Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců - 4. čtvrtletí 2006

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby dosáhla ve 4. čtvrtletí 2006 výše 21 952 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 283 Kč.

V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 1 390 Kč na 22 021 Kč, v nepodnikatelské sféře o 912 Kč na 21 712 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 6,2 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 6,7 %, v nepodnikatelské 4,4 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,5 %, reálná mzda tedy vzrostla o 4,6 %, v podnikatelské sféře o 5,1 %, v nepodnikatelské sféře o 2,9 %. Minimální mzda byla v roce 2006 navýšena dvakrát, a to k 1.1.2006 a k 1.7.2006 vždy o 385 Kč, na 7 955 Kč ve 2. pololetí 2006, kdy činil její meziroční růst 10,7 %.

Za celý rok 2006 činila průměrná mzda 20 211 Kč, což proti roku 2005 znamená zvýšení o 1 226 Kč, tj. 6,5 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,5 %, růst reálné mzdy byl 3,9 %.

Relativní meziroční přírůstek průměrné nominální mzdy za 4. čtvrtletí 2006 (6,2 %) se jeví v porovnání s předchozími třemi čtvrtletími roku 2006 (6,5 %) jako podprůměrný, zatímco z hlediska střednědobého srovnání (porovnání s průměrem za 8 předcházejících čtvrtletí – 5,9 %) je naopak nadprůměrný. Výsledek za celý rok 2006 (6,5 %) naznačuje, že z dlouhodobějšího porovnání se jedná o přírůstek mírně podprůměrný (průměrný roční přírůstek za předchozích 5 let činil 6,9 %). Za tímto konstatováním je nutno vidět skutečnost, že v letech 2001 a 2002 se meziroční přírůstek pohyboval řádově kolem 7-9%, v následujících dvou letech došlo k jeho poklesu na 6,6 % a v roce 2005 poklesl až k hranici 5,2 %. Znamená to tedy, že po několika letech zpomalování mzdového růstu došlo v roce 2006 k obratu směrem k jeho zrychlení (viz graf č. 1).

Graf č. 1

U reálné mzdy je situace poněkud odlišná, protože její vývoj je ovlivněn spolupůsobením dvou faktorů. Vedle růstu nominálních mezd je to ještě růst cenové úrovně (inflace) vyjádřený indexem spotřebitelských cen (ISC). V období let 2001 až 2006 ISC poměrně výrazně kolísal a pohyboval se v rozmezí od 4,7 % v roce 2001 do 0,1 % v roce 2003. V roce 2003 tak byl vlivem velmi nízké inflace zaznamenán nejvyšší růst reálné mzdy. Zatímco relativní přírůstek nominálních mezd se v roce 2006 pohyboval přibližně na úrovni roku 2003, reálná mzda se v roce 2006 meziročně zvýšila o 3,9 %, v roce 2003 to ale právě vlivem nízké inflace bylo 6,5 % (viz graf č. 1, podrobné informace na /produkty/pmz_cr).

Celorepublikový mzdový vývoj je významně ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu.

V předchozích letech platilo, že se rozdíly mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou vždy v 1. a 3. čtvrtletí roku prohlubovaly, tj. úroveň průměrné mzdy v podnikatelské sféře byla vyšší než ve sféře nepodnikatelské. Ve 2. a 4. čtvrtletí, vzhledem k pravidelnému vyplácení poloviny, resp. určité části dalšího platu v nepodnikatelské sféře, docházelo k většímu sbližování úrovně mezd. V některých obdobích byla úroveň mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší než ve sféře podnikatelské. Vývoj nominální mzdy a jejích relativních přírůstků podle sfér je názorně zobrazen v grafu č. 2.

Mzdový vývoj v nepodnikatelské sféře v roce 2005 ovlivnily úpravy platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Kromě běžného meziročního nárůstu průměrných platů došlo k jejich diferencovanému zvýšení u vybraných profesí. Vláda svým nařízením č. 637/2004 Sb. a č. 307/2005 Sb. rozšířila okruh zaměstnanců, kterým jsou platové tarify poskytovány podle stupnice zvýšených platových tarifů, např. o zaměstnance sociální péče, sociální pracovníky zabezpečující sociální agendy a o zaměstnance vykonávající práce na pozemních komunikacích, při svozu a zpracování komunálního odpadu a o zdravotnické pracovníky. Dále byla zavedena nová stupnice zvýšených platových tarifů pro zaměstnance, kteří jsou příslušníky Policie ČR, Vězeňské služby ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR. Od 1. ledna 2005 bylo v nepodnikatelské sféře zrušeno vyplácení dalších platů. Zejména posledně jmenovaná mzdová úprava přispěla k tomu, že v nepodnikatelské sféře byly potlačeny výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj v této sféře se tak stává plynulejším, s případnými skokovými posuny pouze v závislosti na legislativních opatřeních. Uvedenou skutečnost dokumentuje graf č. 2 - od roku 2005 nedocházelo v nepodnikatelské sféře k výraznějším propadům absolutní výše průměrné mzdy, a to zejména ve 3. čtvrtletí (v 1. čtvrtletí bývá mzda nižší pravidelně i v podnikatelské sféře). Pokud se týká relativních meziročních přírůstků, pak prvním z tohoto pohledu srovnatelným obdobím v nepodnikatelské sféře byl rok 2006, kdy výsledky jednotlivých čtvrtletí potvrdily očekávání, že v této sféře dojde k mzdovému vývoji bez výraznějších výkyvů.

