VII. MĚNOVÝ VÝVOJ

(zpracovala ČNB)

A. Vývoj peněžních agregátů

Rok 2001 byl charakteristický vyšším přílivem peněz do ekonomiky, a to jak z hlediska meziročních přírůstků, tak v absolutním vyjádření. Meziroční přírůstky širších peněžních agregátů se od počátku roku pohybovaly nad průměrnou úrovní předcházejícího roku. V absolutním vyjádření byl příliv peněz do ekonomiky v roce 2001 o 160,1 mld. Kč vyšší než v roce 2000. Peněžní agregáty L a M2 zachovávaly nadále ve svém vývoji společný trend, který je odrazem nízkého podílu krátkodobých cenných papírů v portfoliích jak podnikového sektoru tak domácností.

Úroveň přírůstků peněžního agregátu M1 se pohybovala do června na podstatně vyšší úrovni než přírůstky širších peněžních agregátů. Opačná situace byla patrná ve druhé polovině roku s výjimkou prosince.

Vývoj peněžních agregátů odrážel především dlouhodobý vliv přílivu kapitálu ze zahraničí a růstu zadlužení vlády. Vývoj úvěrové emise k růstu agregátů ani nadále výrazně nepřispíval.

Peněžní agregát M2

Meziroční přírůstek peněžního agregátu M2 [1] dosáhl dosáhl v prosinci 13 %. Po kolísavém vývoji na počátku roku a přechodné březnové stagnaci se u meziročních přírůstků začal od dubna projevovat poměrně výrazný vzestup, který kulminoval v červenci (13,5 %). Přírůstky v jednotlivých čtvrtletích byly značně diferencované; pro ilustraci v absolutní hodnotě přibylo do ekonomiky v průběhu prvního čtvrtletí 28,3 mld. Kč, ve druhém 73,5 mld. Kč, ve třetím 18,4 mld. Kč a ve čtvrtém 63,5 mld. Kč.

Objem Quasi peněz se meziročně zvýšil o 10,7 %, pro srovnání předcházející rok se jednalo o růst pouze o 0,6 %. Také meziroční nárůst objemu transakčních peněz v roce 2001 byl zhruba o 14 procentních bodů větší než v roce předcházejícím. Nejvýraznější diference byla patrná ve vývoji netermínovaných vkladů, jejichž meziroční nárůst byl vyšší zhruba o 23 procentních bodů.

Tendence ve vývoji sektorové struktury peněžního agregátu se zásadně neměnily. Přes pokračující trend vyšších meziročních přírůstků peněžní zásoby v podnikové sféře, je však ve druhé polovině roku patrné sbližování přírůstků peněžní zásoby obou sektorů. Netermínované vklady v prosinci meziročně vzrostly o 23,7 %; z toho u sektoru domácností o 18,1 %, u podnikového sektoru o 32,2 %. Objem termínovaných vkladů meziročně vzrostl o 15,1 %; z toho u podnikového sektoru o 52,9 %, u sektoru domácností o 8,5 %. Objem devizových vkladů meziročně vzrostl o 1,2 %; z toho u sektoru domácností o 9,3 %, u podnikového sektoru poklesl o 8,3 %.

Na zdrojové straně peněžní zásoby positivně působil především nárůst čistého úvěru vládě a zvyšování čistých zahraničních aktiv v opačném směru pak vývoj v oblasti úvěrové emise. Vliv těchto faktorů se v průběhu roku projevoval s různou intenzitou. Ve třetím čtvrtletí byl navíc ovlivněn specifickými faktory účetní povahy.

Zdroje růstu (poklesu -) peněžní zásoby v roce 2001
v mld.Kč

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

4. čtvrtletí

Rok 2001

Zahraniční zdroje

Čistý úvěr vládnímu sektoru

Klientské úvěry obchodních bank a ČNB

Ostatní čisté položky

Změna peněžní zásoby

15,0

7,9

-0,5

5,9

28,3

41,6

15,1

-3,4

20,2

73,5

14,5

96,8

-156,9

64,0

18,4

56,4

11,8

-27,7

23,0

63,5

127,5

131,6

-188,5

113,1

183,7

Z hlediska přílivu finančních prostředků ze zahraničí souvisel vývoj ve druhém a čtvrtém čtvrtletí s mimořádnými majetkovými přesuny realizovanými v rámci privatizace. Výrazný vzestup položky čistého úvěru vládě ve třetím čtvrtletí souvisel se zrušením Konsolidační banky s.p.ú. k 31.8.2001 a vznikem České konsolidační agentury, která je nebankovní institucí. Začlenění této agentury do agregace vládního sektoru se promítlo v září do zvýšení objemu čistého úvěru vládě o 108,5 mld. Kč. Stejná metodická změna ovlivnila i vývoj ukazatele úvěrové emise. Úvěrová emise očištěná o mimoměnové vlivy [2] signalizovala v tomto období mírný růst (o 1,5 mld. Kč).

Peněžní agregát M1

Meziroční přírůstek peněžního agregátu M1 dosáhl v prosinci 17,3 %. Vysoká hodnota tohoto ukazatele byla ovlivněna specifickým vývojem v prosinci, kdy došlo k meziměsíčnímu nárůstu tohoto ukazatele o 16,9 mld. Kč. Tento vývoj byl primárně ovlivněn nárůstem netermínovaných podnikových vkladů o 23,9 mld. Kč. Průměrný meziroční přírůstek transakčních peněz dosáhl v roce 2001 12,3 %. Podíl oběživa na peněžní zásobě dosáhl v prosinci 11,3 %, což odpovídá dlouhodobému vývoji.

