Životní podmínky domácností v Plzeňském kraji v roce 2024

Čistý peněžní příjem na osobu v plzeňských domácnostech představoval v roce 2023 třetí nejvyšší hodnotu v Česku a zároveň dosáhl druhého nejvyššího meziročního růstu po Jihomoravském kraji. Současně byl náš kraj jedním ze tří regionů, který i po zohlednění inflace zaznamenal reálný růst příjmů. Ve struktuře nákladů na bydlení, jejichž podíl na příjmech se meziročně mírně snížil, se postupně projevují zvyšující se ceny energií. Platby za elektřinu v roce 2024 tvořily téměř třetinu celkových nákladů na bydlení.

Výběrové šetření pod názvem Životní podmínky 2024 bylo již dvacátým ročníkem celoevropského šetření o příjmech a životních podmínkách domácností EU-SILC, k jehož každoroční realizaci jsme se v rámci členství v Evropské unii zavázali. Účelem šetření je získávat reprezentativní a srovnatelné údaje o sociálních, ale zejména ekonomických podmínkách domácností a jednotlivců. Většina údajů je zjišťována k aktuálnímu stavu v době dotazování, tedy mezi únorem a červnem daného roku. Výjimkou jsou veškerá data související s příjmy domácností, která odráží stav roku předchozího, v tomto případě roku 2023. Šetření se uskutečnilo ve všech krajích Česka, kde pověření tazatelé navštívili 6 560 bytů vyšetřených v předchozím roce a 4 750 nově náhodně vybraných bytů, přičemž vyšetřenost dosáhla 78,8 %. V Plzeňském kraji bylo do šetření zařazeno 577 domácností, z nichž bylo vyšetřeno 76,9 %. V souvislosti s interpretací výsledků je poté vždy potřeba brát v potaz, že data vznikla výběrovým šetřením a jsou tedy vlivem dopočtu zatížena určitou statistickou chybou.

Příjmy a jejich vliv na finanční situaci domácností

Životní podmínky domácností se odvíjejí zásadně od výše příjmů. Za rok 2023 činily hrubé peněžní příjmy na jednoho člena domácnosti v Plzeňském kraji 323,9 tis. Kč, což je o 12,7 % více než v roce 2022. Největším zdrojem je hlavní zaměstnání (59,4 %), dále se na této hodnotě podílí z 22,6 % příjmy sociální tvořené především důchody. Zbývající část dotváří příjmy z podnikání (14,9 %) a ostatní příjmy. Hrubé peněžní příjmy jsou však zatíženy povinnými platbami zdravotního a sociálního pojištění a daní z příjmu, které v souhrnu v roce 2023 snížily jejich hodnotu o více než 13 % (tj. o 42,5 tis. Kč).

Po odečtení těchto plateb dosáhl ročně čistý peněžní příjem na osobu v plzeňské domácnosti hodnoty 281,8 tis. Kč, což je o 12,1 % (tj. o 30,4 tis. Kč) více než v roce 2022. Představuje tak druhý nejvýraznější meziroční nárůst po Jihomoravském kraji (o 12,2 %, tj. o 30,9 tis. Kč). Mapovaná hodnota čistých peněžních příjmů v roce 2023 byla v Plzeňském kraji ve srovnání s ostatními regiony Česka třetí nejvyšší po Praze (350,0 tis. Kč) a Jihomoravském kraji (284,6 tis. Kč).

Po zohlednění inflace, která v roce 2023 dosahovala průměrné hodnoty 10,7 %, však reálně čisté příjmy v kraji vzrostly pouze o 1,3 %. V rámci celého Česka se sice nominální hodnota meziročně navýšila o 7,2 %, tj. o 18,8 tis. Kč na hodnotu 278,7 tis. Kč, ale reálně došlo k poklesu o 3,1 %. Růst reálných příjmů tak byl patrný pouze u tří krajů, a to kromě Plzeňského ještě v kraji Jihomoravském (o 1,4 %) a Zlínském (o 0,1 %). Naopak výrazný pokles zaznamenala Praha (o 7,2 % méně) a Středočeský kraj (o 6,1 % méně).

