1.1 Charakteristika okresu Okres Břeclav leží v j
1.1 Charakteristika okresu
Okres Břeclav leží v jihovýchodním cípu Moravy, kde sousedí na severu s okresem Brno - venkov, na západě s okresem Znojmo a na východě s okresem Hodonín. Je okresem příhraničním, na jihu sousedí s Rakouskem a jihovýchodní část okresu sousedí se Slovenskem. Území okresu zaujímá 1 173 km2 s průměrným počtem 106 obyvatel na km2. Svou rozlohou zabírá 16,6% kraje. Počtem obyvatel 124 274 se na celkovém počtu obyvatel v kraji podílí 11% a řadí se na 4. místo v Jihomoravském kraji.
Téměř celé území je nížinného charakteru. Od západu k východu je rozložen na celcích Dyjsko - svrateckého úvalu, Středomoravských Karpat a Dolnomoravského úvalu. Dyjsko - svrateckým úvalem protékají řeky Jevišovka, Jihlava a Svratka. Středomoravské Karpaty jsou složeny z útvarů Dunajovických kopců, Pavlovských vrchů, Pouzdřanských kopců, Šakvického vrchu, Staré hory, Hustopečské brány, Zaječického kopce a Kloboucké pahorkatiny. Středomoravské Karpaty jsou prezentovány nápadnou vyvýšeninou Pálavských vrchů. Na území okresu se nachází množství rybníků, největší je Nesyt s rozlohou 313 ha. Území okresu má velmi dobré půdní podmínky pro zemědělskou výrobu, které představuje černozem na vápenné spraši a hnědozem. Pěstují se zde zvláště obiloviny, kukuřice, teplomilná zelenina, ovoce a réva vinná. Nadmořská výška okresu se pohybuje okolo 200 m. Nejvýše položeným bodem je vrh Děvín v CHKO Pálava s nadmořskou výškou 554 m a nejníže položeným bodem soutok Moravy a Dyje v katastrálním území Lanžhot se 149 m nadmořské výšky.
Okres leží v teplé klimatické oblasti, patří k nejteplejším oblastem jižní Moravy. Dlouhodobá průměrná roční teplota dosahuje 9 °C. V jarním období dosahuje 14 °C, v létě 17 °C, na podzim 5 °C a v zimě -0,6 °C. Průměrné množství srážek je 519 mm/m2. Z ročního úhrnu připadá 33% na jaro, 31% na léto, 20% na podzim a 16% na zimu.
Půdní zdroje okresu prezentují 68,4% zemědělské půdy, 16,3% lesní porosty, 5,9% vodní plochy a 1,8% připadá na zastavěnou plochu. Současný trend zemědělství směřuje k obnově vinic, které se pěstují na výměře 6 746 ha a ovocných sadů s výměrou 3 187 ha. Systém závlah, který byl vybudován v souvislosti s vodním dílem na řece Dyji, umožňuje intenzivní pěstování zeleniny.
Surovinové zdroje poskytují zásoby písku, vápence a v okrajových částech okresu se nacházejí ložiska nafty a plynu.
Více jak 27% ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu pracuje v průmyslu, který je prezentován gumárenským a plastikářským, chemickým, strojírenským, polygrafickým a potravinářským odvětvím. V obchodě a pohostinství pracuje 14%, ve stavebnictví téměř 10% a v zemědělství 9% ekonomicky aktivních obyvatel. Okres Břeclav se dlouhodobě řadí k okresům s vyšší mírou nezaměstnanosti. Ke dni sčítání bylo zjištěno 6,7 tisíc obyvatel nezaměstnaných, což je 10,6% z ekonomicky aktivních.
Z hlediska územně správního měl okres v době sčítání 69 obcí, které mají 78 částí a 79 katastrálních území. Celkem 8 obcí má statut města. Největší je Břeclav s 26 713 obyvateli, nejmenší je obec Kašnice s 219 obyvateli.
Okres Břeclav patří k nejkrásnějším místům České republiky. Kraj lesů, vinic a úrodných polí je proslulý díky bohaté historii, četným stavebním památkám a zvláště v jižní a východní části okresu i lidovými tradicemi. Koná se zde řada folklorních festivalů. K nejznámějším patří Podluží v písních a tancích v Tvrdonicích, Kraj beze stínu v Krumvíři. Silnou tradici zde mají krojované hody v oblasti Hanáckého Slovácka zvláště ve Velkých Bílovicích, Vrbici, Rakvicích a na Podluží v Lanžhotě a v Moravské Nové Vsi, působí zde řada cimbálových muzik a dechových hudeb. Na území se nacházejí dvě světově důležité památkové rezervace pod ochranou UNESCO. Chráněná krajinná oblast Pálava reprezentuje harmonicky utvářenou krajinu s bílými vápencovými útesy, charakteristickým reliéfem Pavlovských vrchů. Na seznamu UNESCO je od roku 1986.
Rod Lichtenštejnů vytvořil jedinečné dílo Lednicko - valtického areálu, kde jsou citlivě sloučeny prvky estetické, uměle utvářené krajiny s krajinou zemědělskou. Zámky, zámečky, vyhlídky a pavilony jsou propojeny alejemi a průhledy. Areál se rozkládá na ploše téměř 200 km2, od roku 1996 je zapsán na seznamu UNESCO. Jeho součástí je i archeologická památková rezervace Pohansko u Břeclavi. Na počátku 9. století zde bylo vybudováno slovanské hradisko oválného tvaru o celkové ploše 28 ha. V empírovém zámečku Pohansko je umístěna expozice dokumentující výsledky zdejších archeologických výzkumů.
Druhé největší město je Mikulov má 7 683 obyvatel. Svými nepřehlédnutelnými dominantami, které tvoří zámek a Svatý kopeček je nejkrásnější vstupní branou na území ČR. V zámku je stálá výstava regionálního muzea a společně s muzeem v Dolních Věstonicích podává přehled poznatků o archeologických výzkumech ze 30. až 40. let 20. století pod vedením Karla Absolona, z 50. až 80. let Bohuslava Klímy až po současnost pod vedením Jiřího Svobody. Expozice přibližuje život lovců mamutů, kteří žili v době 30 000 až 25 000 let př. n. letopočtem v době ledové a tábořili na úpatí Pálavy. Vystaveny jsou zde ukázky nejstarších textilií, keramiky, pazourkové nástroje, ozdoby z lastur a zvířecích zubů. K unikátním nálezům patří soška Věstonické Venuše z vypálené hlíny, jako jediný dochovaný portrét ženy na světě a maska z mamutoviny ze starší doby kamenné.
Břeclavský okres je důležitý napojením na mezinárodní komunikační síť jak v silniční tak i v železniční dopravě.
Většina zdravotnických, školských, kulturních a sportovních zařízení je soustředěna ve městech, především v Břeclavi, Hustopečích, Mikulově a Velkých Pavlovicích. Vysokoškolské studium je zastoupeno Zahradnickou fakultou v Lednici při Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně.
Životní prostředí v okrese lze charakterizovat jako dobré. Za posledních deset let situace se postupně zlepšuje, důkazem toho je návrat bobrů do okolí řeky Dyje a Moravy míst, která museli v minulosti opustit z důvodu znečistění vod.
Přírodní prostředí společně s příhodnými klimatickými podmínkami a množstvím kulturních pamětihodností láká každoročně k pobytu velké množství turistů. V příhraničních částech okresu se rozvíjí spolupráce s obcemi Dolního Rakouska zvláště v pořádání společných kulturních projektů, budováním dopravní infrastruktury, tvorbě a ochraně životního prostředí.
1.2 Vývoj sídelní struktury
Už v slovanském období bylo Břeclavsko součástí metropolitní oblasti Moravské - tvořilo jádro Velkomoravské říše. Poloha okresu - klimatické, přírodní a ekonomické podmínky vytvářely příznivé podmínky pro osídlení vůbec. V severní a západní části okresu vznikla hustá síť sídel velikostní skupiny do 999 obyvatel. V jihovýchodním cípu okresu vznikla v závislosti na příznivějších přírodních podmínkách větši sídla. V této oblasti leží většina sídel okresu velikostní skupiny 2 000 - 4 999 obyvatel jako Lanžhot, Velké Bílovice, Podivín, Valtice, Kostice, Tvrdonice, Velké Pavlovice, Rakvice.
Tab.1 Základní údaje o obcích

