Co hýbe cenami zahraničního obchodu? - 2003

Indexy cen zahraničního obchodu lze počítat v zásadě dvěma způsoby. Buď na základě celkového obratu zahraničního obchodu pomocí tzv. indexů unit value a nebo na základě stálých vybraných cenových reprezentantů. Je zřejmé, že každý z těchto postupů produkuje jiné číselné výstupy.

První postup je značně ovlivněn měnící se strukturou zahraničního obchodu (především na nižších úrovních agregace) a je tedy na místě mimo jiné i otázka cenového očišťování kvality u nových výrobků. Nebude proto jistě  překvapením, že vrcholný statistický orgán evropské unie Eurostat zavazuje členské státy přecházet postupně na druhý způsob výpočtu indexů cen zahraničního obchodu. Pokud je známo, tak do roku 2003 tento úkol plně splnily pouze 4 státy: Německo, Holandsko, Finsko a Švédsko. Přitom ČSÚ publikuje indexy cen  zahraničního obchodu podle tohoto druhého přesnějšího způsobu měsíčně už  od roku 1998, čtvrtletně pak dokonce již od roku 1993. Nutno zdůraznit, že nejen publikuje, ale samozřejmě i používá dále, mimo jiné i pro přepočet HDP do stálých cen. Zde se tedy nalézá jeden z rozdílů, pro který nelze mechanicky porovnávat rozdíly růstu HDP v běžných a stálých cenách s jinými zeměmi.

Z předchozího dále rovněž vyplývá, že otázka nedostatečného očišťování kvality v indexech zahraničního obchodu publikovaných ČSÚ je do značné míry irelevantní. Vyplývá to jednak ze samotné povahy tohoto typu indexu (sledují se stálí cenoví reprezentanti a při jejich občasné obměně přebírá nový reprezentant v okamžiku záměny zpravidla zpětně cenový vývoj původního reprezentanta) a lze to navíc dokumentovat i na číselném příkladu. V diskutovaném období let 1997 až 2003 se zvýšily vývozní ceny pouze o 3,7 %, dovozní ceny se dokonce snížily o 0,3 %. Nelze tedy hovořit v žádném případě o nadměrném cenovém růstu, tím méně pak o nadměrném cenovém růstu způsobeného nedostatečným očišťování kvality. Přesto však i tento nízký cenový růst má nezanedbatelný dopad na řadu skutečností, zejména vzhledem k různému cenovému vývoji cen dovozních na jedné straně a cen vývozních na straně druhé. Nebude od věci rozebrat vlivy působící na ceny zahraničního obchodu z poněkud jiného než tradičního pohledu.

            Je zřejmé, že odpověď na otázku, za kolik se dováží a za kolik vyváží, tedy otázka cen zahraničního obchodu, je významná z řady důvodů. Nejen pro specifické teoretické diskuse o cenových indexech, nejen pro snad obecnější problém přepočtu HDP do stálých cen, ale i pro zcela praktický dopad na efektivnost zahraničního obchodu.

            Výši i vývoj dovozních a vývozních cen ovlivňuje řada faktorů. Některé jsou široce známé a medializované, jiné působí skrytěji. Do první kategorie lze zařadit v poslední době například působení rostoucích cen ropy, kovů a kovového šrotu, do druhé pak vliv kurzu CZK k zahraničním měnám, zejména k euru a dolaru. Pokusme se porovnat z dostupného číselného materiálu významnost vlivu cen ropy s vlivem kurzu CZK na indexy cen zahraničního obchodu.

            ČSÚ, stejně jako i ostatní zahraniční národní statistické úřady, vypočítává a publikuje index cen dovozu a vývozu, který v sobě obsahuje vliv kurzu národní měny k zahraničním měnám, tedy nikoliv čistě cenový vliv. Je třeba však zdůraznit, že vliv kurzu vstupuje do reálných finančních transakcí a nebylo by tedy ani správné jej zcela eliminovat.  Tento vliv je však v různých zemích nestejně významný. Je totiž důležité, zda se jedná o stát s významným podílem zahraničního obchodu, což je případ ČR, a dále jak velký podíl zahraničního obchodu je kontrahován v zahraniční měně. V ČR činil tento podíl jak u dovozu, tak u vývozu přibližně 90 %, což je výrazně více než u států eurozóny. Z těchto důvodů se dá očekávat, že kurzový vliv bude poměrně významný, že má smysl se jej pokusit kvantifikovat alespoň pro analytické účely a pro názornost jej porovnat s jiným, obecněji známým významným vlivem, v daném případě s vlivem cen ropy.

    Východiskem pro vyčíslení hypotetického kurzového vlivu byly cenové údaje o cca 1300 dovážených a 1460 vyvážených výrobcích, tedy údaje, které jsou i podkladem pro publikované indexy cen zahraničního obchodu. Ceny těchto výrobků jsou vykazovány respondenty buď přímo v zahraniční měně (v současné době činí váha tohoto podílu přibližně 65 %, kolísá v čase a je rozdílná u dovozu a vývozu) nebo v CZK. Ceny v zahraniční měně jsou v případě publikovaných cenových indexů přepočítány do CZK průměrným měsíčním kurzem ČNB sledovaného měsíce. Odbor cen ČSÚ od října roku 2003 experimentálně měsíčně přepočítává rovněž ceny v zahraniční měně průměrným měsíčním kurzem minulého měsíce (v případě meziměsíčních indexů), případně průměrným měsíčním kurzem stejného měsíce předchozího roku (v případě meziročních indexů) a získává tak cenové indexy částečně očištěné o kurzové vlivy. Výsledky jsou zatím k dispozici do srpna roku 2004, tedy za období 11 měsíců. Z těchto částečně očištěných indexů je možné vypočítat hypotetické plně očištěné indexy. Základem tohoto postupu je fakt, že ač váhový podíl výrobků vykazovaných přímo v zahraničních měnách ve sledovaném období 11 měsíců kolísal, podíl jednotlivých měn se měnil jen minimálně. Z toho se dá předpokládat, že i ve zbývající části sledovaných cenových reprezentantů realizovaných v zahraniční měně, ale vykazovaných v CZK (tj. v cca 25 %) je podíl jednotlivých měn přibližně stejný, jako u sledovaných cca 65 %. Index hypotetický plně očištěný (I_H) lze pak za tohoto předpokladu získat podle vzorce: I_H = I_č + (I_č – I_p) * (90-P)/P, kde