Graf č. 2

Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ) dobře charakterizuje graf č. 3. Z něj je patrné, že nejnižší mzdové úrovně ve 4. čtvrtletí 2006 dosahovala odvětví: ubytování a stravování (15 730 Kč); zemědělství a myslivost, lesnictví; ostatní veřejné, sociální a osobní služby. Naopak nejvyšší mzdové úrovně dosáhla odvětví: finanční zprostředkování (40 466 Kč); výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody; těžba nerostných surovin. I když relativní meziroční přírůstky u odvětví na opačných koncích žebříčku představují pouze 2 procentní body (ubytování a stravování 5,2 %; finanční zprostředkování 7,2 %), je třeba si uvědomit, že relativní přírůstek u nízké nominální mzdy představuje její zvýšení v řádu necelých 8 stokorun, zatímco přírůstek u vysoké nominální mzdy reprezentuje zvýšení zhruba o 2,7 tis. Kč.

Graf č. 3

Průměrná mzda na přepočtené počty za celý rok 2006 vzrostla o 1 261 Kč, tj. o 6,4 % a dosáhla 20 844 Kč, v podnikatelské sféře činil přírůstek 1 306 Kč, tj. 6,7 %, průměrná mzda činila 20 808 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 100 Kč, tj. 5,5 % a dosáhla 20 975 Kč. Reálná mzda vzrostla o 3,8 %, v podnikatelské sféře o 4,1 %, v nepodnikatelské o 2,9 %. Zatímco ve výsledcích za jednotlivá čtvrtletí průměrná mzda překročila hranici 20 tis. Kč již několikrát, v úhrnných údajích za celý rok se tak stalo poprvé a dá se předpokládat, že pod tuto hranici již mzda na přepočtené počty neklesne ani v příštích obdobích. Na druhou stranu je nutno si uvědomit, že podle výsledků strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, zhruba dvě třetiny z nich mají mzdu nižší než je celostátní průměr.

Při porovnání mzdového vývoje za celý rok 2006 podle oddílů OKEČ (podrobnější členění na úrovni dvouciferného kódu OKEČ) lze konstatovat, že dlouhodobě mezi tři odvětví (zaměstnávající alespoň 20 tis. zaměstnanců, avšak bez podnikatelských subjektů s méně než 20 zaměstnanci) s nejnižší nominální hodnotou průměrné mzdy na přepočtené počty patřila:

- výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin: 11 334 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví byla zhruba na úrovni 54 % průměrné mzdy za celou ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +591 Kč, resp. +5,5 %)
- výroba textilií a textilních výrobků: 13 975 Kč (67 % průměru, +858 Kč, resp. +6,5 %)
- ubytování a stravování: 14 760 Kč (71 % průměru, + 750 Kč, resp. +5,4 %)

Naopak mezi tři odvětví (při zachování stejného kritéria, tedy minimálně 20 tis. zaměstnanců) s nejvyšší nominální hodnotou průměrné mzdy na přepočtené počty patřily:

- činnosti v oblasti výpočetní techniky: 45 420 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví zhruba na úrovni 218 % průměrné mzdy za celou ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +2 464 Kč, resp. +5,7 %)
- finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování: 42 892 Kč (206 %, +2 856 Kč, resp. +7,1 %)
- výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie: 30 027 Kč (144 % průměru, +2 868Kč, resp. +10,6 %).

Výdělky zaměstnanců v odvětví (bez ohledu na počet zaměstnanců) s nejvyšší mzdou (letecká doprava – 50 765 Kč) dosáhly v roce 2006 zhruba 4,5násobek mzdy zaměstnanců v odvětví s nejnižší mzdou (výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin – 11 334 Kč). Meziodvětvová mzdová diferenciace se v roce 2006 proti roku 2005 poněkud zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 0,7 procentního bodu vyšší a dosáhl 35,2 %, z toho v samotném 4. čtvrtletí se meziročně zvýšil o 0,8 p. b. na 34,0 % (na přepočtené počty).

Meziroční přírůstky reálné mzdy v členění podle odvětví (sekce OKEČ) v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou znázorněny v následujícím grafu.

Graf č. 4

Ze srovnání mzdového vývoje z hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. Průměrná mzda za rok 2006 (na přepočtené počty) ve finančních institucích tvořila 2násobek republikového průměru, pojišťovací společnosti a penzijní fondy měly mzdu zhruba 1,7krát vyšší než je průměr v ČR. Naopak mzdy zaměstnanců v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, dosahují zhruba 60 % celorepublikového průměru. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzdy pohybují zhruba na úrovni tří čtvrtin průměrné mzdy v celé ČR. Výši průměrné mzdy ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů zhruba 95 %.

Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, přesáhla v roce 2006 na přepočtené počty 22 tis. Kč, v podnicích zaměstnávajících 50-249 zaměstnanců nedosáhla ani 20 tis. Kč, firmy s počtem zaměstnanců 20-49 platily svým zaměstnancům necelých 19 tis. Kč. Zde je na místě si připomenout, že čtvrtletní statistické šetření, ze kterého jsou všechny výše uvedené údaje čerpány, nepokrývá podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců.

---

Poznámka:

1) Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.