Postavení českého trhu práce v rámci EU - 1. čtvrtletí 2010

a) Plnění kritérií výše zaměstnanosti podle lisabonské strategie do roku 2010
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle a priority pro dosažení míry zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15-64 let měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 %. Míra zaměstnanosti starších ve věku 55-64 let by měla dosáhnout alespoň 50 %.
Česká republika stále náleží mezi země s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v produktivním věku 15-64 let. Podle posledních údajů zveřejněných Eurostatem za 1. čtvrtletí 2010 převyšovala průměr za EU 27 o 0,4 p.b. Přitom však míra zaměstnanosti žen byla v naší republice nižší než průměr za všechny členské země EU, naopak míra zaměstnanosti mužů byla značně vyšší. Diference jsou velké, na jedné straně byla vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a v Nizozemsku, ve kterém dosáhla v 1. čtvrtletí letošního roku 75,8 %. Na druhé straně v některých zemích byla hluboko pod hranicí 60 %, když např. v Maďarsku činila v 1. čtvrtletí letošního roku pouhých 54,5 %. V porovnání se sousedy mělo vyšší míru zaměstnanosti dlouhodobě Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku je pak podstatně nižší.

V míře zaměstnanosti 55-64letých osob byla diference ještě větší . V Polsku a Maďarsku se pohybovala mírně nad úrovní 30 %. Naopak osm zemí padesátiprocentní hranici stanovenou evropskou strategií překročilo, mezi nimi severské státy. Pokud jde o ČR, míra zaměstnanosti této desetileté věkové skupiny se pohybovala stále pod požadovanou hranicí (46,0 %).
Údaje o míře zaměstnanosti demonstrují velké změny, ke kterým v Evropě došlo na trhu práce. V převážné většině zemí se za poslední více než rok značně snížil podíl zaměstnaných na celkovém objemu obyvatelstva v produktivním věku. Za EU 27 se míra zaměstnanosti 15-64letých meziročně snížila o 0,9 procentního bodu. Mimořádný propad zaměstnanosti zaznamenaly všechny baltské země, největší propad míry zaznamenalo Lotyšsko (o 6,6 p.b.). Pokles zaměstnanosti je nadále podstatně větší u mužů než u žen.

Velký meziroční pokles celkové zaměstnanosti se však neprojevil ve všech skupinách produktivního věku. Míra zaměstnanosti osob ve starším produktivním věku se díky nárůstu zaměstnanosti žen celkově v průměru za země EU 27 meziročně zvýšila. V celé desetileté skupině 55-64letých vzrostla míra zaměstnanosti o 0,5 p.b. a dosáhla 46,0 %. Naše republika však patří mezi země, ve kterých se podíl pracujících ve věku 55-64 let nejen nezvýšil, ale jeho pokles byl ještě výraznější než pokles celkové zaměstnanosti ve věku 15-64 let. Snížení zaměstnanosti se projevilo zejména u mužů. Určité zlepšení v letošním roce může být způsobeno pokračujícím prodlužováním věku odchodu do důchodu, ale zaměstnávání starších osob je pod silným tlakem reálné ekonomické situace.
Pro ekonomiku ČR je charakteristický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví). Tento podíl byl nejvyšší ze všech zemí EU. Od 1. čtvrtletí 2009 jsou k dispozici údaje o počtech zaměstnaných podle nové klasifikace ekonomických činností NACE Rev.2. Údaje potvrzují, že podíl pracujících v tomto sektoru je v rámci celé EU v České republice nejvyšší (v úhrnu 25,3 % všech zaměstnaných v ČR) a tomuto podílu se přibližuje pouze Slovinsko a Slovensko.
Z meziročního vývoje zastoupení jednotlivých sekcí odvětvové příslušnosti v členských zemích vyplývá, že podíl pracujících ve zpracovatelském průmyslu se snížil ve všech zemích EU 27. V některých státech je propad počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu statisticky významný. Nejvíce se snížil právě v zemích s velkým zastoupením tohoto odvětví, tedy na Slovensku (o 2,3 p.b.) a v České republice (o 1,3 p.b.). Mírný meziroční pokles míry zaměstnanosti se také projevil ve většině zemí EU ve stavebnictví, nikoliv však v České republice. Zastoupení pracujících v dalších odvětvových sekcích v jednotlivých zemích víceméně rostlo. Je však zřejmé, že ekonomický pokles se obecně projevil mezi zaměstnanými právě ve zpracovatelském průmyslu, který hraje v ekonomice řady zemí EU klíčovou roli.

Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání byl v ČR čtvrtý nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků bylo sice vyšší v Bulharsku, na Slovensku a v Maďarsku, celková míra zaměstnanosti byla však v těchto zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl v 1. čtvrtletí letošního roku třetí nejvyšší z EU 27, u žen to byl šestý nejvyšší podíl.
Zvláště u žen se projevila mimořádně vysoká diferenciace v podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využíval možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (více než 3/4 pracujících žen ve věku 15+ let) a v dalších šesti zemích podíl zkrácených úvazků přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti.

Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility a délku aktivního pracovního života především v Nizozemsku a v některých dalších zemích. Právě časté využívání kratšího úvazku výrazně zvyšuje pracovní aktivitu osob ve věku kolem šedesáti let.
Meziročně se podíl pracujících na částečný úvazek za úhrn EU 27 zvýšil o 0,7 p.b. Přesun z kategorie plných úvazků se zejména projevil v Lotyšsku a Slovinsku. V České republice byl meziroční přírůstek podílu částečných úvazků (0,9 p.b.) mírně vyšší než u EU 27. Je však třeba vzít v úvahu nízkou výchozí základnu v ČR stejně jako např. na Slovensku.
Za kategorii zaměstnanců lze zjistit i podíl zaměstnanců na dobu určitou (temporary employees). Rozdíly v podílu zaměstnanců na dobu určitou jsou v rámci EU 27 značné a tento podíl se pohybuje od 1 % všech zaměstnanců v Rumunsku až po čtvrtinu všech zaměstnanců ve Španělsku a v Polsku, ve kterém dosahuje 26 %. Podíl zaměstnanců s tímto druhem úvazku činil v ČR 8,4 %, což je dvanáctá nejnižší hodnota z 27 zemí EU. ČR však byla jednou ze zemí, kde se tento podíl meziročně zvýšil (o 0,6 p.b), za úhrn EU se tento ukazatel zvýšil o 0,1 p.b.

Desetiletý plán Evropa 2020 má nahradit lisabonskou evropskou agendu z roku 2000. V něm je vytyčeno pět hlavních cílů, jejichž realizace má zajistit modernizaci evropské ekonomiky a její udržitelný růst. Dva cíle se bezprostředně vztahují ke zvýšení zaměstnanosti. První z nich je zvýšení zaměstnanosti ve věkové skupině 20-64 let na 75 % v roce 2020 za průměr celé EU 27. Druhým z rozhodujících cílů tohoto plánu je dosažení hranice alespoň 40 % mladých ve věku 30-34 let, kteří by měli získat formální vzdělání na úrovni vysokoškolského studia. V analýze k rychlé informaci za 1. čtvrtletí byl zveřejněn první orientační přehled o současném postavení ČR v rámci EU 27 v takto vymezených ukazatelích. Hodnocení plnění desetiletého plánu bude pravidelně k dispozici od roku 2011.
b) Nezaměstnanost
Obecná míra nezaměstnanosti byla v 1. čtvrtletí v ČR stále nižší než průměrná míra za všechny země EU, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v ČR pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Nizozemsku. Ze sousedních států byla nízká v Rakousku, na druhé straně byla výrazně vyšší na Slovensku, vyšší byla i v Polsku.
Kritická je situace zejména v baltských zemích a Španělsku, tedy v zemích, kde zároveň prudce klesla míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících na celkové populaci v produktivním věku jednotlivých zemí).

V 1. čtvrtletí letošního roku dosáhla míra nezaměstnanosti v kategorii 15-64letých mužů 10,5 % a byla dokonce vyšší než míra nezaměstnanosti 15-64letých žen (9,8 %). Míru nezaměstnanosti za jednotlivá pohlaví ovlivňuje počet ekonomicky neaktivních, kterých je obvykle mezi ženami více, přesto se však hospodářský pokles projevil znatelně výrazněji v odvětvích a profesích, kde převažují muži. Meziročně míra nezaměstnanosti ve všech zemích EU vzrostla, pouze v Lucembursku se opět nezaměstnanost snížila.

Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zhoršil i další strukturální ukazatel Eurostatu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se zvýšil meziročně o 5,6 procentního bodu na 36,9 %. Hlavním důvodem je zejména ukončení pracovního poměru a propouštění pracovníků na konci roku 2008 a v průběhu minulého roku, tak jak na svou tíživou situaci reagovala řada firem a organizací. Mnozí propuštění dosud nenašli práci.