tzn. že v levém grafu jsou kraje s vyšší hodnotou ukazatele, v pravém naopak kraje s nižší hodnotou. To také znamená, že u každého z grafů je jiné měřítko.

Ukazatelem s menší vypovídací schopností je počet nezaměstnaných, zjišťovaný VŠPS, jelikož se jedná o absolutní ukazatel, který je ovlivněn velikostí kraje. ⁴ Přesto lze z absolutních čísel, resp. jejich procentuálních změn vyčíst, že k největší redukci počtu nezaměstnaných docházelo napříč kraji mezi 2. čtvrtletími roku 2007 a 2008. S tím, že snižování bylo kontinuální de facto od roku 2006. Z pohledu srovnání 2. kvartálů let 2008 a 2009 relativně nejvíce vzrostl počet nezaměstnaných v Královéhradeckém kraji (o 152,5 %) či Jihočeském kraji (o 121,9 %), nejméně pak v Moravskoslezském (o 26,6 %) a Ústeckém kraji (o 29,2 %). V těchto posledních dvou krajích s vysokou mírou nezaměstnanosti nebyl nárůst tak vysoký díky vyšší srovnávací základně. Zatímco ještě v posledním čtvrtletí roku 2008 se částečně trhům práce ve většině krajů dařilo absorbovat nezaměstnané, v 1. kvartálu roku 2009 (proti 4. čtvrtletí 2008) změna počtu nezaměstnaných dosáhla dvouciferných hodnot ve všech krajích - od 17,7 % v Ústeckém kraji až po téměř 81 % v Libereckém kraji - mimo Hl. m. Prahu, kde nezaměstnaných ubylo. Ačkoli i v posledním sledovaném 2. čtvrtletí roku 2009 se změna počtu nezaměstnaných pohybovala v mnoha krajích stále v desítkách procent (vůči 1. čtvrtletí 2009), na Vysočině, Libereckém a Ústeckém kraji se počet nezaměstnaných snížil.

Ke krajům s dlouhodobě nepříznivými charakteristikami trhu práce patřily kraje Ústecký, Moravskoslezský nebo Karlovarský kraje. Tuto skutečnost lze z velké části vysvětlit koncentrací strukturálně postižených a hospodářsky slabých mikroregionů na jejich území. Tyto mikroregiony zabíraly také velkou část Olomouckého kraje. ⁵ Vysoké procento nezaměstnaných déle než jeden rok svědčilo o nepružnosti tamějších trhů práce a o dlouhodobém strukturálním nesouladu poptávky a nabídky práce. Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných ale podle posledních údajů poklesl, jelikož se zvyšoval jmenovatel tohoto zlomku. Rostl počet osob, které ztratily své zaměstnání v průběhu roku, stejně jako i počet absolventů, jež ještě nenašli své stálé zaměstnání. Prudký nárůst nezaměstnanosti v posledních čtvrtletích lze zaznamenat v regionech s vysokým podílem průmyslu a také v regionech s populací s nižším vzděláním a kvalifikací. Příkladem může být opět Moravskoslezský kraj, Ústecký či Karlovarský kraj. Všechny tyto kraje měly celkový podíl obyvatel 15−letých a starších se základním vzděláním vyšší než 20 %. K těmto problémům přistupují také obtíže spojené s dopravní infrastrukturou, což se týká především Karlovarského či Zlínského regionu.
 
