5.3 Zemědělství

5.3 Zemědělství

Zemědělská produkce se na ekonomice Prahy podílí pouze 0,1 %
Zemědělská produkce v Praze je na rozdíl od průměru ČR ve větší míře zaměřena na rostlinnou výrobu, v živočišné výrobě je více zastoupen chov ovcí, koz, koní a drůbeže
Osevní plochy v Praze jsou více než v ČR celkem využívány k pěstování technických plodin a okrasných rostlin.
Údaje o zemědělské výrobě jsou často uváděny souhrnně pro Prahu a Středočeský kraj, předpokládaný příspěvek Prahy k těmto výstupům je menší než 10 %

Území kraje je totožné s hranicemi hlavního města. Zejména okrajové části města jsou tvořeny územími, která ještě v nedávné době byla samostatnými obcemi Středočeského kraje. Přesto je většina sledovaného území zastavěna a zemědělská půda se na celkové rozloze podílí méně než v ostatních krajích ČR. Zemědělská půda tvoří 42 % území hlavního města, v ČR je podíl zemědělské půdy 54 %. Naopak zastavěné plochy se na rozloze města podílejí 10 %, v republice pouze 2 %.

V hlavním městě má sídlo necelé 1 % všech podniků v ČR, které se orientují na zemědělskou výrobu. Tak jako za celou republiku i v Praze tvoří převažující část podnikatelů samostatně hospodařící rolníci, byť je jejich zastoupení nižší než v republice celkem. Z ostatních právních forem v zemědělství je v Praze větší zastoupení ostatních živnostníků, ale i právnických osob.

Podíl pracovníků v zemědělství v celé ČR činil v roce 2004 4,3 %. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil v roce 2004 pracovalo v odvětvích zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství pouze 0,3 % z celku pracovní síly v Praze (601 tis. osob). Počet obyvatel Prahy pracujících v sektoru zemědělství na celkové pracovní síle klesá, neboť k datu sčítání lidu v roce 2001 bylo v hlavním městě z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstvo zaměstnáno v sektoru zemědělství 0,6 %.

Vzhledem ke sníženému podílu zemědělské půdy (a tradičního zaměření ekonomiky měst na sektor služeb) je podíl zemědělské produkce na celkové ekonomice města velmi malý. Zatímco v ČR celkem se zemědělství na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílí téměř 3 %, v Praze činí tento podíl pouze 0,1 %. V průběhu sledovaného období došlo k mírnému poklesu zastoupení zemědělství na hrubém domácím produktu kraje.

Tab. 5.3.1 Souhrnný zemědělský účet (SZÚ) v roce 2003 1)

Řada ukazatelů zemědělství je sledována dohromady za Prahu a Středočeský kraj. Z celkové rozlohy zemědělské půdy v těchto dvou sousedních krajích je ve Středočeském kraji soustředěno 97 % této rozlohy. Rovněž pracovníci v oblasti zemědělství jsou z 92,5 % soustředěni na území Středočeského kraje. Na základě rozložení zdrojů zemědělské produkce v regionu středních Čech lze předpokládat i obdobné rozložení produkce – cca 90 % zemědělské výroby oblasti je soustředěno ve Středočeském kraji.

Tabulka 5.3.1 ukazuje srovnání regionálního a souhrnného zemědělského účtu. Uvedené hodnoty vyjadřují finální produkci výrobce podle sídla výrobce. Běžné srovnání zemědělství ve středních Čechách a v republice celkem ukazuje rozdílnou strukturu produkce. Zatímco zaměření zemědělské produkce ve Středočeském kraji a Praze je především na rostlinnou výrobu (59 %), v celé ČR převažuje výroba živočišná (51 %).

V roce 2003 proběhlo šetření Zem, jehož výsledky poskytují informace i v členění na jednotlivé kraje, údaje za Prahu a Středočeský kraj jsou odděleny.

Graf 5.3.1 Struktura podniků podle zaměření zemědělské výroby v roce 2003

zdroj: šetření Zem 2003

Zastoupení podniků v Praze se zaměřením na živočišnou a kombinovanou výrobu je nižší než průměr za ČR celkem. Stejně tak je tomu v oblasti chovu skotu a prasat. Naopak mezi podniky v Praze jsou výrazněji zastoupeny podniky zaměřené na rostlinnou výrobu, pěstování okrasných rostlin a chov ovcí, koz, koní a drůbeže.

