1.1 Charakteristika okresu Okres Znojmo patří roz
1.1 Charakteristika okresu
Okres Znojmo patří rozlohou 1 637 km2 mezi největší okresy České republiky. Současnou podobu a velikost získal v roce 1961 sloučením okresu Znojmo a Moravský Krumlov s částí okresu Moravské Budějovice. Sousedí s okresy Břeclav, Brno - venkov, Třebíč a Jindřichův Hradec. V délce 105 km sousedí svou jižní hranici s Rakouskem. Ve 148 obcích a městech žije 114 048 obyvatel, z nichž více než 57% žije na venkově. V porovnání s ostatními okresy nejen Jihomoravského kraje má i jednu z nejnižších hustot zalidnění v rámci České republiky, a to 70 obyvatel na 1 km2.
Území okresu patří ke dvěma geomorfologickým celkům. Na západní polovině okresu je to Český masiv a ve východní polovině Karpatská soustava. Rozhraní mezi těmito dvěma soustavami probíhá z Rakouska přibližně přes obec Šatov, Znojmo k Moravskému Krumlovu. Rozdílná geologická stavba každého celku se odráží i v morfologii krajiny. Část západní je charakterizována výběžky a pahorky předhůří Českomoravské vrchoviny a je tvořena převážně krystalickými horninami vzniklých v prvohorách. Naopak ve východní části okresu jsou zastoupeny sedimentální horniny třetihorního moře, které vytvářejí nížinu Jaroslavické tabule. Toto geologické podloží dalo vzniknout dvěma základním druhům půd, v západní části okresu jsou to hnědozemě, ve východní černozemě a nivní půdy.
Podnebí okresu, jak již název města Znojma napovídá (znoj, nebo-li pot), je teplé a suché. Průměrná roční teplota se v dlouhodobém časovém normálu pohybuje v závislosti na nadmořské výšce mezi 7 - 8,5 °C. Roční úhrn srážek kolísá mezi 300 - 550 mm a je ovlivněn srážkovým stínem Českomoravské vrchoviny. Nejvýše položeným místem okresu je Suchá hora u Zblovic, jejíž vrchol je 521 metrů nad mořem. Nejnižší místo okresu je 175 metrů nad mořem a nachází se na soutoku Dyje a Jevišovky. Celé území okresu náleží do povodí řeky Dyje, která je tak nejvýznamnějším řekou okresu. Na jejím horním toku byla ve třicátých letech minulého století vybudována Vranovská údolní nádrž. Tato slouží nejen jako zásobárna vody pro část okresů Znojmo a Třebíč, ale kromě výroby elektrické energie vyrovnává i průtok na střední části toku. Postupem doby se tato přehrada stala také hlavním letním rekreačním centrem. V roce 1966 byla na okraji Znojma na řece Dyji vybudována vodní nádrž, která je významnou zásobárnou vody pro město. Vůbec nejstarší údolní přehrada ve střední Evropě se od roku 1896 nachází na řece Jevišovce. Výrovická nádrž, která byla vybudována jako závlahová, postupem času začala sloužit také k rekreaci.
Lesní porosty se rozprostírají na více než 35 tisících hektarech, pokrývají 21,5% území okresu. Lesnatost i její druhová skladba je velmi nerovnoměrná. V severní a severozápadní části okresu najdeme lesy převážně smrkové, pro střední část jsou charakteristické lesy smíšené a směrem k jihu a východu převládají lesy listnaté.
Dopravní infrastruktura byla dobudována ve dvacátém století. Tvoří jí železniční síť, která umožňuje spojení směrem na Jihlavu, Brno, Břeclav a Vídeň. Páteř silniční sítě tvoří silnice první třídy Znojmo - Jihlava a Znojmo - Brno. Tyto jsou doplněny hustou sítí silnic s bezprašným povrchem. Pro potřeby mezinárodní dopravy a cestovního ruchu jsou v provozu čtyři silniční hraniční přechody, jeden železniční a jeden přechod pro pěší a cyklisty. Pro sportovní létání a provoz malých letadel bylo vybudováno v roce 1997 letiště s přistávací dráhou téměř 900 metrů dlouhou. Pro záchranou službu byl v prostorách nemocnice vybudován helioport.
Administrativní správu okresu vykonává 5 pověřených obecních úřadů - Hrušovany nad Jevišovkou, Miroslav, Moravský Krumlov, Vranov nad Dyjí a Znojmo. Znojmo a Moravský Krumlov jsou zároveň působištěm obecních úřadů s rozšířenou působností.
Z hospodářského hlediska je okres Znojmo okresem zemědělsko průmyslovým. V uplynulém desetiletí, podobně jako v celé České republice, vstoupil do mnoha podniků na území okresu zahraniční kapitál. V tomto období také některé větší či menší podniky nevydržely z různých důvodů tlak konkurence a zanikly nebo musely změnit svoji činnost. Naproti tomu vznikla celá řada převážně menších podniků , které si své místo na trhu již našly. Podobná situace nastala i v zemědělství. Část podniků se transformovala do velkých celků, kromě toho vznikla celá řada větších či menších rodinných farem. Ve službách také došlo k dalšímu rozvoji, a to jak pro právnické tak fyzické osoby. V obchodní síti, zvláště ve městě Znojmě, vznikla celá řada supermarketů, které ovlivnily vývoj obchodní sítě nejen ve městě, ale i v jeho okolí. Veškeré tyto změny se odrazily na trhu práce. Vzhledem k poměrně nízkému zprůmyslnění okresu, absenci velkých podniků a sezónnosti některých činností, dosahuje okres Znojmo vysoké nezaměstnanosti, která se prohlubuje v zimních měsících, kdy klesá zájem o pracovníky v zemědělství, stavebnictví a službách. Ke konci roku 2001 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti v okrese Znojmo 13,5%, což je v meziokresním srovnání jedna z nejvyšších.
