3.3 Nezaměstnanost

3.3 Nezaměstnanost
Při analýze využití lidského kapitálu je nezaměstnanost, jedním z významných témat. Nezaměstnaní představují nevyužitou pracovní sílu, a tím i nevyužitý ekonomicky potenciál země či regionu. Ztráta možnosti uplatnit své schopnosti a dovednosti na trhu práce se stává jak sociálním tak i ekonomickým problémem. Zejména pak dlouhodobá nezaměstnanost se projevuje i v individuální lidské rovině ovšem opět se zpětnou sociálně ekonomickou vazbou. Při popisu nezaměstnanosti jsou vedle sebe dvě strany. Jednak uchazeči o zaměstnání, se svou kvalifikační, ale i věkovou strukturou a jednak nabídka volných pracovních míst. V určité propojenosti těchto dvou rovin je možné najít cesty k řešení problémů spojených s nezaměstnaností, ať již jde např. o nevyhovující kvalifikační strukturu uchazečů o pracovní místa nebo o další směřování politiky vzdělanosti a pod. Pro zajištění maximální úrovně zaměstnanosti je aplikována tzv. Aktivní politika zaměstnanosti. Jedná se o souhrn opatření, které mají maximalizovat zaměstnanost například pomocí rekvalifikací, veřejně prospěšných prací, podporou zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností atp.
Při prezentaci statistických údajů o nezaměstnanosti je třeba zdůraznit nejdůležitější metodická východiska.
V ČR se zjišťují dvě míry nezaměstnanosti. První vychází z dat úřadů práce, zjišťuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí a jedná se o tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti. Druhá míra nezaměstnanosti vychází z údajů zjištěných při výběrovém šetření pracovních sil a zjišťuje ji Český statistický úřad. Jde o obecnou míru nezaměstnanosti.
Nezaměstnaní dle výběrového šetření pracovních sil prováděného Českým statistickým úřadem jsou všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly tři podmínky:
- nebyly zaměstnané
- aktivně hledaly práci
- byly připraveny k nástupu do práce.
Registrovaní nezaměstnaní jsou ti, kteří pro aktivní hledání zaměstnání využívají služeb profesionálních organizací, ať již státních (úřady práce) nebo soukromých (zprostředkovatelny práce).
Nezaměstnaní registrovaní úřady práce (uchazeči o zaměstnání) jsou osoby splňující obecné podmínky nezaměstnanosti, které aktivně hledají zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Přitom není rozhodující, zda pobírají příspěvek před nástupem do zaměstnání nebo ne.
Neregistrovaní nezaměstnaní jsou osoby splňující obecné podmínky nezaměstnanosti, které aktivně hledají zaměstnání jinou formou než prostřednictvím organizací zprostředkovávajících práci (v České republice t. č. úřadů práce).
Podzaměstnaní jsou osoby v placeném zaměstnání nebo pracující ve vlastním podniku, ať již byly nebo nebyly v práci, které pracují ve svém hlavním zaměstnání nebo na částečný úvazek méně než 40 hodin týdně, avšak přejí si pracovat vyšší počet hodin než ve stávajících zaměstnáních.
Míry nezaměstnanosti vždy vyjadřují podíl nezaměstnaných (čitatel) na celkové pracovní síle (jmenovatel). Rozdíl mezi různými mírami nezaměstnanosti vyplývá z použité metodiky stanovení čitatele a jmenovatele míry, a také z přesnosti zdrojů dat a časové srovnatelnosti obou údajů. Je třeba důsledně rozlišovat, o jaký ukazatel se jedná, protože na hodnotu míry má zásadní vliv použitá metodika.
Obecná míra nezaměstnanosti (podle ILO - International Labour Organization) je ukazatel získaný procentuálním způsobem z výsledků výběrového šetření pracovních sil a vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných (čitatel) na celkové pracovní síle (jmenovatel).
Registrovaná míra nezaměstnanosti (podle nové metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, platné od 1. 7. 2004), je podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (včetně občanů EU a EHP). Jsou to evidovaní nezaměstnaní, nemající žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit. Ve jmenovateli je to pracovní síla, tj. součet zaměstnaných z VŠPS a počtu všech neumístěných uchazečů, rozšířený o počet zaměstnaných občanů EU a EHP a pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání nebo živnostenským oprávněním.
Hlavní město Praha je regionem s nejnižší mírou nezaměstnanosti, která v roce 2005 nedosahuje ani poloviny hodnot za ČR ať už v obecné míře podle VŠPS (ILO), což v roce 2005 bylo v Praze 3,5 % a v ČR 7,9 % nebo registrované míře, která v roce 2005 v Praze byla 3,25 % a v ČR 8,88 %.