Míru zatížení sociálního systému, alespoň co se týče vyplácení pravidelných podpor v nezaměstnanosti, popisuje ukazatel počtu uchazečů o pracovní místo s nárokem na podporu v nezaměstnanosti, získávaný z evidence úřadů práce MPSV. Je třeba zdůraznit, že změny tohoto indikátoru jsou primárně ovlivněny nastavením parametrů pobírání podpor v nezaměstnanosti (délkou pobírání podpor v nezaměstnanosti) a tedy nejen hospodářským vývojem. Nejméně uchazečů mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti v drtivé většině krajů ve 2. čtvrtletí roku 2008. Od tohoto období postupně akceleroval růst jejich počtu s vrcholem v 1. čtvrtletí roku 2009. Výjimkou byly kraje Zlínský a Hl. město Praha, ve kterých bylo nejvyššího počtu uchazečů dosaženo až ve 2. čtvrtletí 2009. V porovnání 2. čtvrtletí roku 2009 s 2. čtvrtletím roku 2008 byl vykázán nejmohutnější růst ukazatele v krajích Olomouckém (o 143,6 %), Zlínském (o 133,8 %) a Vysočině (o 123,5 %). Naopak nejméně se změnil počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v Hl. m. Praze (o 62,5 %) a Ústeckém kraji (o 73,8 %). Z hlediska relativní změny vůči 1. čtvrtletí 2009 přineslo 2. čtvrtletí tohoto roku ve většině krajů pokles počtu uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Ten se nejvíce projevil v krajích Vysočina (o -16,1 %) či Pardubickém (o -14,3 %). U dvou krajů přesto došlo k nepatrnému nárůstu tohoto ukazatele o 14,2 % v Hl. m. Praze a o 1,2 % Zlínský kraj.  

Ukazatelé poptávkové strany
 
Na straně poptávky po práci, která je kvantitativně popsatelná počtem nabízených (volných) míst, lze také podobně jako na straně nabídky vidět postupné zhoršování jejího vývoje v čase. Čím dál více se projevovalo snižující se tempo hospodářského růstu a docházelo k redukci tvorby pracovních míst. Největší koncentraci maximálních krajských hodnot počtu volných pracovních míst lze pozorovat v 1. nebo 2. čtvrtletí roku 2008, tedy asi zhruba s ročním zpožděním za vrcholem hospodářského cyklu. V meziročním srovnání 2. čtvrtletí roku 2008 a 2009 došlo k nejvýznamnějšímu poklesu počtu volných míst o zhruba 80 % v krajích jako Moravskoslezský, Plzeňský, na Vysočině a Olomoucký. Obecně se výraznější úbytek volných pracovních míst projevil v posledním kvartálu roku 2008. Mezičtvrtletní negativní změny kulminovaly v 1. čtvrtletí roku 2009. Podle údajů za 2. čtvrtletí 2009 se v porovnání s předchozím čtvrtletím nejvíce redukoval počet nových pracovních míst v kraji Olomouckém (o -36,1 %), Vysočině (o -27,9 %) a ve Středočeském kraji (o -27,1 %). Na druhé straně volná místa nejméně ubyla v Jihočeském kraji (-2,1 %), resp. se zvýšila o 1,5 % v Libereckém kraji.
 
Důležitým indikátorem vztahu mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu je počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Tento intenzitní ukazatel naznačuje stupeň pokrytí poptávky po práci nabídkou práce. Nejpříznivějším obdobím bylo opět 2. čtvrtletí roku 2008, kdy bylo dosaženo ve všech krajích nejnižšího podílu počtu neumístěných uchazečů na jedno volné pracovní místo. Roli samozřejmě hrál jak pokles čitatele, tak jmenovatele. S čím dál více se zhoršujícím hospodářským vývojem se však začaly rozšiřovat řady uchazečů o práci a ubývat volná pracovní místa. Ke krajům s nejmarkantnější změnou tohoto podílu patřily ve srovnání 2. kvartálů 2009 a 2008 kraje Olomoucký (z 3,7 na 27,4), Moravskoslezský (z 3,5 na 22,4) a Vysočina (z 2,7 na 20,4). Nejméně se počet uchazečů na jedno místo změnil v Hl. m. Praze (o 1,2), Středočeském (o 7) a Plzeňském (o 7,2) kraji. V čase však postupně slábla vlna vysokých hodnot. Ačkoli byly v 2. čtvrtletí 2009 dosaženy obecně jedny z nejvyšších hodnot, jejich mezikvartální změny oproti 1. čtvrtletí 2009, nebyly již tak vysoké jako růsty v 1. čtvrtletí 2009 vůči 4. čtvrtletí 2008.
Potenciál zvyšování zaměstnanosti ve smyslu možného snižování nabídky práce a zvyšování  poptávky po práci představuje počet podnikatelů zjišťovaný pomocí VŠPS. Ten se v několika krajích navzdory nepříznivé ekonomické situaci v posledních čtvrtletích zvyšoval, což odráželo skutečnost, že  část zaměstnanců přešla do kategorie pracujících na vlastní účet (podnikatelů bez zaměstnanců). Z pohledu průměrné hodnoty za sledované období byl podíl počtu podnikatelů na počtu zaměstnaných nejvyšší v Hl. m. Praze s průměrným podílem ve sledovaném období 20,8 %, na druhém místě byl Středočeský kraj, dále pak kraje Královéhradecký a Zlínský. Naopak nejnižší podíl podnikatelů na počtu zaměstnaných vykazoval kraj Ústecký, Vysočina a Moravskoslezský. Ve srovnání 2. a 1. čtvrtletí roku 2009 došlo k nejvyššímu nárůstu relativního počtu podnikatelů na počtu zaměstnaných v krajích Ústeckém o 1,1 p. b., Královéhradeckém a Pardubickém (oba o 1 p. b.). Na druhé straně nejméně se tento ukazatel zvýšil v Karlovarském (o 0,9 p. b.) a Jihočeském (o 0,9 p. b.) kraji.
 
