Postavení českého trhu práce v rámci EU - 3. čtvrtletí 2010
Datum vydání: 01. 02. 2011
Kód: q-3157-10
a) Plnění kritérií zaměstnanosti podle lisabonské strategie do roku 2010
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle a priority pro dosažení míry zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15-64 let by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 %. A míra zaměstnanosti starších osob (která se zaměřuje na tzv. celoživotní přístup k práci) ve věku 55-64 let by měla splňovat alespoň 50 %.
Česká republika stále náleží mezi země s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v produktivním věku 15-64 let. Podle posledních údajů zveřejněných Eurostatem za 3. čtvrtletí 2010 převyšovala průměr za EU 27 o 0,8 p. b. Přitom však míra zaměstnanosti žen byla v naší republice nižší než průměr za všechny členské země EU, naopak míra zaměstnanosti mužů byla značně vyšší. Diference jsou velké, na jedné straně byla vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a v Nizozemsku, ve kterém dosáhla ve 3. čtvrtletí loňského roku 74,9 %. Na druhé straně v některých zemích byla hluboko pod hranicí 60 %, když např. v Maďarsku činila ve 3. čtvrtletí loňského roku pouhých 56,0 %. V porovnání se sousedy mělo vyšší míru zaměstnanosti dlouhodobě Rakousko i Německo (především ženy), míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku byla pak nižší.
Evropská strategie zaměstnanosti se zaměřuje na zvýšení zaměstnanosti i ve vyšším věku. V míře zaměstnanosti 55-64letých osob však byla diference ještě větší než v mladších skupinách produktivního věku . V Polsku a Maďarsku se pohybovala nad úrovní 30 %. Naopak 9 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici překročilo, mezi nimi severské státy. Pokud jde o ČR, míra zaměstnanosti této desetileté věkové skupiny se pohybovala zatím pod požadovanou hranicí (46,5 %).
Údaje o míře zaměstnanosti demonstrují změny, ke kterým v Evropě došlo na trhu práce. Ve většině zemí se za poslední více než rok snížil podíl zaměstnaných na celkovém objemu obyvatelstva v produktivním věku. Za EU 27 se míra zaměstnanosti 15-64letých meziročně snížila o 0,2 procentního bodu. Dvouprocentní a větší propad zaměstnanosti zaznamenalo 5 zemí, lze ale konstatovat, že se situace na trhu práce oproti prvnímu půlroku 2010 zlepšila. V ČR zaznamenáváme dokonce mírný meziroční přírůstek zaměstnanosti způsobený nárůstem zaměstnanosti u mužů o 0,6 p. b.
Meziroční pokles celkové zaměstnanosti se však neprojevil ve všech skupinách produktivního věku. Míra zaměstnanosti starších pracovníků se celkově v průměru za země EU 27 meziročně zvýšila o 0,5 %. Pokles zaměstnanosti mužů o 0,2 p. b. byl vyvážen výraznějším nárůstem zaměstnanosti žen. V celé desetileté skupině 55-64letých dosáhla míra zaměstnanosti 46,6 %. Naše republika však patří mezi země, ve kterých se podíl pracujících ve věku 55-64 let zvýšil jak u mužů, tak u žen a to ve stejné proporci o 0,1 p. b.
b) Nezaměstnanost
Obecná míra nezaměstnanosti byla ve 3. čtvrtletí v ČR stále nižší než průměrná míra za všechny země EU, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v ČR pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Nizozemsku a Lucembursku, ze sousedních států byla nízká v Rakousku. Na druhé straně byla výrazně vyšší na Slovensku, vyšší byla i v Polsku.
Kritická je situace zejména v baltských zemích a Španělsku, tedy v zemích, kde dlouhodobě klesala úhrnná míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících na celkové populaci v produktivním věku jednotlivých zemí).
Ve 3. čtvrtletí loňského roku dosáhla míra nezaměstnanosti v kategorii 15-64letých žen až 9,5 % a byla nepatrně vyšší než míra nezaměstnanosti 15-64letých mužů (9,3 %). Míru nezaměstnanosti za jednotlivá pohlaví ovlivňuje počet ekonomicky neaktivních, kterých je obvykle mezi ženami více. Meziročně míra nezaměstnanosti ve většině zemí EU vzrostla, Česká republika však patří mezi 8 zemí, kde se míra nezaměstnanosti meziročně snížila.
Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zhoršil i další strukturální ukazatel Eurostatu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se zvýšil meziročně až o 7,3 procentního bodu na 40,9 %. Česká republika patří mezi země, ve kterých se podíl dlouhodobě nezaměstnaných ve všech sledovaných kategoriích zvýšil více než průměr všech členských států EU.
Příčiny tohoto vývoje jsou zřejmé:
- v důsledku propouštění pracovníků v druhé polovině roku 2009 si určitá část nezaměstnaných doposud nenašla práci a přešla z krátkodobé do dlouhodobé nezaměstnanosti
- přetrvávající problém části mladých, kteří po ukončení vzdělávaní těžko hledají uplatnění na trhu práce a délka jejich nezaměstnanosti přesáhla 1 rok
Jak již bylo v úvodu zmíněno, lisabonská strategie zaměstnanosti stanovovala cíle a priority pro období do konce roku 2010. Od roku 2011 vstupuje v platnost nová strategie Evropa 2020, která z pohledu trhu práce má v horizontu další dekády za cíl zvýšení míry zaměstnanosti v kategorii 20-64 let na 75 %, zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let nejméně na 40 % a snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém na úroveň pod 10 %. Tyto ukazatele budou proto pravidelně sledovány a budou zahrnuty do mezinárodního srovnání.
Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Český statistický úřad
Kontaktní osoba:
Ing. Lukáš Savko
Tel. 274 052 183
E-mail: lukas.savko@csu.gov.cz