Peněžní agregát L

Meziroční přírůstek peněžního agregátu L [3]dosáhl v prosinci 12,3 %. V průběhu roku se meziroční přírůstky tohoto ukazatele vyvíjely pod vlivem stejných faktorů jako v případě peněžní zásoby.

B. Úvěry poskytnuté podnikům a domácnostem

V prosinci meziročně poklesl ukazatel úvěrové emise bank vůči podnikům a domácnostem o 19,6 %. Jak bylo výše uvedeno, byl tento vývoj poznamenán překlasifikováním sektorů, ke kterému došlo v září v souvislosti se vznikem České konsolidační agentury. Korunové úvěry v prosinci meziročně poklesly o 19,3 %; z toho u podniků o 25,0 %, u domácností došlo k nárůstu o 13,6 %. Devizové úvěry poklesly o 20,8 %, při stagnaci těchto úvěrů u sektoru domácností a poklesu u podnikového sektoru o 21,1 %.

Úvěrová emise očištěná o mimoměnové vlivy v prosinci meziročně vzrostla o 2,6 %, při meziročním přírůstku korunových úvěrů o 5,7 %. Průměrné meziroční tempo růstu korunové emise dosáhlo v roce 2001 3,6 %. Oživení úvěrové emise v korunové oblasti směřovalo především do zahraničních podniků a sektoru domácností. V celém sledovaném období byly úvěrové zdroje substituovány přílivem přímých zahraničních investic.

Z hlediska druhové struktury úvěrů rozhodující podíl na celkových úvěrech si udržují provozní a investiční úvěry a to i přes pokles podílu provozních úvěrů o 6,7 procentního bodu (na 42,6 %). Podíl investičních úvěrů se zvýšil o 4,4 procentního bodu, jejich objem přitom meziročně vzrostl o 43,1 %. Nárůst zaznamenaly i hypoteční úvěry, jejichž meziroční růst dosáhl 43,2 %. Jejich podíl na celkových úvěrech se zvýšil o 2,6 procentního bodu a dosáhl 6,7 %. Naopak objem spotřebních úvěrů mírně poklesl (o 9,5 %).

Časová struktura úvěrové emise se za sledované období významně nezměnila. Došlo k mírnému snížení podílu dlouhodobých úvěrů (na 36,5 %) ve prospěch úvěrů střednědobých (na 26,0 %) a krátkodobých (na 37,5 %) úvěrů.

C. Klientské úrokové sazby

Pro první měsíce roku 2001 byl charakteristický pokles úrokových sazeb na všech segmentech finančního trhu. Hlavním důvodem uvedeného vývoje se stalo přehodnocení názoru subjektů finančního trhu na perspektivy makroekonomického vývoje a měnové politiky. K poklesu přispěla také úprava základních sazeb ČNB s platností od 23.2. 2001. Limitní 2T repo-sazba byla snížena na 5 %, lombardní sazba na 6 % a diskontní sazba na 4 %. Pokles sazeb trval přibližně do poloviny dubna. Poté došlo k jejich postupnému mírnému růstu. V červenci přistoupila ČNB ke zvýšení všech svých základních sazeb o 0,25 procentního bodu s platností od 27.7.2001. Následně od poloviny srpna úrokové sazby korigovaly svůj předcházející nárůst. Vývoj ve čtvrtém čtvrtletí lze charakterizovat jako klesající trend. Na konci listopadu přistoupila ČNB k úpravě resp. snížení všech svých úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu. Hladina domácích sazeb se následně snížila prakticky na všech segmentech finančního trhu až na historická minima. Na změny sazeb na finančním trhu reagovaly klientské úrokové sazby i když v menším rozsahu.

Úrokové sazby z nových úvěrů klesly za rok 2001 o 0,926 procentního bodu. Pokles sazeb se projevil nejvíce u dlouhodobých úvěrů, kde dosáhl 1,021 bodu.

Průměrné úrokové sazby z nových úvěrů
v %

K 31.12.2000

K 31.12.2001

Krátkodobé úvěry

Střednědobé úvěry

Dlouhodobé úvěry

Úvěry celkem

6,509

8,008

8,085

6,826

5,587

7,491

7,064

5,900

Průměrné úrokové sazby z úvěrů vzrostly za sledované období o 0,103 procentního bodu; z toho sazby z krátkodobých úvěrů poklesly o 0,370 bodu, sazby ze střednědobých úvěrů o 0,034 bodu, sazby z dlouhodobých úvěrů naopak vzrostly o 0,511 bodu.

Průměrné úrokové depozitní sazby poklesly o 0,422 procentního bodu; z toho sazby krátkodobých vkladů poklesly o 0,599 procentního bodu, sazby střednědobých vkladů o 0,903 bodu a sazby dlouhodobých vkladů o 0,252 bodu. Úroková marže mezi úvěrovými a vkladovými sazbami v prosinci dosáhla úrovně 4,4 %.

[1] M2 = M1 (oběživo + vklady na viděnou) + termínované vklady + vklady v cizí měně

[2] Úvěrová emise upravená o kursové vlivy,odpisy,banky po odebrání licence a operace spojené s restrukturalizací úvěrového portfolia

[3] L = upravená M2 + SPP, P ČNB v portfoliu domácích nebankovních institucí