V průměru Česka se největší podíl domácností, a to více než 40 %, vyskytoval v rozhraní čistého měsíčního příjmu na osobu mezi 20 až 30 tis. Kč. Obdobně tomu bylo i v případě rozložení plzeňských domácností, kde dominuje stejná kategorie s 45,9 %, následována kategorií 30 až 50 tis. Kč s 20,2 % a skupinou 15 až 20 tis. Kč s 19,4 %. Nejméně zastoupenou byla kategorie s velmi nízkými příjmy mezi 6 až 8 tis. Kč měsíčně, kde se vyskytovalo pouze 0,4 % domácností v kraji. V průběhu času je zřejmá změna v rozložení domácností. Konkrétně v rozmezí sledovaných pěti let, tedy mezi lety 2019 a 2023, se situace vlivem růstu nominálních příjmů výrazně posunula, a to ve prospěch vyšších příjmových kategorií. K nejvýraznější změně došlo právě v nejčastěji se vyskytující skupině domácností s příjmy 20 až 30 tis. Kč, kde se podíl navýšil o 23,0 procentních bodů, a v kategorii 30 až 50 tis. Kč o 12,6 p. b. Naopak o 16,3 p. b. ubylo domácností ve skupině s průměrným měsíčním příjmem mezi 12 až 15 tis. Kč a přes 9 p. b. klesl podíl i ve skupinách 10 až 12 tis. Kč a 15 až 20 tis. Kč.

Celkem 2,5 % plzeňských domácností subjektivně vnímalo, že vycházelo se svým čistým měsíčním příjmem s velkými obtížemi, přičemž podíl se mírně navyšoval už od šetření v roce 2022. Tento vývoj mimo jiné koresponduje právě s obdobím rostoucích spotřebitelských cen. Zároveň se jedná o druhé nejnižší procento mezi regiony Česka po Zlínském kraji, kde velké obtíže v souvislosti s příjmem pociťuje pouze 0,9 % domácností. Na druhou stranu však právě plzeňské domácnosti hodnotily skutečnost, že s příjmem vycházejí velmi snadno, jen v necelém jednom procentu případů. To je naopak úplně nejméně ve srovnání jednotlivých regionů Česka. Nejčastěji tak domácnosti podle jejich subjektivního názoru vycházely v našem kraji s příjmem docela snadno (38,5 %) nebo s menšími obtížemi (35,7 %).

Od příjmu se poté odvíjejí další možnosti, které z jeho dostatku či nedostatku domácnostem plynou. I to bylo otázkou subjektivního názoru zjišťovaného prostřednictvím výběrového šetření. Více než pětina domácností v Plzeňském kraji vyjádřila, že si během roku nemohou dovolit týdenní dovolenou mimo domov. Obdobně tomu bylo i v případě možnosti zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 15 600 Kč. V průběhu let se zde ukazuje možný vliv covidové pandemie, kdy kolem roku 2020 domácnosti daleko negativněji vnímaly svoji schopnost zaplatit neočekávaný výdaj než možnost vzít všechny členy domácnosti na dovolenou, která byla v té době omezena plošnými restrikcemi. V následujících letech se situace mění a lidé s otevřenými možnostmi cestování daleko více pociťují, že si dovolenou nemohou dovolit. Tento stav se zároveň propojil s rostoucí inflací a domácnosti se tak od roku 2022 – i přes zvyšující se příjmy – negativně vyjadřují k uskutečnění nadstandardních možností. K dalším otázkám na domácnosti se řadí i možnost dopřát si jíst obden maso, k čemuž se v Plzeňském kraji negativně vyjádřilo 12,4 %. Jednalo se tak o nejvyšší podíl v meziregionálním srovnání a zároveň téměř o dvojnásobnou hodnotu ve srovnání s průměrem Česka.

