Ženy a muži v krajích ČR - Nezaměstnanost
1.1 NEZAMĚSTNANOST (z podkladů MPSV ČR)
Rozdíly v míře registrované nezaměstnanosti mezi ženami a muži se v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 snížily nejvíce v krajích Moravskoslezském o 1,07 procentního bodu, Zlínském o 0,97 procentního bodu a v Olomouckém kraji o 0,95 procentního bodu, naopak nejvíce se zvýšily v krajích Plzeňském o 0,57 procentního bodu a Libereckém o 0,49 procentního bodu.
1.2 NEZAMĚSTNANÍ PODLE VZDĚLÁNÍ
V roce 2009 bylo v ČR nejvíce nezaměstnaných žen a mužů se středním odborným vzděláním bez maturity s výučním listem. Druhou nejpočetnější skupinu nezaměstnaných žen a mužů tvořili ženy a muži se základním, neúplným vzděláním a bez vzdělání. Třetí nejsilnější skupinu nezaměstnaných na trhu práce představovali ženy a muži se středním vzděláním s maturitou.
Procentuální zastoupení nezaměstnaných vysokoškoláků na trhu práce bylo přibližně stejné u obou pohlaví.
Nejméně nezaměstnaných žen a mužů se vyskytovalo ve skupinách s vyšším odborným vzděláním a se středním vzděláním bez maturity.
1.3 NEZAMĚSTNANÍ PODLE KZAM (klasifikace zaměstnanosti)
Nejnižší rozdíly mezi ženami a muži v nezaměstnanosti podle KZAM v ČR v roce 2009 byly zaznamenány v těchto profesích: Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů). V profesi Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci převažovali nezaměstnaní muži (51,9%), více nezaměstnaných žen se vyskytovalo v profesích Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (52,4%) a Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) - (53,6%).
Větší rozdíly v nezaměstnanosti mezi ženami a muži byly zjištěny ve všech zbývajících profesích KZAM. Nezaměstnanost mužů byla podstatně vyšší v těchto skupinách: Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři (83,5%), Obsluha strojů a zařízení (78,7%), Příslušníci armády (76,4%) a Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (70,2%). Nezaměstnanosti žen výrazně převládala v těchto profesích KZAM: Provozní pracovníci ve službách a v obchodě (76,5%) a Nižší administrativní úředníci (73,4%).
1.4 NEZAMĚSTNANOST PODLE DÉLKY EVIDENCE
V ČR v roce 2009 převažovali v průměrné délce nezaměstnanosti do 3 měsíců muži. Nezaměstnanost žen a mužů byla srovnatelná v průměrné délce nezaměstnanosti od 3-6, 6-9 a 9-12 měsíců. V porovnání s muži se více nezaměstnaných žen vyskytovalo v delší průměrné délce nezaměstnanosti od 12 do 24 měsíců a nad 24 měsíců.
1.5 NEZAMĚSTNANOST PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN
Hodnotíme-li nezaměstnanost žen v ČR podle věkových skupin, pak z hlediska trhu práce představují pro zaměstnavatele výhodnou věkovou skupinu ženy ve věku 25-29 let. Z celkového počtu nezaměstnaných žen představuje tato věková skupina nejnižší procento nezaměstnaných žen (10,6%). Věková skupina 25-29 let zahrnuje ženy, které ve většině případů ještě nejsou zatíženy péčí o rodinu a stačily z hlediska zaměstnavatele získat potřebnou praxi.
Druhou nejvýhodnější skupinu pro zaměstnavatele představují ženy ve věkových skupinách 20-24, 40-44 a 45-49 let. Ženy ve věku 20-24 let tvoří skupinu, která má ve většině případů dokončené vzdělání, ale v porovnání s věkovou skupinou žen 25-29 let je částečně znevýhodněna, protože nestačila získat potřebnou praxi. Skupina žen ve věku 40-44 a 45-49 let v porovnání s věkovou skupinou 30-34 a 35-39 let není zatížena péčí o rodinu, získala potřebné pracovní zkušenosti a z hlediska výkonnosti je stále pro zaměstnavatele zajímavá.
Naopak nejhůře shánějí práci ženy ve věku 30-34 a 35-39 let a 50-54 let. Věkové skupiny žen 30-34 a 35-39 let jsou nejvíce zatíženy péčí o rodinu a poslední věková skupina 50-54 let představuje pro zaměstnavatele skupinu žen, které jsou před důchodem a z důvodu klesající výkonnosti po 50 roku života již nejsou pro zaměstnavatele atraktivní.