Osevní plochy tvořily v Praze v roce 2004 téměř 9 tis. hektarů. Využití těchto ploch podle plodin je víceméně obdobné situaci v celé republice.

Graf 5.3.2 Osevní plocha v hl. m. Praze podle zemědělských plodin v roce 2004

Obiloviny jsou pěstovány na většině osevní plochy, významněji jsou v Praze zastoupeny i technické plodiny. Oproti využití ploch v ČR celkem je v hlavním městě větší část zemědělských ploch využito na pěstování okrasných rostlin, technických plodin a okopanin. Naopak významně menší je v Praze zastoupení konzumní zeleniny a pícnin na osevních plochách.

Tab. 5.3.2 Sklizňové plochy hlavních zemědělských plodin (ha)

V průběhu sledovaného období docházelo k pravidelnému snižování rozlohy zemědělské půdy, což se projevilo i na snížení rozlohy ploch, na kterých byly plodiny pěstovány. Pokles sklizňových ploch byl zjištěn ve všech skupinách zemědělských plodin, kromě krmné kukuřice a cukrovky, kde došlo zejména mezi roky 2003 a 2004 k nárůstu pěstování těchto plodiny. Ve vývoji rozlohy sklizňových ploch podle jednotlivých plodin není jednoznačný trend. Největší relativní úbytek sklizňových ploch byl zaznamenán u brambor a luskovin, zde je však nutné upozornit na fakt, že v průběhu období bylo upuštěno od sledování zemědělské produkce drobných pěstitelů, jejichž produkce je vzhledem k velikosti pozemků specificky zaměřena. Změna metodiky sběru dat se tedy může významně projevit ve výrazné změně vývoje hodnot osevu a sklizně určitých plodin.

Ke zvětšení rozsahu osevních ploch naopak došlo u pěstování cukrovky a krmné kukuřice. S klesajícím rozsahem půdy určené k pěstování zemědělských plodin dochází v Praze rovněž k poklesu rozsahu sklizní.

Tab.5.3.3 Sklizeň zemědělských plodin (v t)

V případě pěstování ječmene a řepky došlo k růstu výnosů, přes pokles sklizňových ploch. U pěstování brambor došlo k významnému poklesu sklizně. Výnosy zemědělských plodin na území hlavního města tvoří pouhý zlomek celkové zemědělské produkce ČR. V Praze se nachází 0,5 % zemědělských ploch celé republiky. Obdobný je i poměr výnosů plodin na celorepublikové produkci. Mírně vyšší je zastoupení produkce řepky a cukrovky, ostatní vybrané plodiny se na republikové produkci podílejí ještě méně než zemědělská půda.

Počty hospodářských zvířat jsou v regionálním členění sledovány opět souhrnně za Prahu a ji obklopující Středočeský kraj. Na základě strukturálního šetření v roce 2003 známe orientační podíl zvířat v Praze k součtu zvířat za oba regiony. Podíl hospodářských zvířat v Praze (bez drůbeže) vzhledem k celku za oba regiony pohybuje kolem 2 %.

Tab. 5.3.4 Hospodářská zvířata (stav k 1. 4. následujícího roku) 1)

V regionu středních Čech došlo v období 2001 – 2004 ke snížení počtu všech skupin hospodářských zvířat, výjimkou je vývoj počtu ovcí, jejichž počet vzrostl o více než tři pětiny. Vzhledem k nízkému zastoupení živočišné produkce v Praze je důvodné předpokládat, že podíl Prahy na živočišné produkci obou sousedních krajů bude ještě menší než tomu bylo u produkce rostlinné.

Podle jednorázové ho šetření v roce 2003 byl v Praze zaznamenán nižší podíl prasat, ostatní skupiny hospodářských zvířat tvoří v Praze vyšší podíl než je tomu v celku za ČR.

Tab. 5.3.5 Vybrané ukazatele lesnictví

Primární sektor národního hospodářství zahrnuje i odvětví lesnictví. Rozloha ploch lesních porostů se obecně příliš nemění. Obdobně je tomu i v převážně městské zástavbě hlavního města.