Postavení českého trhu práce v rámci EU - 4. čtvrtletí 2010

a) Plnění kritérií zaměstnanosti podle lisabonské strategie do roku 2010
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle a priority pro dosažení míry zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15-64 let měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 %. A míra zaměstnanosti starších osob (která se zaměřuje na tzv. celoživotní přístup k práci) ve věku 55-64 let měla splňovat alespoň 50 %.
Česká republika stále náleží mezi země s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v produktivním věku 15-64 let. Podle posledních údajů zveřejněných Eurostatem za 4. čtvrtletí 2010 převyšovala průměr za EU 27 o 1,3 p. b. Přitom však míra zaměstnanosti žen byla v naší republice nižší než průměr za všechny členské země EU, naopak míra zaměstnanosti mužů byla značně vyšší. Diference jsou velké, na jedné straně byla vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích s výjimkou Finska a v Nizozemsku, ve kterém dosáhla ve 4. čtvrtletí loňského roku 74,9 %. Na druhé straně v některých zemích byla pod hranicí 60 %, když např. v Maďarsku činila ve 4. čtvrtletí loňského roku pouhých 55,8 %. V porovnání se sousedy mělo vyšší míru zaměstnanosti dlouhodobě Rakousko i Německo (především ženy), míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku byla pak nižší. Cíl dosáhlo celkem 6 zemí (Rakousko, Kypr, Dánsko, Německo, Nizozemsko, Švédsko), což není mnoho.

Evropská strategie zaměstnanosti se zaměřovala na zvýšení zaměstnanosti i ve vyšším věku. V míře zaměstnanosti 55-64letých osob však byla diference ještě větší než v mladších skupinách produktivního věku . V Polsku a Maďarsku se pohybovala kolem úrovně 35 %, na Maltě a v Slovinsku dosahovala ještě nižších hodnot. Naopak 9 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici překročilo, mezi nimi severské státy. Pokud jde o ČR, míra zaměstnanosti této desetileté věkové skupiny se pohybovala pod požadovanou hranicí (47,2 %) a daný cíl nenaplnila.
Údaje o míře zaměstnanosti demonstrují změny, ke kterým v Evropě došlo na trhu práce. Ve většině zemí se za poslední rok zvýšil podíl zaměstnaných na celkovém počtu obyvatelstva v produktivním věku (v 18 ze 27 zemí). V souhrnu za EU 27 se však míra zaměstnanosti 15-64letých meziročně snížila o 0,1 procentního bodu. Dvouprocentní a větší propad zaměstnanosti zaznamenaly 2 země (Řecko a Bulharsko). V ČR zaznamenáváme mírný meziroční přírůstek zaměstnanosti o 0,2 p. b. způsobený nárůstem zaměstnanosti u mužů o 0,4 p. b.

Meziroční pokles celkové zaměstnanosti v rámci EU 27 se však neprojevil ve všech skupinách produktivního věku. Míra zaměstnanosti starších pracovníků se celkově v průměru za země EU 27 meziročně zvýšila o 0,5 %. Zatímco se zaměstnanost mužů neměnila, nárůst zaměstnanosti žen byl výrazný. V celé desetileté skupině 55-64letých dosáhla míra zaměstnanosti 46,5 %. Trendy na trhu práce se v posledním roce negativně projevily u mladých lidí, kdy míra zaměstnanosti osob ve věku 20-24 let se meziročně snížila o 0,6 p. b. a u osob ve věku 25-29 let o 0,4 p. b.
Naše republika kopírovala obecný trend, kdy se podíl pracujících ve věku 55-64 let zvýšil o 1,4 p. b., naopak ve věku 20-24 let (o 0,7 p. b.) a 25-29 let (o 0,7 p. b.) se podíl pracujících snížil.

b) Nezaměstnanost

Obecná míra nezaměstnanosti byla ve 4. čtvrtletí v ČR stále nižší než průměrná míra za všechny země EU, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v ČR pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Rakousku, kde dosahovala 4,1 p. b. V porovnání s dalšími sousedními státy byla míra nezaměstnanosti výrazně vyšší na Slovensku, vyšší byla i v Polsku.
Kritická je situace nadále v baltských zemích, dále v Irsku a Španělsku, kde i během minulého roku došlo k dalšímu výraznému růstu míry nezaměstnanosti a poklesu míry zaměstnanosti.

Ve 4. čtvrtletí loňského roku dosáhla míra nezaměstnanosti v kategorii 15-64letých žen 9,7 % a byla nepatrně vyšší než míra nezaměstnanosti 15-64letých mužů (9,5 %). Míru nezaměstnanosti za jednotlivá pohlaví ovlivňuje počet ekonomicky neaktivních, kterých je obvykle mezi ženami více. Meziročně míra nezaměstnanosti vzrostla v 13 zemích EU. Česká republika však patří mezi země, kde se míra nezaměstnanosti meziročně snížila.
Při strnulosti trhu práce se v zemích EU významně zhoršil i další strukturální ukazatel Eurostatu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se zvýšil meziročně až o 6,9 procentního bodu na 42,1 %. Česká republika patří mezi země, ve kterých se podíl dlouhodobě nezaměstnaných ve všech sledovaných kategoriích zvýšil více než průměr všech členských států EU.
Příčiny tohoto vývoje jsou zřejmé. V důsledku propouštění pracovníků v roce 2009 si určitá část nezaměstnaných doposud nenašla práci a přešla z krátkodobé do dlouhodobé nezaměstnanosti.

Jak již bylo v úvodu zmíněno, lisabonská strategie zaměstnanosti stanovovala cíle a priority pro období do konce roku 2010. Od roku 2011 vstupuje v platnost nová strategie Evropa 2020, která z pohledu trhu práce má v horizontu další dekády za cíl zvýšení míry zaměstnanosti v kategorii 20-64 let na 75 %, zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let nejméně na 40 % a snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém na úroveň pod 10 %. Tyto ukazatele budou proto pravidelně sledovány a budou zahrnuty do mezinárodního srovnání od 1. čtvrtletí 2011.

---

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Český statistický úřad
Kontaktní osoba:
Ing. Lukáš Savko
Tel. 274 052 183
E-mail: lukas.savko@csu.gov.cz