3.3.1 Nezaměstnanost podle VŠPS

· V roce 2005 byla obecná míra nezaměstnanosti v Praze 3,5 %
· V průběhu sledovaného období obecná míra nezaměstnanosti významně poklesla
· Mezi uchazeči o zaměstnání je stabilně více žen než mužů
· Nejvyšší počty nezaměstnaných jsou ve věkové kategorii 15 - 29 let, ale jejich počty nejvýrazněji klesají
· V Praze je zvýšený podíl nezaměstnaných s vyššími stupni vzdělání

Podle výsledků VŠPS počet nezaměstnaných v roce 2000 byl 26,9 tisíc osob, v průběhu sledovaného období klesl a v roce 2005 byl počet nezaměstnaných 22,4 tisíc. Byl zaznamenán pokles jak ve srovnání s výchozím rokem sledovaného období, tak i s výjimkou let 2003 a 2004 meziročně. Obecná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě výběrového šetření pracovních sil v roce 2005 oproti předchozímu roku v Praze poklesla poměrně významně. Počet uchazečů o zaměstnání se snižoval s průměrnou roční dynamikou 3,6 %. Počet nezaměstnaných v Praze v roce 2005 představoval 5,5 % ze všech nezaměstnaných v ČR, zatímco pracovní síla v Praze v témž roce představovala 12,8 % z pracovní síly ČR.

Tab. 3.3.1.1
Nezaměstnanost podle věku - roční průměry (VŠPS)

Mezi uchazeči o zaměstnání je stabilně více žen než mužů. Ovšem úbytek nezaměstnaných je v ženské části populace větší, takže podíl žen mírně klesá. Ve sledovaném období poklesl počet nezaměstnaných žen o více než pětinu. Meziročně byl nejvýraznější úbytek v posledních dvou letech. Rozdíly mezi muži a ženami vyplývají z toho, že ženy často pracují i v zaměstnáních, které neodpovídají jejich kvalifikaci a ve kterých by muži nebyli ochotni pracovat. U žen také došlo k výraznějšímu zvýšení podílu uchazečů o zaměstnání ve věku 60 a více let.
Struktura nezaměstnaných podle věku se v Praze příliš neliší od údajů za ČR. V Praze je poněkud vyšší podíl nezaměstnaných ve věku 25 - 34 let, který souvisí se zvýšeným zastoupením absolventů VŠ v obyvatelstvu Prahy. Také poněkud vyšší podíl osob v nejstarších věkových kategoriích souvisí s věkovým složením pražské populace. Pozitivní je pokles nezaměstnaných v nejnižší věkové kategorii, který je ovšem vázán také na prodloužení doby účasti na vzdělávacím procesu.
V průběhu sledovaného období došlo k nejvýraznějšímu poklesu počtu nezaměstnaných v nejmladší věkové kategorii, ale stále je ještě v Praze věková skupina 15 - 29letých nejpočetnější, ačkoli její zastoupení mezi uchazeči o zaměstnání se snižuje. Naproti tomu roste podíl nezaměstnaných ve věku 45 - 59 let. Jejich počet od roku 2000 sice také poklesl, ale nejméně a tak jejich zastoupení posílilo a na konci období se stali tito uchazeči druhou nejpočetnější věkovou skupinou. Zvýšil se počet nezaměstnaných ve věku 60 a více let, což ovlivňuje zvyšování věkové hranice odchodu do starobního důchodu. Zvýšení nezaměstnanosti ve vyšších věkových kategoriích souvisí také s určitými změnami ve struktuře ekonomiky v Praze. Především to, že dochází k posunu k progresivním odvětvím ekonomiky silněji orientovaným na moderní technologie a vyžadování specifických znalostí a dovedností může některým skupinám nezaměstnaných činit problémy při hledání práce. Starší lidé již často nemají potřebnou kvalifikaci a je pro ně těžší ji měnit.

