Město Mirošov leží 25 km východně od krajského měs

Město Mirošov leží 25 km východně od krajského města Plzně. Do roku 2002 náleželo okresu Rokycany. Od ledna 2003 spadá do správního obvodu ORP Rokycany.

Historie

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1366. Dobrohost z Ronšperka daroval dva zdejší dvory plzeňským dominikánům a další dvůr plzeňským františkánům. Roku 1400 patřil Mirošov Vilému ze Žďáru, později v polovině 15. století příslušel k hradu Drštce a následně byl majetkem rožmitálského panství. Gryspekové jej prodali v roce 1616 Adamovi Vratislavovi z Mitrovic. Majetkem tohoto rodu zůstal do roku 1726, kdy se stal komorním statkem, který byl spojen se zbirožským panstvím až do 19. století. V roce 1834 byl Mirošov podřízen hornímu úřadu v Příbrami. V tomto období se v Mirošově a jeho okolí začalo těžit černé uhlí, které mělo vynikající kvalitu a koncem 19. století patřilo k nejlepšímu uhlí v Čechách. V roce 1868 byl se Zbirohem prodán vídeňským bankéřům Kichmayerovi a Siemundovi, od kterých je koupil pruský podnikatel Strousberg. Na jeho majetek byl uvalen konkurs a v roce 1879 kupuje Mirošov Colloredo – Mansfeld. V roce 1871 byla obec povýšena na městys. Značný rozvoj města však ukončil pokles těžby jejím zastavením v roce 1904. V té době se značná část horníků odstěhovala. Za druhé světové války zde byl kárný pracovní tábor pro české dělníky, kteří uprchli z nucených prací v Německu nebo tam odmítli nastoupit. V dubnu 1945 byl na místě kárného tábora zřízen tábor pro politické vězně z Kounicových kolejí v Brně.

Památky

Zámek Mirošov – nechal postavit v roce 1550 Florian Gryspek

Kostel sv. Jakuba – pochází z roku 1701

Současnost

Město Mirošov leží v západní částí Brd, v zalesněné a nepoškozené krajině. Na východě od města se nalézá rozsáhlý vojenský výcvikový prostor Jince. Mirošov leží na hranici mezi Plzeňským a Středočeským krajem. Dopravní spojení zajišťuje železnice Rokycany – Mirošov – Nezvěstice. Hustotou 192,4 obyvateli na 1 km2 je v pořadí mezi městy šestnácté nejvíce zalidněné město, na stejném pořadí je v počtu trvale bydlících obyvatel.
Ke konci roku 2005 žilo v Mirošově celkem 2 218 obyvatel. Jejich počet vzrostl za deset let o 99, tj. o 4,7%. V časové řadě 1996 až 2005 byl celkový přírůstek záporný pouze v roce 2001 a 2004. V průběhu deseti let město vykazovalo trvale záporný přirozený přírůstek, naopak přírůstek migrací byl vždy kladný. Z celkového počtu obyvatel činil v roce 2005 počet dětí do 14 let pouze 12,7%, produktivní věková skupina tvořila 65,7% a 21,6% všech obyvatel městečka je starší 65 let. Důvod proč město Mirošov vykazuje nejhorší demografická data ze všech měst nutno spatřovat v působnosti ústavu sociální péče. V jiných městech kraje působí také domovy důchodců jen s tím rozdílem, že počet trvale bydlícího obyvatel je vyšší než právě v Mirošově. Počet starých občanů, kteří zde našli domov představuje přibližně 15% obyvatelstva městečka. Index stáří dosáhl v roce 2005 hodnoty 170,5. Počet narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu je v dlouhodobém vývoji nižší než krajský průměr. Relativní počty v roce 2005 dosáhly hodnot 6,3 v roce předchozím 6,8. Počty zemřelých převyšují několikanásobně krajský úhrn a relativní hodnoty se pohybují mezi 40 až 50 zemřelými na 1 000 obyvatel středního stavu. Jen v roce 2005 byla úmrtnost nižší a dosáhla hodnoty 28,3.
Od roku 2000 bylo ve městě dokončeno 32 bytů, z toho tři čtvrtiny v rodinných domcích.
Mezi největší zaměstnavatele mimo ústavu sociální péče a léčebny TBC a respiračních chorob patří akciová společnost Příkosická zemědělská. Všechny uvedené subjekty zaměstnávají více jak 100 zaměstnanců. Intenzita podnikatelské aktivity je poměrně nízká, mezi městy byla v roce 2005 čtvrtá nejnižší a dosáhla hodnoty 176,3. Koncem sledovaného roku bylo evidováno ve městě 392 podnikatelských subjektů, z toho 87,2% tvořily fyzické osoby. Ve srovnání s ostatními městy je tento podíl pátý nejvyšší. Z hlediska odvětví se zabývá 27 subjektů zemědělstvím a lesnictvím, 76 subjektů podniká v průmyslu, 61 ve stavebnictví a 107 subjektů má hlavní činnost obchod.
Dojížďka do zaměstnání a působnost větších organizací ovlivňuje nižší míru registrované nezaměstnanosti, která v roce 2005 činila 5,75% a byla mezi městy dvanáctá nejnižší. Úřad práce evidoval ve městě koncem roku 2005 celkem 57 uchazečů o práci, z toho bylo 30 žen. Z celkového počtu bylo 26 uchazečů starších padesáti let. Z hlediska nejvyššího ukončeného vzdělání 17 uchazečů bylo se základním vzděláním, 25 bylo vyučených a 13 uchazečů mělo maturitu. Více jak polovina 56,1% nezaměstnaných hledá uplatnění na trhu práce déle jak jeden rok.
Ve městě se nachází zdravotní středisko, mateřská a základní škola.