Území znojemského okresu, jak dokazují četné archeologické nálezy, bylo osídlováno již od pravěku - starší doby kamenné. Toto osídlování plynule během času pokračovalo přes slovanská hradiště, budování tvrzí a hradů, přes vznik prvních obcí a měst a zanechalo nám mnoho movitých a nemovitých historických památek. Tyto spolu s příjemným klimatem a nedevastovaným přírodním prostředím jsou dobrým předpokladem k rozvoji rekreace v regionu. Zvláště povodí horního toku řeky Dyje spolu s přilehlou krajinou bylo pro své cenné krajinotvorné vlastnosti vyhlášeno nejdříve chráněnou oblastí a poté Národním parkem Podyjí. Další rekreační a turistické možnosti se nabízí na horním a středním toku Jevišovky a Rokytné. Všechny tyto oblasti jsou protkány síti značených cest pro turisty a cyklisty s napojením na sousední okresy a Rakousko.Rozvíjí se také další formy turistiky, např. vinařská, která těží z tradic i současnosti regionu. V celém regionu je pořádáno během roku mnoho kulturních, společenských a sportovních akcí. Některé z nich získaly během let i nadregionální charakter. Jedná se zejména o Znojemský Hrozen - festival filmové a rozhlasové tvorby zaměřený na gastronomii a Znojemské historické vinobraní.
1.2 Vývoj sídelní struktury
Sídelní struktura okresu Znojmo je odedávna ovlivněna přírodními podmínkami. Na rozsáhlém území vznikla nepravidelná síť mnoha menších sídel, která odpovídala příhodným podmínkám pro zemědělství a přítomnosti obchodních cest. O vývoji osídlení do 10. století nás informují výhradně archeologické nálezy. Písemné zprávy o existenci obcí pocházejí z 11. století a řadí místa jako Bantice, Běhařovice, Bítov, Dolenice, Hrádek, Slup nebo Troskotovice mezi nejstarší osady na Znojemsku.
Tab.1 Základní údaje o obcích
V roce 1961 byl okres členěn na 161 obcí, v nichž bylo 178 částí. Dvě obce (Moravský Krumlov a Znojmo) měly statut města. V následujících letech probíhala postupná integrace obcí do větších celků, jejím výsledkem bylo 132 obcí v roce 1980. Po roce 1990 došlo k opětovnému osamostatnění dříve integrovaných obcí, takže v současnosti existuje 148 obcí, v nichž je 175 částí obcí. Statut města mají 4 obce - Hrušovany nad Jevišovkou, Miroslav, Moravský Krumlov a Znojmo. Celkem 15 obcí má více než jednu část obce, nejvíce částí Znojmo, a to 9 částí a Moravský Krumlov, který má 4 části.
Počet obyvatel okresu za posledních 5 cenzů byl nejvyšší v roce 1961. Stav k datu sčítání v roce 2001 byl proti roku 1961 o 1 206 osob nižší, což představuje pokles o 1,0%. Průměrný počet obyvatel jedné obce stejně jako průměrná výměra jedné obce se za posledních 20 let snižuje. Ukazatel hustoty obyvatel na km2 v celém sledovaném období zůstává téměř beze změn. Zvyšující se tendenci má hodnota podílu městského obyvatelstva. V roce 2001 ve městech žilo 48 144 obyvatel, což je 42,2% z celkového počtu.
Pro srovnání velikosti obcí byly počty jejich obyvatel přepočteny na sídelní strukturu roku 2001. Zjevné je, že za posledních 10 let nedošlo k žádnému pohybu ve vyšších skupinách velikostní struktury, podstatný pohyb není zřetelný ani ve srovnání s rokem 1980. Do velikostní struktury nad 20 tisíc obyvatel v roce 2001 patří město Znojmo, do 10 tisíc obyvatel město Moravský Krumlov, do 5 tisíc obyvatel města Hrušovany nad Jevišovkou a Miroslav a obec Dobšice. V souhrnu se počet obyvatel v těchto 5 sídlech snížil proti roku 1991 o 159 osob.
Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
Největší pohyb v počtech obcí byl ve dvou nejmenších velikostních skupinách. Celkem 39 obcí je ve skupině do 199 obyvatel, proti roku 1991 přibyly 3 obce a počet obyvatel se zvýšil o 131 osob. V roce 2001 mělo 12 obcí méně než 100 obyvatel (v roce 1991 to bylo 6 obcí), žilo v nich 954 osob (v roce 1991 zde žilo 449 osob). Nejmenšími obcemi v této skupině je Podhradí nad Dyjí (51 obyvatel) a obec Jiřice u Moravských Budějovic (54 obyvatel). Skutečností je, že v roce 2001 mělo 129 obcí méně než 1000 obyvatel, žilo v nich 46 311 obyvatel, což bylo o 1 021 osob, tj. o 2,2% méně, než v roce 1991. V okrese Znojmo již není výrazná tendence dalšího vylidňování nejmenších obcí a přesun obyvatel do větších měst. Tento trend, v jiných okresech doposud zřejmý, zde proběhl již v dřívějším období.
Tab. 3 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k 1. 3. 2001
Na území okresu Znojmo působí 5 pověřených obecních úřadů. Nejvíce obcí (54,2%) spravuje Znojmo, patří sem i největší podíl obyvatelstva (65,4%). Tyto správní jednotky již nekopírují tradiční hranice okresu, důsledkem toho jsou obce Branišovice, Loděnice, Šumice a Troskotovice zařazeny pod pověřený obecní úřad Pohořelice (okres Břeclav).