Graf 3.3.1.1
Nezaměstnaní podle věku v roce 2005 (VŠPS)

V porovnání s hodnotami za celou Českou republiku se věková struktura nezaměstnaných v Praze liší v zastoupení dvou hraničních věkových kategorií. V České republice jako celku je vyšší podíl nezaměstnaných ve věku 15 - 29 let a naopak menší podíl nezaměstnaných starších 60 let. U nejmladších nezaměstnaných je tento rozdíl ovlivněn skutečností, že vyšší podíl osob v tomto věku se věnuje vzdělávací přípravě na povolání a tak ještě nevstupuje na trh práce. Na druhé straně vyšší kvalifikační úroveň mladých lidí v Praze umožňuje lepší uplatnění. Zvýšené zastoupení v nejstarší věkové kategorii především vychází z věkového složení pražské populace.
Velmi podstatnou charakteristikou je složení nezaměstnaných podle vzdělání. Základní vzdělanostní struktura nezaměstnaných v Praze se v některých ohledech liší od situace v ČR. V Praze je zvýšený podíl nezaměstnaných s vyššími stupni vzdělání. Je to dáno především vzdělanostní strukturou pražské populace, která je trvale charakteristická zvýšeným zastoupením obyvatel s maturitním a vysokoškolským vzděláním. Mezi nezaměstnanými v roce 2000 byl nejvyšší podíl osob s maturitou, ale v roce 2005 se situace proměnila a nejsilněji jsou zastoupeni nezaměstnaní se středním vzděláním bez maturity. U nezaměstnaných žen však trvá nejsilnější podíl žen s maturitním vzděláním. Trvale je i v Praze nejnižší podíl nezaměstnaných s vysokoškolským diplomem. Ve sledovaném období tento podíl ještě poklesl a v roce 2005 to byla v Praze jen necelá desetina nezaměstnaných.

Tab. 3.3.1.2
Kvalifikační struktura nezaměstnaných - roční průměry (VŠPS)

Při celkovém 17% úbytku počtu nezaměstnaných ve sledovaném období se nejvýrazněji snížil počet nezaměstnaných s vysokoškolským vzděláním, bylo to o více než třetinu. Nezaměstnaných s vysokoškolským diplomem bylo v Praze nejvíce v roce 2000 a nejméně v roce 2005. V rámci ČR byl naopak nejvyšší počet nezaměstnaných s vysokoškolským vzděláním v roce 2005. Vyplývá to mimo jiné i ze skutečnosti, že v mimopražských regionech celkově výrazněji roste zastoupení vysokoškolsky vzdělaných osob v populaci. Ze všech vysokoškolsky vzdělaných nezaměstnaných bylo v roce 2000 v Praze pětina a v roce 2005 necelých 13 %. Stále je ovšem mezi nezaměstnanými vysokoškoláky velký podíl obyvatel hlavního města. Ve sledovaném období došlo k poklesu počtu nezaměstnaných s maturitou, naopak počet nezaměstnaných se středním odborným vzděláním zaznamenal nárůst.