 I_č = index částečně očištěný

I_p = index publikovaný

P = podíl zjištěných cizích měn v % (zde P = cca 65%)

Jinak řečeno je index hypotetický plně očištěný (I_H) vypočten jako součet indexu částečně očištěného (I_č) a lineárního dopočtu vlivu kurzu té části váhového podílu cenového indexu, u které jsou transakce realizovány v zahraniční měně, ale vykazovány v CZK. Celkový vliv kurzu je pak vyjádřitelný rozdílem I_p - I_H, tedy v procentních bodech.

Přímý vliv cen ropy je pak nejlépe vyjádřitelný absolutním vlivem podskupiny mezinárodní klasifikace SITC2 – 3.33 Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály na růst (pokles) odpovídajícího celkového indexu. Tento vliv se vypočte podle vzorce: 100 * (VAPR_s – VAPRM_s)/VAPRM_c, kde

VAPR_s = přepočtená váha běžného období skupiny 3.33

VAPRM_s = přepočtená váha minulého období skupiny 3.33

VAPRM_c = přepočtená váha minulého období celková

a kde vždy VAPR = IB * VAST, kde

IB = index bazický

VAST = váha stálá

Jinými slovy celkový vliv skupiny 3.33 se dá vyjádřit jako I_p – I_r,  kde I_r je index běžného měsíce, kde do výpočtu byly dosazeny ceny ve skupině 3.33 z minulého měsíce. Velikost vlivu podskupiny SITC2 – 3.33 Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály na celkový cenový index závisí tedy jednak na velikosti změny indexu této podskupiny a jednak na velikosti její relativní váhy, která je rozdílná u dovozu a vývozu.

Je zřejmé, že vliv cen ropy se neprojevuje pouze v podskupině 3.33, ale i v celé  skupině SITC1 – 3 – Nerostná paliva, maziva a příbuzné materiály, případně v dalších skupinách, zvláště pak ve skupině 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky. Vliv v dalších podskupinách skupiny 3 je však zatím poměrně nevýrazný a navíc místy se jednotlivé vlivy i částečně eliminují. Vliv ve skupině 5 je výraznější, avšak z dostupného číselného materiálu velmi nesnadno exaktně kvantifikovatelný. Je třeba se tedy spokojit s porovnáním kurzového vlivu s vlivem skupiny 3.33 na celkové indexy s vědomím, že se jedná pouze o částečné kvantifikování vlivu cen ropy. Pro dokumentování významnosti kurzového vlivu je však i toto vcelku postačující.

            Výsledky porovnání meziměsíčních vlivů kurzových změn a částečného vlivu ropy na úhrnné meziměsíční indexy cen dovozu a vývozu jsou uvedeny v tabulce níže a prezentovány ve dvou přiložených grafech. Oba vlivy byly srovnávány jednak pomocí součtu absolutních hodnot vlivů za sledované 11-ti měsíční období, jednak porovnáním počtu měsíců, kdy ve sledovaném období byla absolutní hodnota jednoho vlivu větší než druhého vlivu. Ve všech případech se ukazuje, že vliv kurzu byl významnější než přímý vliv cen ropy.

            V případě vývozních cen byly výsledky zcela jednoznačné (8,08 proti 0,53 v absolutních hodnotách a 10 proti 1 v počtu měsíců). Tento výsledek se ovšem dal vcelku očekávat, protože ČR není významným exportérem ropných produktů.

            Zajímavější srovnání je v případě dovozních cen. I přes prudký pohyb cen ropy ve sledovaném období jsou kurzové vlivy významnější (8,11 proti 2,91 a 8 proti 3). Výsledek však již není tak jednoznačný, především z důvodu razantnějších pohybů cen ropy a zároveň menšího kurzového vlivu v posledních 2 měsících sledovaného období.

Jak již bylo uvedeno výše, bylo provedeno i srovnání vlivů na úhrnné meziroční indexy. Tento typ srovnání však vyžaduje delší časový interval než 11 měsíců, za které byla data k dispozici a tak zde budiž uvedeny jen souhrnné výsledky.

V případě vývozních cen výsledek ještě podstatně jednoznačnější než u meziměsíčního srovnání – 19,80 ku 1,54 a 11 ku 0 ve prospěch kurzového vlivu.

Vyrovnanější byla opět bilance v případě dovozních cen – 10,43 ku 8,56 ve prospěch kurzového vlivu, ale 6 ku 5 ve prospěch přímého vlivu cen ropy a ropných výrobků. Zajímavé bylo i to, že i přes významný vliv cen  ropy v posledních dvou měsících (významnější byl ve sledovaném období jen v květnu roku 2004 a částečně i v únoru roku 2004) sledovaného období, byl i v těchto měsících kurzový vliv v celkovém zahraničním obchodu významnější.