5.8 Cestovní ruch

5.8 Cestovní ruch

Velké množství významných historických památek a neporušená příroda činí ze Středočeského kraje oblast atraktivní pro cestovní ruch. Krásu středočeské krajiny je možné obdivovat především v pěti chráněných krajinných oblastech Blaník, Český ráj, Český kras, Kokořínsko a Křivoklátsko, ale i v rozlehlých brdských lesích či na březích mnoha řek.

Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější historické kulturní památky patří hrady Karlštejn a Točník na Berounsku, Křivoklát a zámek Lány na Rakovnicku, Kokořín na Mělnicku, Český Šternberk a Konopiště na Benešovsku a zámky Žleby a Kačina na Kutnohorsku. Známými zříceninami jsou Žebrák na Berounsku a Okoř v okrese Praha-západ. Nejvíce historických památek se koncentruje ve městě Kutná Hora, jehož jádro je zapsáno do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Převažující typ cestovního ruchu se promítá i do struktury hromadných ubytovacích zařízeních (viz graf 23). Oproti průměru ČR je ve Středočeském kraji nižší podíl hotelů a pensionů, zejména čtyř až pěti-hvězdičkových hotelů, které jsou typické pro velká města či lázeňské oblasti. Zachovalá příroda a atraktivní přírodní útvary v chráněných oblastech i mimo ně přitahují turisty dávající přednost levnějšímu ubytování v kempech či chatových osadách a turistických ubytovnách. V těchto typech ubytovacích zařízení se ve Středočeském kraji nachází 25 procent všech lůžek sloužících pro návštěvníky, v celém Česku je jejich podíl přes 19 %.

Atraktivita Středočeského kraje je poněkud zastíněna blízkostí Prahy. Ačkoliv je Středočeský kraj svou rozlohou největším regionem republiky, řadí se až na 5. místo shodně v počtu ubytovacích zařízení a počtu hostů v nich. Jak zachycuje tabulka 5.8.2, nejvíce zahraničních návštěvníků pochází z Německa (dlouhodobě téměř 30 %), dále ze Slovenska a Nizozemska. Počet turistů z Nizozemska však během posledních 4 let výrazně poklesl (z 84 tisíc v roce 2000 na 21,7 tisíce v roce 2004).

Ve vývoji návštěvnosti se výrazně projevily povodně v srpnu 2002. Obdobně jako v dalších postižených krajích (Praze či Jihočeském kraji), měly za následek pokles všech, ale zejména zahraničních turistů (o třetinu oproti předchozímu roku). Zatímco čeští turisté cestu do Středočeského kraje opět našli, počet zahraničních turistů zůstává hluboko pod stavem roku 2001. Pokud podíl zahraničních hostů na celkové návštěvnosti srovnáme s ostatními kraji kromě Prahy (struktura návštěvnosti Prahy je výrazně odlišná oproti zbytku ČR), v letech 2000-2001 tvořili zahraniční hosté výrazně větší zastoupení v návštěvnosti než byl průměr krajů, od roku 2002 se podíl cizinců pohybuje v průměru.

Dominantní formu cestovního ruchu ve Středočeském kraji představuje víkendová turistika. Chaty a chalupy se soustřeďují zejména v okresech jihovýchodně, jižně a jihozápadně od Prahy (údolí řeky Berounky, Sázavy a Vltavy, okresy Praha-západ, Praha-východ) a na Kokořínsku. Středočeský kraj patří mezi regiony s největším počtem tuzemských kratších cest⁷ podle místa pobytu (viz tabulka 5.8.3) přepočtených na počet obyvatel daného kraje (obdobně Jihočeský, Liberecký a Královéhradecký kraj). Naopak při srovnání cílů tuzemských delších cest je Středočeský kraj až ve druhé polovině žebříčku (při přepočtu na počet obyvatel či plochu kraje), avšak návštěvníci zde stráví nejdelší dobu ze všech krajů, a to 13,1 dne.

_________________________________________________________________________________________________________________________________________

7 Tuzemskou kratší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1krát a nejvíce 3krát nepřetržitě přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů).

Tuzemskou delší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4krát za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Zdrojem dat je výběrové šetření cestovního ruchu.