3.3.2 Nezaměstnanost podle údajů MPSV

· Míra registrované nezaměstnanosti byla v Praze hluboko pod celorepublikovou hodnotou
· Příspěvek v nezaměstnanosti v Praze v roce 2005 pobíralo 38 % uchazečů o zaměstnání
· V roce 2005 hledal každý čtvrtý uchazeč o zaměstnání v Praze práci déle než rok
· V Praze je mezi nezaměstnanými mimořádně vysoké zastoupení vysoce kvalifikovaných nemanuálních pracovníků
· V roce 2005 se účastnilo rekvalifikací 1 250 uchazečů o zaměstnání

Odlišná metodika zjišťování údajů o nezaměstnanosti tak, jak je realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím úřadů práce, s sebou přináší některé rozdíly oproti údajům zjištěným v domácnostech Výběrovým šetřením pracovních sil. Ovšem podle výsledků z obou těchto zdrojů je míra nezaměstnanosti v Praze hluboko pod celorepublikovou hodnotou a nejnižší ze všech krajů. Počet uchazečů o zaměstnání registrovaných na ÚP v Praze je v posledních dvou letech vyšší než počet zjištěný podle VŠPS. Také početní vývoj vykazuje rozdíly. Registrovaných uchazečů o zaměstnání přibývá na rozdíl od poklesu počtu nezaměstnaných podle VŠPS.
Podle evidence úřadů práce v Praze ke konci roku 2005 bylo 24 571 uchazečů o zaměstnání, což je o 12,5 % více než ke konci roku 2000, ale o 8 % méně než koncem roku 2004. Vývoj počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání od roku 2000 v Praze v zásadě kopíroval vývoj v ČR, ale relativně zhruba na poloviční hodnotě.

Tab. 3.3.2.1
Nezaměstnanost k 31. 12. (MPSV)

Stejně jako ve výsledcích VŠPS i mezi registrovanými uchazeči o zaměstnání mírně převládají ženy (trvale cca 53 %). Nárůst jejich počtu však byl oproti roku 2000 nižší, takže došlo k mírnému poklesu jejich podílu. Zhruba desetinu představují uchazeči se zdravotním postižením a jejich zastoupení je také poměrně stabilní. Občané se zdravotním postižením na trhu práce patří mezi problémovou skupinu. Významný je jistě pokles počtu uchazečů o zaměstnání z řad absolventů a mladistvých, k němuž došlo zejména v posledním roce. Do určité míry k tomu ovšem přispělo i legislativní opatření, podle něhož nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti absolventi škol bez praxe. Tento pokles se projevil i v ČR celkem, kde byl ještě výraznější než v Praze.
Snížil se i počet uchazečů pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti, což při celkovém nárůstu počtu uchazečů představuje značný pokles jejich zastoupení v celkovém počtu nezaměstnaných. Ale i přesto je podíl těchto uchazečů v Praze vyšší než v ČR celkem a jiných regionech. Příspěvek v nezaměstnanosti v Praze v roce 2005 pobíralo 38 % uchazečů o zaměstnání a jejich podíl se oproti roku 2001 snížil o 8 procentních bodů. S tím koresponduje na druhé straně zastoupení nezaměstnaných, kteří jsou v evidenci déle než 12 měsíců, jejichž počet roste. Nezaměstnanost delší než jeden rok, tzv. dlouhodobá nezaměstnanost je obecně zásadním problémem. Na konci období 2000 - 2005 hledal každý čtvrtý uchazeč o zaměstnání v Praze práci déle než rok, za toto období se počet dlouhodobě nezaměstnaných zvýšil o 14 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných v Praze je nejnižší ze všech regionů. Celkově tito uchazeči v Praze představují cca čtvrtinu ze všech nezaměstnaných a jinde je to kolem třetiny nezaměstnaných.
Počet volných pracovních míst v Praze ovšem vzrostl ve sledovaném období nesrovnatelně více než počet uchazečů o zaměstnání. Relativní ukazatel cca 2 uchazeči na 1 volné pracovní místo nemá obdobu jinde v ČR. Bohužel se ale snižují počty volných míst určených pro problémové skupiny nezaměstnaných jako jsou zdravotně postižení a i absolventi a mladiství. Počet uchazečů se zdravotním postižením několikanásobně převyšuje počet volných pracovních míst pro tuto skupinu nezaměstnaných, na 1 volné pracovní místo pro tuto skupinu určené připadá 10 zdravotně postižených uchazečů.
Z údajů ÚP máme k dispozici i informace o bývalém pracovním kvalifikačním zařazení evidovaných uchazečů. V tomto pohledu jsou v Praze patrná určitá specifika, která jsou především dána složením pražské pracovní síly. V Praze je mezi nezaměstnanými mimořádně vysoké zastoupení vysoce kvalifikovaných nemanuálních pracovníků. Zatímco v jiných regionech převládají nekvalifikovaní manuální pracovníci, v Praze tito představují jen malou část a jejich počet se ve sledovaném období ještě snížil a tak značně pokleslo i jejich zastoupení.