Krajní věkové skupiny žen do 19 let a 55-59, 60-64 a nad 65 let nemá význam hodnotit. Všechny tyto skupiny představují z hlediska trhu práce slabě zastoupené skupiny. První skupina žen do 19 let nemá ve většině případů dokončené vzdělání a poslední tři skupiny zahrnují ženy, kterým v celé řadě případů vzniká nárok na starobní důchod.
Na trhu práce se nejlépe uplatňují muži ve věkové skupině 40-44 let. Z celkového počtu nezaměstnaných mužů tvoří tato skupina 8,8%. Další vhodnou skupinu pro zaměstnavatele představují muži ve věku 35-39 a 45-49 let. Všechny tyto věkové skupiny zahrnují výkonné muže s většími pracovními zkušenostmi.
Muži vyšších věkových skupin 50-54 a 55-59 let obtížněji shání zaměstnání, situace je obdobná jako u žen. Muži nižších věkových kategoriích 20-24 a 25-29 let mají v porovnání s ženami vyšší nezaměstnanost. Uplatnění krajních věkových skupin mužů do 19, 60-64 a nad 65 let je prakticky stejné jako u žen.
1.6 NEZAMĚSTNANOST PODLE PRŮMĚRNÉHO VĚKU
Průměrný věk neumístěných uchazečů v ČR v roce 2009 činil u žen 39,0 let a u mužů 39,3 let. Nejnižšího průměrného věku dosáhly nezaměstnané ženy v Jihočeském kraji (38,5 let) a nezaměstnaní muži v Ústeckém kraji (38,3 let). Naopak nejvyšší průměrný věk nezaměstnané ženy (39,5 let) byl zaznamenán v Libereckém kraji a nezaměstnaného muže (40,7 let) v Moravskoslezském kraji.
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Demografie
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Pracovní neschopnost
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Zaměstnanost
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Průměrný důchod (z podkladů ČSSZ)
Údaje o nezaměstnaných uchazečích o zaměstnaní, jejich struktuře podle vzdělání, míře registrované nezaměstnanosti jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
K 31. 12. 2009 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti žen v ČR 10,33% a mužů 8,44%. V porovnání s rokem 2008 se rozdíl v míře registrované nezaměstnanosti mezi ženami a muži snížil. Zatímco k 31. 12. 2008 činil tento rozdíl 2,19 procentních bodů, k 31. 12. 2009 dosáhl 1,89 procentních bodů. Začínající hospodářská krize zasáhla především odvětví průmyslu a stavebnictví, kde jsou ve větší míře zaměstnáváni muži, což mohlo být jedním z ovlivňujících faktorů sníženého rozdílu mezi ženami a muži. V ČR činilo meziroční zvýšení dosažitelných uchazečů žen 44,9% a mužů 71,1%.
Rozdíly v míře registrované nezaměstnanosti mezi ženami a muži se v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 snížily nejvíce v krajích Moravskoslezském o 1,07 procentního bodu, Zlínském o 0,97 procentního bodu a v Olomouckém kraji o 0,95 procentního bodu, naopak nejvíce se zvýšily v krajích Plzeňském o 0,57 procentního bodu a Libereckém o 0,49 procentního bodu.
1.2 NEZAMĚSTNANÍ PODLE VZDĚLÁNÍ
V roce 2009 bylo v ČR nejvíce nezaměstnaných žen a mužů se středním odborným vzděláním bez maturity s výučním listem. Druhou nejpočetnější skupinu nezaměstnaných žen a mužů tvořili ženy a muži se základním, neúplným vzděláním a bez vzdělání. Třetí nejsilnější skupinu nezaměstnaných na trhu práce představovali ženy a muži se středním vzděláním s maturitou.
Procentuální zastoupení nezaměstnaných vysokoškoláků na trhu práce bylo přibližně stejné u obou pohlaví.
Nejméně nezaměstnaných žen a mužů se vyskytovalo ve skupinách s vyšším odborným vzděláním a se středním vzděláním bez maturity.
Nejnižší rozdíly mezi ženami a muži v nezaměstnanosti podle KZAM v ČR v roce 2009 byly zaznamenány v těchto profesích: Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů). V profesi Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci převažovali nezaměstnaní muži (51,9%), více nezaměstnaných žen se vyskytovalo v profesích Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (52,4%) a Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) - (53,6%).