Náklady na bydlení a jejich struktura

Spolu s rostoucími příjmy však rostly také výdaje domácností. Jejich podstatnou a stále rostoucí část tvoří náklady na bydlení, které v roce 2024 dosahovaly v průměru Česka 8 869 Kč měsíčně na domácnost, což představovalo 16,6 % z jejich čistých peněžních příjmů. V případě Plzeňského kraje se jednalo o pravidelné měsíční výdaje za bydlení ve výši 8 157 Kč, což v průměru činilo 15,1 % z jejich příjmů. Oproti předchozímu roku došlo k navýšení o 304 korun, tj. téměř o 4 %. Ve vztahu k rostoucím příjmům se podíl nákladů na bydlení v kraji meziročně mírně snížil o 1,2 p. b. Lze tedy konstatovat, že příjmy domácností rostly v našem kraji v průměru rychleji než výdaje za bydlení. Z dlouhodobější retrospektivy se náklady na bydlení za posledních pět let navýšily o 44,6 %, tedy o více než 2,5 tis. Kč měsíčně.

Jedinou klesající položkou ve struktuře nákladů na bydlení byl v Plzeňském kraji nájem a úhrada za užívání bytu, a to o 2,7 %. Na celkových nákladech na bydlení se tato položka podílela 19,7 %, což bylo ve srovnání se situací v roce 2020, kde tvořila více než čtvrtinu, výrazné snížení. Právě v roce 2020 byl ještě podíl za nájem (resp. úhradu za užívání bytu) a plateb za elektřinu téměř vyrovnaný. V následujících letech však v souvislosti s celosvětovým vývojem dostupnosti a cen energií rapidně vzrostly i náklady na elektřinu. Jejich podíl v roce 2024 představoval téměř třetinu z celkových nákladů na bydlení. Přímý vliv měl tento vývoj i na rostoucí ceny tepla a teplé vody, jejichž náklady se v kraji meziročně zvýšily relativně nejvýrazněji (o 8,4 %).

V rámci subjektivního hodnocení vnímaly domácnosti náklady na bydlení v průměru Česka z 20,6 % jako velkou zátěž. Domácnosti v Plzeňském kraji přitom hodnotily tyto náklady jako velkou zátěž jen v 18,7 % případů. Ve srovnání s rokem 2023, který byl ovlivněn extrémním navýšením nákladů ve spojitosti s růstem cen energií, se jedná o mírný pokles (o 0,8 p. b.). Pro 6,7 % plzeňských domácností nejsou náklady na bydlení žádnou zátěží, což je druhý nejnižší mapovaný podíl mezi regiony Česka po Zlínském kraji (5,1 %).

V rámci hodnocení životní úrovně a výdajů domácností, které vynakládají v souvislosti s bydlením, je potřeba si přiblížit charakteristiky bydlení, které zásadně ovlivňují jejich výši i strukturu. Plzeňský kraj je regionem, kde domácnosti v téměř vyrovnaném poměru obývají jak rodinné domy (46,1 %) tak bytové domy (53,2 %). Ve vlastním rodinném domě bydlelo na základě dat z výběrového šetření 42,9 % domácností a téměř třetina v bytě v osobním vlastnictví (31,7 %), což byla zároveň druhá nejvyšší hodnota po Praze (43,0 %). V pronájmu poté žilo v kraji 18,1 % domácností a téměř 6 % domácností u příbuzných či známých. K vytápění domácnosti převážně využívaly dálkové topení (42,9 %), vlastní topení na plyn (24,7 %) nebo na tuhá paliva (18,7 %). Prostřednictvím nich tak nejčastěji domácnosti v kraji vytápěly tři obytné místnosti (35,3 %), potažmo obytnou plochu 60–80 m² (takovou výměru bytů má 36,4 % domácností). Z hlediska vybavenosti již více než 85 % plzeňských domácností disponovalo v roce 2024 osobním počítačem, notebookem a přístupem k internetu. Osobní auto mělo k dispozici 76,9 % domácností. Za předmět, který by si domácnosti chtěly pořídit, ale nemohou si ho dovolit z finančních důvodů, uvedlo nejvíce domácností (5,2 % z nich) sušičku na prádlo.

Kontakt:
Mgr. Stanislava Zychová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
M: 704 688 719
E: stanislava.zychova@csu.gov.cz