Tab. 3.3.2.2
Uchazeči o zaměstnání podle KZAM k 31. 12. (MPSV)

K největšímu nárůstu došlo v počtu uchazečů zařazených do nemanuálních pracovníků s nižší kvalifikací. Nemanuální pracovníci tvoří v Praze více než 65 % uchazečů o zaměstnání, 33,7 % z celkového počtu uchazečů tvoří vysoce kvalifikovaní pracovníci.
Na celkovém počtu uchazečů se nejvíce podílí ti, kteří hledají zaměstnání v pracovním zařazení techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci. Uchazeči ženy převažují v pracovním zařazení vědečtí a odborní duševní pracovníci; techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech; nižší administrativní pracovníci (úředníci); provozní pracovníci ve službách a obchodě a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Muži převažují mezi uchazeči s pracovním zařazením zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci; řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři a obsluha strojů a zařízení.
Největším problémem trhu práce je dlouhodobá nezaměstnanost. Mezi dlouhodobě nezaměstnané patří uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadů práce déle než 12 měsíců. V Praze je tento problém méně palčivý, ale vývoj v posledních letech naznačuje, že i zde počet dlouhodobě nezaměstnaných narůstá.
V Praze je z hlediska délky nezaměstnanosti situace nejpříznivější ze všech regionů. Vůči průměru České republiky má Praha vyšší podíl uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce kratší dobu (nezaměstnaní kratší dobu než 12 měsíců) a menší podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Pokud se jedná o nezaměstnané déle než dva roky, v Praze je jejich podíl o 14 procentních bodů nižší než v České republice úhrnem.
Ve struktuře uchazečů o zaměstnání z hlediska délky nezaměstnanosti převažují uchazeči, kteří jsou nezaměstnaní méně než 3 měsíce, jedná se tedy o nové uchazeče. Zastoupení těchto krátce evidovaných uchazečů je v Praze třetinové zatímco v ČR to je cca čtvrtina uchazečů. V ČR jsou nejsilněji zastoupeni dlouhodobě nezaměstnaní, kteří zde v roce 2005 představovali 26,1 % ze všech uchazečů a v Praze to bylo jen 11,6 %. Délka evidence uchazeče o zaměstnání je v letech 2002 - 2005 průměrně 304 dní, což činí přibližně 10 měsíců.

