6.6 Chráněná území

6.6 Chráněná území

6.6 Chráněná území

První pokusy o ochranu určitých územních celků na území Česka začaly koncem 30. let 19. století (rezervace Žofínský prales a Hojná Voda v Novohradských horách jsou chráněny od r. 1838). Na území Středočeského kraje je nejstarším chráněným celkem Žehušická obora v kutnohorském okrese (1920). V současné době na území kraje leží, nebo alespoň částečně zasahuje, 5 chráněných krajinných oblastí, 30 chráněných území národní kategorie a dalších 190 chráněných přírodních památek a rezervací. Plošné zastoupení chráněných oblastí v jednotlivých okresech zachycuje tabulka 6.6.1.

Blaník, nejmenší chráněná krajinná oblast v Česku (40 km2) a zároveň jediná, která celým svým územím leží ve Středočeském kraji, byla vyhlášena s cílem zachovat harmonickou, biologicky vyváženou středočeskou krajinu s ústřední dominantou bájného Blaníku. Základním prvkem oblasti je mozaika lesů, polí, luk a menších rybníků, s vhodně začleněnou zástavbou obcí s četnými historickými památkami. Prostředí je dosud velmi málo narušené průmyslovým i zemědělským znečištěním.

Český kras je jedinečné území z hlediska světové geologie, stratigrafie siluru a devonu a výzkumu vývoje života v těchto obdobích historie Země. Je to rovněž největší vápencové území v Čechách, rozryté krasovými kaňony a roklemi a provrtané mnoha jeskyněmi. Lesy s přirozenou skladbou a původním bylinným patrem jsou ceněny pro svou druhovou bohatost. Některé druhy jsou v rámci České republiky endemity. Na suchých, jižně orientovaných stráních se vytvořily šípákové doubravy s prolínajícím se stepním bylinným společenstvem. Bohatá fauna je zastoupena především druhy vázanými na krasové prostředí.

Georeliéf CHKO Český ráj je modelován kvádrovými pískovci, jež jsou proraženy útvary neovulkanického původu, a dále je členěn údolími vodních toků. Harmonická a vyvážená krajina byla vytvořena přírodě blízkým hospodařením. Bohatství různých geomorfologických tvarů a hodnotné biotické složky dávají Českému ráji velmi vysokou estetickou ale i vědeckou hodnotu. Díky geomorfologické členitosti a výrazné povrchové mnohotvárnosti zůstaly na území skalních měst zachovány původní biotopy přirozených lesních společenstev, mokřadních luk, rašelinišť a slatinišť, přirozených břehových porostů rybníků a potoků, stepní vegetace a mezofilních luk. V důsledku vysoké rozmanitosti biotopů se na území Českého ráje vyskytuje okolo 30 000 druhů rostlin a živočichů. 5. 10. 2005 se Český ráj stal součástí evropské sítě geoparků, tedy i geoparkem UNESCO. Geoparky jsou území, která zahrnují dostatečně kvalitní a vzácné geologické dědictví a mají strategii trvale udržitelného územního rozvoje. Parky se zaměřují na ochranu území, vzdělávání a šetrné využívání území. V síti geoparků se v roce 2004 nacházelo 21 evropských a 8 čínských geoparků. Český ráj je zatím jediným geoparkem z nových členských zemí Evropské unie.

Kokořínsko je známé především jako malebná krajina dotvářená rozmanitostí pískovcových skal, které jsou často vymodelované do bizarních tvarů. Přírodovědně důležité postavení mají vodní plochy (1,2 %), přičemž jedním z nejvýznamnějších fenoménů tohoto území jsou mokřady, a to především mokřady v nivách Liběchovky a Pšovky. Jejich význam vedl až k zapsání do seznamu mezinárodně významných mokřadů chráněných tzv. Ramsarskou úmluvou. Historické osídlení celé oblasti se rozvíjelo v harmonii s okolní krajinou, takže dnes zde najdeme řadu architektonicky unikátních sídel, často i památkově chráněných.

Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko se rozkládá na západním okraji středních Čech na ploše téměř 630 km2. Lesními společenstvy je pokryto 62 % plochy, což vysoko překračuje celostátní průměr lesnatosti v pahorkatině a vrchovině. Lesy tvoří převážně listnaté a smíšené porosty. Velký vliv na utváření a zachovalost celého území má řeka Berounka. Za dlouhá tisíciletí se říční tok zařízl do hlubokého údolí, jehož strmé stráně jsou kryty přirozenou vegetací rozmanitých společenstev, místy prostoupených skalními výchozy s xerotermní faunou a flórou. V rozsáhlých říčních meandrech se stupňovitě uložily říční terasy. V kaňonovitém údolí řeky a v postranních údolích přítoků s dosud zachovalými meandry a údolní nivou se projevuje tzv. říční fenomén, kdy se stinné a vlhké polohy střídají s plochami extrémně teplými. Jeho pestrost zvyšují četné výchozy hornin vystupující v rozmanitých polohách od stinných inverzních roklí po exponované skalní hrany a stěny s různou orientací vůči světovým stranám. Vedle toho zde najdeme tzv. vrcholový fenomén, který se projevuje otevřeným bezlesím na jihozápadních temenech některých vrcholů se suchomilnými trávníky a keřovými lemy, označovanými termínem „pleše“. Rozmanitost fauny odpovídá pestrosti vegetačního krytu a geomorfologické členitosti území. Pro své vysoké přírodovědné hodnoty byla oblast Křivoklátska dne 1. března 1977 uznána organizací UNESCO jako biosférická rezervace v rámci programu MaB – člověk a biosféra (Man and Biosphere).