Statistická ročenka Jihočeského kraje
Metodické vysvětlivky
6. TRH PRÁCE Údaje do této kapitoly byly získány z odlišných zdrojů. První část (tab. 6-1. až 6-9.) tvoří data získaná z výběrového šetření pracovních sil a druhou část (tab. 6-10. až 6-26.) údaje zjišťované šetřením v ekonomických subjektech a z dalších administrativních zdrojů. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Výběrové šetření pracovních sil je zdrojem informací o trhu práce zjišťovaných šetřením v domácnostech respondentů. Metodika ukazatelů zjišťovaných VŠPS koresponduje s definicemi a doporučeními Mezinárodní organizace práce (ILO-International Labour Organization), takže data mohou sloužit jako základ pro přímou mezinárodní srovnatelnost charakteristik trhu práce v různých zemích. Zároveň je respektována prováděcí metodika Eurostatu, která poskytuje výklad náplně konkrétních charakteristik trhu práce. Výběrový soubor zahrnuje přibližně 25 tis. bytů na území celé České republiky (přes 0,6 % všech trvale obydlených bytů). Výběrové šetření pracovních sil je prováděno u respondentů bydlících v náhodně vybraných bytech. Šetření podléhají všechny osoby obvykle bydlící ve vybraném bytě bez ohledu na druh jejich pobytu. Panel vybraných bytů je v průběhu šetření obměňován. Každé čtvrtletí je do výběru zařazeno 20 % nově vybraných bytů, které jsou po pěti čtvrtletích z panelu vyřazeny. Pro šetřené charakteristiky každého respondenta je rozhodujícím kriteriem jeho skutečná aktivita na trhu práce v referenčním týdnu. Jestliže respondent uvedl, že v tomto týdnu odpracoval alespoň 1 hodinu, je striktně podle metodiky ILO klasifikován jako osoba v zaměstnání. Vzhledem k nutnosti dodržení anonymity a dobrovolnosti účasti občanů ve VŠPS nemá ČSÚ možnost přímo porovnávat zjištěné údaje s jinými zdroji, např. s evidencí úřadů práce. Ve všech tabulkách jsou v jednotlivých letech uváděny průměrné roční údaje. Údaje jsou zjišťovány výběrovými metodami, a proto jejich přesnost klesá se snižující se velikostí vzorku. Roční průměry menší než 3 000 osob se považují za údaje s nízkou spolehlivostí. To znamená, že jejich relativní směrodatná odchylka (tj. variační koeficient) je vyšší než 20 %. Roční údaje menší než 500 osob nejsou publikovány vůbec, jejich relativní směrodatná odchylka je vyšší než 50 % (místo nich je v tabulkách tečka). Pro všechny údaje získané z výběrového šetření lze konstruovat 95% interval spolehlivosti, tedy interval, v němž s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadovaného ukazatele. Velikost intervalu je ovlivněna jak četností zjišťované charakteristiky v rámci jednotlivých krajů, tak i velikostí výběrového souboru v rámci kraje. Pracovní síla (nebo také ekonomicky aktivní, labour force) zahrnuje všechny osoby 15leté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané. Ekonomicky neaktivní jsou všechny děti do 15 let a osoby 15leté a starší, které nesplňují kriteria pro zařazení mezi pracovní sílu. Zaměstnaní jsou všechny osoby 15leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. Do skupiny zaměstnaných nejsou zahrnovány osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené, jejichž postavení má podle metodiky ILO odlišný charakter. Za nezaměstnané se podle metodiky ILO považují všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky:
Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení. V čitateli i jmenovateli jsou šetřené osoby uváděny podle místa jejich pobytu. Procentuálním způsobem vyjadřuje podíl nezaměstnaných (čitatel) na celkové pracovní síle (jmenovatel). Mimo toho jsou publikovány specifické míry nezaměstnanosti, které vyjadřují vždy podíl nezaměstnaných v určité skupině k počtu zaměstnaných i nezaměstnaných osob, které k dané skupině náleží. Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let. Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let. Klasifikace zaměstnání - KZAM: odpovídá mezinárodnímu standardu ISCO 88 (standard ILO), příp. evropskému standardu ISCO-88 (COM). Předmětem klasifikace je zaměstnání jako konkrétní činnost, kterou pracovník vykonává a která je zdrojem jeho příjmů. Klasifikace postavení v zaměstnání - CZ-ICSE: odpovídá mezinárodnímu standardu ICSE (ILO). Předmětem klasifikace je postavení ekonomicky aktivních osob (obsazená pracovní místa) v zaměstnání. ZAMĚSTNANCI A MZDY Do odvětví jsou data tříděna podle převažující činnosti celého subjektu (dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností - OKEČ, která je srovnatelná s mezinárodními klasifikacemi). Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách jsou čerpány z výsledků zpracování ročních statistických výkazů (tab. 6-10. až 6-13.). Územní třídění údajů do krajů je získáváno přímo od vykazujících jednotek, včetně podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců, a je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců, tzv. pracovištní metodou. Další územní třídění, např. do okresů, není možné. Údaje v tab. 6-14. jsou čerpány z výsledků zpracování čtvrtletních statistických výkazů a jsou uvedeny za všechny osoby zahrnuté do evidenčního počtu zaměstnanců u ekonomických subjektů podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci, vč. zaměstnanců u soukromých podnikatelů nezapsaných do obchodního rejstříku. V odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců. V nepodnikatelské sféře jsou započteny údaje o všech zaměstnancích organizačních složek státu, příspěvkových organizací částečně financovaných ze státního či územních rozpočtů a institucí, které nehospodaří za účelem zisku (např. veřejně prospěšné instituce, zdravotní pojišťovny apod.). Územní třídění údajů je provedeno podle kraje sídla vykazujícího ekonomického subjektu tzv. podnikovou metodou. To znamená, že i když má ekonomický subjekt nižší organizační složky (závody, provozovny apod.) dislokovány v jiném kraji, je celý zařazen do kraje, v němž sídlí jeho ústředí. Údaje v tab. 6-15 a 6-16. jsou za podnikatelskou sféru přebírány z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Jedná se o výběrové šetření zahrnující ekonomické subjekty s 10 a více zaměstnanci. Údaje za nepodnikatelskou sféru jsou přebírány z Informačního systému o platu (ISP) Ministerstva financí ČR. Tyto zdroje poskytují informace o jednotlivých zaměstnancích. Průměrná mzda je vypočtena poměřením s placenou dobou zaměstnance (nezahrnuje se neplacená nepřítomnost v práci, nemoc, apod.) a není proto shodná s průměrnou mzdou z podnikových zjišťování ČSÚ, která je vypočtena poměřením s evidenčním počtem zaměstnanců (tab. 6-11. až 6-14.). Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je též pracovní vztah) k zaměstnavateli. Průměrný roční evidenční počet zaměstnanců je vypočten jako aritmetický průměr z dvanácti měsíčních průměrných počtů (vypočítávají se jako součet denních stavů dělený počtem kalendářních dnů v měsíci). Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách nezahrnují osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslance, senátory, uvolněné členy zastupitelstev všech stupňů), soudce, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nejsou-li současně v pracovním poměru), učně, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnance ekonomických subjektů statisticky nesledovaných. Medián mezd představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. VÝŠE MINIMÁLNÍ MZDY S účinností od 1. ledna 2007 zvýšila vláda nařízením č. 567/2006 Sb. minimální mzdu na 8 000 Kč za měsíc, resp. 48,10 Kč/hodinu. Vývoj základních sazeb minimální mzdy |
Výše minimální mzdy | Datum účinnosti od | ||||||||||||||
1. 1. 1992 | 1. 1. 1996 | 1. 1. 1998 | 1. 1. 1999 | 1. 7. 1999 | 1. 1. 2000 | 1. 7. 2000 | 1. 1. 2001 | 1. 1. 2002 | 1. 1. 2003 | 1. 1. 2004 | 1. 1. 2005 | 1. 1. 2006 | 1. 7. 2006 | 1. 1. 2007 | |
Kč za hodinu | 12,00 | 13,60 | 14,80 | 18,00 | 20,00 | 22,30 | 25,00 | 30,00 | 33,90 | 36,90 | 39,60 | 42,50 | 44,70 | 48,10 | 48,10 |
Kč za měsíc | 2 200 | 2 500 | 2 650 | 3 250 | 3 600 | 4 000 | 4 500 | 5 000 | 5 700 | 6 200 | 6 700 | 7 185 | 7 570 | 7 955 | 8 000 |
NEZAMĚSTNANOST (podle evidence úřadů práce) Údaje o počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání, jejich struktuře a počtu volných pracovních míst jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. Neumístění uchazeči o zaměstnání jsou občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Dosažitelní neumístění uchazeči o zaměstnání jsou evidovaní uchazeči (vč. občanů EU a EHP), kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání. Částečně nezaměstnaní – evidovaní uchazeči o zaměstnání, mající tzv. přivýdělek (činnost na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud je vykonávaná v rozsahu kratším než polovina stanovené pracovní doby, nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud měsíční výdělek nebo odměna připadající na jeden měsíc, nepřesáhne polovinu minimální mzdy). Míra registrované nezaměstnanosti podle metodiky platné do 30. 6. 2004 je podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla (tj. zaměstnaní z VŠPS + neumístění uchazeči). Míra registrované nezaměstnanosti podle metodiky platné od 1. 7. 2004 je podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (ke konci období) a ve jmenovateli součet počtu zaměstnaných z VŠPS, pracujících cizinců registrovaných na úřadech práce nebo s platným povolením k zaměstnávání či živnostenským oprávněním a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (klouzavý roční průměr). ZAMĚSTNANÍ CIZINCI Údaje za zaměstnané cizince vycházejí ze dvou oddělených evidencí: 1. Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, resp. Správy služeb zaměstnanosti, která shromažďuje údaje vycházející z evidencí úřadů práce, a to údaje o:
* * * Další regionální informace o trhu práce lze získat z publikací ČSÚ:
Na internetových stránkách ČSÚ jsou další údaje zveřejňovány na: |