Tab. 3.3.2.3
Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k 31. 12. (MPSV)

Pozitivně je možno hodnotit snížení počtu uchazečů nezaměstnaných 9 - 12 měsíců a 12 - 24 měsíců, ke kterému v Praze ve sledovaném období došlo. Ovšem méně příznivý je 71% nárůst počtu uchazečů, kteří jsou nezaměstnaní déle než dva roky. Je zřejmé, že pokles počtu uchazečů nezaměstnaných 9 - 24 měsíců je z valné části způsoben přesunem těchto nezaměstnaných do kategorie nezaměstnaných více než dva roky. Uchazeči, kteří jsou nezaměstnaní déle než dva roky tvoří téměř 12 % uchazečů, v této kategorii došlo k nárůstu podílu dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o 4 procentní body. Ve sledovaném období se značně zvětšil počet uchazečů, kteří jsou nezaměstnaní méně než 9 měsíců.
Výše podpory v nezaměstnanosti se stanovuje procentní sazbou z průměrného čistého měsíčního výdělku v posledním zaměstnání, a to ve výši 50 % tohoto výdělku po dobu 3 měsíců, po zbývající dobu ve výši 45 % výdělku. Značné jsou diference ve výši dávek nezaměstnaným v Praze a v ostatních regionech, které vyplývají z výše průměrné mzdy v návaznosti na zastávané pozice i kvalifikační úroveň osob, které se na ÚP registrují jako nezaměstnaní. V roce 2005 činila průměrná výše měsíčního nároku na podporu v nezaměstnanosti v Praze 5 411 Kč oproti 4 294 Kč v celorepublikovém průměru. Nárůst mezd za sledované období se projevil i v posunech těchto dávek. Výrazně poklesly počty nezaměstnaných s minimální výší podpory a naopak vzrostly počty těch, kteří pobírají nejvyšší částky. Z hlediska vývoje výše podpory v nezaměstnanosti v čase je důležité zjištění, že došlo k mimořádnému zvýšení počtu a také podílu uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ve výši 7 501 Kč a více. V roce 2005 to již byla druhá nejobvyklejší kategorie. Je to především v důsledku růstu mezd ve sledovaném období.

Tab. 3.3.2.4
Uchazeči o zaměstnání podle výše měsíčního nároku podpory v nezaměstnanosti k 31. 12. (MPSV)

Nejvyšší podíl uchazečů o zaměstnání (30 %) s nárokem na podporu v nezaměstnanosti pobírá tuto podporu ve výši 1 501 - 3 500 Kč, ale jejich podíl se snížil. Ženy převažují mezi uchazeči, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti do výše 5 500 Kč, muži pak ve výši od 5 501 Kč. Tento stav je dán nižší úrovní mezd žen.
Významný je pro řešení problému nezaměstnanosti důraz na rekvalifikační aktivity. Rekvalifikace slouží především k dalšímu vzdělávání obyvatel, kteří se z nějakých důvodů nemohou nebo nechtějí zapojit do standardního vzdělávacího procesu ve školách. Její využívání je zvláště v poslední době prioritou. Důraz je kladen na úspěšné ukončování rekvalifikací. O tom, zda bude uchazeč zařazen do rekvalifikace a zda mu bude přiznána podpora při rekvalifikaci, rozhoduje úřad práce.
Ačkoli v Praze díky specifickým charakteristikám pražské pracovní síly i pražského trhu práce není výše nezaměstnanosti tak palčivým problémem jako v jiných regionech ČR, je i zde činnostem na poli rekvalifikací zvláště v posledních letech věnována mimořádná pozornost.
V roce 2005 se účastnilo rekvalifikací 1 250 uchazečů o zaměstnání. Oproti roku 2001 se jejich počet zvýšil o 40 %. O více než třetinu se zvýšil v Praze i počet úspěšně dokončených rekvalifikací. Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci se zvyšoval s 19% průměrnou roční dynamikou a úspěšnost uchazečů v rekvalifikacích je více než 80 %. Z těch, kteří rekvalifikaci úspěšně ukončili se v roce 2005 umístilo v zaměstnání 52 %.
Nejvyšší zvýšení počtu uchazečů v rekvalifikaci bylo mezi absolventy škol, jejich počet se zvýšil o 53 %. Tento nárůst souvisí především s tím, že počet absolventů zejména středních škol obecně roste a zaměření jejich vzdělání vychází ze situace na počátcích jejich studia a během něho se situace na trhu práce proměňuje. Svou roli hraje i fakt, že mladší lidé jsou ochotnější se přizpůsobit změněným požadavkům trhu práce a dále měnit svou odbornost.