Nejvyšší průměrný počet pracovníků pracujících na zkrácenou pracovní dobu (získaných z údajů VŠPS) lze v období od 1. čtvrtletí 2006 do 2. čtvrtletí 2009 lze nalézt u Hl. m. Prahy s velkým náskokem před ostatními kraji, dalšími pak byly kraje Moravskoslezský a Jihomoravský. To dokumentuje, že v Praze je dlouhodobě podstatně více pracovních příležitostí, které je možné vykonávat na zkrácený pracovní úvazek. Také křivky tohoto ukazatele de facto až do zhruba druhé poloviny roku 2008 jsou ve smyslu trendu nejednoznačné. Od tohoto období lze zaznamenat rostoucí počet zkrácených pracovních úvazků například u Jihomoravského, Karlovarského, Libereckého, Pardubického, Plzeňského kraje. Již od počátku roku 2008 se na rostoucí trajektorii dostalo i Hl. m. Praha. Z pohledu na údaje za 2. čtvrtletí roku 2009 je zřejmé, že se jednalo vesměs o maxima hodnot ve sledovaném období, tedy že počet pracujících na zkrácenou pracovní dobu se výrazně ke konci sledovaného období zvýšil. Nejvíce mezičtvrtletně (2. čtvrtletí 2009 ku 1. čtvrtletí 2009) vzrostl počet těchto pracovníků ve Středočeském (o 21,8 %), Libereckém (o 16,3 %) kraji a na Vysočině (o 12,3 %). Podrobnější vývoj za jednotlivé kraje lze vysledovat z následujících grafů.

Jedním z řady indikátorů odrážejícím míru využití pracovní síly je počet skutečně odpracovaných hodin týdně v hlavním zaměstnáním, jehož zdrojem je VŠPS. Počet skutečně odpracovaných hodin reaguje mnohem pružněji na aktuální změny v zaměstnanosti, např. ve srovnání s počtem obvykle odpracovaných hodin, které jsou více závislé na podmínkách pracovních smluv. Z níže uvedených grafů vyplývá, že tento ukazatel podléhá značným sezónním výkyvům. Pro posouzení vývoje je proto vhodnější srovnávat údaje meziročně za příslušné čtvrtletí, popř. za více let. Z porovnání meziročních rozdílů mezi 2. čtvrtletími 2009 a 2008 v počtu plyne, že tento ukazatel poklesl ve všech krajích s výjimkou stagnace v Olomouckém kraji. Ke krajům s nejvýraznějším snížením počtu skutečně odpracovaných hodin patřily kraje Plzeňský (o 2,7 hod.), Karlovarský (-1,7 hod.) a Pardubický (-1,5 hod.). Toto zjištění koresponduje i se zvýšeným počtem pracovníků pracujících na zkrácenou pracovní dobu, který se zpětně projevuje v nižším počtu skutečně odpracovaných hodin.
 

