Přejít k obsahu

Základní sídelní jednotka

Základní sídelní jednotkou se rozumí jednotka představující části území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru.

Zákonným pramenem je zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů (zejména zákon č. 230/2006, ve kterém je základní sídelní jednotka definována).

Základní sídelní jednotka je skladebnou součástí sídelní struktury a je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně ekonomických a územně technických jevů, přímo vázaných na osídlení, zejména výsledků sčítání lidu, domů a bytů.

Základní sídelní jednotka je součástí obsahu základního registru RÚIAN dle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy, § 31, a ČSÚ je jejím editorem dle § 43, odst. 2 tohoto zákona.

Referenčním zdrojem územního prvku Základní sídelní jednotka je RSO, který je zároveň agendovým informačním systémem tohoto prvku pro základní registr veřejné správy RÚIAN.

Popisné údaje o prvku Základní sídelní jednotka byly do RÚIAN naplněny se stavem k 1.7.2012 a jejich změny jsou aktualizovány ve formě návrhů změn z RSO do ISÚI.

Správcem číselníku Základní sídelní jednotka 0047 je ČSÚ.

Název základní sídelní jednotky je slovním prostorovým identifikátorem a je určen při jejím vzniku. Název ZSJ je jedinečný v rámci obce a může být měněn, z podnětu názvoslovné komise, obce, v rámci průběžné aktualizace.

Garantem i správcem názvu je ČSÚ.

Kód ZSJ je jednoznačný číselný prostorový identifikátor územního celku ZSJ, je určován stejným postupem jako název ZSJ, je neměnný a jedinečný v rámci ČR.

Garantem i správcem kódu je ČSÚ.

Číselník byl vytvořen jako součást soustavy identifikátorů Informačního systému o území (ISÚ), vytvořeném počátkem 70tých let 20. století v Terplanu –  Státním ústavu pro územní plánování pod gescí ústředního orgánu územního plánování (různá ministerstva, naposledy od roku 1996 MMR ČR).

Číselník základních sídelních jednotek v SMS ČSÚ je označen kódem 0047 a je provázán na číselník 0052 Územně technická jednotka a na číselník 0053 Základní sídelní jednotka díl.

V případě, že základní sídelní jednotka zasahuje do více částí obcí, znamená to, že se člení na díly ZSJ, označované 1, 2 ... až n (viz dále kap. 5.3. evidenční prvek dílu základní sídelní jednotky).

Číselník 0047 je shodný s číselníkem RÚIAN.

 

Schéma kódu základní sídelní jednotky:                     AAAAAB

 

AAAAA            =           kód ZSJ

            (přípustné rozmezí 00001 až 19999 a dále 30001 až 39999)

B                    =            kontrolní znak vypočtený metodou MODULO 11-ADDO

                                    (nabývá hodnot 0-9)

 

Základní sídelní jednotka leží na jednom souvislém území.

Celá území obcí jsou beze zbytku pokryta souborem základních sídelních jednotek neboli úúzemí základních sídelních jednotek vyplňují beze zbytku plochu všech katastrálních území obcí. Na jednom katastrálním území existuje 1 až n jednotek ZSJ.

Území základní sídelní jednotky se skládá beze zbytku z území podřízených statistických obvodů. Základní sídelní jednotky jsou skladebné do katastrálních území a současně u příslušných obcí do vymezení městských obvodů, městských částí Prahy a členěných statutárních měst a beze zbytku ho vykrývají.

ČSÚ jako editor lokalizačních údajů základní sídelní jednotky v RÚIAN přebírá při jejich zpracování  referenční grafiku hranic katastrálních území a hranic městských obvodů či městských částí RÚIAN a zajišťuje vlastní geografickou činností vnitřní kresbu sídelní struktury území.

Z historie

Zákon o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 uváděl, že základní sídelní jednotka tvoří skladebnou část obce s jednoznačně územně technickými a urbanistickými podmínkami, a odkazuje se na stavební zákon č. 83/1998 Sb., § 11 Regulační plán. Opora ve znění stavebního zákona z roku 2006 zanikla.

Základní sídelní jednotka je územní celek, jehož ohraničení bylo vymezeno v rámci územní přípravy SLDB 2001 nad digitální mapou pro území České republiky v gesci MMR ČR. Referenčním rozhraním je digitální, rastrová barevná Základní mapa České republiky 1:10 000 (systém ZABAGED 2) Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Základní sídelní jednotky a jejich názvy byly do 10.3.2004 vedeny v Územně identifikačním registru ZSJ, jehož garantem bylo MMR ČR (aktualizaci zajišťoval Ústav pro racionalizaci stavebnictví Praha, a. s.). Od tohoto data byla agenda UIR-ZSJ převedena na Český statistický úřad, do správy Registru sčítacích obvodů a budov.

Ve vybraných městech se nazývaly ZSJ urbanistickými obvody (UO) a jejich vymezení navazuje na dřívější rozčlenění měst podle převažujícího charakteru urbanistických a územně technických podmínek, vyjádřených v minulosti charakteristikou UO (do roku 2012):

O – obytné plochy, N – odloučené obytné plochy, P – plochy průmyslových areálů, D – plochy dopravních areálů, V – plochy areálů občanské vybavenosti, R – rekreační plochy, X – rezervní plochy, Z – zemědělské plochy, L – lesní plochy, U – ostatní účelové plochy. V ostatním území se nazývají sídelní lokality (SL) a představují spádová území soustředění souvislé zástavby, ohraničená jednak hranicemi katastrálních území, jednak dělicími liniemi uvnitř katastrálních území.

V Praze byly jako ZSJ označovány díly urbanistických obvodů (dále UO), které vyjadřují většinou příslušnost k různým katastrálním územím. V ostatním území díly UO (které představovaly díly ZSJ, označované A, B, C..) zanikly zavedením skladebnosti ZSJ do katastrálních území.

Urbanistické obvody se kromě toho liší od sídelních lokalit tím, že mají navíc pořadová čísla v rámci města (obce).

Poznámka: při revizi základních sídelních jednotek v letech 1999 až 2001 byla snaha formálně zrušit rozlišování ZSJ na urbanistické obvody a sídelní lokality vzhledem k tomu, že pro všechny  ZSJ byly vymezeny hranice (dříve měly hranice pouze UO). Avšak vzhledem k tomu, že jedním ze základních principů této revize byla stabilita neboli neměnnost základního souboru ZSJ, zůstaly v obou typech ZSJ zakonzervovány metodické rozdíly z doby jejich vzniku, a proto má smysl je stále u uživatelů rozlišovat, zvláště ve velkých městech. K nim patří zejména hl. m. Praha, která UO udržuje jako skladebné jednotky z referenčních ZSJ.