Tab. 3.3.2.5
Uchazeči o zaměstnání v rekvalifikaci k 31. 12. (MPSV)

V průběhu sledovaného období nedošlo k větším změnám ve struktuře uchazečů v rekvalifikaci v členění podle pohlaví a věku. Stále mezi účastníky rekvalifikací převládají ženy, v roce 2005 to v Praze bylo 63 %. Největší počet uchazečů v rekvalifikaci je ve věku 50-54 let (17 %), jde o skupinu nezaměstnaných, kteří jsou nuceni doplňovat svou kvalifikaci, která byla získávána před dlouhou dobou a již neodpovídá současným požadavkům. V této věkové kategorii také došlo k nevýraznějšímu nárůstu počtu i zastoupení uchazečů v rekvalifikaci.
Struktura účastníků rekvalifikací podle vzdělání vykazuje, že v Praze většinu tvoří nezaměstnaní se středním vzděláním. Střední vzdělání s maturitou mělo v Praze 33 % nezaměstnaných zařazených do rekvalifikačních kurzů a střední odborné vzdělání mělo 27 %. U uchazečů se středním odborným vzděláním byl zaznamenán od roku 2001 do roku 2005 největší nárůst.
V roce 2005 trvala v Praze nadpoloviční většina rekvalifikačních kurzů od jednoho týdne do jednoho měsíce, nejvíce se účastní rekvalifikačních kurzů uchazeči evidovaní na úřadu práce 3 - 6 měsíců.

3.3.3 Volná pracovní místa

· V roce 2005 v Praze bylo 11,1 tisíc volných pracovních míst, nárůst během sledovaného období činil v Praze rekordních 126,6 %
· Růst počtu uchazečů o zaměstnání má nižší dynamiku než růst počtu pracovních míst
· Od roku 2002 je v Praze k dispozici nejvíce míst bez kvalifikačních požadavků
· V Praze existuje velká míra nesladěnosti mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a strukturou nabízených pracovních příležitostí

Vzájemné vazby mezi počtem a strukturou uchazečů o zaměstnání a počty a strukturou volných pracovních míst podstatně působí na celkový vývoj nezaměstnanosti jak na úrovni státu, tak i v jednotlivých regionech. Pro srovnání krajů nebo pro srovnání s republikovým průměrem je významným ukazatelem počet volných míst přepočítaný na počet uchazečů o zaměstnání. V roce 2005 připadalo v Praze na 1 volné pracovní místo 2,2 uchazeči o zaměstnání. Byl to nejnižší počet ze všech krajů a výrazně pod celorepublikovou hodnotou (9,8 uchazečů na 1 volné pracovní místo). Tento relativní ukazatel měl v Praze nejnižší hodnotu v roce 2004 a během posledního uváděného roku se mírně zvýšil. Je to dáno tím, že počet nezaměstnaných vzrostl za současného mírného snížení počtu pracovních míst. V dlouhodobějším pohledu, byl však nárůst zaznamenán u obou těchto veličin. V rámci ČR od roku 2003, kdy byla nejvyšší hodnota, pokračuje snižování počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo, protože počet volných míst zde roste každoročně.

Graf 3.3.3.1
Počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo k 31. 12.