Počet obcí, jakožto základních územních jednotek, prošel za uplynulých 40 let určitým vývojem. V roce 1961 byl okres Břeclav členěn na 82 obcí, v nichž bylo 84 částí. K největším změnám došlo v průběhu 1970 - 1991 let v důsledku integrací a dezintegrací obcí. V roce 1996 přešla obec Nosislav do okresu Brno - venkov a v roce 1998 vznikla samostatná obec Kurdějov (dříve část města Hustopeče). V současnosti existuje 69 obcí které se člení na 78 částí. Statut města má 8 obcí - Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Mikulov, Podivín, Pohořelice, Valtice, a Velké Pavlovice. Tří obce a tři města okresu mají více jak jednu část obce. Nejvíce částí má město Břeclav - Charvátská Nová Ves, Ladná, Poštorná a Stará Břeclav.
Průměrná rozloha obce činí 1 700 hektarů. Průměrný počet obyvatel na 1 obec se zvýšil a dosáhl 1 801 osob. Více jak polovina všech obyvatel žije ve venkovských obcích. Podíl městského obyvatelstva činí 45,5% a za posledních deset let se nepatrně zvýšil o 0,3 bodu.
Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001

Pro srovnání velikosti obcí byly počty jejich obyvatel přepočteny na organizační strukturu roku 2001. Téměř 30% všech obyvatel okresu (stejně jak v roce 1991) žije v obcích ve velikostní skupině 2 000 až 4 999 obyvatel, celkem v nich žije 34 896 osob. Za posledních deset let v této velikostní skupině obcí poklesl počet obyvatel (o 82 osob, tj. o 0,2%). Další početnou skupinu tvoří obce s počtem od 1 000 do 1 999 osob. V těchto 19 obcích žije 21,9% obyvatel okresu. I v této velikostní skupině obcí došlo k poklesu počtu obyvatel proti roku 1991 (o 36 osob, tj. o 0,1%). Naopak vzrostl počet obyvatel v obcích ve velikostní skupině 200 až 499 obyvatel (o 2,7%). Obcím s nejmenším počtem obyvatel vévodí Kašnice s 219 obyvateli, Nový Přerov s 321 obyvateli a Dolní Věstonice s 339 obyvateli.
Počet obyvatel od roku 1980 mírně klesal, od roku 1991 došlo ke zvýšení o 937 osob, což činí nárůst o 0,8%. Při srovnání současného stavu obyvatel proti roku 1961 došlo ke zvýšení o 6 381 osob, tj. o 5,4%.
Tab. 3 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k 1. 3. 2001

Na území okresu Břeclav působí 5 pověřených obecních úřadů (POÚ). Pověřený obecní úřad Hustopeče spravuje nejvíce obcí (20), pod Pověřený obecní úřad Břeclav patří nejvíce obyvatel (48% z celkového počtu obyvatel okresu). Vzhledem k tomu, že správní jednotky již nekopírují hranice okresu, POÚ Pohořelice spravuje 2 obce okresu Brno - venkov a 4 obce okresu Znojmo.