Větší rozdíly v nezaměstnanosti mezi ženami a muži byly zjištěny ve všech zbývajících profesích KZAM. Nezaměstnanost mužů byla podstatně vyšší v těchto skupinách: Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři (83,5%), Obsluha strojů a zařízení (78,7%), Příslušníci armády (76,4%) a Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (70,2%). Nezaměstnanosti žen výrazně převládala v těchto profesích KZAM: Provozní pracovníci ve službách a v obchodě (76,5%) a Nižší administrativní úředníci (73,4%).
1.4 NEZAMĚSTNANOST PODLE DÉLKY EVIDENCE
V ČR v roce 2009 převažovali v průměrné délce nezaměstnanosti do 3 měsíců muži. Nezaměstnanost žen a mužů byla srovnatelná v průměrné délce nezaměstnanosti od 3-6, 6-9 a 9-12 měsíců. V porovnání s muži se více nezaměstnaných žen vyskytovalo v delší průměrné délce nezaměstnanosti od 12 do 24 měsíců a nad 24 měsíců.
1.5 NEZAMĚSTNANOST PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN
Hodnotíme-li nezaměstnanost žen v ČR podle věkových skupin, pak z hlediska trhu práce představují pro zaměstnavatele výhodnou věkovou skupinu ženy ve věku 25-29 let. Z celkového počtu nezaměstnaných žen představuje tato věková skupina nejnižší procento nezaměstnaných žen (10,6%). Věková skupina 25-29 let zahrnuje ženy, které ve většině případů ještě nejsou zatíženy péčí o rodinu a stačily z hlediska zaměstnavatele získat potřebnou praxi.
Druhou nejvýhodnější skupinu pro zaměstnavatele představují ženy ve věkových skupinách 20-24, 40-44 a 45-49 let. Ženy ve věku 20-24 let tvoří skupinu, která má ve většině případů dokončené vzdělání, ale v porovnání s věkovou skupinou žen 25-29 let je částečně znevýhodněna, protože nestačila získat potřebnou praxi. Skupina žen ve věku 40-44 a 45-49 let v porovnání s věkovou skupinou 30-34 a 35-39 let není zatížena péčí o rodinu, získala potřebné pracovní zkušenosti a z hlediska výkonnosti je stále pro zaměstnavatele zajímavá.
Naopak nejhůře shánějí práci ženy ve věku 30-34 a 35-39 let a 50-54 let. Věkové skupiny žen 30-34 a 35-39 let jsou nejvíce zatíženy péčí o rodinu a poslední věková skupina 50-54 let představuje pro zaměstnavatele skupinu žen, které jsou před důchodem a z důvodu klesající výkonnosti po 50 roku života již nejsou pro zaměstnavatele atraktivní.
Krajní věkové skupiny žen do 19 let a 55-59, 60-64 a nad 65 let nemá význam hodnotit. Všechny tyto skupiny představují z hlediska trhu práce slabě zastoupené skupiny. První skupina žen do 19 let nemá ve většině případů dokončené vzdělání a poslední tři skupiny zahrnují ženy, kterým v celé řadě případů vzniká nárok na starobní důchod.
Na trhu práce se nejlépe uplatňují muži ve věkové skupině 40-44 let. Z celkového počtu nezaměstnaných mužů tvoří tato skupina 8,8%. Další vhodnou skupinu pro zaměstnavatele představují muži ve věku 35-39 a 45-49 let. Všechny tyto věkové skupiny zahrnují výkonné muže s většími pracovními zkušenostmi.
Muži vyšších věkových skupin 50-54 a 55-59 let obtížněji shání zaměstnání, situace je obdobná jako u žen. Muži nižších věkových kategoriích 20-24 a 25-29 let mají v porovnání s ženami vyšší nezaměstnanost. Uplatnění krajních věkových skupin mužů do 19, 60-64 a nad 65 let je prakticky stejné jako u žen.
1.6 NEZAMĚSTNANOST PODLE PRŮMĚRNÉHO VĚKU
Průměrný věk neumístěných uchazečů v ČR v roce 2009 činil u žen 39,0 let a u mužů 39,3 let. Nejnižšího průměrného věku dosáhly nezaměstnané ženy v Jihočeském kraji (38,5 let) a nezaměstnaní muži v Ústeckém kraji (38,3 let). Naopak nejvyšší průměrný věk nezaměstnané ženy (39,5 let) byl zaznamenán v Libereckém kraji a nezaměstnaného muže (40,7 let) v Moravskoslezském kraji.
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Demografie
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Pracovní neschopnost
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Zaměstnanost
Analýza: Ženy a muži v krajích ČR - Průměrný důchod (z podkladů ČSSZ)