V České republice bylo v roce 2005 celkem 52,2 tisíc volných míst a v Praze to bylo 11,1 tisíc, nárůst během sledovaného období činil v Praze rekordních 126,6 %. V roce 2005 volná pracovní místa, která nabízel pražský pracovní trh představovala více než pětinu všech pracovních míst v ČR (21,3 %). Praha má ale v tomto směru výjimečné postavení, protože soustřeďuje pracovní sílu z celé České republiky.
Počet uchazečů o zaměstnání v Praze byl v roce 2000 o téměř 80 % vyšší než počet volných míst. Ovšem v roce 2005 již byl počet uchazečů vyšší jen o 55 %. Nejvýraznější meziroční nárůst volných pracovních míst byl v Praze zaznamenán v roce 2004. Vývoj počtu volných pracovních míst v Praze se výrazně lišil od situace v ČR. V rámci celé republiky během sledovaného období lze hovořit spíše o stagnaci počtu volných pracovních míst a v Praze byl zaznamenán dynamický nárůst s průměrným ročním zvýšením téměř o 18 %.
Poněkud problematické je v Praze složení volných pracovních míst podle kvalifikačních požadavků. Od roku 2002 je v Praze k dispozici nejvíce míst bez kvalifikačních požadavků. V roce 2005 to bylo 55,9 % všech nabízených volných míst. Poměrně vysoká je i nabídka pracovních míst pro uchazeče se středním vzděláním bez maturity. Tato volná pracovní místa, která jsou většinou zaměřena na manuální nekvalifikované činnosti, jsou ovšem většinou nízko finančně ohodnocena a jejich obsazení zájemci z řad evidovaných nezaměstnaných není zpravidla pokryto. Často je pak obsazují cizinci. Naproti tomu velni nízké jsou počty volných pracovních míst, kde je požadováno úplné střední všeobecné vzdělání, ale i vyšší vzdělání. Poněkud lepší je nabídka i u míst s požadovaným vysokoškolským vzděláním. Stabilně je nabízeno kolem 1 000 míst s požadavkem odborného maturitního vzdělání. Jejich podíl ovšem klesá, protože dramaticky roste počet pracovních míst bez kvalifikačních požadavků.

Tab. 3.3.3.1
Kvalifikační struktura volných pracovních míst k 31. 12. (MPSV)

V Praze existuje velká míra nesladěnosti mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a strukturou nabízených pracovních příležitostí. Mezi nezaměstnanými v Praze je velká převaha osob s minimálně středním vzděláním. V roce 2005 podle údajů MPSV bylo mezi evidovanými uchazeči v Praze 35,8 % se středním vzděláním bez maturity a 28 % uchazečů s maturitním vzděláním. Podobné relace jsou patrné i z výsledků VŠPS.
V relativním srovnání počtu volných pracovních míst s určitým stupněm požadovaného vzdělání a počtu nezaměstnaných s určitou kvalifikací existují v Praze značné disproporce. V roce 2005 na každého nekvalifikovaného nezaměstnaného připadalo 1,4 volných míst. Naproti tomu na 1 pracovní místo s požadavkem ÚSO vzdělání vč. vyučených s maturitou připadalo 6,7 uchazečů a podobné to bylo i u míst s požadavkem úplné střední všeobecné vzdělání (6,6 uchazečů na 1 místo). U ostatních tří kategorií to bylo kolem 3 uchazečů na 1 volné místo.
Podle měsíčních statistik úřadů práce v Praze jsou ze strany zaměstnavatelů (k 31. 12. 2005) nejvíce podle KZAM požadovány profese pomocných a nekvalifikovaných dělníků na stavbách (2 649 volných pracovních míst), pomocníků a uklízečů (860). Poměrně vysoký byl také počet míst označených jako pracovníci ochrany a ostrahy (430), kde také není požadováno speciální vzdělání.
Tato situace, která na pracovním trhu v Praze trvá již několik let je jedním z důvodů vysokého počtu migrantů, kteří do Prahy přicházejí především ze zahraničí, a to většinou ze zemí východně položených od ČR. Je také zřejmé, že rozsáhlé rekvalifikační programy tuto specifikou disproporci v Praze neřeší.