Závěr
 
Zvolené časové období bylo charakteristické nejvýraznějšími relativními změnami v hospodářském vývoji ČR od jejího vzniku. V souvislosti s oslabením a následným poklesem tempa růstu české ekonomiky od 2. čtvrtletí roku 2007 se postupně zhoršovaly podmínky a charakteristiky regionálních trhů práce. Ve vzájemné časové souvislosti vývoje HDP a většiny analyzovaných ukazatelů trhu práce lze vypozorovat časové zpoždění. Podle našeho odhadu činilo toto zpoždění čtyři až pět čtvrtletí. Například v obecné míře nezaměstnanosti i míře registrované nezaměstnanosti bylo dosaženo nejlepších hodnot ve 2. případně ve 3. čtvrtletí roku 2008 a to ve většině krajů. I další ukazatele trhu práce se nejčastěji vyznačovaly nejpříznivějšími hodnotami ve 2. čtvrtletí roku 2008 a jejich postupným zhoršováním až ke 2. čtvrtletí 2009. Jednalo se například o počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti na straně nabídky práce, na straně poptávky po práci pak o počet volných pracovních míst či počet pracovníků pracujících na zkrácenou pracovní dobu. Téměř ve všech krajích docházelo k redukci počtu skutečně odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání, jež byla patrná od druhé poloviny roku 2008. Přesto se zdá, podle údajů za 2. čtvrtletí, že se některé ukazatele krajských trhů práce zlepšovaly. Při hodnocení výsledků VŠPS je přitom třeba mít na zřeteli, že toto šetření v bytových domácnostech postihuje některé kategorie osob jen zčásti. Jedná se především o cizí státní příslušníky, kteří z velké části bydlí mimo bytový fond (například v ubytovacích zařízeních). Tito cizinci představovali a představují významnou část pracovníků zejména v sekundárním sektoru a obchodu. Údaje MPSV dokumentují, že tato skupina osob byla na konci minulého a v průběhu letošního roku silně poznamenána celkovou situací na trhu práce.
 
I nadále pokračoval do značné míry diferencovaný vývoj na regionálních trzích práce. Následující tabulka představuje selektivní a stručné shrnutí postavení krajů ve vybraných indikátorech trhu práce. Vzhledem k rozdílným prostorovým a strukturálním dopadům krize docházelo k dalšímu rozevírání nůžek mezi nejbohatšími a nejchudšími regiony – především Hl. m. Prahou, Středočeským krajem a regiony s dlouhodobě nejméně příznivými charakteristikami trhu práce jako jsou Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj.
 
 
Zpracovala:
 
Ing. Zdenka Jeřábková
Analytik
Referát statisticko-ekonomických analýz ČSÚ
tel.: 274 054 042
e-mail: zdenka.jerabkova@csu.gov.cz

---

¹ Stať je významně limitována dostupností dat. Jedná se o to, aby použité údaje byly makroekonomickými daty s co nejkratší časovou periodou, maximálně čtvrtletní, aby v nich byly dostatečně reflektovány změny na trzích práce dané aktuální hospodářskou situací v kraji. Zároveň musí být dostupné i pro rok 2009. Z důvodu těchto omezení byly k regionální analýze vybrány pouze ukazatele trhu práce.  
² Podle sezónně neočištěných údajů HDP nejvíce vzrostl ve sledovaném období v 1. čtvrtletí 2006 (7,6 %) a v 1. čtvrtletí 2007 (7,4 %).
³ K měření míry nezaměstnanosti se v ČR užívá obecná míra nezaměstnanosti a míra registrované nezaměstnanosti, které ovšem představují metodicky odlišné koncepty, a proto také poskytují rozdílné výsledky. 
⁴ Z údajů MPSV lze také zjistit počet registrovaných uchazečů o zaměstnání, který ale v této studii není zohledněn.
⁵ Blíže viz Mládek, Tomáš. Analýza regionálních rozdílů v ČR pro rok 2008. Český statistický úřad. Praha: 2009. Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/czso/analyza-regionalnich-rozdilu-v-cr-2008-1w25n07d8m.